202

liti (ironicky). Na rub chvalič (posměškář,
persifleur). Nz. Věci na ruby postavovati.
Nz.

3. Rub, u, m., der Stoss, v tělocviku. Rub
vrchní, vnitřní, vnější. Vz KP. I. 529.

4. Rub, u, rubek, bku, rubeček, čku,
m., zastr., strsl. rabt (pannus), příp. -b, rus.
rub-B, altes Kleid, alt, Mkl. B. 40. Pol. reby,
lit. rumbas. Sr. lat, lamberare (scindere),
limbus. Mkl. aL. 98. — R. = šat, oděv, sukně
do hlezna, talaris, das Kleid. Na Slov. =
rubáč, sukně. Hdk. Cf. Rubáš. Litvané po-
dnes nazývají šaty rubač. Jir. Jakož světník
(kdo světí) neděle svléká všednie ruby, šaty
n. rúcho, móž-li míti svátečnie lepšie, obleče
se v ně; Potvorností n. odraností rubóv. Hus
I. 121., II. 240. R., plátěná sukně (bílá n.
černá) selek na předku nesešívaná. Na Mor.
a Slov. Šd. — R., tkanina plátěná atd., das
Tuch, Leinenzeug. R. lněný, linteum, ma-
nicleta, potný, sudale, semicinctum. Lex. vet.
Mužie pašů, ženy ruby stroja. Rkk. 69.
R., rouška, závoj, Schleier, m. Hus, Jád. Cf.
franc. robe.

Rubač, e, m., ve Slez. a na Mor. lesák,
drvoštěp, der Holzhauer. Mor. Šd. Vz Po-
rubní.

Rubáč, vz Rubáš.

Rubačka, ý, f., rubalka, palestra. Vz
Patka. U Chrud. Kd. - R,, y, f., die Holz-
hauerin. — R., kalačka, sekera, die Schrot-
axt. D., Aqu.

Rubačství, n., porážení n. kácení dříví,
das Holzschlagen. Živí se r-stvím. Us. na Mor.
Hý.

Rubaňa, ě, i. = mýtina. Pomaly ovečky
hore rubaňami. Sl. p. 118.

Rubání, n., vz Rubati. — R. v horn. =
dobývání nerostů zvl. dobývání celíků či pi-
lířů (také: poruba), der Pfeilerabbau, Pfeiler-
verhieb, Abbau, Verhau, Verhieb. R zpá-
tečně, der Rückbau, Pfeilerrückbau, dovrchní,
schwebender Pfeilerabbau, směrné, streichen-
der Pfeilerabbau. Hř.

Rubanice, e, f., das Gemetzel. Čsk.

Rubanice, pl., f., louky na sečení sena,
die Wiese. Máme daleko na r. Mor. Šd.

Rubanina, y, f., mýtina, paseka, der Holz-
schlag. V tej hodonskej R-ně leží synek, za-
bitý je. Sš. P. 151. — R., odpadky při ru-
báni, das Hauerwerk. Hř.

Rubanisko, a, n., místo rubu, kde se
dříví seká, poráží, der Holzschlag. V r-sku
zůstával jsem přes obed. Hdk.

Rubáš, rubáč, e, m. V Krkonoš. čechel.
Kb. Příp. -ašjb. Mkl. B. 343. R., vůbec šat
k oblékání, zvl. pak košile krátká bez rukávů,
jakovou nosí Hanačky a Slovačky. D., Kom.
Rubáč mu voní (fěrtoušek). Na Mor. R-še
kradl. Pč. Kup, Janku můj, s rubáš kmentu.
Dh. 128. Aj již r-ši skoro i u sedlek budú
vypovědieni; Také mně hřiešné popřeješ
toho rubáše n. suknice. Hus II. 240., 305.
— R., na Mor. spodek košile, der Hemde-
stock; vrchní díl košile: rukávce. Brt, Vck.
Prodala rubáč, rukávce, dala si hádat cigánce.
Sš. P. 661. Vz Košile. - R. dlouhý šat
ženský, langes Frauenkleid. Apol. Sr. Robe,
fr. — Rubáš, košile na umrlého, das Todten-
hemd. Us. Vzal by i umrlému rubáš (zloděj). Č.

Rubaška, y, f., bílá ruská košile. Dalibor.

Rubati, vz Roubiti. R., strsl. rabiti (se-
care), lett. röbs, die Kerbe. Mkl. aL. 98. Sr.
Rabuše. li., sekati, hauen, abhauen; tlouci,
schlagen. — co, koho. Obraz r. jako dřevo
a oheň z něho udělati. Št. N. 294. Kdo tě
rúbal, nech tě hojí. Sš. P. Poďme, ho rú-
bajme, huslí nadělajme. Sš. P: 144 Boží
muky rubal a pálil. Pč 30. Rubaj hřiechy,
seč na obě straně. Hus I. 178. Když člověk
rubá dříví. Hus. Zlá vojna se rúbať (vésti)
musí. Mt. S. 1874. R. míč = cukati. U Chrud.
Kd. — co kde. Na mém věnu rubala les
a brala Půh. II. 181. R. dřevo v lese. Us.
Tč. — co jak. R. maso na drobně kusy.
Sš. P. 464. Rúbal mi les bez mé vóle. Půh.
II. 579. — kam: někoho na obě ruce. Výb.

II. 51. — čím: někoho prudkými ranami.
Výb. II. 51. — co komu kdy. V první
súmrak rubáše jim hlavy. Dač. 33.

Rubec, bce, m. = rubač, der Holzmacher.
Cf. Dřevorubec. Dch.

Rubel, ble, m., der Knebel. Dch., Šm. —
R. = rubl.

Rubellan, u, m., nerost, příbuzný slídě
šestiúhelné. Vz S. N., Bř. N. 157., 160.

Rubellit, u, m., černá odrůda turmalinu.
Vz S. N.

Rúbenie, n. = roubení, krupice, die Grütze.
Sal. 26.

Rúbenina, y, f. = tesané roubení. Klna.
Vz Roubenina.

Rubešovský humor míti (jaký míval
Rubeš). Šml.

Rubiacin, u, m., v lučbě, der Rubiacin. Nz.

Rubian, u, m., v lučbě, der Rubian. Nz.

Rubicon, Rubikon, a, m., nyní Pisatello,
říčka v hořejší Italii, jež byla hranici mezi
Italií a Galií, pověstná přechodem Caesaro-
vým, jímž dáno znamení k válce občanské;
odtud znamená Rubikon překročiti = učiniti
rozhodný krok. Rk.

Rubidi-um, a, n., nový kov žíravin. Vz
S. N.

Rubifikace, e, f., znak červeným inkou-
stem.

Rubifikovati, rubificiren, načervenati
(červeným inkoustem, rudkou). Kh.

Rubík, vz Roubík.

Rubín, u, rubínek. nku, rubíneček, čku,
m., drahokam, červený diamant, der Rubin.
R. jasně červený, žlutý. V. Vz Korunt. Šfk.
203., Bř. N. 189., 188., Schd. II. 39., KP.

III. 187., IV. 297. R. arsenový, Arsenikrubin.
Nz.

Rubina, y, f., putamen, vnější, namnoze
dužnatá vrstva peckovice, jako u vlaského
ořechu. Čl. Kv. XXVI. Die Leite, Schlauche.

Rubinovice, něm. Rudersdorf, ves u Trut-
nova.

Rubínový, Rubin-. R. sklo, Nz., červe-
nosť. Jg.

Rubinspinel, n, m., lépe: rubínový spinel,
tmavočervená, průzračná odrůda spinelu. Bř.
N. 188., KP. III. 188.

Rubisko, a, n., vymýtěný les v 1. a 2.
roce, paseka; v 3. roce už se chytá seč, pak
mladá hora n. les. Der Waldhau. Na Mor.
a Slov. Brt. — R., v horn., dílo, těžení, der
Abbau. Šp.