270

Sblížiti, il. en, ení, sbližovati, annähern.
— co čím kde.

Sbodnouti, ul, ut, utí; sbůsti, sbodu,
sbodl, den, ení; sbodati, sbodávati, herunter-
stechen. - koho odkud (čím): (dřevcem)
s koně. Alx. 1125. — Troj. — kde: na
harci. Mus.

Sbor, u, sborek, rku, sboreček, čku,
m., od ber (bráti), strsl. sibori conventus,
koř. br, r stupňováno v or, příp. -b. Mkl.
B. 9., 11. Tudy sb-bor-b. od sb-br-a-ti. Ib.
420. Vok. sg. obyč. sbore. Hus II. 107. :
sboře. Vz R. S. = sebrání, něco sebraného,
die Versammlung; též místo, kde sebrání
jest, der Versammlungsort. Sbor vod. — S.,
shromáždění lidu atd., die Versammlung. S.
lidí. V. Sta se, že ciesař pozva kniežat k dvoru,
kniez Václav ide k tomu sboru. Dal. Sbor
hlučný prohlásila, Dal. S. lidu. S. N. S. star-
ších obecních, zastupitelský, živnostenský,
Dch., stavitelský,diplomatický, zákonodárný.
Rk. Vz Sněm. Sjezd, Rok. Celým sborem,
korporativ. Dch. A když kmetové sborem
se sešli. Kpr. S. lodí, die Flotille. Nz. Vje-
den s. sberúce se lidé. BO. Ke všemu s-ru
lidu israelského. BO. S. volicí. Us. — S.,
schůze osob církevních, sněm církevní, die
Kirchenversammlung, das Koncil, concilium,
synodus. Vz Sněm. Hý., Pal. Slovo obec a
sbor neodpovídají dokonale slovu ennhnoia,
neboť obec obnáší sebou toliko pojem vše-
obecnosti, sbor pak přísluší starému zá-
konu ouvaywyn. Sš. I. 159. Concilium aneb
sbor., V. Všeobecný s. křesťaňský (církev).
V. Že jest jedna církev svatá, obecná t. j.
jeden s. všech vyvolených. Hus. S. církevní,
klášterní, věřících. S. basilejský. S. N. Také
sbor toletanský v právích takto ustavil;
Cierkev svatá jest s. všech vyvolených ku
spasení; Přiď tvé královstvie t. j. naplň se
s. vyvolených, kteří s tebú mají býti v ne-
besích; Raduj se Jerusaleme t. j. ty sboře
křesťanský; Bez sboróv učinie vás t. j. vy-
obcují vás, teď stojí: vypovědíť vás ze škol;
Bez sboróv učinie vás t. j. vyobcují vás,
tak že vás nebudú chtieti v obci trpěti;
Lov Petróv, na němž dřely sú se sieti, zna-
mená s. křesťanóv, z nichž někteří vypadnú;
A slove nebeské královstvie ten sbor, pro-
tože král nebeský Bóh jest král toho sboru ;
Podobno učiněno jest královstvie nebeské,
jenž jest s. lidí zde ve světě; Mnozí vyšli
sú ze s-u židovského, jenž sú v Krista vě-
řili ; Křivá kletba ani před Bohem ani před
sborem vieže; Ale kdež hřiech zjevný ne-
nie, vyvrci ze s-ru nižádného nemóžeme;
Něco na někoho před prohlášeným sborem
vésti; Kterak vešken sbor proti mně křičel,
kterak sem já odpoviedal; Kostnice, jich
město, za třidceti let nezbude hřiechóv, které
jest spáchal ten s. v jich městě; Ještě pán
Buoh vždy svú mocí Hus při životě drží a
bude držeti, dokud ráčí, proti pyšnému, aa-
komému a rozličně hřiešnému sboru. Hus I.
468., II. 37., 56., 107., 195., 197., 279., 379.
III. 31., 227., 228., 276., 282., 284., 287., 289'.
(Tč.). — S., komonstvo, průvod, das Geleite.
I vece Cech k svému sboru. Dal. Přišla u ve-
likém sboru panen. Troj. - S., oddělení, hro-
mada vojákův, Corps, n. S. vojska. Bur. S. ar-

mádní, vz Vojsko. Otčík zahna Němcev
sbory. Rkk. S. branného lidu, S. N., vojen-
ský. Rk., J. tr. Občanský s., Bürgercorps,
n. S. ostrostřelců, granátníků. S. záložný.
Rk. S. pozorovací, Beobachtungscorps, Dch.,
mostařský, Pontonier-Corps. J. tr. Hospodin
sboróv (exercituum). BO. — S., při tělo-
cviku: souřadí z více čet se skládající. Vz
Četa, Šik. — S., chor. S. andělův. Pass. S.
zpěvákův. Jg. Potom sborové angelští tu
choť do nebeské sieni přivedú. Hus III. 6.
Klade čtvero sborů či kůrů anjelských. Sš.
II. 199. Viece jich přišlo, aby s. k zpievání
veselému učinili. Hus II. 243. — S., zpěv
mnoha hlasův, mnohozpěv. Hd. S. kapelní
(církevní písně bez průvodu). Hd. — S.,
spolek, der Verein. Dal. S. zpěváků, zpě-
vácký (mužský, ženský, smíšený), doktorů,
S. N., učitelský, obchodnický. Rk. S. k čemu
(u slovesných jmen podstatných; lépe než:
pro co): ku vzdělání řeči, ku stavění národ-
ního divadla, ku proskoumání země. Bs. S.
čeho: musejní s. řeči a literatury české. Bs.

— S., sloučení rozmanitých předmětův. Mark..

— S., místo shromáždění; zvl. u čes. bratří
= modlitebnice, der Tempel. Sbory všecky
kolím zabiti a zaraziti dali. Apol. Choditi
do sboru. Šd. — S., prut bylinný Vzíti, zelinu
i všecek její s. spolu ssekati. Čern. Štěrbák
roste prostým sborem na půl druhého lokte
zvýší. Čern. — S., jm. pole u Napajedel na
Mor. Km. — S., sbírání, die Lese. S. klasů.
Us.

Sboř, i, f. = sbor, hejno. S. ptačí. St. skl.

Sboren, partc. slovesa sbořiti = shro-
mažďovati. L. S. Vz Sbořiti, 2.

Sboření, n., der Einsturz. S. domu. Us.
Na s. V. Ten dům jest na s. Us., BO.

Sbořenina, y, f., sbořeniny, pl. = roz-
valiny, sříceniny, ssutiny, die Ruine. Br.,
Kom.

Sbořeniště, ě, n., poustka, der Trümmer-
haufen. Ros.

Shořený; -en, a, o, eingestürzt. S. dům
zase postaviti. Kom.

Sbořina, y, f., Koll., lépe: sbořenina. Jg.

Sbořisko, a, n. = sbořeniště. To stavení
je s. (sešlé, na sboření). Us. na mor. Dra-
hansku Hý.

Sbořiště, ě, n., sbor, místo shromáždění,
der Sammelplatz. Scip.

Shořitel, e, m., der Herabstürzer, Zer-
störer. Bibl.

1. Sbořiti, sbor, re (íc), il, en, ení, sbo-
řovati = sřítiti, sbourati, nieder-, einreissen,
zerstören, umstürzen, abbrechen, zusammen-
werfen ; zrušiti, abschaffen; sraziti, herab-
werfen. V. — co čím: sáh dříví sochorem.
Us. — co kam, do čeho. Us. — co komu:
dům, Půh. II. 168., zeď, oltář, hradbu, město,
Us., D., Kom., Ros., Jel., předsevzetí (zru-
šiti). V. — se. Dům se sbořil. Us. Sboří se
proto svět? Dch. — koho odkud: s koně
(sraziti). Kron. o Bruncv. — koho proč.
Když pan Albrecht die, že jest ten duom
sbořil pro zemské dobré. Půh. II. 383.

2. Sbořiti, il, en, ení, od sbor = shro-
mážditi, učiniti, ahy někdo někam přišel, svo-
lati, einberufen, versammeln. Vz více v Jir.
Mus. 1878. 140. V národ k rozsúzeniu