200

Rozžižavěti, ěl, ění, glühend werden.
Presl.

Rozžižaviti, il, en, ení, novější m. roz-
šířiti. Jg.

Rozžižlati = na kousky rozstříhati, roz-
ciclati, špatné rozkrájeti, schnippeln, schnip-
pern, zerfetzen, zerstümmeln. — co čím:
chléb nožem. — koho = zmrzačiti, ver-
stümmeln. Na Slov. Plk.

Rozžižlaviti, il, en, ení = rozžižaviti,
glühend machen. — se = rozžižavěti, glü-
hend werden. To uhlí se zase r-lo. Na mor.
Drahansku. Hý.

Rozžlutnouti, tl, utí, gelb werden. Berl.
král. II. 80.

Rozžmoliti, il, en, ení, rozžmolovati =
mačkáním roztrhati, mit den Händen zer-
reiben. — co čím, kde: klas, chléb v pr-
stech, prsty. — co kam: těsto do polívky.
Šm.

Rozžokovati, den Sack aufmachen. Ros.

Rozžrati, rozežrati, rozžírati se kde.
Lišej po celé tváři se rozežral, sich zerfres-
sen, sich fressend ausbreiten.

Rozžvachati = rozžvýkati, zerkauen.
Bern.

Rozžvachtati se, ins Plauschen kommen.
Ten člověk, když se r-tá, nemůže přestati.
Us. Hý.

Rozžvaniti, il, ěn, ění = rozžvýkati, zer-
nagen, zerkauen. — co: jídlo. Us.

Rozžvati, zerkauen. — co. Nechtie jich
(pecenců) r. Hus II. 111. — se, sich ins Plau-
dern geben. Ros.

Rozžvatlati se, ins Plaudern kommen.
Ros.

Rozžvýkati, rozžvýkávati, rozžvykovati,
zerkauen. — co čím kde. Jestliže růže
v ústech (zuby) rozžvýkáš. Byl.

Rozžžavenosť, i, f., die Erhitzung, Glulh.

Rozžžavěti, ěl, ění = rozžižavěti, řeřa-
vým se státi, rozpáliti se, erglühen. Jg.

Rozžžaviti, il, en, ení, glühend machen.
Krok.

Rozžžení, vz Rozžíci, die Entzündung.
— R., roznícení. Kat. 2391.

Rožanka, y, f., rohatá ovce, gehörntes
Schaf. D.

Rožďalovice, dle Budějovice, něm. Rož-
dialowitz, mě. v Čechách. Vz S. N., Tk. III.
136.

Rožděti, vz Růžclěti.

Roždí, vz Rozha.

Roždíčko, roždička, roždinka, vz
Rozha.

Roždivěnka, y, f., ramalina, rostl, lišej-
níková. Rostl. I. 273.

Roždlachniti, il, ěn, ění = rozžvaniti,
rozčaniti. — co. Ta kráva všecko r-chní.
U Rychnova. Msk.

Rožďovatý, plný roždí, voll von Reisig.
Reš.

Rožďový, rožděný, reisicht. Zlob. R. uhlí,
Grubenkohlen. Techn.

Róže, zastr. = růže.

Rožec, žce, rožek, žku, rožeček, čku,
m., malý roh, das Hörnchen. Proč by koza
netrkala, dyž ona má rožky. Sš. P. 615. —
R., rohlík, das Kipfel. U Opav. Klš. — R.,
die Ecke. Měla v ruce šáteček, v každém

rožku kvíteček. Sš. P. 313. — R., ve mlýně
hůlka, která pytlíkem otřásá, der Beutel- •
stock. — R., rostlina, cerastium, das Horn-
kraut. R. nepravidelný, c. anomalum, krátko-
plátečný, c. brachypetalum, klubkatý, c. glo-
meratum, pětimužný, c. semidecandrum, trs-
natý, c. triviale, polní, c. arvense. FB. 81.
R. okoličnatý, obecný, podlouhlý, lepavý,
rumný, lesní, vodní, širolistý. Flora. — Vz
Čl. Kv. 309., Slb. 606.

Rožek, vz Rožec.

Roželov, a, m., něm. Roschelau, ves u Rož-
mitála. PL.

Rožemberk, Rožmberk, a, m., Rosen-
berg, jméno rodiny pánů z Růže, kteří se
německy nazvali Rosenberg. — R., hrad
v okresu vyšebrodském. Vz více v S. N.,
Žer. Z. II. 189. — R., jméno rybníka u Tře-
boně.

Rožen, žnu, rožeň, žně, rožník, u, rož-
níček, čku, m., něco končitého jako roh,
strsl. ražbni. a raždbní., fuscina. příp. -bni.
Mkl. B. 145., 151., 159. R. jest jednoduchá
tyč, obyč. železná, na jednom konci ostrá,
na druhém klikou opatřená. Slouží k na-
pichování masa. R. se položí na podstavce,
klikou se točí a maso, poléváno jsouc tukem,
nad volným ohněm se peče. Vz S. N. Der
Spiess, Bratspiess. R. železný k pečení, rož-
níček ptačí; na rožen vstrčiti. V. Na rožni
péci. Kom. Už tého jalenka (jelínka) na
rožeň strkajú. Sš. P. 523. S rožně padl do
ohně. Cf. Z bláta do louže. Slm. Choditi
s rožnem n. Blažejem (žebrati o masopustě
na společnou hostinu). Na Slov. Jv. Na rožně
péci, na r. dáti. Ros. R. samojdoucí, samo-
tížný (se závažím). D. R. na ptáky. Obrací
rožeň a jiný jí pečeni (on má práci a jiný
užitek). Ros. On drží pečeni a my rožeň.
Prov. V holích svých železné rožny mívají
(nože, dýky ?). Dh. 101. — R., kůl. Každou
noc jsme se rožny obtýkali. Tur. kron. —
R., šp. místo hrozen. Vz Ž, H.

Roženec, nce, m., vz Růženec. — R., u kos
hrabečných. Zlob.

Róžený věneček. Hus I. 223. Vz Róže.

Rožínek, nka, m., pták, das Sprüstel.
Puch.

Rožinka, y, f. R. horní, opatská, zámecká,
vsi na Mor., pošta tamtéž. PL.

Rožinky, pl, f. = pruty u hrabice, die
Sensenspitzen. Na Mor.

Rožíti = rozžíci; rožéł, fut. rožnu, imper.
rožni, praes. rožihám, na mor. Zlínsku. Brt.

Rožkula, y, f., dlouhý brambor, ledvinka.
Slov. Jg.

Rožky, pl., m., druh pečiva. Slov. Hdk.

Rožmberk, a, m., vz Rožemberk.

Rožmberský rybník, vz S. N. v článku:
Čechy a Rožemberk.

Rožmitál, a, m., mě. v Čech., Rosenthal.
— R. starý, ves v Čech. — Vz Tk. I. 363.,
II. 491., III. 658, Žer. Z. II. 189., S. N.

Rožná, é, f., ves u Rozinky na Mor.

Rožnák, u, m., der Eckstein. U Opav.
Klš.

Rožnatec, tce, m., orthocera. Presl.

Rožnava, y, f., mě. v Uhřích, Rosnavia,
Rosenau. Vz S. N. — Rožnavan, a, m., pl.
-né. — Rožnavský, Rosenauer.