221

se rušila. Hus III. 283. R. pokoj v obci. Ml.
— se hýbati se, sich bewegen. Kamenie se
rušilo a zsedalo pro žalost'. Ms. o 12 hod.
umuč. Těsto se ruší (kyne). Slez., Mor., Tč.,
Dr. M. Kawka Ani se neruš. Na Ostrav. Tč.,
vz Rušati; aufgehen, sich heben, v mathem.
Dvě od dvou ruší se (zdvihají se); gestört
werden, Störung nehmen. Tělo, jenž se ruší,
obtěžuje duši. Hus II. 304. Poněvadž tak se
ruší ďáblovo královstvie. Hus II. 102. — se
odkud. Neruš se z místa (nehýbej se). Na
Slov. — přes co. Přes něčí zápověď něco
r. — co kde čím: jelena v myslivně, na
louce nožem.

Rušivec, vce, m. = rušník. Srn.

Rušivý, störend, verletzend. Nz., Dch.

Rúška, v, f. = rouška. — R,, obinadlo.
Sal.

Rušnice, e, f. = ručnice, das Gewehr.
1573.

Rušník, a, m., brouk. R. musejní, anthre-
nus museorum; r. černý, attagenus pellio.
Vz Frč. 188.

Rúšný, vz Roušný.

Ruština, y, f., ruský jazyk, die russische
Sprache. Ruštině se učiti. Us.

Růštka, y, f. = rozha.

Rúta, vz Routa. Věneček ze zeleNej rúty.
Sš. P. 505.

Růta, y, f. = přísaha. Vz Rota.

Rútěný = routěný.

Ruthartovici, vz Tk. I. 623., S. N.

Rutheničelý chlorid, Rutheniumsuper-
chlorid, m. Nz.

Rutheničitý kysličník, Rutheniumbioxyd,
n. Nz.

Ruthenitý kysličník, Rutheniumsesqui-
oxyd, n. Nz.

Rutheni-um, a, n., kov platinovitý. Šfk.
371., KP. IV. 268., 280., S. N.

Ruthenový chlorid, der Rutheniumchlorid.
Nz.

Rutil, u, m., nerost. Vz Bř. N. 196., S. N.
Dle Presla rudolice.

Rútina, vz Routina.

Rútiti se = routiti se, řítiti se. Na mor.
Zlínsku. Brt, Vz Routiti.

Rutka, Rudka, y, f., Rudkau, ves u Do-
mašova na Mor.; něm. Rutka, ves u Kun-
statu na Mor. PL. — R., rout«. V.

Riitl-i, a, vrch. Bž. 118.

Rutlink, u, m., meč na obou stranách
broušený, zastr. Gl. 303.

Rutovinka, y, f., rutoví, vz Routa. A já
viju vínky z různej rutovinky. Sš. P. 101.

Rutulové byli národ v Latiu. — Rutul-
ský.

Rutvička, y, f., cf. Rutovinka. Ó vím ti
já zahradečku z trňa, v ní r. zelená. Sš. P.
750.

Ruvač, e, m. = rubáš, zastr. Veleš.

Ruvačka, y, f. = rvačka. Slov.

Ruvanica, e, f. = rvaníce. Slov.

Ruvati = rváti. Pes ruve. Slov.

Růveň, vné, f. = roveň. U Loun. Kš.

Růvek, vku, m., vz Rov.

Ruvná, é, f., něm. Ruwna, ves u Dolej-
šího Nýrska v Klatovsku. PL

Růzeň, zně, f. = různosť. Štf.

Růzha, y, f., v Krkonš. = rozha. Kb.,

Lng. Na Ostrav. a ve Slez. ruzga. Tč. Vz
Rozha-

Růzhovatý, rozhovatý, strauchartig.

Různě = různo. Ros.

Různění, n., die Misshelligkeit, Uneinig-
keit. Kom.

Různěti, ěl, ění, verschieden werden, sich
ändern. L.

Různice, e (zastr. róznice), f., nevole, ne-
svornosť, sváda, pohodnuti, die Uneinigkeit,
der Hader, Handel, Zank, Streit. Jg. R-ce
ztropiti, zbuditi, rozsívati; o úřady mezi
nimi rozličné r-ce se sbíhaly; r-cem a ne-
voleni konec učiniti; o r-ce se smluvili a
smířili. V. R ce a války rozšafně zdvihl
a srovnal. V. Nenadále zběhla se r. a ne-
pokoj v tom sněmě. Čr. Skrze bratří r. se
působí v městech, obcích, až i ve vší zemi.
Čr. R-ce strojiti; samé hádky, křiky a r-ce.
Dch. A r. byla mezi nimi. Sš. J. 162. R-ci
oč míti; Odtud r-ce a sváry toliko povstá-
vají; Aby snad někdy, nebyly-li by ty r-ce
časně na místě postaveny a spokojeny, k ně-
jakému krve prolití nepřišlo. Žer. A protož
veliká ruoznice bude v lidu, tak že zlí z míst
hýbati se budú. Hus III. 310. Pakliby o tu
věc která byla róznice, má tam Bartošek
vyjeti; Shledali mezi nimi ruoznice. Půh. II.
454., 460. Když ti dva se seňdú (sejdou), to
se nikdy nerozeňdú bez rúznice. Mor. Tč.
O to mezi sebú zlú vuoli a ruoznici jmě-
jechu; Neb před tiem byli sú v ruoznici
mezi sebú a v kyselosti. Let. 220., 75. R-ce
činiti. Zák. sv. Ben. Semeno různic rozsíval.
Háj. Tropič různic. D. R-cemi lidi drážditi.
Kom. R-ce mezi manžely tropiti. D. Stálé
r-ce spolu mají. Ros. R-ce aby nepodcházely,
není možné. Kom. R. ta vznikla pro pouhé
svíčky shasnutí. Sych. R-ci zastaviti. D. R-ce,
které povstaly a vznikly, srovnati a uložiti.
Er. Srovnali se o ty r-ce a nesnáze. Václ. I.
Znamenavše některé různice znamenité mezi
pány a vládykami v království našem vzniklé.
Zř. F. I. A. X. O tu věc dávno páni mezi
sebú r-ci mají. O. z D. — R., rozdíl, roz-
dílnosť, der Unterschied. Věci duchovní takú
mají róznici od těchto věcí zdejších, jakož
veliký jest rozdiel mezi duchem a tělem.
O 7 vstup. Mezi nímž jest ta róznice, jako
mezi tmú a světlostí. Ib.

Různický = různý, jednotný, einzeln.
MM. 35.

Různič, e, m., různil, der Krakeeler,
Streithahn. Dch.

Různičný, různici tropící, nesvorný, un-
eins, aufrührerisch. Boč.

Různík, a, m. = různič.

Různil, a, m. = různič. Dch. Tomuto růz-
nilovi člověk neodolá. Dch.

Různina, y, f., die Divergenz. Šm.

Různitel, e, m., kdo různice činí, tropí,
der Händelmacher, -Stifter, der Unruhestifter,
Unfugtreiber. Us. — R., hajitel mínění, ze
dvé n. více věcí, osob téhož jména od sebe
různiti, rozeznávati sluší, rozeznavač, der
Vertheidiger der Verschiedenheit zweier o.
mehrerer Sachen, Personen gleichen Namens,
der Unterscheider. Důvodů žádných není.
jimiž by ti r-lé Marka a Jana Marka při
svoji provésti mohli. Sš. Mr. 2. (Hý.).