Předchozí (267)  Strana:268  Další (269) |
|
|||
268
|
|||
|
|||
Sazometník, a, sazomet, a, m. = ko-
miník. Aqu. Sazometný. S. středa (před zeleným
čtvrtkem, poněvadž se sáze vymetaly a vše čistilo), der Charmittwoch. Jg., S. N. Král Ferd. na den s-né středy do Prahy přijeda následujícího dne v zelený čtvrtek na hradě pražském nohy myl. Bek. II. 1. 46. Sazomín, a. m., něm. Sasomin, ves u
Žďáru na Mor. PL. 1. Sazovatý, sazovitý, russartig. Jg.
2. Sazovatý, einen Satz machend. Schön.
exc. Sázovec, vce. m., mezník, der Gränzstein.
Us. na Mor. Sazovice, dle Budějovice, něm. Sazowitz,
ves u Napajedel. Sazovka, y. f., fuligo. rostl. pýchavko-
vitá. Rostl. Sázovka, y, 1., lopata k sázení chleba do
peci. die Brotschaufel. Jg. Sazový. Russ-. Techn.
Sažeň, žni, f. (zastr.) = sáh. Kolik faleš-
ných vápna sažní. Kon. hoř. 48. (Možná však, že i sažení. Č. exc.) Sažení na jiného (vz Sáhnouti), die Hand-
anlegung. V. Sažiti, il. ení = horkem plápolati, glühen.
Kamna až saží, jak jsou rozpálená. Saží tvář, oči. — komu. Čelo nemocnému až saží. — čím = hořeti, brennen. Žádostí jen sažil. Us. (Chmela). Jí (chotí) jen dýchá, jejím ohněm saží. Sš. Bs. 179 Sb, skupeními nevyslovitelná, vyslovuje
se tedv jako zb: sbor - zbor (Vz Souhlásky). Ht. Sbaběti, vz Zbaběti.
Sbadati = najíti, přehledali, auffinden.
Sbadaj lichevník jeho statek. Ž. k. 108. li. To je člověk, nedá si pokoje, musí vše s. Na Mor. Hý. Sbáhnouti si, hnul a hl. utí. vz Bahnouti.
U Olom. Sd. Sbaliti, il, en. ení, sbalorali. zusammen-
wickeln, -rollen. Dch. — co. Sbar, u. m., koule achatová. křemenná
atd. ve zvětralém mandlovci, die Achat-, Quarzkugel im Mandelstein. Fs. Bolesl. Sbásniti, il, ěn, ění = smysliti, erdichten.
Sbásnění bohové. Měst. bož. II. 23. Sbedniti, il, ěn, ění, zusammenbrettern.
co. Rk. Sběh, zběh, u, m., sběhnutí, der Zusam-
menlauf, -fluss von Menschen, Auflauf, Zu- lauf. Jg. S. věřitelův, lidí. Us. S. řad neko- nečných (konvergence). Nz. S. souhlásek, die Anhäufung von Konsonanten. Nz. - S. dvou těl (sražení), der Zusammenstoss. D. - S. vody (stok, spádu das Gefälle, die Rösche. D. Sběhati, vz Sběhnouti.
Sběhavý, vz Sbíhavý.
Sběhlík, a. m., der Flüchtling, Ausreisser.
Dch. Sběhlosť, i. f., die Erfahrenheit, vz Zběh-
lost. Sběhlý = sešlý, zusammengelaufen. S.
útraty, lépe: vzešlé, učiněné. Cf. Vzešlá škoda; Dluh hrou vzešlý. Pr. měst, — S., erfuhren, vz Zběhlý. |
Sběhnouti, hnul a hl. utí; sběhati, sbí-
hati, sbíhávati = s vyššího místa běže při- jíti, herablaufen; se = sjíti se, shromážditi se, scházeti se, zusammenlaufen; stýkati se, sjednotiti se, zusammenstossen, zusammen- fliessen; sraziti se, sich zusammenziehen. eingehen. Jg. — abs. Voda sběhla. D. Ži- vot můj sběhl, ist zu Ende. Dch. — jak: Hladko sběhnouti. Dch. Dobre s. Dch. - se. Sbíhá se lid. Ros., V. Cesty, čáry se sbíhají. Us., Nz. Aby zprávu o tom dali, co se toho přívozného do roka sbíhá, Ottersd. Kůže se sběhla (srazila). D. Plátno, sukno se sběhlo. Klš., Šd. — S. se = státi se, lépe : zběhnouti se. Vz toto. Jg. — odkud: s vrchu. Us. Slepice sběhla s vajec. Slm. Že mi člověk mój a bezdětek sběhl s lánu tu v Mikulovicích. Půh. II. 41. Sběhnouti se studií, s učení. Us. Hý. — (se) kam (čím). S. na někoho. Troj. Všichni se naň sběhli. Us. Celá ves se sbíhala na podíva- nou. Němc. I. 239. Sběhl se veškeren lid k nim k síni řečené Šalomounově; Všecko k tomu se sbíhá, že ...; K uskutečnění je- jímu (církve) se zajisté všechen obor udá lostí sbíhal; K slávě boží všechno povinno se sbíhati. Šš. Sk. 35., II. 17., I. 12., J. 184. (Hý). Mocí přitahující sbíhají se mokrosti na to místo. Lk. Sbíhati se do hromady (srotiti se), v hromadu (někdy : srotiti se). V. Sbíhati se mají všichni v jednotu víry. Sš. II. 116. — se odkud kam. Z domů houfem k modlitbám se sbíhali. Br. — se s čím. Kde se meze jednoho souseda s me- zemi druhého sbíhají. Boč. Avšak ona místa nesbíhaji se s naším podlé předmětu. Sš. II. 39. — se kam proč. Že pro vyzvědění té neobyčejné události k domu onomu sběhli se. Sš. Sk. 20. - kdy. O minulých taženích neřády se sběhly ( = zběhly). Žer. Všady při církevních dogmatických úchva- lách dvojí činnosť sbíhá se. Sš. Sk. 185. (Hý.). V Jerusalemě na letnice lid se sbíhal. Sš. Sk. 20. — se kde. V tom bodu čáry se sbíhají. Us. Voda se sbíhá v ústech. Lk, Krev se na tom místě sbíhá. Lk. V jazyku našem sličně ta 2 slova v jednom kořeně se sbí- hají; V tom svědectví veškeré starožitnosti se sbíhají; Celá církev se s Pavlem v jedno- myslnosti sbíhá; Leč při tum napomínání) také se s láskou tou povinnosť apoštola sbí- hala: Sběhli se k nim u kobky Šalamou- novy. Sš. J. 52., 1. 13.. 11. 7, Sk. 30.. 37. Co tuto Jan Evangelista vypravuje, v tom sbíhá se s ostatními třemi evangelisty; V panně Marii sbíhají se veškery přednosti všechněch panen, manželek a vdov ; Skuly židovské nesbíhaji se shodně a svorně na témže hlavitém pravidlu. Sš. J. 97., L. 15.. 106. (Hý.). — nač — míti na něco chuť, nach etwas gelüsten. U Olom. Sd. Sběhnutí, n. = sběh. S. lidu se stalo. Ler. Sběr, u. m., die Sammlung. — S., ge- zogene Falte, die Nachlese. — Vz Zběř. Sběř, i, f., od sběrati, příp. -b. Mkl. B.
58. = sebrání čeho, hejno, zástup, shro- máždění (v dobrém smyslu slova), der Haufe. Ž., Ros. V sběři svatých tě korunoval. Ms. 14. stol. (V Rozb. 1840.) Dvorská .. Žk. 168. Kdež jest rytieřstva s. taká. Smil v. 902. |
||
|
|||
Předchozí (267)  Strana:268  Další (269) |