Předchozí (252)  Strana:253  Další (254) |
|
|||
253
|
|||
|
|||
Salmiakový, Salmiak-.
Salmtink, a, m., z lat. salmunculus, salar,
Sälmlein n., zastr. Ros. Salnitr, salitr, sanitr, u, m., z lat. sal
nitrum, salpetr (sal petrae), skalní sůl, ledek, der Salpeter. V., Kom., Rk. Vz Bř. N. 118., 117., 241., KP. IV. 416. S. domácí, chilský, indijský, raffinovaný. KP. IV. 417., 418., 421. Salnitrář, e, m. = salnitrník.
Salnitrářka, y, t. = salnitrnice.
Salnitrárna, y, f. = salnitrna.
Salnitrářský, sanytrářský = salnitrán
príslušný, Salpetersieder-. Salnitrářství, sanytrářství, n., die Sal-
petersiederei. Salnirna, salitrna, sanytrna, sany-
trárna, y, f., místo, kde se sanitr pripra- vuje, die Salpetersiederei, -hütte. Ros. Salnitrnice, sanytrnice, e, f., die Sal-
petersiederin. Ros. — Sanytrnice, e, f., die Salpetergrube. D. Salnitrník, a, m., salitrník, sanytrník,
a, m., der Salpetersieder, -gräber. Ms. alch. Salnitrný, salnytrný = ze salnitru, Sal-
peter-. — S., salnitr obsahující, salpetrig. S. země. Us. Salnitrorodný, salpeterbringend. S. páry.
Ja. Salnitrovitý, salitrovitý = salnitrný,
salpetricht. D. Salnitrový, salitrový, sanytrový =
od salnitru, Salpeter-, salpetrig. S. chuť. D. — S., salnitr do sebe mající, salpeter- hältig, salpeterartig. S. země. D. Salomon, a, m., Šalomoun.
Salon, u, m., malý sál, síňka společenská,
prostranný a ozdobný pokoj bytu panského n. městského, ve kterém se návštěvy přijí- mají. Brt. Sálový, Saal-. S. pokoj. Havlasa.
Salpa, y, f., měkkýš. Salpy, thaliacea, die
Walzenscheiden. S. jalová, obroučková, plo- donosná, ploutevnatá, soudková. Vz Frč. 201. Salsa, y, f., bahnitá sopka, der Schlamm-
vulkan, die Salse. Nz. Salše, vz Šalše.
Salto mortale, it. z lat., skok smrtelný,
odvážný; odvážná, nebezpečná věc. Rk. Saluška, salušinka, y, f. = skořápka
z vejce, z ořechu. V. Pelikán. Salutovati, z lat., pozdraviti, salutiren.
Salva, y, f., lat., sborová palba, současný
výstřel z více ručnic neb děl najednou, vý- střel pozdravovací n. oslavovací. — Salva approbatione, s výhradou schválení (něco učiniti). Salva venia, s dovolením. Vz S. N. Salva venia (krom vaši poctivé hlavy) pově- děl bych mu, aby mě políbil v prdel. Mor. Šd. Salvadorka, y, f., salvadora, rostl, lý-
kovcovitá. Rostl. Salve, n., lat., die Salve, výstřel. Vz Salva.
Salvěj, vz Šalvěj.
Salverýnek, nka, m. Už já nechcu už
inšího enom S-ka svého. Sš. P. 131. Salvinka, y, f., salvinia, rostl. Rostl.
Salvo, ve slohu kupeckém = vyhraditi
si, vymíniti si, vorbehalten. Salvo errore cal- culi nebo salvo errore et omissione (s. e. c. nebo s. e. & o.) = zůstavuje si možnou chybu v účtu; salvo titulo (s. i), salvo pleno ti- |
tulo (s. p. t.) = zůstavuje titul; salvo honore,
zůstavuje česť (nedotknutou, nedotýkaje se cti, unbeschadet der Ehre). In salvo = jist, bezpečen. Kh. Salvovati, zachrániti, spasiti, Retten. Kh.
Salzburg, vz Salcburk.
Salzkammergut, u, m., rakouské Švý-
carsko v Horních Rakousích. Vz S. N. Sám, sama, samo, akkus. sama (samého;
u neživot, sám), samu, samo; pl. nom. sami (u neživot. samy), samy, sama, akkus. samy, samy, sama, tedy podlé: Otcův, ova, ovo ; ostatní pády berou se od slova samý, které vzorem Nový se řídí. V obec. mluvě v nom. pl. všech rodů: sami. (Jir.). — Sám, samý, samičký, saminký, samotinký, samičičký, sa- mičinký, na Slov. samučký, samučičký. Vz Zájmeno, Bž. 154. a strany zájmenných tvarů (gt. a akk. samoho, dat. samomu, inst. sa- miem, lok. samom, dual, sama, samě, pl. saměch, saměm, saměmi, cf. toho, tomu atd.) vz Listy filolog, a paedg. 1879. 147. — 1. O místě k vytčení blízkosti bezprostřední, knapp, hart, unmittelbar. U samých dveří seděl. Svěd. Už nad samým hrobem stojí. V. Na samém kraji státi. Us. Až do samého města přišli. D. Na samém konci býti. V. Při samé zdi, cestě, u samého kraje. D. Až pod savou pevnosť plouli. Vrat. — 2. O čase, když jej činem bezprostředním vymezujeme, gerade, eben, im Augenblicke. Umřel před samou slavností. Bart. Před samým zápa- dem slunce. V. Po samém obědě. Svěd. Celý den až v samý večer čekali. V. Než v samý večer přijdúce (m.: přišedše) mluvili jsú s ním o to. NB. Tč. 112. — 3. O věcech, o osobách, když se k nim činnost táhne způ- sobem výlučným, selbst, allein, unmittelbar, in eigener Person, sogar. Já to samému pánovi povím. Svěd. Však žádného není doma než já sama. Svěd. Věří jen sám sobě. Mudr. Zapři sám sebe. Br. Já sám to byl. Us. Čeho sám dosti nemáš, toho u jiných hledáš. V. Samým toliko kněžím. Br. Na jeho osobu samu se to vztahuje. V. Samého se chváliti, vynášeti. V. Má na mné na sa- mém dobývati; Pakli jeho samého zde není v súdu, tehdy zastúpiti žádný jeho nemuož. Půh. II. 182., 457. Pan V. s panem J. spolu se potýkali a bili (jakž říkáme) sám a sám. Lp. 78. Není přes něj, když jest sám (= chlubí se ničemný rekovstvím). Č. Zůstala sem sama, jak na vodě sláma, jako ten měsíček mezi hvězdičkama. Sš. P. 337. Dělej to sám. Jg, A já sám sobě nejbližší jsem. Háj. Múdrosť samého Boha dar jest. Mudr. Samého člo- věka nalezna ďábel rád ho láká. Hus III. 115. Neviděla tam žádného, jenom vojáčka sa- mého. Sš. P. 113. Chytili velikou zlatou rybu a každý chtěl ji míti sobě sám. Er. Sám sobě hude, sám vesel bude. Kmp. Byl sám a sám. Er. Jednou v létě přihodilo se, že tudy jel na koni král sám a sám. Er. Jídla sama se nosila. Er. (Šd.). Svůj plat sám si bráti; To byl sám ďábel. Dch. Odpovídati má každý sám ze své viny; On je pastýř, jenž ne sám se v ovce všetečně vpletl; Písmo die: Miluj svého bližního jako sám sě; Jedna ctnosť sama býti nemůže, ale hned s sebú druhú porodí; Sama sebe neostřiežeš |
||
|
|||
Předchozí (252)  Strana:253  Další (254) |