232

Hospodin vece; Hněv i r. — obé jest ne-
čadské; R. mysli; Vyvrhl je ze země v hněvě
i v r. (furor) i v zarděnie velikém (indigna-
tio). BO. Král velikým r-ním se roznietil.
BO. R. jeho rozlítí se. BO. Raň tě pán omrá-
mením i slepotú i r-níra mysli tvé. Hus I. 56.

Rydati = lkáti, schluchzen, laut weinen;
bouřiti se, sápati se, griesgramen; r. se =
rydati. Národové se rydali. Ps. ms. Výb. I.
607. Rydajíc se peklo děsí. Sš. Hc. 98. —
nač. Proč chceš pořád na svůj život ry-
dati? Sš. Snt. 17. — se z čeho. Horle a
rydaje sě z toho slova přišel Achab (fren-
dens). Bj. — jak. (Žid) šíleným hněvem
rydal. Sš. Hc. 108.

Rýdeč, dče, m., něm. Ritsch, ves u Stern-
berka na Mor. PL.

Rydeč, dče, m., něm. Ritschen, ves u Li-
toměřic. PL.

Rydélce, e, rydélko, a, m., Grabstichel,
m. Rk.

Rydlec, dlce, m., ibacus, korýš. Krok.

Rydlo, a, n., der Grabstichel. Nz. — R.,
ein Sternbild. Nz. — Vz S. N.

Rydlovati = za vlasy routi, zausen. Krknš.

Rydza, vz Ryza.

Rygač, e, m., roubík, který do země se
sází a jiným roubíkem se vyráží (děcká
hra), ein Pflock. Us.

Rygl, e, ryglík, u, m., z něm. Riegel,
V., závora. — Rygle na Slov. = osutiny,
osypky, die Masern. D.

Rylovati, z něm. riegeln, na závoru za-
vříti. Us.

Ryglvand, u zedníků šp. m.: příčnice,
příčna.

Rýha, y, f., strany původu vz Mz. 301.
— R., strouha, trativod, stoka, der Wasser-
graben, Kanal, Abzugsgraben. Střlat. riga,
strněm. rige, rivus, Bach, nněm. Riehe. Gl.
304. — R. n. rozhor na poli k odvádění
vody sněhové n. dešťové, klus, die Wasser-
furche ; der Kanal, die Rinne, Schleusse, der
Schlot. Rýhy zvláštním pluhem dělati. Vaň.
Zvl. strouha podzemní, kanal udělaný z vy-
pálených hliněných trubek, der Drain. Nad-
rýha, Kopfdrain, sourýha, Saugdrain, svodní
r., Sammeldrain. Pta. Vz Ryhování. — R.
na poli, v lese, v zahradě = mělká stružka,
do které semeno kladou. Um. les. — R.,
žlábky ve hlavni ručnice po celé její délce.
R. rovná, der Stern- o. Haarzug, točená,
der Rosenzug, Šp., obloukovirá. Čsk. Vz
S. N. — R., žlábek k zasazování rámků
v úlech atd. Všk. — R. mlýnská, žlab, van-
troky, das Mühlgerinne. Dch.

Rýhati, furchen. — co : zima rýhá kůru
stromů. Us. Tč. — se kdy. Po dešti se
trnky (slívky) rýhají (dostávají rýhy, pu-
kají). Na Ostrav. Tč.

Rýholec, lce, m., rejholec, nicohlav, der
Rührnagel. Nz.

Ryhotati = řehtati. Slov. Dch.

Ryhovadlo, a, n., der Riolpflug. Šm.

Ryhovák, u, m., ryhovací pluh = ryho-
vadlo. Šp.

Ryhování, vz Rýha, 2. R. trubkovací,
vz S. N., KP. III. 219. O r. sepsal knihu p.
Václavík asi r. 1866. — R. spojkové, drsna-
tosť ploch nerostů, die Combinationsriefung

o. -streifung. R. srostlicové, die Zwillings-
riefung. Vz Bř. N. 44., 45.

Ryhovati, zem převrhovati, umgraben,
riolen, rigolen. Vaň. — Rýhy do něčeho dě-
lati. — co: kolo = 1. nakresliti, když se
dělá, auszirkeln; 2. rýhy pro lopatku v kole
vodním vyřezati. Vys. Kromě toho vz Rýha,
2. — R., u krejčí, skákajícími stehy sešiti,
trackein. D.

Rýhovatý, mající rýhy.

Rýhovka, y, f., tažnice, ručnice ryhovaná,
gezogenes Gewehr. — R., včelařský nástroj
k dělání rýh. Lš.

Rýhovník, a, m , der Prismenhobel. Skv.

Rychaltice, dle Budějovice, něm. Bartels-
dorf, ves v Přerovsku. Mus.

Rychba, vz Rychleby.

Rychcení, rychcený, vz Rychtiti.

Rychelník, vz Rychlec.

Rychetní = obecný. R. obilí, sýpka. Us.

Rychetník, a, m., vlastník rychty. V Kunv.
Msk.

Rychlák, a, m., carabus, žížala. Kal. hosp.
1810.

Rychlan, a, m., paederus, hmyz. Krok.

Rychle, kompar. rychleji = čerstvě, hned,
hbitě, spěšně, eilends, in Eile, schnell, ge-
schwind. R. něco vykonati, dělati, co nej-
rychleji ; což se náhle a r. stalo. V. Utec
r. Flav. R. tomu rozuměl. Jel. R. běžeti. D.
R. pomíjející. Jg. Dosti r. chápati; vždy
rychleji. Dch. A hned r. k Dunaji šel. Sš.
P. 90.

Rychleby, dle Dolany, něm. Reichenstein,
ves ve Slezsku.

Rychlec, chlce, rychlík, rychelník, a,
m., rychlý posel, der Courier. Ros. Lépe:
honec. Jg. Vz Rychlík.

Rychlenka, y, f., meria, hmyz. Krok. —
R., rychlíce. Mor. Poháňá mu r., súsedova
Malenka. Sš. P. 712. Sr. Rychlík. (Hý.).

Rychleti, el, ení, geschwind sein, eilen. L.

Rychlíce, e, m., die Schnellläuferin. —
R., e, f., jméno děla. Z r. stříleti. 1422., Tk.
IV. 252.

Rychlický, Eilboten-, Courier-. Šm.

Rychlíček, čku, m. Hvozdík r., rostl.
Slb. 618. Vz Rychlík.

Rychlička, y, f., druh malých karafiátů,
die Federnelke. Us. Dch.

Rychlík, a, rychlíček, čka, m., běhoun,
honec, der Schnellläufer. V. Vz Rychlec. Oře
s něma rychlíček, Janalikůj František, po-
háňá mu rychlenka, súsedova Malenka. Sš.
P. 712. — R., der Courier. J. tr. — R. = kůň
hbitý, Renner, m. Na r-ku odtud ujel. Koc.
S r-kem radu vzíti = s nohama, utéci. V.

— R., dítě a) před svatbou, b) před časem
narozené, ranoš, ein frühes Kind. — R., u,
m., raný oves n. hrách atd. Na Policku, na
Mor. Kšá., Šd. — R., druh jetele. U Be-
chyně. Mý. — R., rychlíky, druh zemčat
raných, Früherdäpfel. Červené r-ky. Ve
Slez., na Ostrav. Tč., Šd., u Třebíče. Jsk.

— R., dianthus caesius, blaugraue Nelke, f.,
Federnelke. Ve Slez. Tč. — R., rychlovlak,
rychlý vlak, der Eilzug. Us. Sml. — R. po-
štovský, Eilwagen, m. Dosedl na r. a pryč
ušel. Bart. Věc poslaná rychlíkem, das Eil-
gut, J. tr.