234

soukenický n. nad Kněžnou, něm. Reichenau,
mě. v Jičínsku; R., něm. Reichenau, ves u
Mor. Třebové; R. český, Böhmisch-Reiche-
nau, městys u Kaplice; R. německý, Deutsch-
Reichenau, ves a) u Benešova v Budějov-
sku, b) u Vyššího Brodu; R. nový, Neu-
Reichenau, mě. u Pelhřimova. PL.

Rychnovan, a, m., der Bewohner von
Reichenau. — Rychnovský.

Rychnovek, vka, m., něm. Richnowek,
ves u Jaroměře. PL.

Rýchory, dle Dolany, něm., Rehorn, ves
u Šacléře. PL.

Rychta, y. f., richta, místo n. dům, kde
se lid soudí, řídí, spravuje, das Gericht. Již
za časů pohanských (u Litvanův, Šf.) slulo
místo to rykta, rykaito. Krok. Sedláci jsou
na rychtě (mají hromadu); šli na rychtu se
soudit. Us. — Vz Tk. II. 518., III. 658.,
Půh. II. 481. — R., okršlek soudní. Ferd. I.
Rychta (soud, judicium, advocatia., fojtství)
= grunt svobodný, jehož držiteli příslušelo
v městě neb ve vsi dle práva německého
založené soudcovství a čásť pokut. Rychty
na vsích sluly šolcovny (schultetiae). Vz více
v S N. Der Gerichtsbezirk. — R., kde se
pořádnost, strany zboží a jich vyclívání činí,
Ungelt, n. Ros.

Rychtář, richtár, e, m., rychtářík, a,
rychtáříček, čka, m., der Richter, Dorf-
richter, Schulze, Schultheiss. V. Vz Rychta,
Tk. II. 548. R., soudce, zvl. vesnický. V". Na
přestupníky r. pozor dáti má. Kom. R. že-
brácký. D. Vždyť spolu (n. Proto) nepůjdeme
k rychtáři (vyrovnáme se nesoudíce se). Us.
Kál. Kde tu bývá rychtáříček, všeckým prá-
vem úřadníček; Šel, nadešel tam chalópko,
v ní r. s rychtářkó; R-ři, zlá novina, uto-
pila Káča syna. Sš. P. 134., 153., 157. Ten
byl rychtář, šafář i hajný mój i vší obce
cechmajstr. Půh. I. 186. Hra na r-ře na Mor.
Vz Mtc. 1879. 168. — R., úředník nad rych-
tou. R. královský, vz Gl. 304. R. svobodný,
der Erbrichter. Gl. 305., S. N.

Rychtářka, y, f., des Richters Frau.

Rychtářov, a, m., něm. Richtařow, ves
u Výškova. PL. Dle Šb. lépe: Dechtářov. Hý.

Rychtařovati se = souditi se. Pořád se
r-řují. Msk.

Rychtářovic syn, dcera. Us. Vz -ovic.

Rychtářský, Richter-. R. knihy, das dem
Ortsrichter anvertraute Gemeindegrundbuch.
Gl. 305. R. pokuty = soudní, die gerichtli-
chen (vom Richter ausgesprochenen) Straf-
gelder. Gl. 305. Za r-ským stolem je tam
rada o vás. Sš. P. 572.

Rychtářství, n., uřad rychtářský, das
Richteramt. Za r. pana N. Zlob., D. Listem,
ješto mám na to r.; Jemu své r. odpoví-
dati nemá. Půh. II. 86., 223. — R., místo,
kde rychtář spravuje a řídí, rychta. Ms. pr.
pr. R. alias indicium. Půh. I. 117.

Rychtářův, -ova, -ovo, dem Richter ge-
hörig. R. pacholek, biřic. V. Chodí po rych-
tářově mezi n. za rychtářovou mez (šámá
střevíce). Us. Hý., Kf., Dř., Jg. Rychtářovi
holubi naserou ti do huby (říkají tomu, kdo
se s otevřenou hubou na něco dívá). Us. Stf.

Rychterní, co k richtě přísluší, Gericht-.
Věci r. soudí rychtář. Ros.

Rychtina, y, f. R-ny, postranní tyče u
žebřin a u žebříků, do nichž se příčelky a
mečíky zasazují. Us. Hp. — R-ny, veliké saně
o dvou sedadlech pro nejméně čtyři osoby.
Na Policku. Kšá.

Rychtiti, il, cen, ení, rychtívati, z něm.
richten, pořádati, pořádnost učiniti. Ros. —
se, hoditi se, sich schicken. Ros.

Rychtovačka, y, f., das Richten, Ein-
richten. U Olom. Sd.

Rychtovati, z něm. richten, šp. místo:
spravovati, říditi, obraceti, připravovati, ho-
tovili, chystati atd. Kam se rychtuješ m.:
chystáš? R. se podlé někoho = něčím se
spravovati. K čemu to narychtováno m.:
k čemu to směřuje? Pořád na mne oči rych-
tuje m.: obrací. To na tebe narychtovali m.:
nastrojili, uchystali. Co rychtuješ k obědu
m.: strojíš? Hodiny r. m.: postrčiti, nastro-
jiti, naříditi. Rychtujeme se podlé času m.:
hovíme času. Křivý drát r. m.: srovnati,
narovnati. R. nohu m.: napraviti. Už jsem
si pokoj zrychtoval, m.: upravil, spořádal,
věc přistrojil atd. Šr.

Rychtovný, šp. z něm., bystrý, způso-
bilý, geschickt, schicklich, rührsam. V.

Rychvald, a, m., něm. Reichwaldau, ves
u Bohumína. PL. Vz S. N.

Ryj, e, m. = rypák. L.

Ryjce, e, m. = ryjec.

Ryjec, jce, m., der Graveur. R. ryje ve
dřevě, v kameni, v mědi a na jiných ko-
vech rylcem (rydlem) obrazy, ozdoby, slova
atd. Pt.

Ryjectví, n., umění ryjecké, die Gravier-
kunst. Vz S. N. R. ve dřevě či dřevory-
jectví či xylografie; r. ve mědi, r. v oceli
či siderografie; r. v zinku či zinkografie ;
na kameni či kamenotisk či lithografie. R.
v mědi 1. r. rydlem, 2. způsob leptací (die
Radirkunst), 3. studenou jehlicí (kalte o.
trockene Nadel), 4. způsob tečkovací (die
Punze, der Punzenstich), 5. skoblení či r.
černé (die Schabmanier o. Schwarzkunst),
6. způsob pestrými barvami, 7. způsob kří-
dový (die Sandmanier), 8. způsob tušovací
(aqua tinta). Vz S. N., Rytectví.

Ryjice, dle Budějovice, něm. Reinlitz,
ves u Ces. Lípy.

Ryjomřice, dle Budějovice, Raigersdorf,
ves v Olomoučtě. Mus.

Ryk, u, m., řvání dobytka a šelem, strsl.
ryk-b, příp. b. Mkl. B. 22. Das Gebrülle,
Brüllen. V MV. nepravá glossa. Pta. Ty mi
musíš pas uviť z volového ryku. Sš. P. 703.
R. selem lesních. — R., křik, jek, zvuk, der
Lärm, das Getümmel. R. hlučný. Troj. R.
lidu běžícího. Zlob. Byl r. v lidu. ZN. Poče
se róznice a r. se roznímáše; Zlostný r. BO.
Dal se do ryku (do pláce). Us. Tč. R. vá-
lečný. Dch.

Ryka, vz Čepec.

Rýka, vz Rejka.

Rýkan, vz Rejka.

Rykel, kle, m., z něm. Riegel, zastr. R.
klíčem otvírati. Pam. arch. 1869. 520.

Rykla, vz Rychla.

Ryknouti, vz Ryčeti.

Rykta, vz Rychta.