267

Sazava, y, f., jm. krávy černohnědé. U Pe-
trovic. Dch. Vz Sazek.

Sázavský klášter. Vz Tk. I. 85., 145., II.
150., S. N.

Sazavý = očazený, russig. Byl k tomu
prknu přivázán nějakým černým a s-vým
řetězem a přikován. Živ. M. J. Husa.

1. Sazba (sázba), y, m., ustanovený plat,
tarif, taxa, od sázeti, příp. -ba. Mkl. B. 215.
Der Tarif, die Taxe. S. na léky, na chléb,
na maso, pro brání základu, die Pfändungs-
taxe; s. manská, J. tr., nákladní, pro do-
pravu na železnici, der Frachttarif, platná,

Šp., J. tr., lékárnická, za jízdy, hypotheční,
celní (clo), kolková, potrav (potravní daně,
na potraviny), pro obročníky (Beneficiaten-
taxe), lesní, soudní, povozní, manská, nor-
malní (pravidelná), stolní (Stolataxe), s. pro-
vise, na propůjčení služby; sazbu vybírati,
rektifikovati, vymáhati, odepsati, zapraviti,
zaplatiti, zaznamenati, prominouti, sazby
zprostiti; dle sazby; užitek ze sazeb, bez
sazby (zdarma); osvoboditi koho od sazby.
Šp. S. tržného platu z místa. Er. Sestavení
sazeb, Tarifzusammenstellung, f. Dch.Vz Taxa.

2. Sazba, y, f., die Setzung, der Anbau.
— S., v knihtiskárně, der Satz. Rukopis je
již v sazbě (sází se); Omyl sazby, der Satz-
fehler. Dch. S. písma, der Satz, Schriftsatz.

Nz.

Sáze, gt. sazí, dat. sazím, akkus. a vok.
sáze, lok. sazích, instr. sazemi; v obecné
mluvě: saze. S., prach černý v komínech,
kopet. Ros. S. = dým v komíně usedlý.
Kom. S. = předrobné částky uhlíku, které
při nedokonalém shoření rozličných látek
rostlinných z kouře se usazují. Vz S. N.
Der Russ. S. lesklé, olejné, Kh., z peci,
z kamen. D. S. lampové, das Lampenschwarz,
der Lampenruss. Nz., Presl. Chym. II. 42.
Vz Šfk. 41. Vítr sáze sráží. Dch. Sazemi
obličej si očerniti; Kde jim neotvírají, tam
medvěd, jenž štětku nese, sazemi nebo blá-
tem zeď líčí. Sš. P. 733., 732. Hle, hrnec
hrnci káže, oba černí jako sáze. Lom. U sazí
a u kotle nikdo nezbělí. Š. a Ž.

Sazebna = sazárna. Dch.

Sazební, od sazby, taxovní, Satz-, Setz-.
S. kámen, deska, čára, Techn., arch, list,
protokol, řád, povinnosť, seznam, zákon.
J. tr., Šp.

Sazebnice, e, f., die Setzerin. Us. — Vz
Sazeč.

Sazebník, a, m. = sazeč.

Sazecí, k sázení, Setz-. S. stroj (v knih-
tiskárnách), der Setzapparat. Vz S. N., KP.
I. 340. S. lístek, ve hře (der Einlagschein).
J. tr.

Sazeč, slov. sazač, e, m., kdo něco sází,
der Setzer. S. od sázeti, příp. -čji Mkl.
B. 331. Sazeč kuželek. Ros. — S., kdo
v tiskárně písmo sází, skladač, der Setzer,
Schriftsetzer. D. S. maje před sebou písmo-
noš s rukopisem vybírá písmena z přihrá-
dek, sází (skládá) je do sazítka (sazebnice),
až má několik řádků; ty dává (klade) na
desku, až má stranu; tuto dává na prkno,
až se tak naplní arch, načež jej do lisu
dává. Tam válcem natírá čerň tiskařskou,
klade na to navlhčený arch papíru pod pří-

klop (víko) daný, jejž s formou na podstavu
položenou pod tlačidlo strká a tiskadlem
přitlačuje. Pt. S. u kasy, vz KP. I. 337. —
S., kdo cenu sází (stanoví), der Taxator. —
S., der Wetter. Us.

Sazečka, y, f., die Setzerin. Jg. — S.,
lopata k sázení do peci, die Backschaufel.
Us. Dch. — S., zelenina k sázení.

Sazečský, Setz-. S. umění, die Setzkunst.

Sazečství, n., die Buchdruckersetzerei.
Vz KP. I. 338.

Sazedlna, y, f. = sazebna. Jg.

Sazek, zka, m., vůl barvy hnědočerné. Vz
Sazava. U Petrovic. Dch.

Sazema, y, m., vlastní jméno. Šd., Mus.

Sázené, ého, n., něm. Sazena, ves u Vel-
var. PL., Tf. 267.

Sazení, sázení, n., das Setzen, Einsetzen,
die Einsetzung. S. rady, mezníkuv a hranic,
V., úředníkův; bob k sázení, D., sázeni
stromů, die Pflanzung. Us. — S., die Taxi-
rung, Taxbestimmung. J. tr.

Sazenina, y, f., plantatio, die Pflanzung.
BO.

Sazenice, e, sazenička, y, f., sadí, pří-
sada, přesada, sádka, babka, u zelí: hlava-
tice, Šp., pláň, pláně, Jg., stromek k pře-
sazení a štěpení, der Setzling, Fächser, das
Setzholz, die Pflanze. V. S. mladistvá. V.,
vinná, vrbová. Us. S. řepová, Kos. OI. I. 93.,
chmelová. Dch. Překročíš-li sazenice v za-
hradách, neporostou. Kda.

Sazeník, u, m., calycanthus.

Sazený; -en, a, o, einmal eingesetzt, ge-
setzt. S. strom. Us. Nevědúce, kterak takoví
dluhové peněz nahoře sazených nynie pla-
ceni býti mají podlé práva. NB. Tč. 213.
Sazeni a jmenováni sú úředníci. Let. 99. —
kam. Kámen ve zlato s-ný. Us. Dch.

Sázený, gesetzt. S. vejce, das Setzei, das
Ochsenauge, stromky. — kam. Vejce na
čočku, na špenát sázené. Dch.— čím. Strom-
kama je s-ná (cesta ku Praze). Er. P. 180.
— S., taxirt. S. chléb. Us.

Sázeti, vz Saditi.

Sazírna, y, f., lépe: sazebna. Jg.

Sazítko, a, n., lépe: sadítko, der Pinen-
setzer. Techn.

Sázivky, pl., f., rozkrojky bramborů k sá-
zení, očka sazenice. V Kunv. Msk. — S-ka,
sazečka, der Setzzwiebel. Us.

Sázka, y, f., v rudnictví, co najednou do
peci se vsadí, der Satz. Techn. — S. ve hře,
der Einsatz, Satz, das Legegeld. Vyhrál,
prohrál sázku. Us. Dáti něco v s-u; v s-ce
propadlý; budka pro sázky při koňských
dostizích, die Wettbude, der Totalisateur.
Dch. S. ve hře, herní, die Spieleinlage. J. tr.
Šli s farářem sázkou. Rychn. Duš. S o něco.
Us. Mám s ním s-ku. Us. Tč. Sběratel lo-
terních sázek. V sázku prohráti. D. S. v lo-
terii; jde o sázku; smlouva o sázku. J. tr.
Mám na něho sázku (chuť). Us. na Mor. —
S. snopů. Když se mlátí, položí se snopy
na sázku a stranují se (mlátí se snopy, než
se rozváží a rozloží). Na mor. Zlínsku. Brt.
S-u omlátiti. Sd. Cf. Posad. — S. snopy
najednou k mlácení rozložené. Omlátili jsme
3 sázky. Mor. J. T. Cf. Sádka.