222

Různitli, il.ěn, ění; různívati = jedno od
drahého dávati, plašiti, rozháněti, zerstreuen,
von einander jagen ; válčiti, hádati se, strei-
ten, hadern, zanken; se = na různo jíti, sich
trennen, aus einander gehen: nesrovnávati
se, hádati se, uneins sein, zanken, hadern.
Jg. — abs. Různící se k míru vedeni býti
mají. Kom. — co. Křesťanství tvory a tvorce
dobře různí (rozeznává, unterscheidet). Sš.
Sk. 209. Proč mají zrady černé, proč různit
( trennen) srdce věrné? Hanka. — koho (pla-
šiti). Ros. — mezi kým. Stále mezi sebou
různí = stále se různí. Ros. — se v čem:
ve smýšlení. Rk. — co, koho, se od čeho,
od koho (jak, v čem). Oni tedy proroka
na dotčeném místě přislíbeného různili a
rozdělovali od messiáše či Krista; Naplnění
toto duchem svatým různí se od onoho na
letnici jako kon od povahy; Již pak milosť
ta očividně se od milosti na křestu udělené
různí; Podlé pravého nebo bludného vý-
kladu slov těch spolkové církevní od sebe
se různí; Doba od času různí se v tom,
že ...; Jan také ve formě se ode Pavla
různí; Nad to rukopisové řečtí a latinští se
v podrobném pořádku různí; Pavel vý-
slovně jej (Lukáše) různí od těch, jenž z ob-
řízky jsou. Sš. J. 27., Sk. 46., 98., I. 25.,
Sk. 8. I, 10., 32., L. 1. (Hý.). - se čím.
Pavel a Šavel jedinou obměnou jedné litery
se různí; Logickým tím různočtením smysl
se nerůzní. Sš. Sk. 153., 272. (Hý.).

Různivosť, i. f. die Streitsucht. Dch.

Různivý, streitsüchtig, händelsüchtig, ha-
dernd, Unruhe stiftend. Dch.

Různo (zastr. rózno), sem a tam, na strany,
od sebe, aus einander, auf verschiedene Seiten.
Běželi r. Hos. Uradivše se šli r. Plk. Jsou-li
rózno. St. N. 24. Když muž ženy cizoložné
odbude súdem, protoť manželský svazek ne-
bude r.: Celý den kvasivše pojedú r. Št N.
48., 59. R. se rozběhli. Pass. 902 A tak šli
r. (různili se). Let. 306. Purkmistr nemá jich
r. rozpouštěti. Sob. 27. Vojsko r. se roz-
trhalo. Bart. Závistníci moji různo budou.
Kom. Je tam všechno r. (im Wirrwarr). Dch.
Masf r. mazati. Db. R. se rozjeli. BO. Roz-
dělili se oba r. Bj. Děvčata v pořadě stojí,
dvě pak r. jich se postaví. Sš. P. 72G. Pravdy
vyznánie lúčí rózno přátely ; Což jest Bóh
svázal neb spojil, toho člověk neluč rózno;
Neb sú dřeli údy r. na kříži; Manžel a. man-
želka aby se nikoli nelúčili r. až do smrti. Hus
I. 378., II. 39., 179., III. 202. - R. jíti, lézti
= na mizinu, zu Grunde gehen. Všecko
všudy r. leze a padá. V. Všecko r. běží skrze
ženu nehospodynskou. Reš. - R., obzvlášť,
pro sehe, abgesondert, besonders. Každý vlas
r. stojí. Bern. Dali jsme je různo. Ros. R.
leželi. Mm. — R., a, n., subst. Bezpečněji nám
oběma různem se dáti. Č. Zatracoval formy
poněkud různem jdoucí od mluvy dob Vele-
slavinských ; Lidé jak povahou ústrojí těles-
ného, tak i uzpůsobilostí duševní jdou různem.
Kos. Ol. I. 22., 00. — R., s předložkami. Na
r. = různo, von einander. Na různo táhnouti
=roztáhnouti. V. Smrť jednoho od druhého
na r rozžene. Kram. Vojáky na r. rozrážeti.
Flav. Nedí pán a ze spojitosti není patrno,
kam směřuje, tudy se na r. vykladači dá-

vají. Sš. Mr. 65. Rozdělili je na různo. Br.
Na r. rozsekati. V. Na r. sbořiti hradbu. Br.
Na r. je rozvedli. Háj. Všecko nám mizí a
na r. leze. Br. Na r téci. V. — Po různu =
tam i zde, na rozličných místech, po rozlič-
ných místech, auf verschiedenen Orten, zer-
streut, einzeln. Ty verše po různu se nalé-
zají. Proch. Po různu sem i tam ho rozvlá-
čeli. Lom. Skryli se v lese po různu. Brt.
Skl. § 304. Předměstí to po různu leží. Har.
II. 172.

Různobarevný, Svět., různobarvý = roz-
ličné barvy, Rostl., pestrý, verschiedenfarbig.
Mus.

Různobarvý = různobarevný.

Různoběžník, u, m., lichoběžník, Trape-
zoëdr = čtyrúhelnik, jehož každá strana má
jiný směr. Blř., Prm., Ck.

Různoběžný, aus einander laufend. Rk.

Různobočný, verschiedenseitig.

Různoboj, e, m., harc. das Plänklerge-
fecht. Čsk.

Různobok, u, m., různokout, lichoběžník
(Šm.), ungleichseitiges Viereck, Trapez, n.,
trapezium. L.

Různoboký, lichobězný, kosorohý, trape-
zisch. Šm.

Různočasný, ungleichzeitig. Nz.

Různočlen, u, m., zantho, korýš krátko-
ocasý. Krok.

Různočtení, n., různé, odchodné čtení,
die verschiedene, abweichende Lesung, die
Leseart, Variante. R. uvoditi; zmíniti se
o r-ních; v r-ních se lišiti; původ r. těch
vysvětliti. Sš. Mt. 225. Logickým tím r-ním
smysl se nerůzní. Sš. Sk. 272. Z nesčíslných
r. jsme jen značnější podali. Sš. J. 169.

Různodivý, wildverworren. Dch.

Různohlas, u, m., různohlasí, n., die
Disharmonie.

Různohlasný, -sý, verschieden tönend.

Různochodý, wirrgängig. Dch.

Různojazyčný = různojazyký.

Různojazyký, různého jazyka, jinoja-
zyký, verschiedensprachig. Od r-kých lidí
slova jeho pojmuta. Sš. Sk. 20.

Různokout, u, m. = různobok.

Různokrásný, různokrásý, schön bunt.
L.

Rňznokřídlý. R-dlí, heteroptera, členovci
s křídly různými: běžci (vz Škvor); švábi
(vz Rus, Šváb), kudlanky (vz Kudlanka), pa-
kobylky (vz Pakobylka, Lupenitka); ská-
kaví: cvrčkovití (vz Cvrček, Krtkonožka),
kobylky (vz Kobylka), saranče (vz Saranče,
Marša). Vz Frč. 142. - 146.

Různokvětný. R. pomněnka. Flor.

Různolístek, stku, m., blechnum, rostl.
FB 2.

Různomluv, u, m., der Variant (im Dia-
lekte). Šm.

Různomyslný, verschieden denkend. L.

Různonártní brouci, heteromera, mají
v chodidlech předních dvou párů noh po
pěti, v chodidlech zadního páru po čtyřech
článcích. Puchýřníci (vz Majka), smrtníci (vz
Potemník). Frč. 185.

Různoobrazný, verschieden an Bild, Ge-
stalt. .

Různopal! Einzelnfeuer! Čsk.