Předchozí (266)  Strana:267  Další (268) |
|
|||
267
|
|||
|
|||
Sazava, y, f., jm. krávy černohnědé. U Pe-
trovic. Dch. Vz Sazek. Sázavský klášter. Vz Tk. I. 85., 145., II.
150., S. N. Sazavý = očazený, russig. Byl k tomu
prknu přivázán nějakým černým a s-vým řetězem a přikován. Živ. M. J. Husa. 1. Sazba (sázba), y, m., ustanovený plat,
tarif, taxa, od sázeti, příp. -ba. Mkl. B. 215. Der Tarif, die Taxe. S. na léky, na chléb, na maso, pro brání základu, die Pfändungs- taxe; s. manská, J. tr., nákladní, pro do- pravu na železnici, der Frachttarif, platná, Šp., J. tr., lékárnická, za jízdy, hypotheční,
celní (clo), kolková, potrav (potravní daně, na potraviny), pro obročníky (Beneficiaten- taxe), lesní, soudní, povozní, manská, nor- malní (pravidelná), stolní (Stolataxe), s. pro- vise, na propůjčení služby; sazbu vybírati, rektifikovati, vymáhati, odepsati, zapraviti, zaplatiti, zaznamenati, prominouti, sazby zprostiti; dle sazby; užitek ze sazeb, bez sazby (zdarma); osvoboditi koho od sazby. Šp. S. tržného platu z místa. Er. Sestavení sazeb, Tarifzusammenstellung, f. Dch.Vz Taxa. 2. Sazba, y, f., die Setzung, der Anbau.
— S., v knihtiskárně, der Satz. Rukopis je již v sazbě (sází se); Omyl sazby, der Satz- fehler. Dch. S. písma, der Satz, Schriftsatz. Nz.
Sáze, gt. sazí, dat. sazím, akkus. a vok.
sáze, lok. sazích, instr. sazemi; v obecné mluvě: saze. S., prach černý v komínech, kopet. Ros. S. = dým v komíně usedlý. Kom. S. = předrobné částky uhlíku, které při nedokonalém shoření rozličných látek rostlinných z kouře se usazují. Vz S. N. Der Russ. S. lesklé, olejné, Kh., z peci, z kamen. D. S. lampové, das Lampenschwarz, der Lampenruss. Nz., Presl. Chym. II. 42. Vz Šfk. 41. Vítr sáze sráží. Dch. Sazemi obličej si očerniti; Kde jim neotvírají, tam medvěd, jenž štětku nese, sazemi nebo blá- tem zeď líčí. Sš. P. 733., 732. Hle, hrnec hrnci káže, oba černí jako sáze. Lom. U sazí a u kotle nikdo nezbělí. Š. a Ž. Sazebna = sazárna. Dch.
Sazební, od sazby, taxovní, Satz-, Setz-.
S. kámen, deska, čára, Techn., arch, list, protokol, řád, povinnosť, seznam, zákon. J. tr., Šp. Sazebnice, e, f., die Setzerin. Us. — Vz
Sazeč. Sazebník, a, m. = sazeč.
Sazecí, k sázení, Setz-. S. stroj (v knih-
tiskárnách), der Setzapparat. Vz S. N., KP. I. 340. S. lístek, ve hře (der Einlagschein). J. tr. Sazeč, slov. sazač, e, m., kdo něco sází,
der Setzer. S. od sázeti, příp. -čji Mkl. B. 331. Sazeč kuželek. Ros. — S., kdo v tiskárně písmo sází, skladač, der Setzer, Schriftsetzer. D. S. maje před sebou písmo- noš s rukopisem vybírá písmena z přihrá- dek, sází (skládá) je do sazítka (sazebnice), až má několik řádků; ty dává (klade) na desku, až má stranu; tuto dává na prkno, až se tak naplní arch, načež jej do lisu dává. Tam válcem natírá čerň tiskařskou, klade na to navlhčený arch papíru pod pří- |
klop (víko) daný, jejž s formou na podstavu
položenou pod tlačidlo strká a tiskadlem přitlačuje. Pt. S. u kasy, vz KP. I. 337. — S., kdo cenu sází (stanoví), der Taxator. — S., der Wetter. Us. Sazečka, y, f., die Setzerin. Jg. — S.,
lopata k sázení do peci, die Backschaufel. Us. Dch. — S., zelenina k sázení. Sazečský, Setz-. S. umění, die Setzkunst.
Sazečství, n., die Buchdruckersetzerei.
Vz KP. I. 338. Sazedlna, y, f. = sazebna. Jg.
Sazek, zka, m., vůl barvy hnědočerné. Vz
Sazava. U Petrovic. Dch. Sazema, y, m., vlastní jméno. Šd., Mus.
Sázené, ého, n., něm. Sazena, ves u Vel-
var. PL., Tf. 267. Sazení, sázení, n., das Setzen, Einsetzen,
die Einsetzung. S. rady, mezníkuv a hranic, V., úředníkův; bob k sázení, D., sázeni stromů, die Pflanzung. Us. — S., die Taxi- rung, Taxbestimmung. J. tr. Sazenina, y, f., plantatio, die Pflanzung.
BO. Sazenice, e, sazenička, y, f., sadí, pří-
sada, přesada, sádka, babka, u zelí: hlava- tice, Šp., pláň, pláně, Jg., stromek k pře- sazení a štěpení, der Setzling, Fächser, das Setzholz, die Pflanze. V. S. mladistvá. V., vinná, vrbová. Us. S. řepová, Kos. OI. I. 93., chmelová. Dch. Překročíš-li sazenice v za- hradách, neporostou. Kda. Sazeník, u, m., calycanthus.
Sazený; -en, a, o, einmal eingesetzt, ge-
setzt. S. strom. Us. Nevědúce, kterak takoví dluhové peněz nahoře sazených nynie pla- ceni býti mají podlé práva. NB. Tč. 213. Sazeni a jmenováni sú úředníci. Let. 99. — kam. Kámen ve zlato s-ný. Us. Dch. Sázený, gesetzt. S. vejce, das Setzei, das
Ochsenauge, stromky. — kam. Vejce na čočku, na špenát sázené. Dch.— čím. Strom- kama je s-ná (cesta ku Praze). Er. P. 180. — S., taxirt. S. chléb. Us. Sázeti, vz Saditi.
Sazírna, y, f., lépe: sazebna. Jg.
Sazítko, a, n., lépe: sadítko, der Pinen-
setzer. Techn. Sázivky, pl., f., rozkrojky bramborů k sá-
zení, očka sazenice. V Kunv. Msk. — S-ka, sazečka, der Setzzwiebel. Us. Sázka, y, f., v rudnictví, co najednou do
peci se vsadí, der Satz. Techn. — S. ve hře, der Einsatz, Satz, das Legegeld. Vyhrál, prohrál sázku. Us. Dáti něco v s-u; v s-ce propadlý; budka pro sázky při koňských dostizích, die Wettbude, der Totalisateur. Dch. S. ve hře, herní, die Spieleinlage. J. tr. Šli s farářem sázkou. Rychn. Duš. S o něco. Us. Mám s ním s-ku. Us. Tč. Sběratel lo- terních sázek. V sázku prohráti. D. S. v lo- terii; jde o sázku; smlouva o sázku. J. tr. Mám na něho sázku (chuť). Us. na Mor. — S. snopů. Když se mlátí, položí se snopy na sázku a stranují se (mlátí se snopy, než se rozváží a rozloží). Na mor. Zlínsku. Brt. S-u omlátiti. Sd. Cf. Posad. — S. snopy najednou k mlácení rozložené. Omlátili jsme 3 sázky. Mor. J. T. Cf. Sádka. |
||
|
|||
Předchozí (266)  Strana:267  Další (268) |