239

Rysový, co k rysu patří n. z neho jest.
Rysovéhos přirození (prchlý a hned zas
ochabující). Ros. R. kožešina. V.

Ryspivý kohout. Jád.

Rystuňk, u, m., z něm. Rüstung, V., odění,
zbroj.

Rysunk, u, m., výkres, die Zeichnung,
Figur. Čes. vč. II. 154.

Rysý = rusý, ryšavý, röthlich. Pelc.

Ryšák, u, m., der Fuchs (ein kupfernes
Gefäss auf Bier etc.). Šm.

Ryšal, a, m. ( = ryšavý), vlastní jm. na
Mor. Šd.

Ryšán, a, ryšánek, nka, m. = ryšavý,
zrzánek, der Rothhopf, Fuchs. D.

1. Ryšánek, vz Ryšán.

2. Ryšánek, nka. m. (= ryšavý), vlastní
jméno. Sd.

Ryšavec, vce. m. = ryšavý. Zlob.

Ryšavělý = náryšavý, röthlich. Ssav.

Ryšavěti, ěl, ění, ryšlavěti, ryšavívati,
ryšlavívati, röthlich werden. Ros.

Ryšavina, y, f., vz Ryšavý.

Ryšaviti, il, en, ení, fuchsroth machen;
se, fuchsroth werden. Hlava, klobouk se mu
ryšaví. Na Ostrav. Tč.

Ryšavka, y, f. = ryška. Šm.

Ryšavobradý, rudovous, der Rothbart.
Reš.

Ryšavosť, ryšlavosť, i, f., ryšavá barva,
die Röthlichkeit.

Ryšavý, ryšlavý = zrzavý, röthlich,
fuchsroth. Strany původu vz Mz. 72. Fridrich
Barbarossa to jest s ryšavou bradou. V. R.
vlasy. Háj. R. kůň. D. R. brada. Pč. 13. R.
barva nevěrna. Č. M. 271. Kačenko ryšavá,
nesedaj podle mňa, ať tvé ryšaviny nepadajú
na mňa. Píseň. Mor. Brt. — kde. Na hlavě
i na bradě jako oheň ryšavý. Troj.

Ryše, e, f., říza, šat mešný, alba, zastr.

Ryšek, ška, m., vz Ryška.

Ryšiny, dle Dolany, něm. Rischin, ves
u Křivoklátu. PL.

Ryšiti, il, en, ení, ryšívati = puditi, rychle
hnáti, schnell treiben. — koho. Ros. Cf.
Rušiti.

Ryška, y, f., ryšavé zvíře, Výb. I. 889.
12., ku př. r. kůň, Goldfuchs, m. Cf. Ryzák.

Ryšlák, a, m. = ryzák.

Ryšlán, Ryšlavěti, Ryšlavosť, Ry-
šlavý, vz Ryšán, Ryšavěti, Ryšavosť, Ry-
šavý.

Rýšlo, a, n., nástroj ku hnání něčeho,
eine Treibmaschine. Cf. Ryšiti.

Ryšobradý = ryšavobradý. D.

Ryšov, a, m., ryšovna, y, f, místo, kde
ryšlo jest. Ros.

1. Ryt, u, m., z něm. Ritt, pošta jezděcí,
zastr. Us.

2. Ryt, u, m., rozpouštěcí prostředek lu-
čební, Auflösungsmittel, n. Ms. alch.

3. Ryt, rýt, zastr. rét, u, m., rostl., šart,
vejt, isatis tinetoria, der Waid. Kom., V. —
Ryt, rubia tinctorum, mařena, žlutá barva,
připravovaná z obecného rýtu, die Färber-
röthe. — Ryt, reseda, die Resede. R. žlutý,
r. lutea, gelber Wau; obecný, r. luteola, das
Streichkraut. Flora. — Cf. Schd. II. 312., Čl.
19., FB. 77., Č1. Kv. 300., Slb. 654., KP. III.
266.

4. Ryt jemný, der Feinstich (beim Gra-
viren). Dch.

Rytba, y, f., rytí. R. na mědi, der Kupfer-
stich. D.

Rytec, tce, m., od rýti, příp. -bcb. Mkl.
Der Graveur, Stecher, Schnitzer. R. obrazu,
pečetí. — na čem: na dřevu, na mědi. D.

— R. na duto (na vyduto), medalií, der Me-
dailleur. Nz. Vz Rypák, Tk. II. 379., Ryjec.

Rytecký, Schnitz-. R. dílo; přísvit, das
Helldunkel. Mus.

Rytectví, n. R. stampilií, die Stempel-
schneidekunst; tušovací n. rytí na způsob
tušování, akva tinta, die Tuschmanier, me-
dalií (r. na duto), die Medaillirkunst. Nz. Vz
Ryjectví.

Rytelnosť, i, f. = rytina. Ms.

Rytelný, stechbar. Jg.

Rytěřiti, il, en, ení, rytěřovati, militare,
als Ritter kämpfen. Aqu., Lex. vet., Br., V.

— abs. CieRkev svatá rytěřujície, die strei-
tende K., ecclesia militans; Tretí modlitbú
prosí za dobré cierkvi rytěrící t. j. všem,
jenž na světě bojují proti ďáblu; 1 vyšel
jest pětkrát, aby uvedl dělníky v tu vinici
t. j. v cierkev svatú rytěřující, jenž jest
sbor vyvolených; To mluví tato cierkev
rytěrujície ku oné cierkvi zvítězilé; A ta
slove cierkev neb obec rytěřujících. Hus II.
176., I. 320., II. 63.. III. 26., 293. — proti
čemu. Tělestné žádosti rytieřie proti duši.
ZN. Vy nejste snad z těch, kteří podlé těla
chodí, ale z těch, kteří v těle jsúce proti
těla, oudům rytěřují. Žer. 320. Dokavad zde
rytěří proti ďáblu, tělu a světu; 1 ti také,
ktož zde jsúce v světě rytěřují proti nepřá-
telóm. Hus I. 176., III. 295. — komu. Ni-
žádný, ktož rytěří Bohu, neplete se v ob-
chody světské; Nižádný, jenž Bohu rytěřuje,
neplete se v práce světské. Hus II. 304., lil.
250. —jak. Kto kdy rytieřie o svém žoldu?
Kto sadí vinníci a ovoce jejieho nepožívá?
ZN. V těle chodiece netělestně rytěříme, neb
oděnie rytieřstva našeho nejsú tělestná, ale
moc v Bohu. Hus I. 170.

Rytěřující, vz Rytěřiti.

Rýteš, e, m., jídlo z mouky, der Strudel-
kuchen. Slov.

Rythmus, vz Rhythmus. Pěkných a
ozdobných rythmů vyhledávati. Štr.

Rythmický, vz Rhythmický. R. chod.
Hd.

Rýti, ryji, ryj, ryje (íc), yl, yt, ytí (v obec.
mluvě: rejti, reji, rej), rývati, rývávati. Vz
Bíti. Graben, umgraben, wühlen; wühlen, Un-
ruhe verursachen; stechen, graben. — abs.
Prase, krtek ryje. Us. — co: zemi, jámu.
Us. Tichá voda břehy ryje (podrývá, pod-
mílá), prudká před se běží (o potměšilých),
stille Wässer sind tief. Ros. Rypák obrazy
svatých ryje (rytým dílem dělá). V. Ale ihned
se vypaří kanec z lesa, jenž ryje vinici Kri-
stovu a vyvrací kořenie. Hus I. 465. — co
čím: zahradu rýčem, I)., zemi bradou (umříti),
ins Gras beissen, Us., kovy železem (rylcem,
rydlem). Vys. Svině rypákem zemi ryje. Us.
Ryje nosem brázdy. Vz Opilý. —jak. Umie
r. všelikým mřežováním (caelare omnem scul-
pturam). BO. — čím oč. Ryje nosem o zem.
Us. — co kam: do mědi, do ocele, Rk.,