206

a barvili, slove: rudka, der Röthel). Lesklá
železná r. jest čistý kysličník železitý (70°/₀železa a 30% kyslíku). R. železná žlutá
(xanthosiderit). — g) Hnědá železná n. hně-
del (der Brauneisenstein), r. bahnatá. Hnědel
obsahuje kysličník železitý a vodu. Odrůdy:
krevel vláknitý, hnědel hlinitý, celistvý a
zemitý, ruda bobová, bahnatá. — h) Burel,
der Braunstein; obsahuje 63% manganu a
37% kyslíku. Burelu podobá se: manganit
a psilomelan. — i) Měděná, das Rothkupfer-
erz; obsahuje kysličník mědičnatý, 89% mědi
a 11% kyslíku. — k) Bobová, antimonová,
bahenní, červená, jaterná, manganová, ni-
klová, zelená, zinková. — Vz Bř. N. 279.,
Schd. II. 50.—59., KP. III. 63., 86., IV. 722.
R. zlatá, stříbrná, ocelová, olověná. Us. R.
kobaltová, rtuťová, zinková atd. Krč. Geol.
201., 203., 266., 324., 333., 343., 449., 457.,
494., 607., 623., 646., 842,. a j. Umění o ru-
dách, D., žíla rudy. Us. Supina od rudy =
okuje; krušec, balvan rudy. R. suchá (stří-
brná málo n. žádného olova v sobě nema-
jící), divoká (arsenik n. síru držící n. která
ohněm snadno se nerozpouští), chudá (málo
kovu v sobě mající), jadrná (cizích částí
více méně prostá i bohatá), bohatá (mnoho
kovu držící, r. kovem bohatá), syrová (ještě
nepražená), Vys., nadřazená (natrefená, Erz-
anbruch), obroční (v záloze). Am. R. kame-
nečná. S. N. R. mědi, stříbra, železa, olova,
zinku, cínu, niklu atd. Vys. Rud dobývati,
, rudy hledati. Us. R. trvá, dodržuje. D. Rudu
sekati, stloukati, vysekávati, buchati, pu-
chřiti, Šp., zaslepiti (zamazati, z podvodu,
aby jí nebylo viděti). Am. Ruda při kahánci
(svítilnici) nosákem atd. (vz Havíř) se kopá,
seká, na hunty (vozíky) nakládá a na nich
ze štol na den vyváží n. do kyvlí se dává
a provazem (lanem) pomocí vratidla na den
se vytahuje. Vz Puchárna. Pt. Ruda se roz-
tratila, r. přichází, rudy ubývá. Vys. Rudu
vydržeti (přebíráním od jalového kamení
odděliti), nadraziti, rudy dosáhnouti, rudy
dosednouti (na ni přijíti), na rudě dělati, po
rudě dělati, těžiti rudu (jí dobývati), rudu
(z dolů) hnáti, vyháněti, vytahovati. Vz S.
N. Rudu roztlouci, rozděliti, přebrati, čistiti,
pražiti, vážiti, vyvážeti, na den vyhnati (vy-
táhnouti), rozrážeti, práti, najíti, na rudu
přijíti, na rudu kopati. R. drží zlato. Vys. —
R., rez (déšť červený, rezavosť na rostlinách
působící), der Mehlthau, Rost. Déšť příliš-li
se zahřeje, dělá se ruda aneb rez. Kom. Když
slunce svítí a déšť prší, tehdy r. padá. Us.
Tč. Ruda a medovka nepocházejí z povětří,
nýbrž z listů samých. Um. les. Po rudě
(manně, rzi) sláma zčerná, klasy zůstanou
hluché. Vaň. — R., bolus armenus, lék. Sal.
226. — R., tuhý urvalec. To je ruda! Ros.
— R., ves u Richenburka; b) ves u Nového
Strašecí; c) ves u Velik. Meziříčí, Eisen-
berg; R. německá, Deutsch-Eisenberg, ves
u Nového města na Mor. PL.

Rudař, e, m., vz Horník, Kovkop. Příp.
-arj-b. Mkl. B. 89.

Rudavec, vce, m., malý had jedovatý
rudé barvy, coluber chersea. L.

Rudavý, erzhaltig, erzfarbig. L.

Rudbekie, e, f., rudbeckia, rostl. FB. 42.

Rudě, röthlich. Křivule r. rozpálená, roth-
glühende Retorte. Dch.

Rudě, ěte, n., starý, malý, suchý, hubený
dobytek, drůbež, pták. V Krkonš.

Rudec, dce, m. Držejí tam r., das Recht
Ruder zu halten als Privilegium. Dipl. 1324.

Rudeč, dče, m., Rudetsch, ves u Kostelce
nad Labem. Tk. II. 547., IV. 172.

Rudek, dku, m., Quecksilberlebererz. R.
klencový, Rothgiltigerz, n., hranolový =
rumělka. Nz. Vz KP. III. 65.

Ruden, vz Hruden.

Rudí, n. = ruda, das Erz.

Rudice, Ruditz, ves a) u Blanska, b) u Lu-
hačovic na Mor. PL.

Rudi-e, í, f., pl. (dle Růže), byly mě.
v Calabrii. — Rudijský.

Rudikov, a, m., Rudikau, ves u Vel. Mezi-
říčí na Mor. PL.

Rudiment-um, a, n., lat., počátek, první
základ.

Rudimov, a, m., ves u Bojkovic na Mor. PL.

Rudiš, e, m., rusticus (homo rudis), zastr.
Rozk.

Rudiště, ě, n., v horn., das Steinbett. Sm.

Ruditi, il, ěn, ění, na červeno barviti,
roth färben. Výb. I. 1075. (Alx). — co čím.
— V Jg. z Dal. r. chybne m.: truditi.

Rudivec, vce, m., schwarzer Braunstein.
Miner.

Rudivoj, e, m., vlast. jméno. Šd.

Rudka (lépe než hrudka), y, f. Vz Ruda.
R., červená hlinka ku psaní, der Rothel,
Rötheistein. Kom. J. 104. R. červená, V.,
nebo tesařská, modrá, vlaská. Kh. Rudkou
napsati, D., naznačiti, znamenati. Bern. Vz
Bř. N. 199. — R., něm. Rutka, ves u Kun-
štatu na Mor. PL.

Rudkov, a, m., Erzberg, ves u Hanušo-
vic na Mor. PL.

Rudkupec, pce, m. = rudokupec. Dač. 54.

Rudlavice, Rudoltovice, Rudelzau, ves
u Podštaty na Mor.

Rudle, e, n., z něm. Ruder, veslo.

Rudna, y, f., das Schmelzhaus. L.

Rudná, é, f. R. dolní, horní, vsi u Bře-
zové na Mor. PL.

Rudnatosť, y, f., der Erzgehalt, Erzhalt,
die Erzhaltigkeit. Hř., Ros.

Rudnatý, rudu mající, erzhaltig. R. hory.
D., Ros.

Rudné, ého, n., Raudney, vsi a) u Cha-
bařovic, b) u Rychnova, c) něm. Rudna, ves
u Soběslavi, pošta v Rudném. PL.

Rudní, rudný, rudnatý, Erz-. R. hora,
zem, D., drůza (vz KP. III. 66.), pásmo (vz
KP. III. 65.), der Bergbau, das Bergwesen,
vz KP. III. 62., celík, das Erzmittel, odval
či halda, die Erzhalde, die Erzteufe, hnízdo,
das Erznest, ložisko, das Erzlager, nález,
der Erzanbruch, důl, die Erzgrube, slůj, das
Erzlager, Erzflötz, štětka, die Erzdruse, žíla,
der Erzgang, žilka, die Erzschnur, úprava,
Hř., lože, Krč. 645., 607., 492., hlubina, Koll.,
písek, plasť, prach, pramen, skála, štufa,
trůska, znamení. Vys. Šel rudnými cestami
(špatnými). U Mor. Budějovic. Dst. — R.,
k rudám se vztahující, Erz-. R. kolečko,
Ros., mlýn, Sedl., obchod, vůz, soudek,
štětka. Vys.