Předchozí (218)  Strana:219  Další (220) |
|
|||
219
|
|||
|
|||
Rusin, něm., vz Ruzyně.
Rusín, a, m., pl. Rusové, zřídka Rusíni.
Cf. Dvořenín, Bž. 82. R., zvl. Malorus. Slo- váci nazyvají Rusiny: Rusňáky, Rusnáky. Šm. R. v Malorusku, v Haliči a ve vých. Uhřích. Rk. Vz S. N. Rusiny, rusinky, pl., f., rousy u noh
ptačích, Federn an den Füssen der Vögel. Us. Mark. — R., výložky z rukávů visící, Lappen an den Aevmeln. Us. Ruska, y, f., vz Rusek. — R., die Russin.
— R., Rosalie. Na mor. Drahansku. Hý. -- R., vz Ruský. Rusko. Vz Rusia a více v S. N. VIL
strana 829.—1172. — R., Něm. Rusek, ves u Smiřic. PL. Ruskozelený, russischgrün. Dch.
Rusky, pl., f., druh nakládaných ryb. Us.
Mřk. 1. Ruský; rusky, po rusku, russich. R.
země, císař, řeč, zima, měsíc (= dlouhý, že 14 dní později se počíná a taktéž se končí. L.) Us. Ať posedí ruský měsíc. Ctib. R. sloh, vz KP. I. 134. 2. Ruský = řezký, frisch, schnell. Ruščí
jako srni. Br. Rusnácký, maloruský, kleinrussich. Na
Slov. Rusňačka, y, f., Maloruska, die Klein-
russin. Jg. Rusnák, a, m., vz Rusín.
Rusobílý. R. pryskyřice. Sš. Zj. 476.
Rusobradý, der Rothbart. Víd. list.
Rusofil, a, m., rusomil, der Russenfreund.
Us. Nl. Rusosť, i, f., rusá barva. Veleš.
Rusovatěti, ěl, ění, rothköpfig werden. L.
Rusovatý, ein wenig rothbraun, roth-
köpfig. L. Rusovlasák, a, m., der Rothkopf. Aqu.
Rusovlaska, y, f., die Blondine. Šm.
Rusovlasý = rusovlasák.
Rust, a, m., něm. Rust, mě. v Uhřích.
Bern. Růst, rostu, m., zrůst m. vzrůst, der
Wuchs, das Wachsthum; die Vegetation. Nz. Růsti, rostu, rosť, sta (ouc), rostl, rostení
(zastr. rostění), řidčeji. rostnouti, ul, utí = ze vnitř na šíř a na dél se veličiti, wachsen; větším býti, grösser werden, an Menge zu- nehmen; siliti se, prospívati, an innerer Stärke zunehmen, wachsen. V., Jg. Kořen rast z rad-t. Mkl. B. 480. - abs. Roste dubec, Rkk., tráva, člověk, zvíře, rostlina, strom, voda, měsíc (přibývá), bohatství, statek, jmění, Us., sláva, pověsť, štěstí. Ros., žádosť, Jel., různice, nelibost' k někomu, Kom.; rozum, žádosti, zlosť s roky rostou. Bern. Roste den; zástupy rostou, schwellen an. Us. Dch. Roste, že bude moci z patra jísti. U Žamberka. Kf. Dítě rostlo, až do- rostlo. Sš. P. 153. Pýcha rostla denně, šp. prý m.: zmáhala se, ale roste-li sláva, žá- dost', nelibost, rozum atd. (vz předcházející), proč se nemá říkati: pýcha roste ? Jest tedy i tato frase dobra. Stromům listí opadá, a zase roste. Kom. Kam strom ohýbáš, tam roste. Ne všudy všecko roste. Prov. Zima roste. Us. Hý. Rosťte a množte se. Solf. —- |
kde. Mezi kopci je dolina a v ní roste jate-
lina. Sš. P. 436. Každé sousto mně v ústech roste (nechutná-li něco). Us. Němc, Sd. Nad Strakonici při tej silnici rostou tam tři růže. Er. P. 128. Sníh roste v oblacích (říká se, když oblaky sněhové hustnou). Mor. Kd. Už mi roste na nich zelený trávníček; Na slavkovských lókách růste koření; Na tym raciborským moscě pěkny karafiat roscě. Sš. P. 489., 634., 340. Na junoši roste dúbec, Rkk. 26. Trávka na niej roste. Rkk. 65. Za nima roste černovoký děvče, až vyroste, bude mý. Sš. P. 327. Rostó, rostó konope za cestó. Sš. P. 326. To dielo roste pod jich rukú. BO. Rostú po celé vsi švestky. Er. P. 334. Pod našima okny roste tam bez. Er. P. 123. Dříví v lesích roste. V. Mech na zdi roste. Br. Na rákosí paličky rostou. Kom. Na dubě nerostou leč žaludy. Č. Panská láska roste na zaječím chvostě Koll. R na mysli. Kom. Pod stromem tráva roste. Spis roste pod perem. Jg. — Vz Hlouposť. — v čem. R. ve ctnostech. Jel. Ať rostú (děti) ve cti a v kázni. Smil v. 1843. Dokad ne- vystoupil pán, mohl Jan růsti v důstojnosti a slávě u lidí. Sš. J. 60. Jako tělo roste ve věku, též aby duše rostla v ctnosti; Aby rostl v synovstvu božiem, v dóstojenstvie některak nesmierně; V ctnostech roste a prospievá; Stojte na cestě boží ustavičně rostúce v životě svatém. Hus I. 117., II. 75., III. 77., 300. — na čem. A dietě rostieše, rozuměj na těle. Hus II. 27. — odkud (čím). Bylina ze země roste pomocí tepla a deště. Br. Nerostou z trní hroznové ani z bodláčí fíky. V. On jako z vody roste (čerstvé). Us., Pk. Z upřímného srdce roste strom, do falešné lásky bije hrom. Sš. P. 272. Před našimi okny růste z růže květ. Sš. L. 266. Kristus rostl milostí a moudrostí. Sš. C. 47. Zlatem mu všecko rostlo. Sš. Hc. 88. — po kom, po čem. Nerád by, aby tráva po něm rostla (nerád by ještě umřel). Č. Vz Závisť. Po té masti vlasy rostou. T. — v co. V sílu a v muže roste. V. R. v jonáka. V. Obilí roste v slámu (ne v zrno). Vz Sláma.. Č. A Ježíš prospieváše věkem, že rostl a šel v léta. Hus II. 33. Neb odtud roste člověk u výsosť a dále nic. Hus I. 116.- jak. Stromy lesní samy od sebe rostou. D. Bez kázně růsti, Us., bez poznání. D. Žádosť bohatství roste bez konce. Hus II. 198. Růsť jablunko z široka, Sš. P. 435. Světlo vni- trné roste podlé míry zkušenosti. Sš. Sk, 254. Česť jeho jména rostieše na všaký den. BO. Rostliny rostou na očích (očividně). Us. u Rychn. Růsť jablunko vysoko, roz- kládej se široko. Brt. Anth. 70. Popeluška v samé nesnázi rostla pod macechou. Ku. Poh. II. 191. Aby rostlo (dřevo) na výš neb na široko. Št. N. 220. Roste jako z vody = rychle. Us. Dhn. — s kým, s čím. Nežertuj, s kým jsi nerostl. Č. Rozum, žá- dosti s roky rostou. Bern. Roste tam tráva s jetelem. Er. P. 416. To s ním roste (vada nějaká, zlozvyk). Us. Sd. — kudy. Skroz (skrz) ten prsten tráva roste. Sš. P. 164., Er. P. 477. Přes ten prsten tráva roste. Sš. P. 168. — od které doby. Jako neroste kamení od syna božího narození. Er. P. |
||
|
|||
Předchozí (218)  Strana:219  Další (220) |