259

Samopěv, u, m., das Solo. Dch.

Samopisný, vlastní rukou psaný, auto-
graphisch. Šm.

Samoplatce, e, m., der Alleinzahler. J. tr.
Samoplatnosť, i, f., die Selbstgeltung.
Šm.

Samoplatný, selbstgeltend. Us.

Samoplavec, vce, m., der Freischwimmer.
Rk.

Samoplodnosť, i, f., die Selbstschaffungs-
kraft, Selbsterzeugungskraft. Šm.

Samoplodný, selbsterzeugend.

Samoplynný, selbstfliessend. Jg.

Samopravda, y, f., Axiom, n. Rk.

Samoprávo, a, n., das Alleinrecht. Šm.

Samopředmětný, rein objektivisch. S. pů-
sobení. Pal.

Samopřírodný. S. víno. Naturwein, m.
Dch.

Samoprodávce, e, m., vz Samotržebník.
Nz.

Samoprodej, e, m., Mus., monopol, Allein-
handel, m. Vz Samokup.

Samoprzník, a, samoprznitel, e, m.,
der Selbstbeflecker, Onanist. D.

Samopše, e, f., druh pšenice, špalta, tenkel,
špalda, běl, polopšenice, slovenská rýza, tri-
ticum spelta. Slb. 180., KP. III. 246., Kk. 111.
— S., něm. Samopesch, ves u Uhlíř. Janovic.
PL.

Samopšený, samopšový, Dinkel-. S. sláma.
Techn.

Samopůsobnosť, i, f., samočinnosť, die
Selbsttätigkeit.

Samopůsobný, samočinný, selbstthätig.
Krok.

Samopůvodnosť, i, f., die Originalität.

Samopůvodný, originell, von selbst. Pal.

Samopýcha, y, f., der Eigendünkel. Sš.
I. 117.

Samořečí, n. = samomluva. Nej.

Samořízení, n., die Selbstverwaltung. Šm.

Samorod, a, m., vlastní jm.

Samorodek, dku, m., samorostlý kov,
gediegenes Metall. Hř. S. zlatý, stříbrný,
mědný, sirný atd. Hř.

Samorodnosť, i, f., původnosť, die Ori-
ginalität, Natürlichkeit. L.

Samorodný, samorostlý, von selbst ent-
stehend, nicht künstlich. Techn. — S. = na-
türlich S. kamenec, Techn., ocel, víno, Natur-
wein. Šk.

Samorodosť, i, f. = samorodnosť. Šm.

Samorodý = samorodný. S. víno, samo-
tok. Mor. Mřk.

Samorost, a, m., der Naturmensch, Natur-
sohn. Div. z ocht.

Samorostek, stku, m., strom z jádra vy-
rostlý, wildgewachsener Baum. Na Ostrav.
Tč.

Samorostlec, tlce, m. = samorostlík. Šm.

Samorostlík, u, m., actaea, Christofskraut,
n. S. klasnatý, a. spicata. Čl. Kv. 282., F'B.
71., Kk. 207.

Samorostlíkovitý. S. rostliny, actaeaceae.
Rostl.

Samorostlíkový, od samorostlíku. S. ko-
řen. Rostl.

Samorostlina, y, f. wildwachsende Pflanze,
das Selbstgewächs. Jg.

Samorostlosť, i, f., die Urwüchsigkeit.

Samorostlý, co samo od sebe rostlo,
selbstgewachsen. S. les, Ros., stříbro (nachá-
zející se v přírodě s obyčejnými svými vlast-
nostmi), gediegen, D., zlato, síra, kamenec,
olovo, měď. Vys. S. plot, D., hůlka, Tkad.
S. kamínek = oblázek. Na Policku. Kšá. —
S. = přirozený, natürlich. V. S. krása, Vrat.,
náboženství, Br., člověk (surový, nevzdělaný,
roh). Plk. Styďte se za to se všemi těmi
s-lými kněžími. Koule. S. víno. Dch.

Samoručně, eigenhändig. S. prkna řezati
(ne na pile). Us. Dch.

Samoruční, eigenhändig. Br.

Sam-os, a, m., ostrov řecký, vz S. N. —
Samský.

Samosádečný. S. jezero. Cf. Sádecký.

Samosedmý, der selbstsiebente. Bern.

Samosetý, selbstgesäet. Um. les.

Samoshodnosť, i, f., die Konsequenz.
Krok.

Samoschlice, samoschlička y, f. =
samoschlý strom.

Samoschlý, který sám od sebe uschl,
selbstdürre. Ď. S. strom. Šm.

Samoslanec, nce, m., koho nikdo ne-
poslal, kdo z vlastní vůle jde. Vz Samo-
zvanec.

Samoslav, a, m., jm. osobní

Samoslova, y, f., samomluva, der Mono-
log. Div. z ocht. 144.

Samosluch, u, m. = slyšení vlastníma
ušima. Sš. Ob. 243.

Samosob, sám, o sobě, ganz allein. L. Vz
Samosobně.

Samosobně = absolut, an und für sich.
Povstala rozepře, zda Pán skutečně s. křestil;
Zda slovo Bůh s. stojí; List náš netoliko s.
ráz pravosti nese. Sš. J. 57., I. 299., II. 5.,
164., 200. (Hý). A hora, ač s. vysoká není,
podobu hory dosti vysoké obdržuje. Sš. Mt.
236. Cf. Samoosobně.

Samosobně, ého, n., das Absolute. Klc.

Samosobnosť, i, f., die Autonomie, Šm..
die Aseität. aseitas (v theol.). Neodvislosť a
s. boží popírati. Sš. II. 305. Vz Samosob-
nosť.

Samosobný, absolut. Šm. S. význam. Sš.
L. 177. Vz Samoosobný.

Samosoly, dle Dolany, něm. Samosol,
ves u Jindř. Hradce. PL.

Samosoud, u, m., jednosoud, Einzeln-
gericht, n. J. tr.

Samosoudce, e, m. = samosudí. J. tr.

Samospasitel, e, m., der Alleinseligma-
cher.

Samospasitelka, y, f., die Alleinselig-
macherin. Sš. Bs. 181.

Samospasitelnosť, i, f., die Alleinselig-
maehung.

Samospasitelný, lépe: samospasný,
allein selig machend. Šm. S. víra. Jg., MP.

Samospokojenosť, i, f., die Selbstzufrie-
denheit.

Samospráva, y, f., angl. selfgovernment.
protiva centralisace a všemohoucnosti státu,
die Selbstverwaltung. Vz S. N. Křesťanská
s. Sš. II. 7.

Samosprávník, a, m., der Autonomist,
Rk.



	259

	Samopěv, u, m., das Solo. Dch. Samopisný, vlastní rukou psaný, auto- graphisch. Šm. Samoplatce, e, m., der Alleinzahler. J. tr. Samoplatnosť, i, f., die Selbstgeltung. Šm. Samoplatný, selbstgeltend. Us. Samoplavec, vce, m., der Freischwimmer. Rk. Samoplodnosť, i, f., die Selbstschaffungs- kraft, Selbsterzeugungskraft. Šm. Samoplodný, selbsterzeugend. Samoplynný, selbstfliessend. Jg. Samopravda, y, f., Axiom, n. Rk. Samoprávo, a, n., das Alleinrecht. Šm. Samopředmětný, rein objektivisch. S. pů- sobení. Pal. Samopřírodný. S. víno. Naturwein, m. Dch. Samoprodávce, e, m., vz Samotržebník. Nz. Samoprodej, e, m., Mus., monopol, Allein- handel, m. Vz Samokup. Samoprzník, a, samoprznitel, e, m., der Selbstbeflecker, Onanist. D. Samopše, e, f., druh pšenice, špalta, tenkel, špalda, běl, polopšenice, slovenská rýza, tri- ticum spelta. Slb. 180., KP. III. 246., Kk. 111. — S., něm. Samopesch, ves u Uhlíř. Janovic. PL. Samopšený, samopšový, Dinkel-. S. sláma. Techn. Samopůsobnosť, i, f., samočinnosť, die Selbsttätigkeit. Samopůsobný, samočinný, selbstthätig. Krok. Samopůvodnosť, i, f., die Originalität. Samopůvodný, originell, von selbst. Pal. Samopýcha, y, f., der Eigendünkel. Sš. I. 117. Samořečí, n. = samomluva. Nej. Samořízení, n., die Selbstverwaltung. Šm. Samorod, a, m., vlastní jm. Samorodek, dku, m., samorostlý kov, gediegenes Metall. Hř. S. zlatý, stříbrný, mědný, sirný atd. Hř. Samorodnosť, i, f., původnosť, die Ori- ginalität, Natürlichkeit. L. Samorodný, samorostlý, von selbst ent- stehend, nicht künstlich. Techn. — S. = na- türlich S. kamenec, Techn., ocel, víno, Natur- wein. Šk. Samorodosť, i, f. = samorodnosť. Šm. Samorodý = samorodný. S. víno, samo- tok. Mor. Mřk. Samorost, a, m., der Naturmensch, Natur- sohn. Div. z ocht. Samorostek, stku, m., strom z jádra vy- rostlý, wildgewachsener Baum. Na Ostrav. Tč. Samorostlec, tlce, m. = samorostlík. Šm. Samorostlík, u, m., actaea, Christofskraut, n. S. klasnatý, a. spicata. Čl. Kv. 282., F'B. 71., Kk. 207. Samorostlíkovitý. S. rostliny, actaeaceae. Rostl. Samorostlíkový, od samorostlíku. S. ko- řen. Rostl. Samorostlina, y, f. wildwachsende Pflanze, das Selbstgewächs. Jg.	Samorostlosť, i, f., die Urwüchsigkeit. Samorostlý, co samo od sebe rostlo, selbstgewachsen. S. les, Ros., stříbro (nachá- zející se v přírodě s obyčejnými svými vlast- nostmi), gediegen, D., zlato, síra, kamenec, olovo, měď. Vys. S. plot, D., hůlka, Tkad. S. kamínek = oblázek. Na Policku. Kšá. — S. = přirozený, natürlich. V. S. krása, Vrat., náboženství, Br., člověk (surový, nevzdělaný, roh). Plk. Styďte se za to se všemi těmi s-lými kněžími. Koule. S. víno. Dch. Samoručně, eigenhändig. S. prkna řezati (ne na pile). Us. Dch. Samoruční, eigenhändig. Br. Sam-os, a, m., ostrov řecký, vz S. N. — Samský. Samosádečný. S. jezero. Cf. Sádecký. Samosedmý, der selbstsiebente. Bern. Samosetý, selbstgesäet. Um. les. Samoshodnosť, i, f., die Konsequenz. Krok. Samoschlice, samoschlička y, f. = samoschlý strom. Samoschlý, který sám od sebe uschl, selbstdürre. Ď. S. strom. Šm. Samoslanec, nce, m., koho nikdo ne- poslal, kdo z vlastní vůle jde. Vz Samo- zvanec. Samoslav, a, m., jm. osobní Samoslova, y, f., samomluva, der Mono- log. Div. z ocht. 144. Samosluch, u, m. = slyšení vlastníma ušima. Sš. Ob. 243. Samosob, sám, o sobě, ganz allein. L. Vz Samosobně. Samosobně = absolut, an und für sich. Povstala rozepře, zda Pán skutečně s. křestil; Zda slovo Bůh s. stojí; List náš netoliko s. ráz pravosti nese. Sš. J. 57., I. 299., II. 5., 164., 200. (Hý). A hora, ač s. vysoká není, podobu hory dosti vysoké obdržuje. Sš. Mt. 236. Cf. Samoosobně. Samosobně, ého, n., das Absolute. Klc. Samosobnosť, i, f., die Autonomie, Šm.. die Aseität. aseitas (v theol.). Neodvislosť a s. boží popírati. Sš. II. 305. Vz Samosob- nosť. Samosobný, absolut. Šm. S. význam. Sš. L. 177. Vz Samoosobný. Samosoly, dle Dolany, něm. Samosol, ves u Jindř. Hradce. PL. Samosoud, u, m., jednosoud, Einzeln- gericht, n. J. tr. Samosoudce, e, m. = samosudí. J. tr. Samospasitel, e, m., der Alleinseligma- cher. Samospasitelka, y, f., die Alleinselig- macherin. Sš. Bs. 181. Samospasitelnosť, i, f., die Alleinselig- maehung. Samospasitelný, lépe: samospasný, allein selig machend. Šm. S. víra. Jg., MP. Samospokojenosť, i, f., die Selbstzufrie- denheit. Samospráva, y, f., angl. selfgovernment. protiva centralisace a všemohoucnosti státu, die Selbstverwaltung. Vz S. N. Křesťanská s. Sš. II. 7. Samosprávník, a, m., der Autonomist, Rk.