207

Rúdnica, vz Roudnice.

Rudnice, e, f., rudní důl, báně, die Erz-
grube. Jg.

Rudnický, na rudníka se vztahující, Erz-
gräber-. Jg.

Rudnictví, n., der Erzbergbau, Erzbau.
Hř.

Rudníček, čka, m., ficedula rufa, der
graue Laubvogel, Weidenzeisig. Pdy.

1. Rudník, u, m , místnosť blízko kychty
vysoké peci, kde už zdrobnělá a ku přidávání
připravená ruda jest, Molíerboden, m. Us. na
Zbir. — R., ves v Těšínsku. PL. — R, das
Röthelfass. Šp. — Budníky, báné, krušné
doly, das Bergwerk. Nz.

2. Rudník, a, m., der Erzarbeiter. Erb.
Reg. I. 78. Vz Horník.

Rudnosť, i, f., die Röthe. Dch.

Rudnouti, dnul a dl, utí, rudým se stá-
vati, roth werden. Říká se o všech barvách
kromě bílé. Každá barva rudne. Us.

Rudný, rudý, červenatý, roth. R. moře,
kože. BO. Vz Rudní.

Rudoba, y, f., chroman olovnatý. Schd.
II. 56.
Rudobradec, dce, m. = rudobrádek. Šm

Rudobrádek, dka, m., der Rothbart.

Rudobradý, rothbärtig. L.

Rudocouk, u, m., die Erzschichte. Šm.

Rudodělec, lce, m., der Erzaustheiler.
Šp. R-ci byli horní úředníci, kteří vytěženou
rudu mezi těžaře a jiným oprávněným oso-
bám rozdělovali. Vys.

Rudoděloha, y, f., vlž, die Erzmutter
(eine Steinart, in welcher sich Erz zeigt).
Šm.

Rudodruza, y, f., die Erzdruse, Šm.

Rudofous, a, m. = rudobrádek. Šm.

Rudohejič, e, m., kdo rudy hejí = roz-
děluje, der Erzseheider. Šm.

Rudohlávek, vku, m., anacamptis, rostl.
FB. 22.

Rudohlubeň, bně, f., die Erzkluft. Šm.

Rudohora, y, f., der Erzberg. Šm.

Rudohořan, a, m., der Erzgebirgler. Šm.

Rudohoří, n., das Erzgebirge. Šf. R.
české (Krušné hory), uherské, sedmihradské.
Krč. 347., 254. Vz S. N.

Rudohorský, erzgebirgisch. Šm.

Rudokop, a, m. = horník. — R., u, m.,
kopanina. Hř.

Rudokopna, y, f., der Erzschlägel (Ort,
wo Erz gewonnen wird). Šm.

Rudokopství, n. = rudnictví.

Rudokožec, žce, m., der Rothhäutler.
Dch.

Rudokřemec, mce, m., křemen, der Roth-
stein. Miner.

Rudokupec, pce, m., kupec rudy, der
Erzkäufer. CJB. 317.

Rudolec, lce, m., Rudelšdorf, ves na Mor.;
b) ves ve Znojemsku. — R. český, Böhmisch-
Rudoletz, ves u Dačic; R. německý, Deutsch-
Rudoletz, ves v Jihlavsku. PL.

Rudolfka, y, f., rudolphina, rostl, vikvo-
vitá. Rostl.

Rudolfov, a, m., Rudolphstadt, mě. v Bu-
dějovsku. PL.

Rudolfovice (Želechy), ves u Lomnice
v Jič.

1. Rudolice, Rudelsdorf, ves u Mostu. PL.

2. Rudolice, e, f., der Eisentitan, nerost.
Miner.

Rudoltice, dle Budějovice, Rudelsdorf,
ves u Lanškrouna; b) Hrdoltitz, ves u Kdyně;
c) Rudoltitz, ves u Votic. PL. Vz S. N.

Rudoltovice, Rudelzau, ves u Podstaty
na Mor.

Rulomědek, dku, m., das Rothkupfer-
erz. Šm., Miner.

Rudoměďka, y, f. = rudomědek. Vz Šfk.
322.

Rudomel, u, m., síto na rudu, das Hand-
rad. Šm.

Rudomistr, a, m., der Erzlieferer i. e.
der Schichtmeister, welcher das Erz den
Gewerken in die Schmelzhütte liefert,. Šm.

Rudonecky, pl., f., der Erztrog. Šm.

Rudonosný, erzhaltig. R. couk, der Erz-
maeher d. i. ein Hauptgang, welcher Erz
gibt. Šm.

Rudonosý, erznasig. Šm.

Rudopina, y, f., prvek v opiu jsoucí, der
Meconin. Chym.

Rudoplatce, e, m. = rudokupec. Ms. pr.
hor. 31. , ,,.

Rudoplavý, speisegelfc. D.

Rudoplodný, erzreich. Šm.

Rudopolec, lce, m., hemiprismatische
Rubinblende, f., nerost. Miner.

Rudoprach, u, m., der Erzstaub. Šm.

Rudořitý, rothsteissig. R. pták. Dch.

Rudosť, i, f., Röthlichkeit, f. SS. Hc. 72.

Rudoštítník, a, m. R. pobřežní, poede-
rus riparius. Frč. 189.

Rudotluk, a, m., der Pocharbeiter. Šm.,
J. tr.

Rudoušek, šku, m., der Roselit, die Ko-
baltblüte. Šm.

Rudov, a, m., Rudow, ves u Čáslavi. PL.

Rudovatý, metallisch. D.

Rudovina, y, f., rothe, erzhaltige Erde.
Kouble.

Rudovláska, y, f., die Rothblondine. Dch.

Rndovlasý, zrzavý, rothhaarig. L.

Rudovna, y, f., das Erzwerk. Šm.

Rudovous, a, m., der Rothbart.

Rudovousý, rothbärtig.

Rudovozič, e, m., Erzfuhrmann, m.

Rudovůz, vozu, m., der Erzwagen. Sm.

Rudovyběrač, e, m., Erzklauber, m. Šm.

Rudoznalec, lce, m., der Erzkundige. Rk.

Rudoznalství, n., die Erzkunde. Rk.

Rudožhavý, rothglühend. R. oko. Tč.

Rudslavice, Rutzlawitz, ves u Holešova
na Mor. PL.

Rudý, červený, rzivý, rothbraun, braun-
roth, dunkelroth. R. barva moře, V., Br.,-
lev. Kom. R. hlaveň, wetterfarbiger Lauf,
má-li hnědou barvu. Šp. R. moře, vz S. N.
R. tužka, der Rothstift. Dch. — čím. Na
tomto krví rudém poli. Biancof.

Ruelka, y, f., ruellia, rostl. Rostl.

Rufan, a, m., jméno modly pohanské.
Kat. 1135.

Rufiácký člověk = práč, rufiák. Ostrav.

Rufiák, a, m., der Raufbold. Ostrav. Tč.

Rufian, rufián, a, m., z ital. ruffiano, zastr.,

svodník, cizoložník, der Hurenwirth, Kuppler.



	207

	Rúdnica, vz Roudnice. Rudnice, e, f., rudní důl, báně, die Erz- grube. Jg. Rudnický, na rudníka se vztahující, Erz- gräber-. Jg. Rudnictví, n., der Erzbergbau, Erzbau. Hř. Rudníček, čka, m., ficedula rufa, der graue Laubvogel, Weidenzeisig. Pdy. 1. Rudník, u, m , místnosť blízko kychty vysoké peci, kde už zdrobnělá a ku přidávání připravená ruda jest, Molíerboden, m. Us. na Zbir. — R., ves v Těšínsku. PL. — R, das Röthelfass. Šp. — Budníky, báné, krušné doly, das Bergwerk. Nz. 2. Rudník, a, m., der Erzarbeiter. Erb. Reg. I. 78. Vz Horník. Rudnosť, i, f., die Röthe. Dch. Rudnouti, dnul a dl, utí, rudým se stá- vati, roth werden. Říká se o všech barvách kromě bílé. Každá barva rudne. Us. Rudný, rudý, červenatý, roth. R. moře, kože. BO. Vz Rudní. Rudoba, y, f., chroman olovnatý. Schd. II. 56. Rudobradec, dce, m. = rudobrádek. Šm Rudobrádek, dka, m., der Rothbart. Rudobradý, rothbärtig. L. Rudocouk, u, m., die Erzschichte. Šm. Rudodělec, lce, m., der Erzaustheiler. Šp. R-ci byli horní úředníci, kteří vytěženou rudu mezi těžaře a jiným oprávněným oso- bám rozdělovali. Vys. Rudoděloha, y, f., vlž, die Erzmutter (eine Steinart, in welcher sich Erz zeigt). Šm. Rudodruza, y, f., die Erzdruse, Šm. Rudofous, a, m. = rudobrádek. Šm. Rudohejič, e, m., kdo rudy hejí = roz- děluje, der Erzseheider. Šm. Rudohlávek, vku, m., anacamptis, rostl. FB. 22. Rudohlubeň, bně, f., die Erzkluft. Šm. Rudohora, y, f., der Erzberg. Šm. Rudohořan, a, m., der Erzgebirgler. Šm. Rudohoří, n., das Erzgebirge. Šf. R. české (Krušné hory), uherské, sedmihradské. Krč. 347., 254. Vz S. N. Rudohorský, erzgebirgisch. Šm. Rudokop, a, m. = horník. — R., u, m., kopanina. Hř. Rudokopna, y, f., der Erzschlägel (Ort, wo Erz gewonnen wird). Šm. Rudokopství, n. = rudnictví. Rudokožec, žce, m., der Rothhäutler. Dch. Rudokřemec, mce, m., křemen, der Roth- stein. Miner. Rudokupec, pce, m., kupec rudy, der Erzkäufer. CJB. 317. Rudolec, lce, m., Rudelšdorf, ves na Mor.; b) ves ve Znojemsku. — R. český, Böhmisch- Rudoletz, ves u Dačic; R. německý, Deutsch- Rudoletz, ves v Jihlavsku. PL. Rudolfka, y, f., rudolphina, rostl, vikvo- vitá. Rostl. Rudolfov, a, m., Rudolphstadt, mě. v Bu- dějovsku. PL. Rudolfovice (Želechy), ves u Lomnice v Jič.	1. Rudolice, Rudelsdorf, ves u Mostu. PL. 2. Rudolice, e, f., der Eisentitan, nerost. Miner. Rudoltice, dle Budějovice, Rudelsdorf, ves u Lanškrouna; b) Hrdoltitz, ves u Kdyně; c) Rudoltitz, ves u Votic. PL. Vz S. N. Rudoltovice, Rudelzau, ves u Podstaty na Mor. Rulomědek, dku, m., das Rothkupfer- erz. Šm., Miner. Rudoměďka, y, f. = rudomědek. Vz Šfk. 322. Rudomel, u, m., síto na rudu, das Hand- rad. Šm. Rudomistr, a, m., der Erzlieferer i. e. der Schichtmeister, welcher das Erz den Gewerken in die Schmelzhütte liefert,. Šm. Rudonecky, pl., f., der Erztrog. Šm. Rudonosný, erzhaltig. R. couk, der Erz- maeher d. i. ein Hauptgang, welcher Erz gibt. Šm. Rudonosý, erznasig. Šm. Rudopina, y, f., prvek v opiu jsoucí, der Meconin. Chym. Rudoplatce, e, m. = rudokupec. Ms. pr. hor. 31. , ,,. Rudoplavý, speisegelfc. D. Rudoplodný, erzreich. Šm. Rudopolec, lce, m., hemiprismatische Rubinblende, f., nerost. Miner. Rudoprach, u, m., der Erzstaub. Šm. Rudořitý, rothsteissig. R. pták. Dch. Rudosť, i, f., Röthlichkeit, f. SS. Hc. 72. Rudoštítník, a, m. R. pobřežní, poede- rus riparius. Frč. 189. Rudotluk, a, m., der Pocharbeiter. Šm., J. tr. Rudoušek, šku, m., der Roselit, die Ko- baltblüte. Šm. Rudov, a, m., Rudow, ves u Čáslavi. PL. Rudovatý, metallisch. D. Rudovina, y, f., rothe, erzhaltige Erde. Kouble. Rudovláska, y, f., die Rothblondine. Dch. Rndovlasý, zrzavý, rothhaarig. L. Rudovna, y, f., das Erzwerk. Šm. Rudovous, a, m., der Rothbart. Rudovousý, rothbärtig. Rudovozič, e, m., Erzfuhrmann, m. Rudovůz, vozu, m., der Erzwagen. Sm. Rudovyběrač, e, m., Erzklauber, m. Šm. Rudoznalec, lce, m., der Erzkundige. Rk. Rudoznalství, n., die Erzkunde. Rk. Rudožhavý, rothglühend. R. oko. Tč. Rudslavice, Rutzlawitz, ves u Holešova na Mor. PL. Rudý, červený, rzivý, rothbraun, braun- roth, dunkelroth. R. barva moře, V., Br.,- lev. Kom. R. hlaveň, wetterfarbiger Lauf, má-li hnědou barvu. Šp. R. moře, vz S. N. R. tužka, der Rothstift. Dch. — *čím.* Na tomto krví rudém poli. Biancof. Ruelka, y, f., ruellia, rostl. Rostl. Rufan, a, m., jméno modly pohanské. Kat. 1135. Rufiácký člověk = práč, rufiák. Ostrav. Rufiák, a, m., der Raufbold. Ostrav. Tč. Rufian, rufián, a, m., z ital. ruffiano, zastr., svodník, cizoložník, der Hurenwirth, Kuppler.