203

Rúbiti, vz Roubiti.

Rubl, u, m., stříbrný i papírový peníz
ruský, 1. zl. 62 kr. R. = 100 kopějek. Der
Rubel. Vz S. N.

Rubný = rubový, rubní.

Rubopis, u, m., das Indossament (eines
Wechsels). R. nevyplněný, das I. in bianco;
r. ku přijetí peněz za směnku; přenésti na
někoho směnku rubopisem (rubopisně); rubo-
pisné přenesení směnky; listy pojišťovací
mohou se převoditi rubopisem. Šp. Vázán
býti pořádkem rubopisův = pořádkem, ve
kterémž jdou po sobě rubopisy (rub). J. tr.

Rubopisec, sce, m., der Indossant, J. tr.

Rubopisník, a, m., der Indossat, J. tr.

Rubový, rubný. R. strana, peníze atd.,
das Revers. Nz.

Rubricisté = vykladači rubrik. Vz Ru-
brika. Pkt.

Rubriční, Rubriken-. R. účet (sloupcový).
J. tr.

Rubrika, y, f., z lat. rubrica, červená křída,
rudka, Röthel, m. — R., záhlaví, nadpis,
přehrada, sloupec (protože se dříve nadpisy
v knihách psávaly červeně), die Rubrik. R.
(n. oddíl) výdajů, výdajová n. výdajní. Nz.

— R-ky = v bohoslužbě pravidla, kterak by
náleželo obřadů užívati, úkony a formy boho-
služebné prováděti. Pkt. Že to mají v své
rubrice t. j. v svém ustavení; Dokud jsem
byl mladý v létech i rozumu, také jsem byl
z té r-ky bláznivé, ale když mi dal pán Bůh
poznánie v písmě, již jsem tu r-ku t. j. usta-
novenie toho zabylstvie ze své hlúposti, vy-
mazal ; Aj teď máš r-ku dobrú, jenž má za-
loženie v písmě svatém. Hus I. 302. Pane,
to je teď jinší r. (jiná lepší věc atd.)! Na
Mor. Hý.

Rubrikator, a, m. R-ři byli malíři, kteří
za první doby knihtiskařství tištěné knihy
rubrikovali t. j. barevnými, obyč. červenými
začátečnými literami opatřovali. Vz S. N.

Rubrikovati = rubrikami n. nadpisy
opatřiti; v sloupce rozděliti, rubriciren.

Rubr-um, a, n. = záhlaví. R. = nápis
na přední straně spisu buď úřadu buď pri-
vatní osobě podaného. Obsahuje hlavně
adressu, jméno podavatelovo a krátký ob-
sah spisu samého. Druhdy bylo r. titul
knihy neb i nadpis jednotlivých oddělení
knihy. S. N.

Rubý, kde rub jest. Kehr-. Na rubě straně,
auf der verkehrten Seite. Us.

Rúcati, zerstören. U Březové na Mor. Té.

Rückkehrpunkt, vz Úvratník, Návratník.

Rücksicht. In Rücksicht, rücksichtlich,
in Beziehung, in Ansehung, bezüglich, was an-
belangt. Překládej 1. čistým instrumentalem :
Jezdectvem dosti silni jsou. — 2. Předlož-
kami : k, od, na, o, ve, za. Jsem k nohám
dobrý a k hlavě zdravý. Jest mdlý od při-
rození. Byl čerstvý na nohy. On jim o tobě
přikázal. Vyslyšel žádosť tvou i v této věci.
Bojí se za jejich život — 3. Vzhlédaje, patře,
zření maje nač, hledě, prohlédaje k čemu,
šetře čeho, ohled míti k čemu, nač (Brs. 157.).
K čemuž prohlédaje volil otec (raději) do
Prahy se přestěhovati. Nemaje (žádného)
zření na osobu člověka, nepatře na osobu.

— 4. Jest-li souditi po čem. Byla mu čeleď,

jest-li souditi po užitku, výborná: pakli po
zevnější podobě, sotva prostřední. — 5. Jakož,
že, kdež. Jakož píšeš, že se hodláš odebrati
ke mně, vyznámť se upřímně, že si žádám,
abys tam ještě zůstal. Zk. Ml. II. 87. — 6.
V příčině, strany. V příčině vlasti bojím se
velmi. Mk. Neměli nedostatku strany vody.
Br. Hledali příčiny, aby něco našli proti
| Danielovi se strany království. Br.
Ruč, ruč že, sobald als. Ruč to uděláš,
hned přinď ku mně. Na Ostrav. Tč.

Ruče, rychle, schnell, hurtig, flink, rasch.
Výb. I. 676. Vz Rouče. Kat. 420., 1126. Má
to tam býti co nejručeji. Slez. Šd. Otevři
mně r. Sš. Bs. 75. Stíhajte je r. a zlapajte
je; Dnové moji r. jsú přeběhli. BO, Jdi ruce.
Gh. - R., zručně, geschickt. Na Ostrav. Tč.

Ručej, e, m., roučí (rychlý) potok, bystrice,
der Wildbach, Giessbach, Sturzbach. Ps. Ms.
Dravými r-ji se broditi. Dch. Ha kde jen se
ručej po skalisku pění. Kká. Š. 6. Ježíš
vyšel s nimi přes r. Cedron. Sš. J. 271

Ručejovitý; sturzbachartig. Dch.

Ručen, čně, f., rukověť u cepu, der Fle-
gelstiel. Koll.

Ručení, n., ubezpečení rukojměmi, das
Bürgen. Kom. Něči r. přijati, k r. povoliti,
na jeho r. přestati. Bern. O r. lidí poddaných
vz Tov. 109., 110. O r. statku vz Žer. Z. II.
189.

Ručenka, y, f. = ručička. Us. Chytňa
děvče za r-ky povedu k oltáři. Mor. Brt.
Podaj mně r-ku; Až nám ten pan farář štóló
r-ky sváže; Co ste maměnko se mnó vystály,
z r-ky na r-ku napřekládaly. Sš. P. 98., 221.,
578.

Ručesť, i, f., zastr. = rychlosť. Výb. I.
802. Příp. -síl. Mkl. B. 170. Die Behendig-
keit, Schnelligkeit. Na r. = rychle, rouče. G.
Vyjdi z této země na r. Troj. Na r. do Prahy
přijel. Pulk. Na r. zavolaný. Šml. Na r., fe-
stinanter. Bj., BO. Na r. se k boji strojie.
Troj. Výb. II. 79. Skrze ručesť dobrých
skutkóv nás předejde. M. Kóň r-stí jda do
boje (impetu vadit); R-stí ducha sv. odnesl
jeho. BO.

Ručeť = ruče.

Ručeti = ryčeti. Ale u vás krávy rucá.
Sš. P. 700.

Rúčí = pěkný. Na Slov., Koll. — R.,
ručí = rychlý. Kat. 2872. Luděk rúčiem
hlasem svola své voje. Rkk. 11. Tuto opět
v ručím pospěchu bouří z prudka. Sš. Bs.
181. Ručejší než orlice. Bj. Ručejší než oheň.
M. Ručejší byli stihatelé naši orlóv; Dnové
moji ručejší jsú nežli běhař; Ručejší než
srny po horách; Kto jest dal rúčiemu přie-
valu jeho běhy ?; Ručejší orlóv koně; Ručí
jest běh slunečný. BO. — k čemu. Nebuď
rúčí k rozhněvání; Rúčí jest k mluvení. BO.
— v čem. Viděl-li jsi muže rúčieho v svých
činech? BO.

Ručice, e, f. = ruka. — R., rafije na ho-
dinách větších. Dch.

Ručicí list, die Bürgschaftsurkunde. Žer.,
J. tr.

Ručička, y, f. = malá ruka, das Händ-
chen. Obtulám r-ku; chytil ju za r-ku, hodil
ju do rybníčku; A druhó r-kó slze utírala.
Sš. P. 451., 172., 315. — R., ručičky, vý-



	203

	Rúbiti, vz Roubiti. Rubl, u, m., stříbrný i papírový peníz ruský, 1. zl. 62 kr. R. = 100 kopějek. Der Rubel. Vz S. N. Rubný = rubový, rubní. Rubopis, u, m., das Indossament (eines Wechsels). R. nevyplněný, das I. in bianco; r. ku přijetí peněz za směnku; přenésti na někoho směnku rubopisem (rubopisně); rubo- pisné přenesení směnky; listy pojišťovací mohou se převoditi rubopisem. Šp. Vázán býti pořádkem rubopisův = pořádkem, ve kterémž jdou po sobě rubopisy (rub). J. tr. Rubopisec, sce, m., der Indossant, J. tr. Rubopisník, a, m., der Indossat, J. tr. Rubový, rubný. R. strana, peníze atd., das Revers. Nz. Rubricisté = vykladači rubrik. Vz Ru- brika. Pkt. Rubriční, Rubriken-. R. účet (sloupcový). J. tr. Rubrika, y, f., z lat. rubrica, červená křída, rudka, Röthel, m. — R., záhlaví, nadpis, přehrada, sloupec (protože se dříve nadpisy v knihách psávaly červeně), die Rubrik. R. (n. oddíl) výdajů, výdajová n. výdajní. Nz. — R-ky = v bohoslužbě pravidla, kterak by náleželo obřadů užívati, úkony a formy boho- služebné prováděti. Pkt. Že to mají v své rubrice t. j. v svém ustavení; Dokud jsem byl mladý v létech i rozumu, také jsem byl z té r-ky bláznivé, ale když mi dal pán Bůh poznánie v písmě, již jsem tu r-ku t. j. usta- novenie toho zabylstvie ze své hlúposti, vy- mazal ; Aj teď máš r-ku dobrú, jenž má za- loženie v písmě svatém. Hus I. 302. Pane, to je teď jinší r. (jiná lepší věc atd.)! Na Mor. Hý. Rubrikator, a, m. R-ři byli malíři, kteří za první doby knihtiskařství tištěné knihy rubrikovali t. j. barevnými, obyč. červenými začátečnými literami opatřovali. Vz S. N. Rubrikovati = rubrikami n. nadpisy opatřiti; v sloupce rozděliti, rubriciren. Rubr-um, a, n. = záhlaví. R. = nápis na přední straně spisu buď úřadu buď pri- vatní osobě podaného. Obsahuje hlavně adressu, jméno podavatelovo a krátký ob- sah spisu samého. Druhdy bylo r. titul knihy neb i nadpis jednotlivých oddělení knihy. S. N. Rubý, kde rub jest. Kehr-. Na rubě straně, auf der verkehrten Seite. Us. Rúcati, zerstören. U Březové na Mor. Té. Rückkehrpunkt, vz Úvratník, Návratník. Rücksicht. In Rücksicht, rücksichtlich, in Beziehung, in Ansehung, bezüglich, was an- belangt. Překládej 1. čistým instrumentalem : Jezdectvem dosti silni jsou. — 2. Předlož- kami : k, od, na, o, ve, za. Jsem k nohám dobrý a k hlavě zdravý. Jest mdlý od při- rození. Byl čerstvý na nohy. On jim o tobě přikázal. Vyslyšel žádosť tvou i v této věci. Bojí se za jejich život — 3. Vzhlédaje, patře, zření maje nač, hledě, prohlédaje k čemu, šetře čeho, ohled míti k čemu, nač (Brs. 157.). K čemuž prohlédaje volil otec (raději) do Prahy se přestěhovati. Nemaje (žádného) zření na osobu člověka, nepatře na osobu. — 4. Jest-li souditi po čem. Byla mu čeleď,	jest-li souditi po užitku, výborná: pakli po zevnější podobě, sotva prostřední. — 5. Jakož, že, kdež. Jakož píšeš, že se hodláš odebrati ke mně, vyznámť se upřímně, že si žádám, abys tam ještě zůstal. Zk. Ml. II. 87. — 6. V příčině, strany. V příčině vlasti bojím se velmi. Mk. Neměli nedostatku strany vody. Br. Hledali příčiny, aby něco našli proti \| Danielovi se strany království. Br. Ruč, ruč že, sobald als. Ruč to uděláš, hned přinď ku mně. Na Ostrav. Tč. Ruče, rychle, schnell, hurtig, flink, rasch. Výb. I. 676. Vz Rouče. Kat. 420., 1126. Má to tam býti co nejručeji. Slez. Šd. Otevři mně r. Sš. Bs. 75. Stíhajte je r. a zlapajte je; Dnové moji r. jsú přeběhli. BO, Jdi ruce. Gh. - R., zručně, geschickt. Na Ostrav. Tč. Ručej, e, m., roučí (rychlý) potok, bystrice, der Wildbach, Giessbach, Sturzbach. Ps. Ms. Dravými r-ji se broditi. Dch. Ha kde jen se ručej po skalisku pění. Kká. Š. 6. Ježíš vyšel s nimi přes r. Cedron. Sš. J. 271 Ručejovitý; sturzbachartig. Dch. Ručen, čně, f., rukověť u cepu, der Fle- gelstiel. Koll. Ručení, n., ubezpečení rukojměmi, das Bürgen. Kom. Něči r. přijati, k r. povoliti, na jeho r. přestati. Bern. O r. lidí poddaných vz Tov. 109., 110. O r. statku vz Žer. Z. II. 189. Ručenka, y, f. = ručička. Us. Chytňa děvče za r-ky povedu k oltáři. Mor. Brt. Podaj mně r-ku; Až nám ten pan farář štóló r-ky sváže; Co ste maměnko se mnó vystály, z r-ky na r-ku napřekládaly. Sš. P. 98., 221., 578. Ručesť, i, f., zastr. = rychlosť. Výb. I. 802. Příp. -síl. Mkl. B. 170. Die Behendig- keit, Schnelligkeit. Na r. = rychle, rouče. G. Vyjdi z této země na r. Troj. Na r. do Prahy přijel. Pulk. Na r. zavolaný. Šml. Na r., fe- stinanter. Bj., BO. Na r. se k boji strojie. Troj. Výb. II. 79. Skrze ručesť dobrých skutkóv nás předejde. M. Kóň r-stí jda do boje (impetu vadit); R-stí ducha sv. odnesl jeho. BO. Ručeť = ruče. Ručeti = ryčeti. Ale u vás krávy rucá. Sš. P. 700. Rúčí = pěkný. Na Slov., Koll. — R., ručí = rychlý. Kat. 2872. Luděk rúčiem hlasem svola své voje. Rkk. 11. Tuto opět v ručím pospěchu bouří z prudka. Sš. Bs. 181. Ručejší než orlice. Bj. Ručejší než oheň. M. Ručejší byli stihatelé naši orlóv; Dnové moji ručejší jsú nežli běhař; Ručejší než srny po horách; Kto jest dal rúčiemu přie- valu jeho běhy ?; Ručejší orlóv koně; Ručí jest běh slunečný. BO. — k čemu. Nebuď rúčí k rozhněvání; Rúčí jest k mluvení. BO. — v čem. Viděl-li jsi muže rúčieho v svých činech? BO. Ručice, e, f. = ruka. — R., rafije na ho- dinách větších. Dch. Ručicí list, die Bürgschaftsurkunde. Žer., J. tr. Ručička, y, f. = malá ruka, das Händ- chen. Obtulám r-ku; chytil ju za r-ku, hodil ju do rybníčku; A druhó r-kó slze utírala. Sš. P. 451., 172., 315. — R., ručičky, vý-