264

Sanikl, lépe než zanikl, e, m., sanikla,
y, f., z lat. sanicula, der Sanikel, rostl. Čern.

Saniklový, ze sanikle. S. voda. Čern.

Sanina, y, f., rostl. Ms.

Saníř, e, m., vz Saničník,

Sanitetní, zdravotní, z lat., Sanitäts-.

Sanitr, vz Salnitr.

Sankce, e, f., z lat., stvrzení zvl. zákona
panovníkem, die Sanktion. Vz S, N.

Sankcionovati, stvrditi, potvrditi, sauk-
tioniren. Rk.

Saňkování, n., die Schlittenfahrt. Us.

Saňkovati, sankovati, saňovati, na sa-
ních voziti, auf den Schlitten ziehen. — abs.
Zajíc saňkuje, když má zadní běhy přera-
žené. Šp. — se = na saních jezditi. Slov.

Saňkový, saňový = sanný.

Sanktusek, sku, m., das Sanktusglück-
chen. Sml.

Sankuše, e, m., jm. kozí. Slov.

Sáňky, vz Saně.

Sanní, sanný, k saněm se vztahující,
Schlitten-, Schlittenbahn-. S. cesta (sanice)
D, Ros.

Sanoť, ě, f., vz Sanuť. Na Bečvě. Tč., Kda.

Saňový, Drachen-. Vz San.

Sáňový, od saní, Schlitten-. S. kůň, smyk.

Sansevierka, y, f., sanseviera, rostl. če-
snekovitá. Rostl.

Sanskrit, u, m. (dokonalý) starý jazyk
braminův v Indii, důležitý při srovnávání
jazykův indoeuropských. Rk. Vz S. N.

Sanssouci (fr., sánsusi), bez starosti;
jméno královského zámku u Postupína v
Prusku. Rk. Vz S. N. Dle Znamení. Bž. 121.

Sansucie, e, f., sansucus, lék. Sal. 228. 27.

Santaburák, santák, u, m., santaburka,
y. f, veliký neforemný brambor. Ve východ-
ních Cech. Jir., Hrp.

Santal, u, m. S. červený (anglický, světlý,
tmavý), fialový, modrý, žlutý, mletý. Kb.
Kk. 155. Vz Sandal.

Santalin, u, m., barvivo: C₃₀ H₁₄ O₁₀. Vz
Šfk. 588.

Santalovina, y, f., červenina santalova
ve dříví kosolusku barvířského. Presl,

Santalovitý. S-vé rostliny, santalaceae,
Zuckerkräuter. Nz. Vz Slb. 238., Kk. 155.

Santiglo m.: satinglos, látka.

Santiti (se), wüthen, toben. Šm.

Santonin, u,m.,látka rostlinná. C₃₀ H₁₈ 0₆
Vz Šfk. 579.

Santor, u, m., vypasené břicho. U Neza-
myslic na Mor. Bkř.

Santorinka, y, f., cement. Vz KP. IV. 378.

Santořinka = satureje.

Sanuť, i, f. = saň, der Lindwurm. Už ta
naše dcera vede sanuťživu. Sš. P. 40. Sš. Snt. 52.

Sanytr, vz Salnitr, Ledek. U Místka na
Mor. sanytra. Škd.

Saôna, y, f., v starověku Arar, a, m.;
později Saucona a Saôna, řeka ve Francii.
Vz S. N.

Sap, u, m. = sápání, das Schnauben, pol.

Sápa, y, f., phlomis, rostl. Slb. 348.

Sapák, a, m., der gern tobt.

Sapan, u, m. S. koželužský, Cäsalpinie.
Šp. — S., prisila. Vz Sandal, Kk. 257.

Sápání, n., vz Sápati. Vzájemným s-ním
se kochají. Sš. II. 120.

Sapanovitý. S. rostliny, caesalpinieae,
die Cäsalpinieen: tamarind, sapan, kreveň,
podzemnice. Vz Kk. 256.

Sápati, sápávati; zastr. sápnouti, pl, ut,
utí a sapiti, il, en, ení. — S. = trhati, reis-
sen, zerfleischen ; s. se = trhati se, zlobiti se,
vztěkati se proti někomu, grimmen, toben,
schnauben, giftig sein, wüthen. Jg., Hus I.
297. — co, koho. Kdy vlky chceš lapati,
dejž jim nejprv mrchu sápati. Pulk. Dobrou
pověsť něčí s. Jel. To svědomí sápá. Jel.
S. budú kšticie (excutient comas). BO. —
se čeho. Sápaje se dobré pověsti lidí oby-
čejem lehké ženky. Bart. — se oč. Ačkoli
se o to sápal, však musil to snésti. Žer.
II. 132. — koho, se čím. Někoho haněním
s. Jel. S. se hněvem. Kom. — se na koho,
Vz nahoře. Jako čert se na něho sápal. Us.
Bartoš I. 27., Ros. — mezi kým. Sprave-
dlňosť viery mezi sebou s. budou. Boč. exc.

Sápavosť, i, f. = hněvivost. Jg.

Sápavý, trhavý, dravý, drásavý, drá-
pežný, reissend, zornig, schnaubend. Ze sá-
pavých vlků tichými ovcemi se staly. Sš.
Zj. 471.

Sapě, ě, f., phlomis, das Filzkraut. Kk. 179.

Sápě, sapě (také sap, i, Plk.), ě, f., ná-
stroj k hrabání uhlí atd. Kohlenkrüke, f.
— S., dýka, der Dolch, zastr. Mz. 303.,
Rozk. Veleš. — S., wahrscheinlich der Streit-
kolben. Gl. 308. Měli někteří lučiště a střely,
jiní pak cepy, sápě a řemdihy. Háj. p. 37.

Sapeta, y, f., buchta, eine Art Wecke.
U Místka. Škd.

Sapěti, ěl, ění = sípěti, zischen. — kde.
Voda mi v bůtách sápí. Na Ostrav. Tč. —
S., z těžka a slyšitelně oddychovati jako
na př. člověk zadyšený. U Opav. Klš.

Sapfický, vz Sapphický.
Sapienti sat, lat,, moudrému napověz
(hloupému dolož). Rk.

Sapín, a. m., chaetodon. ryba břichoplý-
tevná, Krok.

Sapka, y, f. = rýma, pol. L.

Saplivý = sápavý, pol. L.

Sápník, a, m., sápí ozbrojený, sicarius,
zastr. Veleš. Vz Sápe.

Saponin, u. m., senegin, látka rostlinná.
Vz Šfk. 567., Kk.. 225.

Sapota, y, f. S. obecná, achras sapota.
der Sapotillbaum. Kk. 192.

Sapotiti se, il, ění. — se s kým =
práti. Us. v Krkonš.

Sapotovitý. S. rostl., sapotaceae. Kk. 192.

Sapphický n. sapfický, sapphisch. S.
sloha (metrum sapphicum, dinwkov tetga-
htiyov) drží v sobě verš sapfický, který se
třikrát po sobě opakuje, potom verš ado-
nický, kterým se sloha končí:

Slyš milostivá tyto prosby Múso,

Nepřipusť nízkých v moje srdce vášní,

Vlasti jenž jazyk proti odrozenci

Hájiti dychtím.

Stach. (Zk. Ml. II. 200. Cf. KB. 5.).



	264

	Sanikl, lépe než zanikl, e, m., sanikla, y, f., z lat. sanicula, der Sanikel, rostl. Čern. Saniklový, ze sanikle. S. voda. Čern. Sanina, y, f., rostl. Ms. Saníř, e, m., vz Saničník, Sanitetní, zdravotní, z lat., Sanitäts-. Sanitr, vz Salnitr. Sankce, e, f., z lat., stvrzení zvl. zákona panovníkem, die Sanktion. Vz S, N. Sankcionovati, stvrditi, potvrditi, sauk- tioniren. Rk. Saňkování, n., die Schlittenfahrt. Us. Saňkovati, sankovati, saňovati, na sa- ních voziti, auf den Schlitten ziehen. — abs. Zajíc saňkuje, když má zadní běhy přera- žené. Šp. — se = na saních jezditi. Slov. Saňkový, saňový = sanný. Sanktusek, sku, m., das Sanktusglück- chen. Sml. Sankuše, e, m., jm. kozí. Slov. Sáňky, vz Saně. Sanní, sanný, k saněm se vztahující, Schlitten-, Schlittenbahn-. S. cesta (sanice) D, Ros. Sanoť, ě, f., vz Sanuť. Na Bečvě. Tč., Kda. Saňový, Drachen-. Vz San. Sáňový, od saní, Schlitten-. S. kůň, smyk. Sansevierka, y, f., sanseviera, rostl. če- snekovitá. Rostl. Sanskrit, u, m. (dokonalý) starý jazyk braminův v Indii, důležitý při srovnávání jazykův indoeuropských. Rk. Vz S. N. Sanssouci (fr., sánsusi), bez starosti; jméno královského zámku u Postupína v Prusku. Rk. Vz S. N. Dle Znamení. Bž. 121. Sansucie, e, f., sansucus, lék. Sal. 228. 27. Santaburák, santák, u, m., santaburka, y. f, veliký neforemný brambor. Ve východ- ních Cech. Jir., Hrp. Santal, u, m. S. červený (anglický, světlý, tmavý), fialový, modrý, žlutý, mletý. Kb. Kk. 155. Vz Sandal. Santalin, u, m., barvivo: C₃₀ H₁₄ O₁₀. Vz Šfk. 588. Santalovina, y, f., červenina santalova ve dříví kosolusku barvířského. Presl, Santalovitý. S-vé rostliny, santalaceae, Zuckerkräuter. Nz. Vz Slb. 238., Kk. 155. Santiglo m.: satinglos, látka. Santiti (se), wüthen, toben. Šm. Santonin, u,m.,látka rostlinná. C₃₀ H₁₈ 0₆ Vz Šfk. 579. Santor, u, m., vypasené břicho. U Neza- myslic na Mor. Bkř. Santorinka, y, f., cement. Vz KP. IV. 378. Santořinka = satureje. Sanuť, i, f. = saň, der Lindwurm. Už ta naše dcera vede sanuťživu. Sš. P. 40. Sš. Snt. 52. Sanytr, vz Salnitr, Ledek. U Místka na Mor. sanytra. Škd. Saôna, y, f., v starověku Arar, a, m.; později Saucona a Saôna, řeka ve Francii. Vz S. N. Sap, u, m. = sápání, das Schnauben, pol. Sápa, y, f., phlomis, rostl. Slb. 348. Sapák, a, m., der gern tobt. Sapan, u, m. S. koželužský, Cäsalpinie. Šp. — S., prisila. Vz Sandal, Kk. 257. Sápání, n., vz Sápati. Vzájemným s-ním se kochají. Sš. II. 120.	Sapanovitý. S. rostliny, caesalpinieae, die Cäsalpinieen: tamarind, sapan, kreveň, podzemnice. Vz Kk. 256. Sápati, sápávati; zastr. sápnouti, pl, ut, utí a sapiti, il, en, ení. — S. = trhati, reis- sen, zerfleischen ; s. se = trhati se, zlobiti se, vztěkati se proti někomu, grimmen, toben, schnauben, giftig sein, wüthen. Jg., Hus I. 297. — co, koho. Kdy vlky chceš lapati, dejž jim nejprv mrchu sápati. Pulk. Dobrou pověsť něčí s. Jel. To svědomí sápá. Jel. S. budú kšticie (excutient comas). BO. — se čeho. Sápaje se dobré pověsti lidí oby- čejem lehké ženky. Bart. — se oč. Ačkoli se o to sápal, však musil to snésti. Žer. II. 132. — koho, se čím. Někoho haněním s. Jel. S. se hněvem. Kom. — se na koho, Vz nahoře. Jako čert se na něho sápal. Us. Bartoš I. 27., Ros. — mezi kým. Sprave- dlňosť viery mezi sebou s. budou. Boč. exc. Sápavosť, i, f. = hněvivost. Jg. Sápavý, trhavý, dravý, drásavý, drá- pežný, reissend, zornig, schnaubend. Ze sá- pavých vlků tichými ovcemi se staly. Sš. Zj. 471. Sapě, ě, f., phlomis, das Filzkraut. Kk. 179. Sápě, sapě (také sap, i, Plk.), ě, f., ná- stroj k hrabání uhlí atd. Kohlenkrüke, f. — S., dýka, der Dolch, zastr. Mz. 303., Rozk. Veleš. — S., wahrscheinlich der Streit- kolben. Gl. 308. Měli někteří lučiště a střely, jiní pak cepy, sápě a řemdihy. Háj. p. 37. Sapeta, y, f., buchta, eine Art Wecke. U Místka. Škd. Sapěti, ěl, ění = sípěti, zischen. — kde. Voda mi v bůtách sápí. Na Ostrav. Tč. — S., z těžka a slyšitelně oddychovati jako na př. člověk zadyšený. U Opav. Klš. Sapfický, vz Sapphický. Sapienti sat, lat,, moudrému napověz (hloupému dolož). Rk. Sapín, a. m., chaetodon. ryba břichoplý- tevná, Krok. Sapka, y, f. = rýma, pol. L. Saplivý = sápavý, pol. L. Sápník, a, m., sápí ozbrojený, sicarius, zastr. Veleš. Vz Sápe. Saponin, u. m., senegin, látka rostlinná. Vz Šfk. 567., Kk.. 225. Sapota, y, f. S. obecná, achras sapota. der Sapotillbaum. Kk. 192. Sapotiti se, il, ění. — se s kým = práti. Us. v Krkonš. Sapotovitý. S. rostl., sapotaceae. Kk. 192. Sapphický n. sapfický, sapphisch. S. sloha (metrum sapphicum, dinwkov tetga- htiyov) drží v sobě verš sapfický, který se třikrát po sobě opakuje, potom verš ado- nický, kterým se sloha končí:
		Slyš milostivá tyto prosby Múso, Nepřipusť nízkých v moje srdce vášní, Vlasti jenž jazyk proti odrozenci Hájiti dychtím. Stach. (Zk. Ml. II. 200. Cf. KB. 5.).