216

Růl, u, m., široký hřeben v brdě souken-
nickém, který se při tkání do bidla vkládá
a jímž se outek přiráží. Člunek běhá, niti
mrská, růl bubnuje, skřipec píská. Us. Hol.,
Nvk. R., paprsek v bidle, jímž jde osnova
a je k tomu, aby se natkaný outek přirážel.
Msk. Die Werkruthe. — R., sráz. strmina,
der Sturz des Berges. D.

Rula, y, f., hornina, jedna z prvotních.
Krok. R., der Gneis, skládá se ze živce,
křemene a slídy. Vz Hornina. Bř. N. 244.,
255., Schd. II. 68., 102., KP. III. 18., 42.,
Krč. 79., 224., 226.

Růla, y, f. = roura, die Röhre. Na Ostrav.
Tě.

Rule, e, rula, y, f., z něm. Rolle a to
z lat. rotulus. Tabák v rulích, der Rollen-
tabak. D. Vz Mz. 298.

Rulec, lce, m., jídlo moučné, eine Mehl-
speise. Plk.

Rulich, a, m., rorejs, die Mauerschwalbe.
Ja.

Rulík, u, rulíček, čku, m., vlasy pentlí
ovité, lelík, cop, culík, vrkoč, Zopf, m. D.
Rozpletla si dva rulíčky. Er. P. 478. R. oma-
šlený. Us. R. z cupaniny. S. N. R., ro-
stlina, atropa, die Tollkirsche. R. zlomocný
(lilík, lilek větší n. pošetilý, nemnice), a.
belladonna, okoličnatý, a. umbellata, přímý,
a. erecta, runatý, villosa, korkový, trutes-
cens, osinatý, aristata, železokvětý, viridi-
flora, sedavý. Rostl. — Jg., Schd. II. 288.,
Čl. 74., FB. 26., Čl. Kv. 231., Slb. 355.

Rulíkovina, y, f., prvek v rulíku obsa-
žený, atropium, das Atropin. Rostl.

Rulka, y, f. = zlábek, na Mor. rylka (Hý.),
die Rinne. Mor.

Rulovati, z něm. rollen. — co: plátno.
V Nivnici. Kch. — R., z franc, o penězích
= v oběhu býti; o ceně = pohybovati se,
měniti se. Kh.

Rulový bělokamen. Vz Rula. Krč. 79.

1. Rum, u, m. = sbořené stavení, sboře-
nina, ssutina, sřícenina; též všeliké smetí
s vápnem a pískem a drobným kamením smí-
šené, der Schutt, Abraum, Steinhaufen, ver-
fallenes Haus. Jg. Z srněm. Rúm. Vz Mz.
298. Hromada rumu; rumem zanesený. Dch.
Vítr mocný v strašných skučí rumech. Tč.
Rumem zasypati, D., se zasypati. Záv. V rum
položiti chrám. Kom. Město rumem položiti,
město rumem leží. Schön. — R. v horn.,
jalové kamení, jalovina, taubes Zeug, taube
Bergart. Hř.

2. Rum, u, m., sr. lat. rumor, na Slov.
rumia, e, f., křik, třesk, der Lärm, das Ge-
töse. — Rumia, náramný pláč, povyk. Slov.
Bern. Vz Mz. 298.

3. Rum, u, m. = rám, der Rahmen. Na
Ostrav. Té.

4. Rum, u, m., angl., kořalka z odpadků
cukrových n. z cukrové třtiny připravovaná,
der Rum. Rk. R. obsahuje 50% líhu a něco
etherů máselného a pelargonového; páleným
cukrem se barví. S. N. R. ananasový, ja-
maický. Kh. Vz Schd. II. 76.

Rumáceti, rumácívati = rum, pokřik dě-
lati, unmässig schreien, weinen. Slov. Bern.
Rumančok, u, m. = heřmánek. Slov. Kd.
Rumař, e, m., der Schuttführer.

Rumařiti, il, ení, als Schuttführer sich
ernähren. Jg.

Rumařka, y, f., die Schuttführerin.

Rumařství, n., das Verführen des Schuttes.

Rumázgati = bučeti. Krávy r-gajů, vo-
děnky nemajú. Sš. P. 102.

Rumburk, a, m., mě. v Litoměřicku, Rum-
burg. Vz S. N.

Rumčitý = rumovitý.

Rumec, mce, m., rumčitá země, rumovité
pole, das Schuttfeld. Us. Jg.

Ruměje, e, f., zadní tlupa n. voj, der
Nachtrab, Tross. Za spížní rumějí. Cyr. R.
uherská udeřila naň. Let. 199. Tím odsou-
zeni jsou ti, kdož ceremonie církve r-emi
nazývati se neštítili. Sš. J 216. — Plk.,
Star. let. — Vz Mz. 299.

Rumejch, u, m., der Sprühregen. Rk.

Rumejchati = rumejšiti. Rumejchá. Us.

Rumejšiti, il, ení = v drobných kapkách
pršeti, poprchávati, siefern. U Bechyně. Mý.

Rumel, mlu, m., hra v karty, das Rummel-
picket. Trefil v r. = do noty. L.

Rumelie, e, f., země již. od Balkána. Vz
S. N.

Rumělka, y, f., cinobr, sirník rtuťnatý,
der Zinnober. Pr. Chym. Vz Štk. 344., Schd.
II. 50. R. smolná, antimonová, zelená. Bř.
N. 228., KP. III. 65., IV. 722., Krč. 648.

Rumělkový, Zinnober-. R. barva, zin-
noberroth. Svět.

Ruměňavý, červenavý, röthlich. L.

Ruměnec, rumenec, nce, m. R. m. rud-
měnec od rudý (červený). Mk., Bž. 46. R.,
ruměnosť (červenosť) tváři, die Röthe des
Gesichtes. Strsl. ruméntcb. Mkl. B. 307.
Nikoli: růměnec. Na lícech ruměnci ktviechu.
Rkk. 39.

Ruměnek, nku, m., rostl. Slb. 212.

Ruměněti, ěl, ěni = červeněti, roth wer-
den. L.

Ruměnice, e, f., rostl., onosma. Slb. 369.

Ruměničitý, ruměník obsahující, Rho-
dium-. R. zlatičník, Rhodiumgold. Pr. Min.
233.

Ruměnidlo, a, n. = líčidlo,rothe Schminke.
L.

Ruměník, u, m., Rhodium, n. Nz.

Ruměnilka, y, f., galax, rostl. vřesovitá.

Ruměniti, il, ěn, ění = červeniti, röthen.
L. — co. Nach červánků r-ní vrcholy hor.
Dch.

Ruměnkovina, y, f., haematina, červené
barvivo. Rostl.

Ruměnosť, i, f. = ruměnec. — R., čer-
venosť vůbec, die Röthe.

Ruměný (zastr. rumený) m. rudměný,
Mkl. B. 128., Gb. Hl. 115. = červený (zvl.
o lícech), roth. Jg., Brt. — R., červený jako
cinobr. Rostl.

Rumermistr, a, m., z něm. Rumormeister,
der Generalgewaltige des Heeres o. einzelner
Abtheilungen desselben. Slavat. (Gl. 303.).

Rumfordka, y, f., rumfordská polévka,
po nálezci Rumfordu, z kostí, krve, krup,
hrachu, chleba, soli atd. Rk. Vz KP. II.
124., S. N.

Rumiště, ě, n., der Schuttplatz.

Rumlík, u, m., rolnička, die Schelle.
Div. z ochot.