272

brunzen. Strsl. Sbcati, mingere, sbčb, urina,
sthornoněm. sihan, seihen, středohornoněm.
seich, der Urin, stind. sic, sińčati, netzen. S tím
souvisí i seknati, rluere (sr. sáknouti). Mkl.
aL. 112. — kam : do nočního hrnce. S. na
zeď. Jdi scat na brus. Domažl. Šml. — co,
čím. On stí krev neb krvjú. Na Ostrav. Tč.

Scavka, y, f., die Harnstrenge; der Lauter-
stali (nemoc koňská), stranguinea. Lex. vet.

Scavý, Brunz-. S. hrnec, D., s. noční
střep. V.

Scediti, il, zen, ení: scezovati = stočiti,
abseihen. - co. Avšak jsi mě scedil jako
mléko a jako sýr utvrdil. BO. -- co odkud:
vodu s bramboru, s hrachu. Us. — co kudy.
Čerstvé višně skrze síto s. Ms. o štěp.

Scelení, n., das Zu-, Verheilen. Sal. S.
gruntů, Kommassirung.

Scelenosť, i, f., die Ergänzung, Heilung.
Vereinigung. Ros.

Scelený; -en, a, o, vereint, zu einem
Ganzen verbunden. S-né pozemky, kominas-
sirte Grundstücke. Doch.

Sceleti, celým se státi, ganz, dicht, derb
werden, sich vereinigen, sich erneuern. -
abs. Zase to zcelelo. Ros.

Scelistivý, consolidativus, heilend. S. lék.
Sal. 232.

Sceliti, il, en, ení; scelívati, scelovati =
celým činiti, ergänzen, ganz o. dicht machen,
vereinigen, zusammenfügen. BO. — co: pole
(více jich v jedno). Us. — co čím: ránu
lékem. — co s čím. Scel s dřéve řečenými.
Sal. 27. 23. — co v co: Slovany v celek.
Bdl. — se. Ras.

Scelivosť, i, f., celosť, neporušenosť, die
Unversehrtheit. S. sýra. Bech.

Scelivý, ganz, frisch. S. křemenice, lim-
pidissimus lapis. Bj. S. pokrm, solidus. ZN.
S. ovoce.

Scena, y, f., z řec, původně stan, chýše,
jeviště, výjev, výstup (menší částka diva-
delního jednání, v němž ani jeviště ani osoby
se nemění); výjev ze života vůbec; dějiště
nějakého jednání n. činu na př. bitvy. Scenu
změniti = jednání na jiné místo přenésti,
což se v divadle změnou dekorací značí,
die Scene. S. N.

Scenění, n., die Vereinbarung über den
Preis. CJB. 365.

Scenerie, e, f., z řec. rozvrh dramata,
divadelní hry; úprava na jevišti, spořádání
divadelní, die Scenerie. Nz.

Scenický = divadelní; ve scenách, sce-
niseh. Nz. S. improvisace.

Sceniti, il, ěn, ění = cenu ustanoviti. Ms.
pr. hor.

Scenovati = sceny dělati. Mus.

Scentralisovati, centralisiren. - co:

země. Ml.

Scepeněti, ěl, ění, scepenati, scípati, scí-
pnouti, pnul a pl, utí = ztuhnouti, erstarren;
umříti, sterben: nyní jen o zvířatech, o člo-
věku pak s příhanou, verrecken, krepiren. —
abs. Dobytek scípá. Sych. S-něl jest tu ten
pohan Soliman. Dač. I. 86. — Br. — čím:
hořem, Rad. zv., hladem. — kde. Kočka
scepeněla na půdě, pod schody, ve slámě
atd. Vz Scípnouti.

Seeptronosič, e, m.. der Scepterträger.
Cyr.

Sceptr-um, a, n., z řeč., berla, žezlo, das
Scepter. Vz S. N.

Scestí, n. Dostal se na s.. ist auf einen
Abweg gerathen. Dch.

Scestiti, ěl, ění, blouditi, abwegs gehen.
Apol.

Scestně = bludně, chybně, abwegsam,

irrig, unrecht. Bludně a. s. smýšleti. V. S.
něco vykládati. Br.

Scestnosť, i. f., der Abweg, die Abirrung
vom rechten Wege; der Irrthum S. smyslu,
V., učení. Scip.

Scestný; sceten, stna, o = s cesty se
uchylující, bludný, abwegsam, irrend. S.
chodec, chůze, dráha, Us.. měsíčné (nepo-
řádné). Ja. — Scestný ( těkavý, zápolný, vý-
skočný) sloh, ausschweifender Stil. Nz. Pří-
činy a artikulové křiví a scestní. Dač. 1. 20. —
S., bloudící rozumem, irrig. S. učení (bludné).
Plác, smysl, Kom., věci. Jel. O Bohu s.
smysl míti. Br. S. výmysl. V. S. učitel. Kom.
Nic tu není scestného. Ros. — v čem. Ve
všech radách svých kvapný a scestný byl.
V. Ve věcech náboženství s. nebyli. Apol.

— od čeho. Od přikázání božího s. býti.
Měst. bož.

Scetiti, scetovati = obeslati, zusammen-
berufen, zastr. Ros.

Scezení, n., die Abseihung. Us.

Scezenina, y, f, etwas Abgeseihtes, Techn.
III. 116.

Scezený, vz Scediti, abgeseihet.

Scezovací káď, der Lauterbottich, Würze-
bottich, die Würzbütte. Us. Suk, Dch.

Scezování, n, das Abseihen.

Scezovati, vz Scediti.

Scikániti, il, ěn, ění = ošiditi, betrügen,
belügen. — koho. Mor. a Slov. Kda.

Scíliti, il, en, ení. erzielen, zu Wege
bringen. Šm.

Scilla, y, f. S. neb ladoňka dvoulistá.
scilla bifolia, Bifolie. Č1. 149., Schd. II. 270.

Scípánky, ü, pl., m. Již jest na s-kách
= již po něm veta. Us. Na s-ky jíti = ce-
peněti. Us. G.

Scipi-o, ona. m., jm. římské. Vz S. N.

Scíplina, y, f., zdechlina, příp. -ina, od
scíplý. Mkl. B. 139. Ein krepirtes Thier, das
Luder, Aas. Us. Ty s-no scíplá (nadávka). Sd.

Scíplý, krepirt, verreckt, eigent. erstarrt
Mkl. B. 139. Ten člověk by scíplou kobylu
svou řečí rozzlobil (dopálil). Us. ve vých.
Čech. Všk. Tyt se dřeš jako s-lý kůň (iron.).
V Kunvald. Msk. Ty scíplino scíplá! Us. Sd.

Scípnouti, pnul a pl, utí; scípati, V. =
zdechnouti, zcepeněti, zhynouti, pojíti, kre-
piren, verrecken, umstehen. S. z s-kapati,
tedy ne: chcípati. Us. — abs. Pes, oheň scípl.
Us. Třebas si tu scípni. Us. Šd. — proč
kde: hladem ve stodole atd. Cf. Scepeněti.

— S., shasiti, löschen. — co. On tu louč
naschval scíp. V Kunvald. Msk.

Scirocco = sirokko = teplý jihových.
vítr. Šd.

Sciron, a, m., strřec. loupežník.

Sciskati = stiskati. Sš. P. 12.

Scizoložení, n., der Ehebruch. Protož
po s. Davidově die Buoh. Hus I. 206.