Předchozí (186)  Strana:187  Další (188) |
|
|||
187
|
|||
|
|||
R., nesvorný, svárlivý, bouřlivý, uneinig,
misshellig. V. R. měšťané, V., obec. Ros. Uhři na dvé r-ti byli. V. — mezi kým. Jsme časem mezi sebou roztržití. Solf. — R., zkormoucený, nepokojný, zerstreut, zer- rüttet, uneinig mit sich. R-ou mysl míti. V. To ji roztržitou činí. Kom. — na čem: na mysli r. (pochybný). V. — R., nepozorný, zerstreut, unachtsam. R-té činiti = vytrho- vati. D. Nemám nikde stání ani při práci, která mne vždy r-tou činí. U Chocně. Vk. Mysl více věcmi zaměstnaná r-ta bývá. Kom. D. 76. Vz Ztřeštěný. D. — R., mnohou prací zanesený, viel beschäftigt. Jest velmi r., ne- může se té věci všecek oddati. Jg. Roztržka, y, f'., rozdvojení, roztržení lid-
ských myslí, der Zwiespalt, die Spaltung, Trennung, Zerrüttung, Händel. Jg. R-ky (factiones) milovati. Jel. Kacíři r-ku v církvi dělají. Kom. R-ky rovnati. Kom. R. v ná- boženství, die Religionsspaltung. J. tr. Aby r-ky přestaly. Sš. I. 403. R. utuchá; pů- vodce r-ky. Sš. Oa. 16. Vz Roztrž. — R., přítrž, překaza, das Hinderniss, die Un- terbrechung. Jest stav svobodný nejzpůso- bnější strany hotovosti k práci bez roztržky. Stav. svob. — R., zkormoucení, nepokoj, die Unruhe. Kom. Roztržník, u, m., das Wundkraut. Světoz.
Roztučnělý = tučný, fett, feist. Pammach.
Roztučněti, ěl, ění = stloustnouti, fett
werden. V. — v čem. I roztuční v rozkoši duše vaše. Us. — čím: tukem. BO. Roztučniti, il, ěn, ění ; roztučňovati, fett
machen. — co, se čím. Řeka krajinu roz- tučnuje svým bahnem. Atal. — se v čem k čemu. Tělo ve svých zlých žádostech k naklonění duše po sobě roztučňuje se. Štelc, Roztuliti, il, en, ení, roztouleti, roztulo-
vati = rozděliti, von einander thun. Kalina, Šm., Ras. Roztůnouti se = roztonouti se. Ros.
Rozturnajiti se, il, ení, ins Turniren
kommen. Ros. Roztvarování, n., die Spezifikation. Nz.
Roztvor, u, m., otvor, die Oeffnung. L. —
R., spor. L. Roztvořiti, il, en, ení = otevříti, öffnen;
rozpustiti, auflösen. L. Roztýkati = rozjímati, vyšetřovati. BO.
— co. Hus. Vz Roztíkati. Roztylosť, i, f., tučnost, die Feistheit,
Dicke. Roztyly, dle Dolany, něm. Rostell, ves
u Záběhlic u Prahy ; 2. něm. Rostial, ves v Ža- tecku. PL. Vz Tk. I. 623., III. 73., 113. Roztylý, fett, feist, dick. BO. — čím: ná-
silím. Chč. 376, 635. Roztýřiti se, il, ení = rozjeti se, ins Ren-
nen kommen. Ros. Roztýti, tyji, yl, ytí a roztýti se = roz-
tučněti. Roztyl zmilelec BO. Roztyli sú se (jedením). BO. Vz Obihati. Rozuditi, il, zen, ení, zu räuchern an-
fangen. Us. — co: maso. Rozúditi, il, ěn, ění, rozúdniti, zerglie-
dern. Šm. Rozujížděti se, ěl, ění, nach allen Seiten
davon reiten. Us. Jg. |
Rozulka, y, f., místo, kde se víc ulic
sbíhá, úhel ulice, das Gasseneck. Stáli na ulicích, zvláště na úhlech, kdež se více ulic sbíhá čili na r-kách. Sš. Mt. 89. Rozum (rozom, zastr.), u, m. Rozum dělí
se: roz-um. R. = rozumění, poznání, roze- znání, das Verstehen, die Einsicht, Kennt- niss. Šetř dále pro lepší r. Rozml. Urb. Reg. Hospodina poprosí, aby mu tě řeči r. dal. Pass. 575. — R., mínění, domnění, die Mei- nung, Ansicht. Nesrovnání v rozumích. Jel. Člověk své hlavy a svých rozumů. V. Kolik hlav, tolik rozumů (tolik klobouků, tolik smyslů). V. Co hlava, to rozum. Prov., Mus. R-my z někoho tahati. Chč. 608. Po svém r-mu jíti. Chč. 492. Nechte si svůj r.; Ně- komu svůj r. vykládati. Vil. z Pernšt. Ten také s mistrem v r-miech se srovnal Let. 16. Já vám svůj r. píši, však proto lepšímu r-mu místo dávám. 1513. Obé těžké, o obém rozličných lidí rozliční sú r-mové; Jiní pak praví a zdá se jejich r. lepší. Vš. — R. v užším smyslu = to, co se slovem n. propo- vědí nebo celou řečí mluvícího n. píšícího rozuměti má, smysl, představení, der Sinn, Verstand des Wortes, des Satzes, der Rede. Toho slova r. Jel. R. dáti = vysvětliti. V. R. a smysl zákonu dáti. J. tr. Ta slova, která žalobník vede, k jinému a jinému r-mu přijata býti mají. NB. Tč. Psali na ten r. Žer. Mnohé řeči v týž r. mluvil; V jiný r. řeč obrátiti; Řeč něčí v jiný r. uvésti. Chč. 608. V jiný r. něco převrátiti. Chč. 610. Cechové vyběhnú daleko od města a ne- měli toho r-mu, že Němci vždy se jim za- kládají za horu vábíce Čechy po sobě. Let. 72. Ovšem králem a synem božím jsem ve mnohem vznešenějším než myslíš r-mu. Sš. J. 36. Slovo to na lepší rozum bráno býti může. Sš. Mt. 34. Aby jako dvojím smyslem, ušima a očima, nějakého r-mu jeho (toho místa) došel. Sš. Sk. 103. (Hý.). Ta řeč i jiné r-my má. Jel. V tento r. k němu promluvil. V. O tom píše v ten r. li. krátký listu. -Br. To beru na ten r.; to na tento r. vykládali. Br. Ta řeč se na jiný r. vztahuje. Sych. Slovný r. 1). Není v tom rozumu (smyslu) žádného. Us. Rozumu protivný (nemístný, nemožný, nesmyslný, neshodný); důvod z roz- umu vedený, rozumu, Nz.; r. odporný. Hš. R. a smysl kšaftu vykládati. Er. Psaní tento r. v sobě zavíralo. Bs. (Krátká modlitba) by potřebného r-mu nevypravila; Netbám toho, že někteří řiekají jmě, druzí jméno a třetí meno, když týž r. jest; Ale pro r. větší věř; A k tomu r-mu mluví Origines takto; I móž vedlé výkladu sv. Augustina r. býti tento; Těžký jest r. v té prosbě: Odpusť nám hřiechy naše; Slova něčí k r-mu přivoditi; Tento r. šel by na to, že . . .; Sv. toto čtenie mnoho zaviera v sobě rozumóv, protož naj- prve vedlé slov chci je k r-mu vyložiti; Svatého čtenie r. jest dosti zjevný; A té řeči krátký r. jest tento. Hus I. 313., 320., 324., 334., II. 2., 69., 101., 107., 148. R. to- hoto čtení jest podobný mnoho k dřevniemu čtení, v němž spasitel mnoho r-móv zavierá; Protož dobré jest tuto aspoň kratičce o tom vyobcování položiti r. lehký (výklad); Tu pro lepší r. (Verständniss) věz, že . . .; Ten |
||
|
|||
Předchozí (186)  Strana:187  Další (188) |