223

Různoperý, verschieden gefiedert, bunt
von Federn.

Různoplemenný, verschiedenen Stam-
mes.

Různoploský, -plošný, gemischtflächig.
Nz.

Různoplynný, verschieden fliessend.

Různopohlavný n. jednopohlavný. R-né
květy obsahující buď pouze tyčinky buď
pouze semenníky. Čl. Kv. XXVI. Verscliie-
denehige Blüte. Nz.

Různopohlavosť, i, f.. die Gcschlechts-
verschiedenlieit.

Různopohlavý, verschiedenen Geschlech-
tes. Rostl.

Různopolarnosť, i. f. R. krystalů. Vz
Br. N. 41.

Různořečí, n., Dialekt, m.

Různorep, a, m., hrotnatec. R-pi, eury-
pteridae. R, ruský, pterygotus tetragoph-
thalmus, r. český, eurypterus bohemicus.
Vz Frč. 99.

Různorodinný, verschiedenen Familien
angehörig. Dch.

Rňznorodnosť, i. f., die Ungleichartig-
keit. L.

Různorodný, -rodý, heterogen, fremd-
artig, ungleichartig. R. souhlásky. Bž. Ně-
která podstatná jména mění v pluralu rod,
taková slovou r-dými. Bž. 75.

Různorohý, verschiedene Hörner. Ecken
habend. Jg.

Různorýmý, verschiedenreimig.

Různosklonný. R, jméno, které se dle
rozličných cleklinac skloňuje.

Různosměrnosť, i. f., verschiedenartige
Richtung. Dch.

Různosměrný, verschiedene Richtung
habend. Us.

Různosmyslý, různého smyslu (významu),
von verschiedener Bedeutung. Lépe jiní slova
dobrý a spravedlivý za r-lá berou. Sš. I. (30.

Různosrstý, ungleichhaarig. Jg

Různosť, i. různota, y. f. = rozdílnosť,
nejednosť, lišnosť, die Verschiedenheit, der Un-
terschied. Leč ta různosť ve čtení nemá do
«sebe veliké váhy; R. ta čtení povstala pře-
místěním slov. Sš. Sk. 26., I. 53. Celý rozdíl
záleží ve čtvero r-stech. Sš. Mt. 37. Plyne
odtud i různost' osoby jeho od osoby otcovy;
Pán těmi slovy namítá, že různost úmyslů
jeho a úmyslů židů kořen svůj má v roz-
ličném spojení jich obou; Z převráceného,
samolibého a nesvorného srdce vynikla r.
jazyků. Sš. J. 54., 87., 150., Sk. 19. Dalejší
různoty textu smyslu nedosahují. Sš. I. 80.
(Hý.). Vidím tam r-tu skupení tvaru a záře.
Nrd. Kosm. ps. — R., rozmanitosť, die Man-
nigfaltigkeit. — R., neshoda, spor, die Un-
einigkeit, der Hader. — R., rozdělenosť, die
Zerstreuung. Ros.— R., pustosť, das Wüst-
sein. Jg.

Různostinný obyvatel, Einwohner, des-
sen Mittagsschatten sich gegen Mittag und
dann gegen Mitternacht wendet, Pol.

Různostranný, verschiedenseitig. Jg.

Různostředkový, excentrisch, L., lépe:
různostředý. Šm.

Různostřelec, lce, m., der Plänkler. Ti-
railleur. Bur.

Různostup, u, m., einzelnes Abrücken.
R-pem pochod! R-pem v rychlém kroku (n.
poklusu) pochod! Čsk.

Různota, y, f., vz Rňznosť.

Různotvárnosť, i, f., die Verschieden-
gestaltigkeit.

Různotvárný, verschiedengestaltig. Šm.

Rňznoústý = různojazyký.

Různováhový. verschiedenen Gewichtes.

Jg-

Různovazba, y, f. der Einzelnarrest. Čsk.

Různověrce, e, m. = jinověrce, anderen
Glaubens.

Různověrstvo, a, n., die Glaubensver-
schiedenheit,. Jg.

Různovýznanmý, von verschiedener Be-
deutung, Vz Bž. 70. Vz Různomyslý.

Různovzorý, verschieden gestaltet. L.

Různoznačný, von verschiedener Bedeu-
tung.

Různoznělka, y, f., ve varhanách píšťala
nesouzvučná, die Dissonanz. Vaněk.

Různozrný, verschieden gekörnt, L.

Různý, sem tam se nalézající, ne pohro-
madě, zerstreut, einzeln. Různé ovce a stádo
sehnati. Jg. — R., rozdílný, ne jeden, lišný,
verschieden, unterschiedlich. Obraz r-mi bar-
vami potahovati. Kom. R. mínění o tom obí-
hají', Dch.: r. zprávy. Dch. R. vojsko, Dch.,
význam slov. Bž. 70.— čím: duchem, myslí,
Sš.. srdcem. Mk. Národové r-ní rodem, ho-
vorem r. Bratři r-ní matkami (na Mor.: různo
matek. Mřk.). Us. R-ni jste srdcem, myslí.
Sš. Bs. 195. — v čem. Byli r-ni v náhle-
dech. Sš. Sk. 187. — R., nesvorný, entzweit,
Jg. — R., pustý, wüst. V tom těsném různém
okolí. Ráj.

Růzvora, v, f. = rozvora, Wagenried. n.
Us. u Vorlíka, v Krumlovsku. Us. — R., der
Krummbaum in der Mühle. P!k.

Růzvorník, n, m., rozvorník, der Ried-
nagel. U Vorlíka.

Ruzyně, ě, f., něm. Rusin, ves u Prahy
(u Liboce). Tk. I. 623., III. 83., IV. 73».

Růžčka, y, f. = rozha. (Pod stromem)
najdeš růžčku a i nožík, nařežeš si na ro-
vášík. Sš. P. 277.

Růžděti, v růždí, v rozhy růsti, sich be-
lauben, zu Gestrüppe wachsen. Aqu.

Růždí, vz Rozha.

Ružďka, y, f. = rozha. Přinese ti r-ku
z olivy. Sš. Šm. bs. 48.

Růže. e, (zastr. róža), růžička, růžinka,
y, f., die Rose. Vzorek substantiv rodu žen.
ukončených v e: nom., gt. a vok. růže, dat.,
akkus , lok. -i, instr. -í; pl. nom., akkus.,
vok. -e, gt. -í, dat. -ím, lok. -ích, instr. -emi.
Vz Sklonění. — R., z latinského rosa. vz n
v ž a Rosa, R. bedrníkolistá, pimpinellifolia
(r. žlutá, r. lutea); skořicová, r. cinnamomea
(r. skořicová a čichovitá n. frankfurtská, r. tur-
binata); šípková, r. canina (r. šípkovitá): za-
hradní (r. vždy zelená, r. sempervireus, in-
dická, r. indica, stolistá, r. centifolia, mechatá,
r. museosa, pížmová, r. moschata, lesní. r.
arvensis). Vz více v S. N. R. šípková n. planá
(šípek), bílá, francouzská, stolistá (centifolie).
Čl. Z Jg.: rodové: r. šípková, planá, polní
n. polská, mrhelec, šípek, r. canina, die wilde
Rose; kosmatá. r. villosa, die weichhaarige R,