187

R., nesvorný, svárlivý, bouřlivý, uneinig,
misshellig. V. R. měšťané, V., obec. Ros.
Uhři na dvé r-ti byli. V. — mezi kým.
Jsme časem mezi sebou roztržití. Solf. —
R., zkormoucený, nepokojný, zerstreut, zer-
rüttet, uneinig mit sich. R-ou mysl míti. V.
To ji roztržitou činí. Kom. — na čem: na
mysli r. (pochybný). V. — R., nepozorný,
zerstreut, unachtsam. R-té činiti = vytrho-
vati. D. Nemám nikde stání ani při práci,
která mne vždy r-tou činí. U Chocně. Vk.
Mysl více věcmi zaměstnaná r-ta bývá. Kom.
D. 76. Vz Ztřeštěný. D. — R., mnohou prací
zanesený, viel beschäftigt. Jest velmi r., ne-
může se té věci všecek oddati. Jg.

Roztržka, y, f'., rozdvojení, roztržení lid-
ských myslí, der Zwiespalt, die Spaltung,
Trennung, Zerrüttung, Händel. Jg. R-ky
(factiones) milovati. Jel. Kacíři r-ku v církvi
dělají. Kom. R-ky rovnati. Kom. R. v ná-
boženství, die Religionsspaltung. J. tr. Aby
r-ky přestaly. Sš. I. 403. R. utuchá; pů-
vodce r-ky. Sš. Oa. 16. Vz Roztrž. — R.,
přítrž, překaza, das Hinderniss, die Un-
terbrechung. Jest stav svobodný nejzpůso-
bnější strany hotovosti k práci bez roztržky.
Stav. svob. — R., zkormoucení, nepokoj, die
Unruhe. Kom.

Roztržník, u, m., das Wundkraut. Světoz.

Roztučnělý = tučný, fett, feist. Pammach.

Roztučněti, ěl, ění = stloustnouti, fett
werden. V. — v čem. I roztuční v rozkoši
duše vaše. Us. — čím: tukem. BO.

Roztučniti, il, ěn, ění ; roztučňovati, fett
machen. — co, se čím. Řeka krajinu roz-
tučnuje svým bahnem. Atal. — se v čem
k čemu. Tělo ve svých zlých žádostech
k naklonění duše po sobě roztučňuje se.
Štelc,

Roztuliti, il, en, ení, roztouleti, roztulo-
vati = rozděliti, von einander thun. Kalina,
Šm., Ras.

Roztůnouti se = roztonouti se. Ros.

Rozturnajiti se, il, ení, ins Turniren
kommen. Ros.

Roztvarování, n., die Spezifikation. Nz.

Roztvor, u, m., otvor, die Oeffnung. L. —
R., spor. L.

Roztvořiti, il, en, ení = otevříti, öffnen;
rozpustiti, auflösen. L.

Roztýkati = rozjímati, vyšetřovati. BO.
— co. Hus. Vz Roztíkati.

Roztylosť, i, f., tučnost, die Feistheit,
Dicke.

Roztyly, dle Dolany, něm. Rostell, ves
u Záběhlic u Prahy ; 2. něm. Rostial, ves v Ža-
tecku. PL. Vz Tk. I. 623., III. 73., 113.

Roztylý, fett, feist, dick. BO. — čím: ná-
silím. Chč. 376, 635.

Roztýřiti se, il, ení = rozjeti se, ins Ren-
nen kommen. Ros.

Roztýti, tyji, yl, ytí a roztýti se = roz-
tučněti. Roztyl zmilelec BO. Roztyli sú se
(jedením). BO. Vz Obihati.

Rozuditi, il, zen, ení, zu räuchern an-
fangen. Us. — co: maso.

Rozúditi, il, ěn, ění, rozúdniti, zerglie-
dern. Šm.

Rozujížděti se, ěl, ění, nach allen Seiten
davon reiten. Us. Jg.

Rozulka, y, f., místo, kde se víc ulic
sbíhá, úhel ulice, das Gasseneck. Stáli na
ulicích, zvláště na úhlech, kdež se více ulic
sbíhá čili na r-kách. Sš. Mt. 89.

Rozum (rozom, zastr.), u, m. Rozum dělí
se: roz-um. R. = rozumění, poznání, roze-
znání, das Verstehen, die Einsicht, Kennt-
niss. Šetř dále pro lepší r. Rozml. Urb. Reg.
Hospodina poprosí, aby mu tě řeči r. dal.
Pass. 575. — R., mínění, domnění, die Mei-
nung, Ansicht. Nesrovnání v rozumích. Jel.
Člověk své hlavy a svých rozumů. V. Kolik
hlav, tolik rozumů (tolik klobouků, tolik
smyslů). V. Co hlava, to rozum. Prov., Mus.
R-my z někoho tahati. Chč. 608. Po svém
r-mu jíti. Chč. 492. Nechte si svůj r.; Ně-
komu svůj r. vykládati. Vil. z Pernšt. Ten
také s mistrem v r-miech se srovnal Let.
16. Já vám svůj r. píši, však proto lepšímu
r-mu místo dávám. 1513. Obé těžké, o obém
rozličných lidí rozliční sú r-mové; Jiní pak
praví a zdá se jejich r. lepší. Vš. — R.
v užším smyslu = to, co se slovem n. propo-
vědí nebo celou řečí mluvícího n. píšícího
rozuměti má, smysl, představení, der Sinn,
Verstand des Wortes, des Satzes, der Rede.
Toho slova r. Jel. R. dáti = vysvětliti. V.
R. a smysl zákonu dáti. J. tr. Ta slova,
která žalobník vede, k jinému a jinému r-mu
přijata býti mají. NB. Tč. Psali na ten r.
Žer. Mnohé řeči v týž r. mluvil; V jiný r.
řeč obrátiti; Řeč něčí v jiný r. uvésti. Chč.
608. V jiný r. něco převrátiti. Chč. 610.
Cechové vyběhnú daleko od města a ne-
měli toho r-mu, že Němci vždy se jim za-
kládají za horu vábíce Čechy po sobě. Let.
72. Ovšem králem a synem božím jsem ve
mnohem vznešenějším než myslíš r-mu. Sš.
J. 36. Slovo to na lepší rozum bráno býti
může. Sš. Mt. 34. Aby jako dvojím smyslem,
ušima a očima, nějakého r-mu jeho (toho
místa) došel. Sš. Sk. 103. (Hý.). Ta řeč i jiné
r-my má. Jel. V tento r. k němu promluvil.
V. O tom píše v ten r. li. krátký listu. -Br.
To beru na ten r.; to na tento r. vykládali.
Br. Ta řeč se na jiný r. vztahuje. Sych.
Slovný r. 1). Není v tom rozumu (smyslu)
žádného. Us. Rozumu protivný (nemístný,
nemožný, nesmyslný, neshodný); důvod z roz-
umu vedený, rozumu, Nz.; r. odporný. Hš.
R. a smysl kšaftu vykládati. Er. Psaní tento
r. v sobě zavíralo. Bs. (Krátká modlitba) by
potřebného r-mu nevypravila; Netbám toho,
že někteří řiekají jmě, druzí jméno a třetí
meno, když týž r. jest; Ale pro r. větší věř;
A k tomu r-mu mluví Origines takto; I móž
vedlé výkladu sv. Augustina r. býti tento;
Těžký jest r. v té prosbě: Odpusť nám hřiechy
naše; Slova něčí k r-mu přivoditi; Tento
r. šel by na to, že . . .; Sv. toto čtenie
mnoho zaviera v sobě rozumóv, protož naj-
prve vedlé slov chci je k r-mu vyložiti;
Svatého čtenie r. jest dosti zjevný; A té
řeči krátký r. jest tento. Hus I. 313., 320.,
324., 334., II. 2., 69., 101., 107., 148. R. to-
hoto čtení jest podobný mnoho k dřevniemu
čtení, v němž spasitel mnoho r-móv zavierá;
Protož dobré jest tuto aspoň kratičce o tom
vyobcování položiti r. lehký (výklad); Tu
pro lepší r. (Verständniss) věz, že . . .; Ten