269

Králové a kniežata, i vy rozličná s. veliká.
Výb. II. 51. Rci všie s-i synóv (shromáž-
dění). BO. S. zvířat. N. T. Pražská sběř.
Bart. Vz Zběř.

Sběrací, Sammlungs-. S. pokladna. Rk.,
nůše, Jg., mísa, D., listina. Dch.

Sběrač, e, m., der Sammler. S. vína. obilí.
Ben. V. S. vinní. BO.

Sběračka, y, f., nástroj k sbírání, der
Schöpflöffel. S. na smetanu. Us. S. včelař-
ská (ku sbírání rojův). Lš. S. na vosk. Ktk.

— S. vína atd. (která víno sbírá), die Sam-
mlerin ; 2. sbírání vína, die Weinlese. Slov.

Sběradlo, a, n., čím se co sbírá, das
Sammelschöpfwerkzeug. Št.

Sběrák, a, m. = sběrač. U Dehnic. Psčk.

- Ros.

Sběranec. nce, m., roj uměle dělaný. Lš.

Sběratel, e, m., der Sammler. S. spisů.
Mus.

Sběratelka. y. f.. die Sammlerin. Us.

Sběratelský. S. působení, das Sairmiler-
wirken. Dch.

Sběrba, y, f., das Sammeln.

Sběrčí, Šammel-. S úřad. Šm.

Sběrky = ovoce se stromu napadané a
posbírané. Mor. Brt. Vz Zběrky.

Sběrnice, e, f., vz Sběrný.

Sběrnosť, i. f., die Wahlverwandtschaft
Nz.

Sběrný, Collektiv-. S. sklo. Nz. S. čočka,
sběrnice, Collectivlinse. Nz.

Sběžení, n., der Zusammenlauf. Prosili
sú za ni snad stydiece se lidského k nim
pro ni s. ? Hus II. 98

Sběžitý, spaditý, abschüssig. Nz.

Sběžky, pl., f., sbíhavé čáry, konvergi-
rende Linien. Nz.

Sběžný, sbíhavý, konvergent, S. čáry.
Vz S. N., Nz.

Sbičiti, il, en, ení, sbičovati = sehnati,
stlouci, dovésti, zusammenbringen, -trommeln.
U Jílem. Ktk.

Sbičování, n., die Zerpeitschung.

Sbičovaný; -án, a, o, zerpeitscht, zer-
hauen. — kde. Již vidím synáčka, jak
v krvi omdlévá, po všem těle s-ný a trním
korunovaný. Sš. P. 75.

Sbičovati, zusammenpeitseben. — koho,
co.

Sbíhajicnosť, i, f., šp. m. sbíhavosť.

Sbíhati, vz Sběhnouti. — koho = shle-
dávati koho. Mor. Brt. — kde: po celém
trhu. Mor. Brt.

Sbíhavosť, i, f., die Konvergenz (ohne
Ende fortlaufender Reihen). Nz.

Sbíhavý list (decurreus, herablaufend),
jehož kraje na zpodu ještě po samé lodyze
jak listovitá křídla dolů se táhnou, jako u bo-
dláků; lístek, jenž listovou substancí po
hlavním řapíku n. vřetenu sbíhá. Čl. Kv.
XXVI. S. čáry, vz Sběžky. Nz. S. řady. Nz.,
Stč.

Sbihovati = rychle něco snášeti, etwas
rasch herbeischaffen, herholen (im letzten
Augenblicke). U Olom. Sd.

Sbírací, vz Sběrací.

Sbírač, e, m. = sběrač.

Sbíráček, čku, m., ein kleines Töpfchen
zum Beerensammeln. U Litovle. Kčr.

Sbíračka, y, f. = sběračka. — S., vřed,
das Geschwür. U Litovle, Kčr. Nemoho
dobře choditi, mám na šlapce s-ku. Na mor.
Drahansku. Hý.

Sbírání, n., das Sammeln, Klauben. S.
klasů. Kom., květin, D., vína. V.. BO., dříví,
Us., hlasů, D., medu (vybírání). D. — S., das
Abschöpfen. S. smetany. Šp. — S., die Wer-
bung. S. strany. Dch. S. na vojnu. D.

Sbíranka, y, f., mastnota s polívky se-
braná. Se s-ky dělá se jížka. Us. Č.

Sbíraný; -án, a, o, gesammelt; abge-
schöpft. S. mléko. Us.

Sbírati, vz Sebrati.
Sbírka, v. f., od ber. Schl. Příp. -bka.
Mkl. B. 272. Die Sammlung. Aby tato sbírka
(způsobů mluvení) všem v hod byla. Sych.
S. vína. ovoce, klasů; doba s-ky. D.. Kram.,
Dch. O sbírce vína vz Čk. 341.-342. S.
obilí, vz Vítka. S. knih (knihovna), obrazů
(obrazárna, gallerie), mincí, starožitných pa-
mátek, přírodnin atd. (musea), S. N., s. (pe-
něz) na chudé; sbírku mezi sousedy učiniti,
Us., J. tr.; s. (u horníků) = peníze, kterými
těžaři v poměru svých kukusů k dělání dolu
přispívají, pokud užitek dolu samého nepo-
stačuje : sbírky ukládati, uložiti, dáti, der
Zusammenschuss. Vys. Místo ke sbírce, die
Sammelstätte. Dch. Obvod poštovní s-ky,
Bestellungsbezirk einer Briefsammlung; S.
loterní; Záležitosti týkající se snůšek a sbí-
rek. J. tr. S-u ve prospěch koho učiniti.
Bs. S. pro chudé. D. — S. = berně, daň. V.
S-ku svoliti, V., někomu platiti, Brike., spra-
viti, Boč., uložiti. Sněm. 1609. — S., obilí
najednou vymlácené a vyčištěné (zvité, zdru-
tované a zburdakované), jež se pak ze sto-
doly na sýpku (sypání) vynáší. U Opavy. Klš.

Sbírkový, Sammel-. Šm.

Sbiřmovati někoho, Jemanden züchti-
gen. Mor. Šd.

Sbíti, sbiji, sbij, sbije (íc), sbil, it, ití; sbí-
jeti, el, en, ení; sbíjívati, zusammenschla-
gen; se, sich verdichten. V. — abs. Kdyby
kroupy sbily (potloukly). V. Lépe jest býti
sbitu, než do smrti ubitu. Pk. — co. Sbil
mráz osení (spálil). St. let. Víno mu hlavu
sbilo. L. — koho (akk., nikoligt.) = stlouci,
V., 2. zabiti. Troj., Háj., Dal. — koho, co
čím: někoho holí; sud kyjankou. S. prkna
hřebíky, Us., koho kyjem (stlouci). V. Blázen
sobě nesrozumí, leč kyjem sbit bude. V. S.
někoho mlatem. Alx. 1120. S. někomu ře-
menem ústa. Pass. Výb. II. 9. — co kdy.
O svatém duše zbil mráz osení. Let, — co
z čeho: vrata z prken. Us. — co v co:
v hromadu. V. koho kam: na kolo. Dal.
— co s čeho: prakem s kolu chléb. L. —
co oč. Lépe jest, než by tolik metel o svůj
hřbet sbil (bitím spotřeboval). Hus. — se
= zabiti se. V.

Sbití, n. S. prken, na kolo. Us. Modrý
od s. V. Rehen po tom s. pozdravil sě byl.
NB. Tč. 108.

Sbitina, y, f., modřina. V.

Sbláznovati se = mýliti se, sich irren,
zastr. Leg.

Sblíženosť, i, f., die Annäherung. Rk.

Sblížený; -en, a, o, genähert. S. hodnota,
der Annäherungswerth. Stč. Alg. 158.