238

Rýpal, a, m., kdo rád slovy dobírá, der
Wühler. Us. Kšá., Kf.

Rýpala, y, m. = rýpal. U Olom. Sd.

Rýpalka, y, f., die Wühlerin. Us. Sd.

Rypanec, nce, m. = udeření, der Stoss.
Na Mor. Brt,

Rýpání, n., vz Rýpati. — R., jarní tráva
kratičká, které nelze trhati a tedy se vy-
rýpává. Vezmi košík a jdi na r. Us. Dch.
Vz Rýpanka, Rýpačka,

Rýpanka, y, f., tráva, das Frühgras. Vz
Rýpání. Us. Dch.

Rypařov, a, m., Gutsdorf, ves v Přerov-
sku. Mus.

Rypatel, e, m., der Gräber, Wühler,
Schnitzer.

Rypatelný, co he rýpati. Kámen vápenný
r. jest. Techn.

Rýpati, rýpnouti, pnul a pl, ut, utí, rý-
pávati; z ry (rýti), p jest vsuto = hluboko
rýti, wühlen; urážeti, sticheln; rytým dílem
dělati, hauen, stechen, ausstechen, aushauen.
Jg. — abs. Ten rád rýpá (popuzuje, popi-
chuje, vyhledává, čím by urazil). Sych. —
kam: nevlídně do nás rýpáte. Vz předchá-
zející. Sych. — co: obraz (rýti). Kom. —
co, koho čím: rýčem drn. D. Svině rypá-
kem rýpá. Jg. R. stěnu nehtem, nožem. Us.
Rýpnouti někoho kyjem, slovy, loktem. Us.
Tč. — koho kam: mezi žebra, v boky
(udeřiti). U Chocně. Ktk. —(se) kde. Hovni-
vál v lejně se rýpá; r. v nose. Sych., D. —
čím kam, do čeho. Rk. — kým oč. Rýpnu
tebou o zem. U Příbora. Mtl.

Rýpavý, Wühl-. Dch.

Rypec, pce, m. = nos. Už má zase roz-
bitý rypec. Us. u Jind. Hradce. Vlk. Cf.
Rypák.

Rypna, y, f., die Wühlerin. Rk.

Rypňany, dle Dolany, ves v Uhřích.

Rypný. R. zima, schneidig. U Uher. Hra-
diště. Tč.

Rypoš, e, m., bathyergus, ssavec myšo-
vitý. Krok. R. slepušenka, b. talpinus, před-
horský, b. capensis, hotentotský, hottento-
tus. Ssav. 264.

Rypoun, a, m. R. zrnitý, rhinobatis gra-
nulatus, ryba. Frč. 304.

Rypouš, e, m., macrorhynchus, tuleň.

Ryps, u, m., řepka, Rübs. U Nezamyslic.
Bkř.

Rýra, y, f., vz Rejra.

Rýrati, vz Rejrati.

1. Rys, a, m., ostrovid, felis lynx, der
Luchs, V., strsl. rysb, koř. ruš, vz Rusý,
příp. -b. Mkl. B. 54., 497. Vz S. N. — Ry-
sice, e, f. — R. obecný, pardalový, kanad-
ský, červený, karakal. Vz S. N., Frč. 392.,
Schd. II. 407. Rysy lapati, stříleti; pasť,
honba na rysy. Šp. Byla bys, byla bys čer-
vená jako rys, dybys byla nechodila s my-
slivcem na rybís. Sš. P. 319. Je jako rys
(i. e. zdravý. Poněvadž rysa nikdo již nezná,
tytýž proměňuje se v Rusa a říká se: Je
jako Rus. Brt,). Na mor. Zlínsku. Brt. — R.,
souhvězdí, der Luchs, ein Sternbild. Nz. —
R., panthera, der Leopard. R., čeho trojím
skokem nepopadne (neuchopí), pouští. Kom.

2. Rys, u, m., vyvýsování, navržení, návrh,
nárys, der Riss, Aufriss, die Zeichnung. R.

příčný, der Querriss; r. nadhlavný, der Dek-
kenris8; r. (návrh) stavebný, der Bauriss.
Nz. Rysy stavební jsou výkresy zevrubně
dle měr vypracované, jichž jest třeba, aby
se porozumělo veškerému návrhu stavby.
KP. I. 202. R. (výkres) tvrdý, hranatý, harte
Zeichnung, měkký, okrouhlý, weich, stavi-
telský, architektonische Zeichnung, tušovaný,
getuschte Z. Nz. Hlavní rysy udělati. Šm. —
Rysy, die Gesichtszüge. Us. Šd. — R., v te-
sařství, der Einstrich im Holz. Us. Dch. —
R. papíru. Balík — 10 rysům, rys = 20
knihám; dle soustavy desetinné rozděluje se
r. na 10 knih po 10 sešitech s 10 archy.
Slezáci od své pře neupustí, by se ne na
knihy než na rysy papíru vypsalo. Žer. 323.
Rysák, a, m., kůň. R. ruský. Vz KP. III.
285.

Rysalit, u, m. = výstupek. Us. zednický.

Rysavý = ryšavý, röthlich. Bibl. — R.,
na Slov. strakatý, bunt, gefleckt. R. husa.
Plk.

Rýsek, ska, m., vz Rejsek.

Rysí, od rysa, Luchs-, Panther-. R. oči,
D., kůže (rysína), vnada. Šp.

Rysina, y, f., das Luchs-, Pantherfell. D.
Vz Rysí.

Ryska, y, f., rys tužkou atd. učiněný. R.
hlavová, der Kopfriss. Šp. — R. = ryzka.

Rysně sníti něco, abzeichnen. Cf. Rys. Nz.

Rysný = říčný, zavalitý, statečný, stäm-
mig, stark. D.

Rýsovací, Reiss-. R. kniha, kružidlo, D,
náčiní, papír, stůl, deska, péro, pravítko.
Nz. Vz Rýsovný, Rejsovací.

Rýsovač, e, m., der Zeichner (mit Zirkel
u. Lineal). — R., die Reissahle. Skv.

Rýsovadlo, a, n., náčiní k rýsování, das
Reisszeug. R. s přehybem, se špicí jehelní.
Kh. Vz Rejsovadlo.

Rýsovák, vz Rejsovák.

Rýsování, n., das Zeichnen, die Entwer-
fung. R. polohopisné, Bur.; vyučování v r.
Nz. — R., rýsovadlo. D. — Vz Rejsování.

Rýsovatel, e, m., der Zeichner. Vz Rý-
sovač. Nz.

Rýsovatelství, n. = rýsovnictví. Nz.

Rysovati, u tesařů, einstechen. Vz Rys.
Us. Puch.

Rýsovati, navrhovati obraz něčeho, mit
Hilfe von Zirkel u. Lineal zeichnen. Učiti
někoho rýsovati. Us. — co: obraz na způsob
živého r. Kom. R. strom. Us. — co čím:
tušem. Us. — jak: na ztraceno r. D. — Vz
Rejsovati.

Rýsovátko, vz Rejsovátko.

Rysovec, vce, m., kámen, panthera. Aqu.

Rýsovka, vz Rejsovka.

Rýsovna, y, f., die Zeichenschule, der
Zeichensaal. Nz.

Rýsovné, ého, n., rýsovací náčiní, das
Zeicheninstrument.

Rýsovní, -ný, rýsovací, Reiss-. R. péro,
D., umění. Mus. R. stůl (rýsovací), der Zei-
chentisch. Nz. Vz Rejsovní, Rýsovací.

Rýsovnice, e, f., die Zeichnerin. D.

Rýsovnický, vz Rejsovnický.

Rýsovnictví, n., vz Rejsovnictví.

Rýsovník, vz Rejsovník, Rýsovatel.