201

Rožně, ův, pl., die Haken, Spitzen am
Bock o. das Hakenzeug. Puch.

Rožní, Eck-. R. dům. Zlob. Němc.

Rožnice, e, f., rožen u hrabice, die Sen-
senspitze. Us.

Rožníček, vz Rožen. V.

Rožník, vz Rožen.

Rožniště, rožnišťko, a, n., der Stab.
Rohn.

Rožnolist, u, m., ceratophyllum, der Zin-
ken. Slb. 241.

Rožnouti = rozžíci. Us.

Rožnov, a, m., mě. na Mor., něm. Rožnau,
vz více v S. N., Tk. III. 658. — R., Rosenau,
vsi a) u Vyššího Brodu, b) u Kaplice. PL.
— R., Strodenitz, ves u Budějovic. PL.

Rožnovatý, na způsob rožnu, oben zu
spitzig. L.

Rožnovjané bydlí u Rožnova. Kld. Rož-
novan, a, m.; rožnovský.

Rožnový, rožňový, Spiess-, Pfahl-. Vz
Rožen.

Rožný, úhelný, Eck-, eckig. Bern. — R.,
rohatý, gehörnt. Rožná lichva = rohatý do-
bytek Slov. Bern. — R., osobní jméno.
Mor. Šd.

Řpan, a, m., murgillus, ryba, zastr. Rozk.

Rpety, dle Dolany, něm. Erpet, ves u Ho-
řovic. PL. Vz Tk. III. 59.

Rput, u, m., tvrdost, prchlivost, zastr.
Ros.

Rpuť, i, f., poutec, der Scheitel. Na rputi
hlavy baňky sázeti. Kn. lék.

Rputiti se, il, ění; rputívati se = dur-
diti se, zlobiti se, zürnen, böse thun. — se
na koho, proti někomu. Ros.

Rputnosť, i, f. = urputnosť, die Hals-
starrigkeit. Zlob.

Rputný, zastar. = urputný, halsstarrig.
Zlob.

Rpyle, e, f., argula (super aera), zastr.
Rozk.

Rtáuov, a, m., jm. dvora v Chlumecku.
Ptr.

Rtín, a, m., něm. Hertine, ves u Teplice.
PL.

Rtišovice, Ertischowitz, ves u Milína. PL.

Rtový, Lippen-. R, písmeno. Us. Zpěvánie
rtové. BO.

Rtusiti, vz Rdousiti.

Rtut, u, m., rtuť, i, f .(zastr. rduť), v obec.
ml. tut' (Vz T), v Krkonš. truť, Kb., u al-
chymistův: jedovatý had, Vys., na Slov.:
živé stříbro, argentum vivum, niercurius, das
Quecksilber. R. m.: tru-ť z tru-, truji. Ht.
Skup. 64., Gb. Hl. 124. Strsl. rtutb, příp.
-utb, hydrargyrum. Mkl. B. 201. R. jest
těžký kov, podobající se barvou a leskem
stříbru, ale jest kapalný. Vz více v S. N.
R. tekutá, bílá, velmi pohyblivá; r. nalézá
se v podobě krůpějí v dutinách rud. Vz Kov.
Bř. R. živá (tekutá, neumrtvěná), mrtvá. Vys.
R. Bertholletova, Bertholleťs Knaliqueck-
silber, Howardova, Howarďsches Kn. Nz.
R. alkalisovaná, panenská, třaskavá, tarta-
rovaná. Kh. R. samorodná, se stříbrem (amal-
gam), se sirou (cinobr, rumělka), se solíkem
(soličník rtutičnatý), Techn., rohová, Šfk.
340., dvanáctistěnná, dodekaedrisches Mer-
kur o. Amalgam. Nz. Vz Šfk. 334., 345., Bř.

N. 113., Schd. II. 59., KP. IV. 193., 202.,
482., Krč. 645. R. vždycky se mektati chtící.
Kom. R. jest tekutá, aniž však mokrá. Kom.
Má r. v mozku (v hlavě. Vz Nestálý). Jest
jako rtuť (o pohyblivém). Us. Rozpuštěnina
rtuti; r. mrtviti. Šm.

Rtuťárna, y, f., die Quecksilberhütte.
Techn.

Rtutičitý, Quecksilber-. Presl.

Rtutičnatý, se rtutí spojený, quecksilber-
haltig. R. kysličník, soli, Nz., siřičník, siran,
dusičnan. Pr. chym.

Rtutičník, u, m., das Merkurid. Miner.

Rtutírna, vz Rtuťárna.

Rtutitec, tce, m. R. černý, aethiops mer-
curii per se, Quecksilberhalbsäure. Šm.

Rtutitý, rtutí upravený. R. kysličník,
síran, siřičník, soličník, dusičnatan. Pr. Chym.

Rtutizna, y, m., Amalgam. Kodym. (Ktk.).

Rtuťnatec, tce, m., rtutivec černý, nier-
curius praecipitans, der Quecksilberkalk. Šm.

Rtutnatý. R. kysličník, Quecksilberoxyd,
soli, Quecksilberoxydsalze. Nz.

Rtutní, rtutný, od rtuti, Quecksilber-,
R. páry, neduh, vřed, Ja., kyvadlo, teploměr,
horizont, der Quecksilberhorizont. Nz.

Rtuťování, n., die Quickarbeit.

Rtuťový, od rtuti, Quecksilber-. R. ho-
rizont, Nz., ruda, D., kysličník, soličník,
dusnouhličník. Pr. Chym. Na hromadu rtu-
ťovou (acervus Mercurii). BO. R. nemoc,
hydrargyrosis. Vz S. N.

Rty, pl., m., vz Ret.

Rtyně, něm. Ertina,- ves u Smiřic. — R.,
něm. Hertin, ves u Náchoda. PL.

1. Rub (imper. od robiti) od ruky = ar-
beite schnell. Na Ostrav. Tč.

2. Rub, u, m., roubení, rubáni, sekání,
das Hauen. Nech mne, řezbě ty jsi zvykla,
já rubu. Hdk. — R., něco roubeného, jako
roubený chlív, roubená stodůlka, roubená
chaloupka, gezimmertes Gebäude als: Stall,
Scheune, Wohnstube. Zlob. Cf. Srub. — R.,
roub, který se štěpuje, das Pfropfreis. R. ja-
bloňový. Ms. o štěp. — R., na Slov. vrub,
das Kerbholz. Bern. — R., strana roubená,
nehladká, spodní (líc svrchní). R. kůže (die
Aasseite) oškrábati. D. Splstěný r. (u kůže),
die verfilzte Aasseite. Šp. Sukno má dvě
strany, líc a rub. Us. Po rubu = po druhé
straně. Br. Na ruby kabát, šat, punčochy
atd. obrátiti, vzíti (švem na vrch). Us. Trefný
jsi jako kožich na ruby. Prov. Obrátil pláštík
na ruby (změnil své přesvědčení). Prov.
Sukno jest na líci hladší nežli na rubu. Ml.
Má hubu na ruby (veliké zuby); Na ruby
ju převrátím; Na ruby sukňu obléká. Sš. P.
482., 730., 558. Na rub obrácený, verkehrt-
flächig. Nz. Summa na rubu prokázaná. Dch.
Každá věc má rub a líc. Sš. Sm. bs. 186. —
Přeneseně: Vše na ruby převrátiti, obrátiti
(zmásti, pokaziti). Us. Všecky mé věci na
ruby zpřevrácel a zmátl. Br. To vše že klesne
a na ruby se obrátí. Br. Vše na opak a na
ruby stojí. Kom. Město na ruby obrátiti
(1. v nepořádek uvésti, 2. s prstí smásti, zni-
čiti). V. Svět by se na ruby obrátil. Sych.
Vše na ruby, zvrub na líc. D. Ten dnes na
ruby vstal (o nevrlém). Prov. Vše na ruby
dělati, popadnouti. D. Někoho na rub chvá-