Předchozí (271)  Strana:272  Další (273) |
|
|||
272
|
|||
|
|||
brunzen. Strsl. Sbcati, mingere, sbčb, urina,
sthornoněm. sihan, seihen, středohornoněm. seich, der Urin, stind. sic, sińčati, netzen. S tím souvisí i seknati, rluere (sr. sáknouti). Mkl. aL. 112. — kam : do nočního hrnce. S. na zeď. Jdi scat na brus. Domažl. Šml. — co, čím. On stí krev neb krvjú. Na Ostrav. Tč. Scavka, y, f., die Harnstrenge; der Lauter-
stali (nemoc koňská), stranguinea. Lex. vet. Scavý, Brunz-. S. hrnec, D., s. noční
střep. V. Scediti, il, zen, ení: scezovati = stočiti,
abseihen. - co. Avšak jsi mě scedil jako mléko a jako sýr utvrdil. BO. -- co odkud: vodu s bramboru, s hrachu. Us. — co kudy. Čerstvé višně skrze síto s. Ms. o štěp. Scelení, n., das Zu-, Verheilen. Sal. S.
gruntů, Kommassirung. Scelenosť, i, f., die Ergänzung, Heilung.
Vereinigung. Ros. Scelený; -en, a, o, vereint, zu einem
Ganzen verbunden. S-né pozemky, kominas- sirte Grundstücke. Doch. Sceleti, celým se státi, ganz, dicht, derb
werden, sich vereinigen, sich erneuern. - abs. Zase to zcelelo. Ros. Scelistivý, consolidativus, heilend. S. lék.
Sal. 232. Sceliti, il, en, ení; scelívati, scelovati =
celým činiti, ergänzen, ganz o. dicht machen, vereinigen, zusammenfügen. BO. — co: pole (více jich v jedno). Us. — co čím: ránu lékem. — co s čím. Scel s dřéve řečenými. Sal. 27. 23. — co v co: Slovany v celek. Bdl. — se. Ras. Scelivosť, i, f., celosť, neporušenosť, die
Unversehrtheit. S. sýra. Bech. Scelivý, ganz, frisch. S. křemenice, lim-
pidissimus lapis. Bj. S. pokrm, solidus. ZN. S. ovoce. Scena, y, f., z řec, původně stan, chýše,
jeviště, výjev, výstup (menší částka diva- delního jednání, v němž ani jeviště ani osoby se nemění); výjev ze života vůbec; dějiště nějakého jednání n. činu na př. bitvy. Scenu změniti = jednání na jiné místo přenésti, což se v divadle změnou dekorací značí, die Scene. S. N. Scenění, n., die Vereinbarung über den
Preis. CJB. 365. Scenerie, e, f., z řec. rozvrh dramata,
divadelní hry; úprava na jevišti, spořádání divadelní, die Scenerie. Nz. Scenický = divadelní; ve scenách, sce-
niseh. Nz. S. improvisace. Sceniti, il, ěn, ění = cenu ustanoviti. Ms.
pr. hor. Scenovati = sceny dělati. Mus.
Scentralisovati, centralisiren. - co:
země. Ml.
Scepeněti, ěl, ění, scepenati, scípati, scí-
pnouti, pnul a pl, utí = ztuhnouti, erstarren; umříti, sterben: nyní jen o zvířatech, o člo- věku pak s příhanou, verrecken, krepiren. — abs. Dobytek scípá. Sych. S-něl jest tu ten pohan Soliman. Dač. I. 86. — Br. — čím: hořem, Rad. zv., hladem. — kde. Kočka scepeněla na půdě, pod schody, ve slámě atd. Vz Scípnouti. |
Seeptronosič, e, m.. der Scepterträger.
Cyr. Sceptr-um, a, n., z řeč., berla, žezlo, das
Scepter. Vz S. N. Scestí, n. Dostal se na s.. ist auf einen
Abweg gerathen. Dch. Scestiti, ěl, ění, blouditi, abwegs gehen.
Apol. Scestně = bludně, chybně, abwegsam,
irrig, unrecht. Bludně a. s. smýšleti. V. S.
něco vykládati. Br. Scestnosť, i. f., der Abweg, die Abirrung
vom rechten Wege; der Irrthum S. smyslu, V., učení. Scip. Scestný; sceten, stna, o = s cesty se
uchylující, bludný, abwegsam, irrend. S. chodec, chůze, dráha, Us.. měsíčné (nepo- řádné). Ja. — Scestný ( těkavý, zápolný, vý- skočný) sloh, ausschweifender Stil. Nz. Pří- činy a artikulové křiví a scestní. Dač. 1. 20. — S., bloudící rozumem, irrig. S. učení (bludné). Plác, smysl, Kom., věci. Jel. O Bohu s. smysl míti. Br. S. výmysl. V. S. učitel. Kom. Nic tu není scestného. Ros. — v čem. Ve všech radách svých kvapný a scestný byl. V. Ve věcech náboženství s. nebyli. Apol. — od čeho. Od přikázání božího s. býti.
Měst. bož. Scetiti, scetovati = obeslati, zusammen-
berufen, zastr. Ros. Scezení, n., die Abseihung. Us.
Scezenina, y, f, etwas Abgeseihtes, Techn.
III. 116. Scezený, vz Scediti, abgeseihet.
Scezovací káď, der Lauterbottich, Würze-
bottich, die Würzbütte. Us. Suk, Dch. Scezování, n, das Abseihen.
Scezovati, vz Scediti.
Scikániti, il, ěn, ění = ošiditi, betrügen,
belügen. — koho. Mor. a Slov. Kda. Scíliti, il, en, ení. erzielen, zu Wege
bringen. Šm. Scilla, y, f. S. neb ladoňka dvoulistá.
scilla bifolia, Bifolie. Č1. 149., Schd. II. 270. Scípánky, ü, pl., m. Již jest na s-kách
= již po něm veta. Us. Na s-ky jíti = ce- peněti. Us. G. Scipi-o, ona. m., jm. římské. Vz S. N.
Scíplina, y, f., zdechlina, příp. -ina, od
scíplý. Mkl. B. 139. Ein krepirtes Thier, das Luder, Aas. Us. Ty s-no scíplá (nadávka). Sd. Scíplý, krepirt, verreckt, eigent. erstarrt
Mkl. B. 139. Ten člověk by scíplou kobylu svou řečí rozzlobil (dopálil). Us. ve vých. Čech. Všk. Tyt se dřeš jako s-lý kůň (iron.). V Kunvald. Msk. Ty scíplino scíplá! Us. Sd. Scípnouti, pnul a pl, utí; scípati, V. =
zdechnouti, zcepeněti, zhynouti, pojíti, kre- piren, verrecken, umstehen. S. z s-kapati, tedy ne: chcípati. Us. — abs. Pes, oheň scípl. Us. Třebas si tu scípni. Us. Šd. — proč kde: hladem ve stodole atd. Cf. Scepeněti. — S., shasiti, löschen. — co. On tu louč
naschval scíp. V Kunvald. Msk. Scirocco = sirokko = teplý jihových.
vítr. Šd. Sciron, a, m., strřec. loupežník.
Sciskati = stiskati. Sš. P. 12.
Scizoložení, n., der Ehebruch. Protož
po s. Davidově die Buoh. Hus I. 206. |
||
|
|||
Předchozí (271)  Strana:272  Další (273) |