252

Salami, obyč. salám, u, m., italské je-
lito.

Salami-s, ny. f., ostrov řecký u Attiky;
mě. na ostrově Kypru. Vz S. N.

Salamiňan, a, m., der Bewohner von Sa-
lamis. — Salaminský.

Salammoniak, vz .Salmiak.

Salamník, a. m., der Salamimann. Šm.

Salamonka, y, f., salamonia, rostl. Rostl.

Sálání, n. Vz Sálati. S. tepla. Vz KP.

II. 330.

Salari-um, a, n., dávka soli na cestu;
služné, n. diety úředníků vůbec. S. N.

Salaš, e, m. a f., místo v lesích a na ho-
rách (mor. a, uherských), kde dobytek po celé
léto se pase. Každého dne chodí so 2.—3.
krát do košáru k podojení. Neprocházej sa
po mém salášku. Sš. P. 228. Střídání pastev
jumenuje se radikování. Hospodář jest sa-
lašník, bača dělá sýr, valachové pasou
ovce. Na Slov. Valaši pasou ovce na salaši.
- S., bouda ovčácká z chrastí, koliba, die
Seitiierhiitte. Br. Pastýři mohou při tom ve
stanech a salašech bydleti. Sš. L. 34. V MV.
nepravá glossa. Pa. — S., vůbec bouda, Hütte,
ť. Br. — S., dům chudých, Hospital, n. V. —
S., něm. Sallasch, ves u Uher. Hradiště. PL.

Salašnice, e, f., die Sennerin. Šm.

Salašnictví, n., die Sennerwirthschaft,
Us.

Salašník, a, m., vz Salaš.

Salát, u, salátek, tku, saláteček, čku,
m., v již. Čech. selát, Kts., na Slov. salátík,
salátíček, čku, z it. salata. S., příkrm ky-
selý a obyč. i studený, který se dělá z roz-
ličných částí rostlin buď syrových buď va-
rených přičiněním soli, octa n. vína, oleje
a často i pepře, potom i každé jídlo octem
a olejem připravené. S. bramborový, okur-
kový, chmelový, zahradní, polní, Jg., hláv-
kový (arabský, hnědožlutý, asijský, běložlutý,
knížecí), kolovratský, nízký, zelený, holland-
ský, ozimý, polní anglický, pstruhový, tvrdo-
hlávkový, ranní hnědý, Kh., celerový, švest-
kový, locikový, štěrbákový, řeřichový, lžič-
níkový, katránový, potočníkový, brutnákový,
S. N.; s. se slanečky, se sardely, se salámem,
vlaský. Us. Vz S. N., Čl. Kv. 181., 214., Slb.
466., 465., 479., Schd. II. 280., KP. III. 270.,
Kk. 159., 163. To je s. pro jeho pepř (= to
je voda na váš mlýn)! Šml. Nepařený saláte
(převzdívka na Mor., kde lociku slaninou na
horko rozpuštěnou pařívají)! Us. Dch. - S.
zaječí, der Sauerklee. Na Mor. — S. ovčí,
seletnice, hypochoeris ínaculata, das Ferkel-
kruut. Mor. Tč.

Sálati = dýchati, athmen, hauchen; hor-
kosť, plamen ze sebe vydávati, ausstrahlen
(von der Wärme gebraucht). Kamna sálají,
slunce sálá (pálí). Us. — odkud: z kamen
sálá. Zlob. Sálá (páchne) z něho kořalka.
Us. — kudy. Horkosť sálá skrze kamna
(proniká). Kos. — čím. Ponurá jich duše
vraždou sálá. Sš. Bs. 83. Zrak temným ohněm
sálá. Květy VII. 115., Brt. S. 51.

Salátnice, e, m., die Salathändlcrin. Rk.

Salátnictví, n., der Salathandel. Rk.

Salátník, a, m., der Salathändler. Rk.
Salátový, Salat-. S. semeno. Ros.

Sálavý. S. teplo, strahlende Wärme. Ck.

Salbadr, a, m., olejkář, mastičkář, dry-
ačník, tlučhuba, Schwätzer, Salbader. Rk.

Salcburk, u, m., mě. Salzburg. Vz S. N.,
Tk. II. 548. — Salcburčan, a, m. — Salc-
burcký.

Salčák, a, m., vlast. jm. Šd.

Saldirovati, lépe: saldovati, skončiti n.
vyrovnati počet, zapraviti, zaplatiti. Kh. —
Saldirt: vyrovnáno, zaplaceno.

Saldo, a, n., it., číslo vyrovnací, zur Aus-
gleichung einer Rechnung nöthiger Betrag;
zůstatek, nedoplatek, zbývající dluh; pro s.,
per s. = pro (na) vyrovnání, auf neue Rech-
nung, zůstatkem na nový účet, zůstává na
nový účet. Nz. Cf. Stč. Alg. 94. — Saldo-
conto, kniha úvěrná, Vz S. N.

Sále, ete, n. = sele. U Přer. Bkř. Vz Sála.

Salep, u, m., radix salep, látka škrobo-
vinou bohatá, pocházející z kořene několika
druhů rostlin vstavačovitých; užívá se jí za
pokrm a proti průjmu. Vz S. N., Schd. II.
272., Kk. 134.

Salern-um, a, n., staroit. mě. Vz S. N. —
Salerňan, a, m. — Salernský.

Salezové (olesnikové) semeno, tordylium
offic, kretischer Bergkümmel, Zirmet. Ja.

Salicylan, u, m., salicyligos Salz. Nz.

Salicyličnan, u, m., salicylsaures Salz.
Nz.

Salicyličný. S. kyselina, die Salicylsäure.
Nz.

Salicylka, y, f. = salicylová kyselina.
Prm. III. č. 5.

Salicylový. S. kyselina, salicylige Säure.
Nz.

Salicin, u, m.. látka obsažená v koře
větší části rostlin vrbovitých; užívá se jí
proti přesedací zimnici. Vz S. N., Šfk. 564.

Salický zákon, vz S. N.

Salička, y, f., jm. vězení, kde se ani
státi ani seděti nemohlo. 1613. Vz Jg. Slov.

Saligenin, u, m. C₁₄ H₈ O₄. Šfk. 565.

Salikor, u, m., druh sody. Vz KP. IV.
397.

Salin, a, m., doras, ryba sumcovitá. Krok.

Saliny, salinky, pl., f., pokladniční po-
ukázky na solné doly išelské a gmundské,
činící čásť neustáleného rakouského státního
dluhu, die Salinenscheine. Vz S. N.

Saliové, u starých Římanů sbor kněži
Mariových. Vz S. N.

Saliretin, u, m., Saliretin. Nz.

Salisburka, y, f., salisburia, rostl, tiso-
vitá. Rostl.

Salit, u, m., zelený augit. Bř. N. 175.

Salitr, vz Salnitr.

Sálivec, vce, m., der Phenakit, nerost
křemen. Miner.

Sallusti-us, a, m. Cajus S. Crispus, slavný
dějepisec římský, zemřel r. 35. př. Kr.

Salmaska, y, f, salmasia, rostl, fialko-
vitá. Rostl.

Salmiak, u, m., ze salammoniak, sal am-
moniacum, der Salmiak. Pr. Chm. S. obsa-
huje v sobě kyselinu solnou a čpavek. Bř. S.
arsenový, boraxový, čištěný n. brunšvický,
fosforový, hlacený, kapalný, ledkový, mě-
děný, octový, platinový, sirný, těkavý, že-
lezitý. Kh. S. iridiový, Iridsalmiak. Nz. Vz
Šfk. 170., Schd. II. 35., KP. IV. 448., 271.