261

Samotiti, il, cen, ení = samotniti. —
se = straniti se lidí. Us.

Samotíž, e, f., koř. teg v strsl. težati,
opus facere. Mkl. aL. 42., B. 37. — S., co
kdo sám táhne, ku př. sáně, die Schlitten.
S. orati, voziti atd. = bez koní sám táhna
pluh. Ros.

Samotížky, pl.. sáné malé, které rukama
tahají, nosítka. Us. Sml., Bkř. Kšá., Kal.,
Klš.

Samotížnosť, i, f., jakosť samotížného.
Ros.

Samotížný (na Slov. samotažný). co se
rukama táhne, bez koní a dobytka, Hand-,
Trett-. S. sáňky, Us., mlýn, V., kolo (které
lidé chodíce v něm táhnou) n. kolo šlapací,
rožeň (závažím se točící). Jg. Samson táhl
ve mlýně samotiežném. Št. N. 226. S. vozík.
Us. Sml.

Samotlak, u, m. S. vodní, vodostroj slou-
pový, die Wassersäulmaschine. Nz..

Samotlivosť, i, f.. die Einsamkeit. Ros.

Samotlivý, samotný, einsam. Ros.

Samotně, allein, einzeln, einsam. Neradím
s. se tam pouštěti. Kom. S. někoho napo-
menouti ( soukromě ). Apol. S. choditi. Ros.

Samotnec, tence, samotník, a, m., der
Einsame. Mönch. Einsiedler. Ros. Vz Samo- ;
tář.

Samotněti, saměti, ějí, ěl, ění. počínati
samotným býti, vereinsamen. Ros.

Samotnice, e, f., samovazba. der Einzeln-
kerker. J. tr. Vsaditi někoho do s-ce. J. Ir.
- S., žena nevdaná, sama žijící. Us u Ko-
lína. Sml.

Samotníček, čku, m., drahokam, der So-
litär. Šm. - S., člověk rád o samotě žijící.
Ft.

Samotničký, samotničičký, samotnin-

ký = samotný.

Samotník, a. m., vz Samotnec. Jg. S.
muž neženatý. U Kolína. Sml. - S., der Mönch. Šd.

Samotniti, il, ěn. ění. samiti, einsam ma-
chen. Ros.

Samotnivosť, i, f., die Isolirtingskunst.
Šm.

Samotnosť, i. f., die Einsamkeit, das All-
einsein. Záv. Hledá pán s-sti. Sš. L. 93. Jak
sem dolů sešla, hned sem všecka klesla od
radosti, že nebudu stále na vysoké skále
v s-ti. Sš. P. 383.

Samotný, komp. samotnější: samotničký,
samotinký, samotninký, samotničičký. - S.,
u koho nikdo není. allein. S. jest doma. Byl
jsem u tebe v samotném rozmlouvání. M. P.
— S., jediný, einziger. Zůstal mi samotný
bratr. Ros. — S., sám, bez pomoci jiného,
selbst. Stojí s. Ros. - S., odloučený od
jiných, einsam. Živ jest s. = neženatý. D.
S. život vésti. Ros. S. život si oblíbiti. V.
Samotných lidi příbytek (klášter). V. S jako
prst. Mt. S. Ostala sem samotná jak v poli
hrdlička, ešče si já zavolám k svej vůli
synečka. Sš. P. 359. — S. To mi řekla ta
s-ná, šp. m.: táž (žena atd.).

Samotok, u, m.. vz Samoteč. Der Vor-
lauf, Ausbruch. Sk. S. rustecký, svatojirský,
šoproňský, tokajský. Kh.

Samotovati, einsam sein. Č.

Samotrapný, selbstpeinigend. Šm.

Samotrávení, n., die Selbst verzehrung.
Šm.

Samotravný, selbst verzehrend. Šm.
Samotrest, u, m., die Selbstbestrafuug.
Šm.

Samotřetí, der selbstdritte. Ros., NB. Tč.

Samotřináctý, der selbstdreizehnte. Jg.

Samotrpný, selbstleidend S. neštovice,
kulhavka, primär. Ja.

Samotrubič, e, m., der Solobläser. S. na
křídlovku. Dch.

Samotrýzeň, zně, f. = samotrýznění.

Samotrýznění, n., die Selbstquälerei. Šm.

Samotryznitel, e, m., der Selbstquäler.
Šm.

Samotržba, y, f., vz Samokup. Sš. Sk. 146.

Samotržební řád, die Monopolsordnung.
J. tr.

Samotržebník, a, m., samokupec, samo-
prodávce, der Monopolist. Nz.

Samotržebný. S. věc, der Monopolsge-
genstand. J. tr.

Samotství, n., die Einsamkeit. Rk.

Samotvorce, e, m., der Selbstbildner. Šm.

Samotvořivý = samotvorný.

Samotvornosť, i, f., původnosť, die Schö-
pferkraft, Originalität, S. ducha. Us.

Samotvorný, selbstschöpferisch, selbst-
schartend, originell. S. činnosť. Dch. S-ná
a blouznivá vidění míti. Sš. II. 216.

Samoúčel, u, m., der Selbstzweck. Šm.

Samoučení, n., der Selbstunterricht. Šm.

Samoučený, samoučný = samouk, auto-
didaktisch. Dch.

Samouk, a, m., kdo sám něčemu se na-
učil, der Autodidakt. Nz.

Samovar, u, m., náčiní k vaření čaje,
dělané ze skvělé mědi. Rusky. Dle Mkl.
z tat. sanabar. Ht. Brs. 42. Theemaschine, f.

Samovazba, y, f, vz Samotníce.

Samovážnosť, i. f., die Selbstachtung,
-Schätzung. Šm.

Samovděčný, lépe: samoděčný. Jg. -,

Samovděk, lépe : samoděk.

Samověcnosť, i. f.. meritum. Dch.

Samověcný, Natural-. S. dávky, Natura-
lien. Dch.

Samověda, y. f., die Selbstwissenschaft.
Šm.

Samovědomí, n., das Selbstbewusstsein.
Šm.

Samovelitel, e, m., der Selbstbeherrscher.
Šm.

Samověrec. rce, m., dem der Glaube
genügt.

Samověrný = samověrec.

Samověst, u, m. S. požární, der Feuers-
brunstautograph, Dch.

Samovězenství, n., samotná vazba, die
Einzelnhaft. J. tr. Do s. někoho dáti. J. tr.

Samovid, u, samovidnosť, i. f., die Au-
topsie, der Augenschein. S-dem o něčem se
přesvědčiti. Mus. VI. 414. Výrokové ti pro-
ročtí jsou jistější a pevnější nad s. a samo-
sluch. Sš. Ob. 243.

Samovidec, dce, m., svědek očitý, der
Augenzeuge. Od samých s-dců vyzvěděti
věci. Sš. Mt. 15. O spisovatelích s-dcích
píše. Sš. L. 3.



	261

	Samotiti, il, cen, ení = samotniti. — se = straniti se lidí. Us. Samotíž, e, f., koř. teg v strsl. težati, opus facere. Mkl. aL. 42., B. 37. — S., co kdo sám táhne, ku př. sáně, die Schlitten. S. orati, voziti atd. = bez koní sám táhna pluh. Ros. Samotížky, pl.. sáné malé, které rukama tahají, nosítka. Us. Sml., Bkř. Kšá., Kal., Klš. Samotížnosť, i, f., jakosť samotížného. Ros. Samotížný (na Slov. samotažný). co se rukama táhne, bez koní a dobytka, Hand-, Trett-. S. sáňky, Us., mlýn, V., kolo (které lidé chodíce v něm táhnou) n. kolo šlapací, rožeň (závažím se točící). Jg. Samson táhl ve mlýně samotiežném. Št. N. 226. S. vozík. Us. Sml. Samotlak, u, m. S. vodní, vodostroj slou- pový, die Wassersäulmaschine. Nz.. Samotlivosť, i, f.. die Einsamkeit. Ros. Samotlivý, samotný, einsam. Ros. Samotně, allein, einzeln, einsam. Neradím s. se tam pouštěti. Kom. S. někoho napo- menouti ( soukromě ). Apol. S. choditi. Ros. Samotnec, tence, samotník, a, m., der Einsame. Mönch. Einsiedler. Ros. Vz Samo- ; tář. Samotněti, saměti, ějí, ěl, ění. počínati samotným býti, vereinsamen. Ros. Samotnice, e, f., samovazba. der Einzeln- kerker. J. tr. Vsaditi někoho do s-ce. J. Ir. - S., žena nevdaná, sama žijící. Us u Ko- lína. Sml. Samotníček, čku, m., drahokam, der So- litär. Šm. - S., člověk rád o samotě žijící. Ft. Samotničký, samotničičký, samotnin- ký = samotný. Samotník, a. m., vz Samotnec. Jg. S. muž neženatý. U Kolína. Sml. - S., der Mönch. Šd. Samotniti, il, ěn. ění. samiti, einsam ma- chen. Ros. Samotnivosť, i, f., die Isolirtingskunst. Šm. Samotnosť, i. f., die Einsamkeit, das All- einsein. Záv. Hledá pán s-sti. Sš. L. 93. Jak sem dolů sešla, hned sem všecka klesla od radosti, že nebudu stále na vysoké skále v s-ti. Sš. P. 383. Samotný, komp. samotnější: samotničký, samotinký, samotninký, samotničičký. - S., u koho nikdo není. allein. S. jest doma. Byl jsem u tebe v samotném rozmlouvání. M. P. — S., jediný, einziger. Zůstal mi samotný bratr. Ros. — S., sám, bez pomoci jiného, selbst. Stojí s. Ros. - S., odloučený od jiných, einsam. Živ jest s. = neženatý. D. S. život vésti. Ros. S. život si oblíbiti. V. Samotných lidi příbytek (klášter). V. S jako prst. Mt. S. Ostala sem samotná jak v poli hrdlička, ešče si já zavolám k svej vůli synečka. Sš. P. 359. — S. To mi řekla ta s-ná, šp. m.: táž (žena atd.). Samotok, u, m.. vz Samoteč. Der Vor- lauf, Ausbruch. Sk. S. rustecký, svatojirský, šoproňský, tokajský. Kh. Samotovati, einsam sein. Č.	Samotrapný, selbstpeinigend. Šm. Samotrávení, n., die Selbst verzehrung. Šm. Samotravný, selbst verzehrend. Šm. Samotrest, u, m., die Selbstbestrafuug. Šm. Samotřetí, der selbstdritte. Ros., NB. Tč. Samotřináctý, der selbstdreizehnte. Jg. Samotrpný, selbstleidend S. neštovice, kulhavka, primär. Ja. Samotrubič, e, m., der Solobläser. S. na křídlovku. Dch. Samotrýzeň, zně, f. = samotrýznění. Samotrýznění, n., die Selbstquälerei. Šm. Samotryznitel, e, m., der Selbstquäler. Šm. Samotržba, y, f., vz Samokup. Sš. Sk. 146. Samotržební řád, die Monopolsordnung. J. tr. Samotržebník, a, m., samokupec, samo- prodávce, der Monopolist. Nz. Samotržebný. S. věc, der Monopolsge- genstand. J. tr. Samotství, n., die Einsamkeit. Rk. Samotvorce, e, m., der Selbstbildner. Šm. Samotvořivý = samotvorný. Samotvornosť, i, f., původnosť, die Schö- pferkraft, Originalität, S. ducha. Us. Samotvorný, selbstschöpferisch, selbst- schartend, originell. S. činnosť. Dch. S-ná a blouznivá vidění míti. Sš. II. 216. Samoúčel, u, m., der Selbstzweck. Šm. Samoučení, n., der Selbstunterricht. Šm. Samoučený, samoučný = samouk, auto- didaktisch. Dch. Samouk, a, m., kdo sám něčemu se na- učil, der Autodidakt. Nz. Samovar, u, m., náčiní k vaření čaje, dělané ze skvělé mědi. Rusky. Dle Mkl. z tat. sanabar. Ht. Brs. 42. Theemaschine, f. Samovazba, y, f, vz Samotníce. Samovážnosť, i. f., die Selbstachtung, -Schätzung. Šm. Samovděčný, lépe: samoděčný. Jg. -, Samovděk, lépe : samoděk. Samověcnosť, i. f.. meritum. Dch. Samověcný, Natural-. S. dávky, Natura- lien. Dch. Samověda, y. f., die Selbstwissenschaft. Šm. Samovědomí, n., das Selbstbewusstsein. Šm. Samovelitel, e, m., der Selbstbeherrscher. Šm. Samověrec. rce, m., dem der Glaube genügt. Samověrný = samověrec. Samověst, u, m. S. požární, der Feuers- brunstautograph, Dch. Samovězenství, n., samotná vazba, die Einzelnhaft. J. tr. Do s. někoho dáti. J. tr. Samovid, u, samovidnosť, i. f., die Au- topsie, der Augenschein. S-dem o něčem se přesvědčiti. Mus. VI. 414. Výrokové ti pro- ročtí jsou jistější a pevnější nad s. a samo- sluch. Sš. Ob. 243. Samovidec, dce, m., svědek očitý, der Augenzeuge. Od samých s-dců vyzvěděti věci. Sš. Mt. 15. O spisovatelích s-dcích píše. Sš. L. 3.