217

1. Rumný = ruměný, roth. Rumnú učiní
líčidlem. Sap. - Byl. R, líce. Chč. 375. - R.,
dobře vyhlížející, tučný, fett. V. R. stádo. V.

2. Rumný, rumový, Schutt-. R. byliny
(na rumu rostoucí), ruderales. Rostl.

Rumokutný, v rumu se kutící, schutt-
wühlend. Krok.

Rumor, u, m., lat., rumrejch; hluk, hřmot,
povyk. Rk.

Rumování, n., der Schutt.

Rumovati = rum vyvážeti n. vynášeti,
den Schutt beseitigen; mýtiti, ausroden.
Ros., Ms. 1550.

Rumovatý, rumovitý = rumčitý, plný
rumu, Schutt-. R. cesta, pole. Kom.

Rumovina, y, f., die Schutterde. Pr.
Min.

Rumovisko, a, n., die Schutthalde. Nz.

Rumoviště, ě, n. = rumiště.

Rumovlačný. R. střída, die Bergekarren-
strecke. Hř.

Rumovní práce, Erdarbeit, f. Šm.

Rumový, Berge-, Schutt-. R. jáma, jíž

se spouští na důl rum či jalovina k zaklá-

dání. Hř. R. střída, rumovozná střída, v níž

se výhradně vozí rum čili jalovina k zá-

kladce, zvl. při dobývání velmi mohutných

slojů, die Bergebefördersstrecke. Hř. R.

náspy, kužel, Schutt-. Nz.

Rumpál, u, rumpálek, lku, m., hřídel,
hašple, točidlo, vrtidlo, z něm. Rollbaum,
vz Mz. 299.; z něm. der Rumpel, Rumpel-
baum (das Rumpelholz), Gl. 303.; der Haspel,
der Scheibenzug. Nz. Ŕ. skládá se z ležatého
hřídele, kterým se buď kolem pevně k němu
přičiněným aneb postrčenými rameny aneb
klikou otáčí; na hřídel se natáčí provaz a ten
zdvihá břímě na něm pověšené. Vz. S. N.,
KP. II. 23., 24. R-lem něco na horu táhnouti.
Har. Při rumpálu pracovati. Vys. Katové
vedli jej k r-lu, který byl k tomu připraven
a svlekše ho z rubáše opásali jej jakýmsi
hadrem a tak ho na ten r. položili, přivázavše
ho několika řetězi v půli, za hrdlo, za ruce
i za nohy a tak jej pekli. Mus 1832. 326.
(Gl. 303.) — R. či kůl bijáku podobný
avšak tlustší a delší, jejž uvazují kravám
ku střečkování náchylným okolo krku, aby
si střečkování odvykly; když totiž dobytče
střečkem bodnuté střečkuje, ubíjí si r-lem
přední nohy, jmenovitě kolena a přestává
střečkovati. Us. Hý.

Rumplíř, e, m., z něm. Rumpler = hřmotil,
buřič. U Písku. Kál.

Rumplovati, z něm. rumpeln, hřmot dě-

lati, bouřiti. V. Bláznům jak se mele, tak

se mele, leda se rumplovalo. Č. M. 212. —

R. = bubnovati, trommeln. U Olom. Sd. —

R. = bublati, bručeti, brummen. U Rychn.

Rumpy, pl., f., vz Trudovačky (švestky
ztrudovatělé). Na mor. Zlínsku. Brt.

Rumrejch, u, m., rumrejška, y, f., na
Mor. a ve Slez. rumraj, Brt., Klš., u Žam-
berka rumrej, Kf., z lat. rumor, pol. rum-
rycht. Vz Mz. 299. R. = hřmot, hluk, cavyk,
der Tumult, Lärm, das Gepolter. Pref., Čr. To
tam byl dnes r. (frmol). Us. — R., bouře,
bouření, der Aufstand, Tumult, die Unruhe.
R. u vojska. V. V té rumrejšce i hejtman
zabit byl. V. R. činiti, spokojiti. Us.

Rumtati = remtati, nagen. - jak dlouho.
Pes celou noc ruintal. U Poličan.

Rumunové, Rumuni neb Valaši, mluví
směsici hlavně slovanského a latinsko-řec-
kého jazyka. Rk. Vz o nich v S. N. —
Rumunský.

Run, u, m., viniční řádek, die Reihe (im
Weingarten). Bern.

Runa, y, f., jméno písma starodávního,
u severozápadních národův (zvl. německého
kmene) užívaného, dříve než tam latinské
písmo uvedeno bylo. D. Vz KP. I. 305., S.
N. Die Rune. R., brázda, rýha ve vinicích
mezi jednotlivými vinohrady. Us. u uher.
Skalice. R-u cíditi. vyházeti. Mor., Šd. Sr.
Run. — R., žena Kovlada, panovníka nad
poklady a kovy zemskými. R. zlatí prý vrchy
za rána a za večera. KB. 314.

Runalka, y, f., centris, hmyz včelovitý.
Krok.

Runařov, a, rn., něm. Runař, ves u Konic
na Mor. PL.

Runatěti, ěl, ění, runatým se stávati,
zottig, wollicht werden.

Runatiti se = runatěti, runatým se státi,
cuchati se. se komu. Runatily by se mi
vlasy, kdybych neměla šátek na hlavě. Us.

Runatosť, ruňatosť, runitosť, i, f., die
Zottigkeit. R. rostlin. Rostl.

Runatošedivělý. R. listy. Rostl.

Runatý, runatý, runitý, rouno mající,
vlnatý, chlupatý, huňatý, wollicht, zottig.
R. listy (kosmaté, huňaté). Rostl. R. pes.
Us.

Runčačka, y, f., kyjanka k házení míče,
palestra, der Ballschlägel, das Paläster. Us.
'u Plaňan.

Runda, y, m. a f. = rundavý, rundavá.

Runďák, a, m., ein roher Mensch. U Li-
tovle, Kčr., u Žamb. Kf.

Rundati = nevrle si počínati. Ve vých.
Čech. Jir., Brv. Vz Runditi.

Ruudavý = nevrlý, mrzutý, brummig,
mürsisch. Us. Jir,

Rundel, něm., kolobraz, skruš.

Rundem. Má-li někdo hlad, říkají o něm:
Drštka mu jde rundem. U Bechyně. Mý.
Cf. Huba mu jde haldem. Pch.

Runděnina, y, f., podmáslí, die Butter-
milch. Us. u Bolesl.

Rundidlo, a, n., ženská, která se rundí,
běhá, vrtí se semo tamo, ein unruhiges, bes.
heirathslustiges Frauenzimmer. Us. Dch.

Runditi, il, ěn, ění; rundívati, rundati =
muchlati, vrtěti, hýbati sem tam. — co: po-
stel ; máslo (vrtěti), buttern. Us. — se kde =
v posteli (povalovati se, rejditi sebou), ran-
zen. — se s kým = namáhati se, práti se,
zápasiti, raufen. Nerundej se s ním. Us. —
se také = durditi se, schmollen. D. — kdy.
Děvče ve 20ti letech nejvíc rundí, ist un-
ruhig, heiratslustig. Puch.

Runditi, il, ění. — o čem = rozprávěti.
Na Ostrav. Tč.

Rundivý, hdo se rád rundí, unruhig,
ranzend. Us. u Žamberka, Kf., u Petrovic.
Dch.

Řundný, gesprächig. Na Ostrav. Tč.

Rundus,u, m., pokrm z bramborů a mouky
upravený. Vz Drn, Píč. Us. Hrš.