265

Sappho, Sapfo, gt. Sapphy, Sapťy, ť.,
nejslavnější básnířka řecká nar. mezi 627. až
600. př. Kr. Vz S. N.

Saprment, saprlot, saprmente, saprlenta,
vz Sakulent. Kšá., Šd.

Sapún, u, m. = mýdlo, die Seite. Slov.

Sapuník, a, m. = mydlář. Slov. Koll.

Sára, sárka, sárečka, y, f, sáry, pl.,
na Slov. holénka, die Stiefelröhre, ku př. na
čižmách. Víra, že si to za sáru nestrčí. Do
sáry mu rozum vpadl (hloupý jest). Bern.

Saracenka, y, f, saracenia, rostl. Rostl.

Saracenové, ův, m., národ v Arabii.
V Alx. = Peršané ; pohané. Jir. Vz S. N. —
Saracenský. S. sloh, vz KP. I. 144.

Saragossa, y, f., špan. provincie. Vz S. N.

Sarai, e, m., das Serail des Sultans. Vrat.

Sarajevo, a, n., hl. mě. Bosny. Vz S. N.

Saranče, e, f., acridium, členovec. S. stě-
hovavá, a. migratorium, vrzavá, a. stridu-
lum, mokrokřídlá, a. coerulescens. Frč. 145.

Sarančokaz, a. m., acridotheres, pták.
Presl.

Saranga, y, f., indický rozměr:

u u u u -— -— I u u —

Osuda rybákům lahodí,
Voda, pole jim, pluh je lodí;
Semene na záhon nehodí,

Ve keseru žeň však nachodí.

Jg. - Zk. Ml. II 203. Cf. Vz Mkm Ml. 324.,
Sš. 26.

Sarapi-s, da, m., bůh aegyptský.

Sarcocolla, y, f., pryskyřice klejovitá,
tekoucí ze křoví zvaného: kližel obecný
(pena sarcocolla).-Sal. 22. 35.

Sardanapal, a, m., poslední král assyr-
ský. Vz S. N.

Sardele, e, f., clupea eugrasicholus, die
Sardelle, it. sardella, fr. sardine, protože se
tyto ryby nejvíce u ostrova Sardinie chy-
tají. Jg. Druh malých sledí. Vz Schd. II.
496., KP. III. 378., Frč. 290. S. s máslem.
Dch.

Sardelový. S. kyška, Sardellemvurst,
omáčka, nádivka. Dch.

Sardin, u, m., sardonyx, drahokam z rodu
karneolů. Kat, 979. Vz Sardonyx.

Sardina, y, f., clupea sardinea, die Sar-
dine. Schd. II. 49.

Sardinie, e, f., lat. Sardinia, it. Sardegna,
fr. Sardaigne, ostrov k Italii náležející. Vz
S. N. — Sardiňan, a, m , Sardiňané, Sar-
dové.

Sardinsko, a. n., severozápadní stát ital-
ský od r. 1720. —1860. Vz S. N. — Sar-
dinský.

Sardonický smích = nucený, křečovitý.
Rk.

Sardonyx, sardonych, u, m., chalcedon
červeně a bíle pruhovaný. Schd. II. 32. Vz
Sardin, KP. III. 196., BO.

Sardut, u, m., Kaputrock, m.

Sardy, gt. Sard, pl, f., dle Ryba, lat.
Sardes, řec. Sáydei?, mě. v Lydii (v Malé
Asii). Vz S. N. — Sarďan, a, m. — Sardský.

Sardýn, u, m., trubka, die Sourdine. Rohn.

Sardzečko, a, n. = srdéčko. Sl. ps. 218.

Sarkasm-us, u, m., z řec., jizlivomluv,

úšklebek, jizlivý vtip, ostrý, trpký posměch,
der Sarkasmus, beissender Spott. Nz.

Sarkastický, jizlivý, úšklebný, sarkas-
tisch. Nz.

Sarkofag, a, m., z řec., masojedec, maso-
žrout, der Fleischesser. — S., u, m., druh
hlodavého vápence mysijského, který mrtvoly
do něho vložené rychle ničil Poněvadž ho
užívali k rakvím, tedy s. = kamenná rakev,
zvl. skvostná. Rk. Vz S N.

Sarkosin, u, m., látka zvířecí. Vz Šfk.
644. Der Sarkosin.

Sarmat, a. Sarmata, y, m. Sarmatové,
jméno národu neprávě za slovanský vydá-
vaného. Šfk. S. europští obývali mezi Vislou
a Donem v dnešní Polsce a západní Rusi,
asijští pak S. v menším Tatarsku a v ze-
mích jemu sousedních. Vj. Vz S. N. — Sar-
matský, sarmatisch. V.

Saronský záliv mezi Attikou a Argo-
lidou.

Sarpedon, a, m., kníže Lykiů ve válce
trojské.

Šarže, e, f., ein dünnes, wollenes Zeug,
it. sargia, fr. serge. něm. Sarsche, Serg.
Gl. 308.

Sas, a, Sasic, e, Sasík, a, m., der Sachse.
Němci Sasíci. Rkk. Rozený Sasic. V. Chodí
jako podesraný Sas. Us Ft.

Sasafras, u, m., na Slov. koprové dřevo,
laurus sasafras, Fenchelholz, n., rostl.

Sasanka, y, f., stuliš. Tč. S. n. pohanina
bílá, anemone nemorosa, das Busch-, Wind-
röschen, rostl. Čl. 6. S. žlutá n pryskyřní-
kovitá, anemone ranunculoides, hahnenfuss-
artiges Windröschen. Ib., Čl. Kv. 275., FB.
69., Slb. 664., Schd. II. 295., 543., Kk. 206.
— S. polyp. S. obrovská, actinia (tealia) eras-
sicornis, štíhlá, a. viduata, cizopasná, a. para-
sitier, růžová, a. rosea, květnatá, actinoloba
dianthus, jedlá, apthea cereus, obecná, a.
effoeta. Frč. 31.

Sasankovitý. S. rostliny, anemoneae,
windröschenartige Pflanzen: plamének, sa-
sanka, jaterník, orsej atd. Vz Kk. 206.
Sasaparilla, sassaparilla, y, f., kořínky
přestupu, smilax sassaparilla. Schd. II. 270..
Kk. 116., 127.

Sasarec, rce, m. Koupil to za s. peníz
(= za babku). U Kostelce n. O. Ktk.
Sasares, u, m., odměna za zprostředko-
vání. Us. Kšá.

Sasina, y, f., ves u Boskovic na Mor. Tč.

Sasiti, il, ení == pýchati. Kněžie velmi
sasie a pýchají tiem slovem Kristovým umě-
jíce, že by bylo na jich vóli plně, aby, ko-
muž chtie hřiechy odpustiti, aby byli od-
puštěni. Hus II. 158.

Saska, y, f. = kazajka, die Jacke. U Ry-
chnova, Litomš. Hsp., Hvl. — S., Sasice,
Sasečka, Sasička, die Sächsin.

Sasko, a, n. = Sasy, Sachsen. Do Saska
(Sas) jíti. Us. Vz S. N.

Sasov, a, m., něm. Sachsenthal, ves u Ji-
hlavy. Tč.

Saský, sasky, po sasku, sächsisch. S. země,
V., král, D., mince, Us., právo, zrcadlo, dům.
Vz Tk. II. 548., IV. 739.

Sasové, kmen německý, vz S. N.

Sassaparilla, vz Sasaparilla.