247

Saditi, dím, saď, dě (íc), il, zen, zeni (na
Slov. děn, dění); nadívati, sázeti, el, en, ení.
S. = učiniti, aby někdo seděl, setzen; po-
staviti, setzen, stellen; ustanoviti, naříditi,
setzen, einsetzen, bestellen; cenu něčí usta-
naviti, taxiren, sehätzen; něco někam dáti,
přivésti, umístiti, položiti, setzen, bringen;
založiti se oč, wetten; klásti, psáti, praviti,
setzen, schreiben, sagen; s. se = ke dnu
padnouti, sich setzen, zu Boden sinken;
obydlí si voliti, sich setzen, sieh ansiedeln;
zakládati se, wetten, pariren; se strany ceny
sazenu býti, Satzung, Taxe haben, sich ta-
xiren ; někoho sázeti, gefangen setzen; chlu-
biti se, prahlen, sich rühmen. Jg. — abs.
Sadziť jako sadzif. ale ho zalievať! Sl. ps.
21. Vyhrává, říkají mu sázej (plať). Prov.
Sázejte (=plaťte)! Legen Sie auf. Dch. —
co, koho: stromy, zelí atd., Us., kmeny,
Kom., konšele (ustanoviti), soudce, poruč-
níka. V., úřad, Ros,, kuželky (postaviti),
mezník, Us., maso, pivo atd. (cenu jeho usta-
noviti, taxiren;. Ros., J. tr., baňky. Kom.
Tak jest mi to milo, jako bys mi baňky
sázel. Sych. Voda písek sází (= činí, že ke
dnu padá). Har. S. písmo, Us.. peníze (po-
čítati, platiti). Ros. Co sadíš (oč se založíš)?
Us. Vz Vsaditi. Kdybych chtěl prodávati
místné, věděl bych, kterak tu cenu saditi,
než vedlé svěření tu cenu sadím tak . . .
a výše ceny aby nesadili sobě. Ku. ouz. f.
.102. (Gl. 308.). Ráčil osobně saditi konšele
městské. Dač. I. 59. Sadil jsem vinice. Hus
I. 282., BO. Saďte zahrady. BO. S. oheň (skálu
a rudu v dole ohněm rozpáliti, aby se roz-
pukaly a potom snáze dobývaly. Nyní se to
děje dynamitem a střelným prachem). Vys. —
co, koho, se kam (nač, k čemu, zač, pod
co, do čeho, mezi co, v co): na koně, na
vůz, na stůl. Ros. Slepice na hnízda s. L.
Někoho na úřad s. (ustanoviti). Zříz. Ferd.,
Arch. I. 67., J. tr. S. někoho u vězení. Chč.
450. Lodí na dno se sadila. Jg. Někoho na
něčí místo s. Br. Sázím sto zlatých na jeden,
že . . . ;ich wette). D. S. hosti k stolu, Ros.,
za stůl. Ros., Háj. Nezvané hosti pod stůl
sázejí. Prov. S. koho do rady, V., do vě-
zení, něco do loterie, Us , chléb do peci. D., |
do hry, V., stromy do řady, Šp., někoho za
nohy do klády saditi V. Zemi mezi hvězdy
sázel. Berg. Diamant v prsten s. Jg. Korunu
v základ (zum Pfand), V., život, stud svůj
v šanc s. (v nebezpečenství dáti). Kom. Vy-
vařená sůl sází se v hromadu. Us. Slova
na vítr sázeti (marně mluviti;. Kos. Ol. I.
108., Dř., Šml. Nemají na zámky a na
úřady zemské cizozemců sázeti. Zř. F. í. i
B. II. Práci velikú nesú, když je na koně
sázejí a na lože vnosic; A páni tak zpět
kněžie na panstvie a na úřady sázejí. Hus|
III. 137., 249. Bral s nich peníze a sázel je
(lidi) do klády. Půh. II. 472. Sázeti něco
v kyprú zemicu. Rkk. 60. Jistě ukrutný jest
tento sluha a ještě jsú ukrutnější, jenž bez
viny v žalář, v kládu neb okovy a u vě-
zení sázejí. Hus 11. 393. — koho kam
jak: na úřad s panskú radú. Arch. 1. 57.
(1395.). Proti Kristově zápovědí sadí se na
první místo svatby. Hus II. 363. — nač:
na kartu. Dch. - koho kde (u čeho, na

čem, pod čím, mezi čím, v čem, okolo
čeho) kdy: Chromého u dveří chrámových
sázeli. Ben. V. Hosti na hostinách dle hod-
nosti s. Sych. Pod horami se sadili (sídlo
volili). Háj. Stromy mezi kamením sázeti.
Ben. V. V tom městě se sadili (sídlo volili).
Háj. Kal se sadí v tekutině. Us. Okolo toho
hradu se sázeli (obydlí stavěli). Háj. Sadil
radu na Horách. Dač. I. 53. Když zprávcí byl,
radu sadil na obojím městě. Let. 290. Mieni
sv. Pavel, že Korintské on jest slovem božím
u vieře sadil a Apollo, ten biskup, krstil. Hus
II. 232. Syna na otcovské stolici s. (vladařství
po otci mu dávati). Jg. Hned u věži sazen
byl. O. z D. Nechybíť, jediné ač písař chybí,
zle píše počet v zpravidlu, neb sázeje jinde
čtenu na mezi. Hus I. 363. Ve hře rádo
hlavu sází. Kká. Š. 72. — na čem. Někde
na klevetách mnoho se sadí (se jim věří).
Rvač. — (co, koho) čím. Sázíme grošem,
zlatým (ve hře). Us. Kyz a rudu ohněm saditi.
Vz nahoře: S. co. Vys. Mají osobami svými
konšele saditi. V. Chléb lopatou s Us. —
co po čem (= ceniti). — co komu (kam).
Řezníkům maso s. (cenu ustanoviti). Ros.
Někomu klobouk na hlavu, bulíka na nos,
Us., brejle na oči s. Kom. A k tomu vší
obci radu sadil. Let. 290. S. někomu baňky.
Us. Dř. — koho proč: pro neplnění. NB.
Tč. - se. Sázejte se páni hosté. Ros. Sta-
vení, zem se sází (snižuje); voda, pivo se
sází (se čistí). Sadím se, že s toho sejde.
Sych. Rozmoklé boty se sázejí — srážejí.
U Nezamyslic. Bkř. — se s kým = 1. do
vězení často dávati; 2. zakládati se (wetten).
Jg. Měla-liby sě Bumbalka s niem sázeti,
že by jí toho líto býti moselo na onom
světě. NB. Tč. 198. — co, se oč. Maso
o trojník výše s. 1684. Saditi se o sto
zlatých. D. Oč se sadíme? Us. Vz Vsaditi.—
se čím, s čím = chlubiti se. S. se se svou
vinicí, penězi, s přátely. Ros. — z čeho.
Slíbíš-li co za druhého, sázej ze svého. Rb.
Vz Slíbiti.

Sádka, y, f., sádky, gt, sádek, pl, f.,
sádka, pl., n. (v nom., akkns., vok.; v ostat-
ních pádech dle Ryba). Strany sádka, pl., n.
vz Játra, Jatka, S. od saditi, příp. -ika,
Mkl.B. 272., der Fischhalter, Einsatz, Fisch-
ständer. Sádka ryb, rybí, V., úhořová. Jg.
Ryby do sádek svézti, Žer., dáti, Us., v sád-
kách míti, Us., chovati. Sš. L. 67. Sádky
u města i u mlýna jsou udělány. Břez. 237.
— v, na Slov. = sazenice, der Ableger,
Setzling. Bern. — S., sazení ledu, die Eis-
versetzung. Us. — S., der obrigkeitlich ge-
stattete Weinschank. Příjem sádek vinných.
1657. (Gl. 308.). - S. = posad, das Zerlegen
der Garben. Na Mor. Mtl.

Sádkař, e, m. = sádecký, der Fischmeister.
Boc. exc.

Sádko, a, n., Zattig, ves u Opavy. Šd.

Sádlan, u, m., sůl z kyseliny sádlové,
Mangarintalgsäure. Chym.

Sádlář, e, m. = sádelník. Slov. Bern.

Sádlička, y, f., posed, alysson, die Sehmer-
wurz. L,

Sadlínek, nku, m., pinguicula, rostl. Berg.

Sádlisko, a, n., ošklivé sádlo, schlechtes
Fett. Bern.