260

Samosprávný, autonom. Dch.

Samosť, i, f., solitudo = samota. BO. —
S., jáství (Šm.), das Selbst, Ich. Krok.

Samostan, u. m. = klášter, das Kloster.
Šm.

Samostanec, nce, m., der Klausner. Šm.

Samostata, y, f. = samostatnosť. Krok.
I. c. 25. (Purkyně.)

Samostatně, selbstständig. Šf.

Samostatnosť, i, f., neodvislosť, die Selbst-
ständigkeit. S. jest pouhý vrtoch. Sych. S.
úsudku; Město pozbylo s-sti; Své s-sti chrá-
niti. Sš. J. 162., Sk. 203., II. 20.

Samostatný, sám o sobě stojící, selbst-
ständig. Bůh jest s. S. člověk. S. jméno =
podstatné. Šf., D. Strany přísloví vz Hrneček,
Krajíc, Noha.

Samostojnosť, i, f. = samostatnosť. Ne-
odvislosť a s. evangelia. Sš. II. 16.

Samostojný = samostatný. Sš.

Samostřel, samostříl, u, m. (zastr. samo-
stříl, i, f.), nástroj tak nalíčený, že zvíře
nebo člověk, dotkne-li se ho, sám se zastrelí,
das Selbstgeschoss. — S., zvláště lučiště, luk
veliký s kohoutkem, der Druckbogen, die
Armbrust. Ctib., St. skl., Výb. II. 1080. 27.
Z pušek i z s-luov stříleno. Dač. I. 19. Byl
nad střelci a s-ly. Bj. A'no s. (ponesu) u boka.
Žk. 374. Pojičil jim s-lu. Pč. 2. U mne s-ly
bral a ty mi měl zaplatiti; Že mi jeho ná-
chlební vzali kóň, pancíř, samostříl a jinú
zbroj; Odění, pancířóv, plátóv, přilbie, klo-
búčkóv, pušek, s-lóv, střelby a jiných věcí.
ježto na tvrzi slušejí ku brani. Půh. I. 160.,
250., II. 22. Braň, jíž tepe rytieř, jako jest:
kopie, déka, s-střiel, lučiště, pažléř, teslík
až do nože, kyj, palice až do pěsti; Byli
sú počeli Nétnci, když sú v odění s s-ly,
s sudlicemi a s meči přiběhli na Betlém a
já káži. Hus I. 176., II. 115. — Svůj s. po
třikrát na paní vystřelil jest (obsc). BN. —
S., nástroj k házení, totach, die WurfVna-
schine, ballista. Jel.

Samostřelec, lce, samostřelník, a, m.,
der Bogenschütze; der Armbrustverfertiger.
Gl. 308., Bj.

Samostřik, u, m. = vodotrysk. Kdm.

Samostřílný, co k samostřílu náleží, S.
obvitie. Lex. vet.

Samosudí, ího, m., samosoudce, e, m.
Okresní s., der Einzelnbezirksrichter. J. tr.

Samosudka, y, f., calanus, žabronožec.
Krok. II. 243.

Samosvědectví, n., das Selbstbezeugen,
Selbstzeugniss. Odpírali s. jeho. Sš. J. 178.

Samosvětlý, selbstleuchtend. S. těleso.
Sedl. Fys.

Samosvojenství, n. = samosvojnosť. 1840.

Samosvojník, a, m., der Egoist. Šm.

Samosvojnosť, i, f., dle lat. solipsismus
= nezřízené doufání v sebe, die Selbstheit,
Selbstsucht. Kom.

Samosvojný, selbstsüchtig.

Samosvůj, unabhängig, selbsteigen. Us.
Jg., Dch.

Samošestý, der selbstsechste.

Samošidil, a, m., der Selbstpreller. Šm.

Samošílenec, nce, m., der Monomane. Šm.

Samošílenství, n., die Monomanie. Šm.

Samota, y, f. Přípona -ta, solitudo. Mkl.
B. 165. Die Einsamkeit. Ona žije na s-tě
(děvče, které nebydlí ani u rodičů ani ne-
slouží, nýbrž živí se a vydělává si sama
všelijakou prací). U Rychn. Přk. Souhlásky
o s-tě vystupují šp. m.: o sobě. Dobré jest
člověku, aby se varoval temnosti, samoty
i těch neduhóv a zvláště tesklivosti, neb tu
velmě ďábel lidi k zoufalství zavodí. Hus
III. 115. O s-tě, v s-tě, na s-tě býti. O s-tě
živu býti (sobě). D. Když se mu dcery pro-
vdaly, zůstal vdovec jako pařez o samotě.
Sych. Lépeť jest v s-tě býti, nežli spolek
s zlými míti. Prov. Samota člověku nesluší.
Lb., Č. — S., místo samo o sobě, odlehlé, die
Einschichte. Život svůj o s-tě tráviti, v s-tě,
na st-ě. Us. Nechte ho o samotě (allein). Dch.
I pána Ježíše v s-tě pokúšel. Hus III. 115.
Čert po samotách nejvíc uloví. Pk.

Samotah, u, m., die Lokomotive. Šm.

Samotaký, tautolog. S. slovo. L.

Samotář, e, m., kdo rád samoten jest,
der Einöder, Menschenscheuer; 2) kdo osa-
motě žije, bydlí, poustevník, der Einsiedler:
3) pták, kameník, skalník, turdus solitarius,
die Sprechdrossel; 4) divoký kanec, jedinec,
který o samotě žije; o) dvorec, obydlí o sa-
motě ku př. myslivna atd. Ft., Šp.

Samotařiti, il ení, einsam leben, abge-
schieden leben. Šm.

Samotářský, Einsiedler-. S. život vésti.
Sš. IL 220.

Samotažní síla, die Lokomotivkraft. Šm.

Samoteč, i, f.; s., e, m., víno, které bez
lisování ze šlapaných hroznů vytéká, der Vor-
lass, Vorschuss, Vorlauf. V., Čk. Vz Samotok.

Samotečný. S. víno, Vorlasswein, m. Ros.

Samotelnosť, i, f. = samotnosť, die Ein-
samkeit. Ms.

Samotelný = samoosobný, selbsteigen.
Fil. zám. 968.

Samoteň, tně, f., die Einsamkeit. Šm.

Samotenka, y, f., die Einsame. Šm.

Samotenství, n., die Einsamkeit, Šm., das
Vereinzelungssystem (im Strafverfahren), J.
tr., Einsamkeit. Dch.

Samotěti, ěl, ění = samotněti.

Samotěžitel, e, m., v horn., der Eigen-
löhner. Šm.

Samothrake, y, f., ostrov v moři aegaej-
ském. Vz S. N.

Samotící podnožka, samotidlo. der Iso-
lationsschemmel. Nz.

Samotič, e, m., der Isolator. S. dokonalý,
nedokonalý. Nz. S. elektřiny při telegrafech.
Vz KP. II. 196., 260.

Samotičký = samotný.

Samotidlo, a, n., vz Samotící.
Samotihy, pl., f. = samotížky. Vz Samo-
tíž, Samotížky.

Samotín, a, m., ves u Nového Města na
Mor. PL.

Samotina, y. f., poušť, die Einschichte,
Einöde. Korn.

Samotinký, vz Samotný.

Samotíř, e, m., skalní vrabec, drozd skalní,
die Steindrossel, -amsel. Pdy.

Samotisk, u, m., der Selbstdruck. Vz S. N.

Samotišky, dle Dolany, něm. Samotischek,
ves u Olomouce. PL.



	260

	Samosprávný, autonom. Dch. Samosť, i, f., solitudo = samota. BO. — S., jáství (Šm.), das Selbst, Ich. Krok. Samostan, u. m. = klášter, das Kloster. Šm. Samostanec, nce, m., der Klausner. Šm. Samostata, y, f. = samostatnosť. Krok. I. c. 25. (Purkyně.) Samostatně, selbstständig. Šf. Samostatnosť, i, f., neodvislosť, die Selbst- ständigkeit. S. jest pouhý vrtoch. Sych. S. úsudku; Město pozbylo s-sti; Své s-sti chrá- niti. Sš. J. 162., Sk. 203., II. 20. Samostatný, sám o sobě stojící, selbst- ständig. Bůh jest s. S. člověk. S. jméno = podstatné. Šf., D. Strany přísloví vz Hrneček, Krajíc, Noha. Samostojnosť, i, f. = samostatnosť. Ne- odvislosť a s. evangelia. Sš. II. 16. Samostojný = samostatný. Sš. Samostřel, samostříl, u, m. (zastr. samo- stříl, i, f.), nástroj tak nalíčený, že zvíře nebo člověk, dotkne-li se ho, sám se zastrelí, das Selbstgeschoss. — S., zvláště lučiště, luk veliký s kohoutkem, der Druckbogen, die Armbrust. Ctib., St. skl., Výb. II. 1080. 27. Z pušek i z s-luov stříleno. Dač. I. 19. Byl nad střelci a s-ly. Bj. A'no s. (ponesu) u boka. Žk. 374. Pojičil jim s-lu. Pč. 2. U mne s-ly bral a ty mi měl zaplatiti; Že mi jeho ná- chlební vzali kóň, pancíř, samostříl a jinú zbroj; Odění, pancířóv, plátóv, přilbie, klo- búčkóv, pušek, s-lóv, střelby a jiných věcí. ježto na tvrzi slušejí ku brani. Půh. I. 160., 250., II. 22. Braň, jíž tepe rytieř, jako jest: kopie, déka, s-střiel, lučiště, pažléř, teslík až do nože, kyj, palice až do pěsti; Byli sú počeli Nétnci, když sú v odění s s-ly, s sudlicemi a s meči přiběhli na Betlém a já káži. Hus I. 176., II. 115. — Svůj s. po třikrát na paní vystřelil jest (obsc). BN. — S., nástroj k házení, totach, die WurfVna- schine, ballista. Jel. Samostřelec, lce, samostřelník, a, m., der Bogenschütze; der Armbrustverfertiger. Gl. 308., Bj. Samostřik, u, m. = vodotrysk. Kdm. Samostřílný, co k samostřílu náleží, S. obvitie. Lex. vet. Samosudí, ího, m., samosoudce, e, m. Okresní s., der Einzelnbezirksrichter. J. tr. Samosudka, y, f., calanus, žabronožec. Krok. II. 243. Samosvědectví, n., das Selbstbezeugen, Selbstzeugniss. Odpírali s. jeho. Sš. J. 178. Samosvětlý, selbstleuchtend. S. těleso. Sedl. Fys. Samosvojenství, n. = samosvojnosť. 1840. Samosvojník, a, m., der Egoist. Šm. Samosvojnosť, i, f., dle lat. solipsismus = nezřízené doufání v sebe, die Selbstheit, Selbstsucht. Kom. Samosvojný, selbstsüchtig. Samosvůj, unabhängig, selbsteigen. Us. Jg., Dch. Samošestý, der selbstsechste. Samošidil, a, m., der Selbstpreller. Šm. Samošílenec, nce, m., der Monomane. Šm. Samošílenství, n., die Monomanie. Šm.	Samota, y, f. Přípona -ta, solitudo. Mkl. B. 165. Die Einsamkeit. Ona žije na s-tě (děvče, které nebydlí ani u rodičů ani ne- slouží, nýbrž živí se a vydělává si sama všelijakou prací). U Rychn. Přk. Souhlásky o s-tě vystupují šp. m.: o sobě. Dobré jest člověku, aby se varoval temnosti, samoty i těch neduhóv a zvláště tesklivosti, neb tu velmě ďábel lidi k zoufalství zavodí. Hus III. 115. O s-tě, v s-tě, na s-tě býti. O s-tě živu býti (sobě). D. Když se mu dcery pro- vdaly, zůstal vdovec jako pařez o samotě. Sych. Lépeť jest v s-tě býti, nežli spolek s zlými míti. Prov. Samota člověku nesluší. Lb., Č. — S., místo samo o sobě, odlehlé, die Einschichte. Život svůj o s-tě tráviti, v s-tě, na st-ě. Us. Nechte ho o samotě (allein). Dch. I pána Ježíše v s-tě pokúšel. Hus III. 115. Čert po samotách nejvíc uloví. Pk. Samotah, u, m., die Lokomotive. Šm. Samotaký, tautolog. S. slovo. L. Samotář, e, m., kdo rád samoten jest, der Einöder, Menschenscheuer; 2) kdo osa- motě žije, bydlí, poustevník, der Einsiedler: 3) pták, kameník, skalník, turdus solitarius, die Sprechdrossel; 4) divoký kanec, jedinec, který o samotě žije; o) dvorec, obydlí o sa- motě ku př. myslivna atd. Ft., Šp. Samotařiti, il ení, einsam leben, abge- schieden leben. Šm. Samotářský, Einsiedler-. S. život vésti. Sš. IL 220. Samotažní síla, die Lokomotivkraft. Šm. Samoteč, i, f.; s., e, m., víno, které bez lisování ze šlapaných hroznů vytéká, der Vor- lass, Vorschuss, Vorlauf. V., Čk. Vz Samotok. Samotečný. S. víno, Vorlasswein, m. Ros. Samotelnosť, i, f. = samotnosť, die Ein- samkeit. Ms. Samotelný = samoosobný, selbsteigen. Fil. zám. 968. Samoteň, tně, f., die Einsamkeit. Šm. Samotenka, y, f., die Einsame. Šm. Samotenství, n., die Einsamkeit, Šm., das Vereinzelungssystem (im Strafverfahren), J. tr., Einsamkeit. Dch. Samotěti, ěl, ění = samotněti. Samotěžitel, e, m., v horn., der Eigen- löhner. Šm. Samothrake, y, f., ostrov v moři aegaej- ském. Vz S. N. Samotící podnožka, samotidlo. der Iso- lationsschemmel. Nz. Samotič, e, m., der Isolator. S. dokonalý, nedokonalý. Nz. S. elektřiny při telegrafech. Vz KP. II. 196., 260. Samotičký = samotný. Samotidlo, a, n., vz Samotící. Samotihy, pl., f. = samotížky. Vz Samo- tíž, Samotížky. Samotín, a, m., ves u Nového Města na Mor. PL. Samotina, y. f., poušť, die Einschichte, Einöde. Korn. Samotinký, vz Samotný. Samotíř, e, m., skalní vrabec, drozd skalní, die Steindrossel, -amsel. Pdy. Samotisk, u, m., der Selbstdruck. Vz S. N. Samotišky, dle Dolany, něm. Samotischek, ves u Olomouce. PL.