266

Sassolin, u, m., kyselina borová. Kŕ. N.
126., KP. IV. 429.

Sasy, dle Dolany = Sasko, Sachsen, n.
Vz S. N , Tk., I. 104., 319. Na Sasech, Dal.,
v Sasích. Za Sasy. Us.

Sašati, sašám a saši = sasiti. Boč. exc.

Sašina, y, f., něm. Sassina, ves u Bosko-
vic. PL.

Sašov, a, m., něm. Sachsenthal, ves u Ji-
hlavy. PL.

Satalice, dle Budějovice, ves u Vinař
( u Prahy). PL.

Satan, a, satanáš, e, m., z hebr., od-
půrce, protivník, der Gegner, Widersacher,
Hus II 93. ; ďábel, čert, der Teufel. Satan.
Kde s. víc nemůže, aspoň zasmradí (aspoň
nemilou památku zůstaví). Lb. - S., nená-
vistník. On jest můj satan. Ros.

Satanášeti, el, ení, ein Satan werden. Jg.

Sataniti, il, ění = hněvati se, hubovati,
láti. Šml. - se. Proč se sataníš (= hněváš,
černíš) ? U Rychn. Ntk.

Satanský, satanisch. Dch. S. dílo, srdce,
umění, řeč. Šm.

Satanství, n., Satanismus, m. Rk.

Satanův, -ova, -ovo, satanový, dom Satan
gehörig. Kom.

Sátati, usátati se = unaviti se, strč. sa-
dati ( t.j. satati), fatigare. Pk.

Satelit, u, m., družice, trabant, sputník,
měsíc = hvězda kolující okolo nějaké pla-
nety a zároveň s ní okolo slunce. S. N.

Sátí = setí. Slov.

Satinování papíru = hlazení, das Glätten.
Vz KP. I. 278., 282., 351.

Satinovati, hladiti, glätten. — co : papír.

Satira, vz Satyra.

Satirický, satirisch. S. báseň. Us.

Satirik, a, m., der Satirik.

Satisfakce, e, f., zadostučinění, die Sa-
tisfaktion, Genugthuung. Us.

Satoniti, il, ěn, ění = tišiti, stillen. —
koho : dítě. .— se = uondati se, ermüden.
Ve východ. Čech. Jir.

Satrapa, y, m., dle Despota, satrap, a,
m., z pers., slul v. perské říši místodržitel
provincie. S. N. — S. ve starých slovnících
překládá se: komonník, třepačka, podkonie.
Slovem tím nazývali se vůbec všichni slu-
žebnici dvorští. Jir. ad Žk. 391. Cf. v Rad.
zv.: úřadníky jako hejtmany, purkrabě, pí-
saře, šafáře, holomky, tu dvorskú s-pu. —
S., ve slohu kupeckém = člověk zpupný,
ein übermüthiger Mensch. Kh.

Satrapovati ve slohu kupeckém žíti jako
satrap = pánem se stavěti, zpupně, satra-
piren. Kh.

Saturace, e, f., z lat., nasycení chemi-
cké. — S., vyloučení vápna ze šťávy čiště-
ného cukru, die Saturation, Entkalkung des
geläuterten Zuckersaftes. Pta.

Saturator, u, m. = nádoba, ve které se
cukr vápenatý, při čeření šťávy utvořený,
kyselinou uhličitou, fosforečnou atd. rozkládá
a cukr vylučuje, der Saturateur. Pta.

Satureje, saturyje, e, saturejka, sa-
torka, suturajka, santořinka, y, f., ščubřík,
zahradní izop, čábr, čibr, das Pfefferkraut,
die Saturei, satureja hortensis. Čl. 81., Čl.

Kv. 254., Kk. 178., Slb. 348., Schd. II. 290.,
Kk. 178.

Saturnali-a, í, n., pl.. dle Gymnasium
v plur., slavnosť k oslavě Saturna. Vz -ia.

Saturnus, a, m., Hladolet. Kruh Satur-
nův. Nz. Vz S. N.

Saturyje, vz Satureje.

Satý, gesäet. Vz Seti.

Satyr, a, m., divoký muž, kozonožec, lesní
a polní bůžek s kozími nohami, Satyrus, der
Satyr. Jg., Rk. Vz S. N.

Satyra, y, f., lépe: satira (od satura),
lat., mravokárná báseň, Nz., báseň zlé mravy
kárající. Báseň poučná slove satirou, když
netoliko poučuje, nýbrž lidské pošetilosti
a převrácenosti i kárá a tepe. (Odtud český
název satiry: báseň mravokárná.) Kárajíc
jindy zachovává přísnou vážnosť, jindy uzdu
pouští bodrému humoru. (S. vážná a žer-
tovná.) S. psána býti může i prosou. Satiry :
Nová rada Smila Flašky, Labyrint světa
a ráj srdce Jana A. Komenského, Salomon
či Moudrost otcovská Bol. Jablonského, Pod-
koní a žák, Cesta do Kocourkova a j. J.
Langra, Sněm ženský atd. J. P. Koubka,
Deklamovánky F. J. Kubeše. KB. 205. Cf.
S. N. Příklady vz ještě v Máji 1862.. ve
Květech 1868. č. 32., v Lumíru 1860. č. 23.,
1861. č. 22., v Boleslavanu 1862.—1863. č.
17., 1861. č. 25., v Osvětě 1871. č. 2. str.
95. Dch. Die Satire.

Satyriasa, y, f., satyriasm-us, u, m.,
chorobná chlipnosť mužského pohlaví. Vz
S. N. Cf. Priapismus, Nymfomanie.

Satyrka, y, f., satyrium, rostl.

Sau Bohu = přisáhám Bohu. Dh. 131.

Sauce (fr., sós), omáčka.

Saul, e, m., první král israelský, pano-
val 1095.—1055. př. Kr. Vz S. N. Samuel
modlil se za krále Saule. Hus I 309. Saul
mezi proroky (když koho mezi těmi vidíme,
kam nepatří). Č. Napadl ho duch Saule
proroka (vzteklosť). Č.

Sáv, a, m., Sáva, y, f., lat., Savus, něm.
Sa, Save, řeka v Uhřích. V. Vz S. N.

Savanny, pl., f., v sev. Americe tolik co
prairie.

Savín, a, m., něm. Sawin, ves u Litovle.
PL.

Savoje, e, f., Savojsko, a, n., Savoyen,
it. Savoja, fr. Savoie, lat. Sabaudia, do r.
1860. čásť Sardinska, nyní k Francii náleží.
— Savojan, a, m. — Savojský. Vz S. N.
S. Alpy. Krč. 251.

Saxo, gt. Saxona, m., pl. Saxonové, za
str. dob v Holštýnsku a Šlesvicku.

Saxofon, u, m. Vz KP. II. 322.

Sazam, u, m., sesamum, rostl.

Sazamový, Sesam-. S. olej. Rostl.

Sazan, a, m., sparus, ryba. Krok.

Sazaník, u, m., calycanthus. Rostl., Kk
250.

Sazaníkovité rostl., calycantheae. Nz.

Sazárna, y, f., die Setzerei (v knihtisk.).
Us.

Sázava, y, f., Sazau, jméno města a řeky
v Čech. LS., V. S., městys u Uhlíř. Ja-
novic. — S., něm. Sazawa, ves u Jílového.
PL. - Vz S. N., Tk I. 623., II. 417., III.
36., 46., IV. 740.