186

Roztrolitelný, který roztroliti lze, zer-
reibbar. Cf. Rozdrolitelný. Hý.

Roztroliti, il, en, ení; rozlrolovati =
rozemnouti, zerreiben, se, in Folge der Rei-
bung ausfallen. Při svážení obilí mnoho zrna
se roztrolí. Us. Da. — co čím kde: klas
v ruce, rukou r. Kyji se zločincům roztro-
lovaly hnáty. Sš. J. 292.

Roztropně = rozmyslně, vorbedächtig,

schlau, pfiffig. R. si v něčem vésti; r něco
nastrojiti; souditi r. Sš. L. 157., II. 316

Roztropný = rozmyslný, chytrý, be-
dächtig, wolbedacht, schlau, pfiffig. Odpo-
roučím \'ám opatrné a r né užívání majet-
nosti. Sš. L. 157. (Hý.).

Roztroskotati = roztřískati, roztlouci,
polámati, rozšlapati, erschlagen, zerschmet-
tern, zerbrechen, zertrümmern. V. — co:
loď, Pref., stavení. Štelc. — HO. — se oč :
loď o skálu se roztroskotala. Leg.

Roztrotiti, il, cen, ení = trotu rozpustiti,
zertrennen. Ros.

Roztroubiti, il, en, ení; roztrubovali,
zerblasen; rozhlásili, ausposaunen. — co:
troubu (troubením roztrhnouti). Ros. Co ví,
všecko roztroubí (rozhlásí, poví, roznese).
Us. On své činy roztrubuje. Us. Již to
všecko roztroubil (na Mor. selky říkají: roz-
rorejkal). Prov. Vz Tajemství. Č.— co čím.
Jest toho plné město, jakoby troubou roz-
troubil. Ros. — co kde kdy: po celém
světě. V. Ve kvasích mezi lidmi bludy r.
Agend. čes. — se, sich ins Blasen geben.
Us.

Roztrousiti, i!, sen a šen, ení; roztruso-
vati a roztrušovati = rozsypati, zer-, ver-
streuen; ztratiti,, verlieren; vytrousiti, ver-
streuen; rozhlásiti, rozkřičeti, aussprengen,
ausposaunen, bekannt machen; se = rozjeti
se, rozprchnouti se, sich zerstreuen, sich zer-
theilen. Jg. — co: slámu, peníze, obili, D.,
statek (promrhati), V., pověsť (rozkřičeti).
Rk. Zboží roztrušovati (verschleudern). Ms.
— co odkud: z děravého pytle obilí r. —
co kde: obilí na cestě r. Ros. R. po všem
světě. V. — co o kom. Nepoctivé věci
o někom roztrušovati. V. — co kam: mezi
lidi. D. — co komu nač. Tu pověst nám
na potupu roztrousil. Sych. — se. Pověst
se roztrousila. Us. — se jak. Že na licho
se zprávy ony roztrušují. Sš. Sk. 247.

Roztroušení, n., vz Roztrousiti.

Roztroušený; roztroušen, a, o, ver-, zer-
streut. R. pověsť, reči. Us. Dch. — kde:
v knihách. Jel.

Roztroutiti, il, cen, ení. roztrouceti =
rozbiti, zerschlagen, zerstossen, zerschmet-
tern. L.

Roztrpčiti, il, en, ení, roztrpčovati, ver-
bittern. — koho čím.

Roztrsnatěti, ěl, ění = trsnatým se státi,
stocken. — kdy. Obilí po dešti hezky r-tělo.

Us.

Roztrsnatiti, il, ěn, ění = trsnatým uči-
niti, stocken machen. — co. Déšť obilí r-til.
Us. Cf. Trs.

Roztrtatí se, henunzuhüpfen anfangen.
Vz Trtati. Us. Hý.

Roztru, vz Rozetříti.

Roztruba, v, f., roztroubení, die Reklame.
Dch.

Roztrubovati, vz Roztroubiti.

Roztruchlený; -en, a, o, wehmüthig ge-
stimmt. R. srdce. Šml.

Roztrusnouti, snul a sl, utí = roztřísk-
nouti, zerschellen. — co komu: hlavu. Slov.
Koll.

Roztrušování, n., die Verbreitung. Sláva
u lidí jest r. po světě jména člověkova. Sš.
J. 96.

Roztrušovati, vz Roztrousiti.

Roztrž, e. m. = roztržka. R, jest mezi
vámi. Us. u Dobrušky. Vk.

Roztržce, e, m.. der Zen eisser, Verwirrer,
Schismatiker. R. církve. Sš. Sk. 239.

Roztržek, žku, m. = spor. Šml.

Roztržení, n., das Zerreissen. R. mater-
níku. der Mutterriss. R., rozdvojení, ne-
pokoj, nesvornosť, bouře, die Uneinigkeit,
Verwirrung, Sekte. Jest mezi nimi hrubé
r. Ros. V křesťanském pořádku bylo veliké
r. Háj. V tom r. rozumné rady neuposlechli.
D. Po Žižkově smrti stalo se veliké r. mezi
Tabořany a Sirotky. Let. 64. Neboť u ve-
likém r. byli Cechové v Polště, až o tom
hanba praviti. Let. 110. Slyším, že máte
mezi sebú r. a nesvornosť. Hus III. 270. —
R na mysli, Unruhe, ť. Háj. Neměj o tom
r., že někdy písmo die. že seděl jest na
oslici a někdy na oslíku. Hus II. 126.

Roztrženina, y. f., der Riss, die Spalte.
R. na těle, dřeva. 1).

Roztrženosť, i, f. = roztržitosť die Zer-
rissenheit. Koll.

Roztržený; roztržen, a, o, zerrissen. R.
země, Us., mysl, Kon., myšlení. Us. — jak.
Měšťané na strany roztržení. Jel. — kde.
Mistři sami v sobě byli roztrženi. Star. let.
— čím. Srdce lítostí roztržené. Kram. —
od čeho. Když jest kto tělesně nečistý,
taky velmi jest r-žen od přijímánie těla bo-
žieho. Hus III. 175. — Vz Roztrhnouti.

Roztržilka, y, f., tmesis, zastr. Gr. Vz
Rozpolení.

Rozíržitelnosť, i, f., die Zerreissbarkeit.
Us.

Roztržitelný, zerreissbar, trennbar. Ne-
roztr. manželství, přátelství. V.

Roztržitosť,i, f., roztrženosť, když něco
roztrženo jest, das Zerrissensein, der Riss.
R. učiniti. V. — R., přetržení, přestávku,
přítrž, die Unterbrechung, das Hindernis«.
Bez rozdílu a r-sti. V. — R., rozdvojení, ne-
svornost, die Spaltung, Zwietracht, Verun-
einigung, der Streit, Zwist. Jest mezi nimi
veliká r. Ros Takovým r-stem Julius Caesar
konec učinil. V R. mezi nimi povstala. Har.
Jsú naučení satanova, která vedú člověka
v pochybnosť a roztržitosť. Hus III. 313.
Dlouho se země v r-stech nepokojila. V. R,
v náboženství učiniti. Str. — R., zkormou-
cenosť nepokoj mysli, die Unruhe. Má nyní
všelijakou r. mysli. Ros. — R., nedostatek
pozornosti, die Zerstreuung, Zerstreutheit.
Marek. — R., nepořádek, die Unordnung.
Vaše nepamětlivosť mnoho r-stí nadělá. Sych.

Roztržitý; roztržit, a, o = roztržený, zer-
rissen. — R., oddělený, getheilt, unterbrochen.
Bitva r. Ben. V. — kde : po vší zemi. Br. —