Předchozí (272)  Strana:273  Další (274) |
|
|||
273
|
|||
|
|||
Scizoložiti, il, en, ení. — s kým (man-
želství smilstvím porušiti, ehebrechen). Br., Lom. Když jest jeho ženy požádal a s ní scizoložil. Hus I. 332. (Hus I. 267.). — koho (zmrhati, schänden). Bern., Ros. — S. něco = sfalšovati, verfälschen. Ctib., V.
Scloumati koho = zdrtiti. U Uher. Brodu. Mtl.
Scmírati, zusammenpanschen. — co: pivo.
Us., Ros. Scoch, a, m. = scáč. U Přer. Kd.
Scole, í, pl.. f., der Harn. Na Ostrav. Tč.
Scop-as, a (dle Páv) nebo -y (dle De-
spota), m., Skopas, jm. vlast. řec. Scorknouti se = scvrknouti se. U Kostel,
n. O. Ktk. Scotové, vz Skotové,
Scribent, a, m., z lat., pisatel, zapisova-
tel, der Schreiber. Rk. Scriboni-us, a, m., jm. římské. Vz S. N.
Scriptor, a, m., lat., písař, pisatel, spi-
sovatel, der .Schriftsteller. Rk. Vz S. N. Scrkati, zusaminensiekern. Jg.
Scrutini-um, a, n., lat., vyšetrování hla-
sovacích lístků po volbě, die Stimiuensamm- lung, -Zählung. Vz S. N. Scudo. Skud, u, m., it. tolar, asi 2 zl. 18 kr.
Scuchati, verwirren. — co (komu):
vlasy. S. slámu, šat, Us., koně. D. — co čím: obilí koňmi, D., honbou. Sculati co = smačkati. Us. u Jilemn.
Sculiti, il, en, ení = culíky dělati, skrou-
titi, Klunker machen. — co : přízi. Us. Sculpsit, lat. = ryl (psává se na ryti-
nách, aby se vědělo, kdo je ryl). Rk. Scupati = sešlapati, zusammentreten. —
co. Koně louku scupali. Scvaknouti, knul a kl, utí, klempernd
einfallen. — komu. Scvaklo ( = sklaplo) mu. — koho. Já bych tě scvakl (= nerád bych
tě hněval. Neudělám to, čeho žádáš). Us. Vrů. Scvrklosť, i, f., svraskalosť, die Schrum-
prigkeit. Jg. Scvrklý, ein-, zusammengeschrumpft. S.
švestka, ovoce. Je už celá s-lá (sestárlá). Us. Šd. Scvrknouti, knul a kl, ut, utí; scvrkati,
scvrkávati = sprasknouti, smrštiti, schrum- pfig machen, schrumpfen, Slov.; smrštiti se, schrumpfig weiden, verschrumpfen; se, ein- schrumpfen, schrumpfen, sich zusammenzie- hen. Jg. — abs. Jablko scvrká. Us. — se. Pečeně, kůže se scvrkla. Us. — se čím. Kůra vysušováním se. scvrká. Us. Listí se suchem scvrklo. Us. Šd. Scvrknutí, n., der Schrumpf. D.
Scylla, vz Skylla.
Scyr-us (Skyros), a, m., ostrov řecký.
Scytha, y, m., Scythové, za stara národ
asijský. -sč, -šč, -št: sčestí — ščestí — štěstí. Vz
Listy filolog. 1877. 302. Sčadnouti, vz Zčadnouti.
Sčakati = sečkati, warten; se, auf ein-
ander warten, sich versammeln. — kde. A tu sě u toho Rota scházejí a sčakávají. Pč. 50. — koho. O milostivý Ježíši! mile si sle-
pého žebráka sčakal, ochotně's se podal řka: Co chceš? Hus II. 84. Vz Sčekati. |
Sčárati, sčarovati, abzeichnen. Slov.
Sčasí, n., sčasnosť, i, f., časoblud, ana- chronismus, mýlka n. chyba v letočtu, opačný letočet, der Anachronismus. Nz. Sčasný, anachronistický, anachronistisch.
Nz. Sčástečniti, il, ěn, ění, theilen. — se
s kým oč. Ros. S částky, vz Částka. Sčečeřiti, il, en, ení = sježiti, kräuseln, struppig machen. Ros. Sčedí, n., zastr., dítě, potomstvo, die Nach-
kommenschaft. Kinder. S. bez rady jest. Ps. ms. Sv. Kateřinu místo sebe za ščedie samu zemi ostavil; Pro toho království s. za muž jíti musí. Výb. I. 288., 289. Z Jakubova s. BO. Mé s. jest vyvrženo. BO. Ščedie své viděl, filios filiorum. Br. (Tob. 14. 15.). Vz Praščeď (II. 887. b.). Sčechrati = čechraje dohromady dáti. -
co: mouku, Us., vlnu, Ros., vlasy, Ráj, po- stel něčí. Br. Sčekání, n., das Warten. S. peněz půj-
čených učiniti; Aby sč. jim se stalo. Ms. 1619. — S., das Aufeinanderwarten. Jg. Sčekánlivosť, i, f., sčekání, das Warten,
die Bedächtigkeit, Langsamkeit. Jg. Sčekánlivý, abwartend, bedächtig, lang-
sam. V. Sčekati, sečkati, sečekati, sčekávati =
počkati, strpení míti, warten, abwarten. - co (komu) jak dlouho. S. do času. Senec. Ještě vám sčekám do sv. Havla. Ros. Sča- kal jsem vaše řeči, pokud jste se hádali. BO. — čeho. Sčekal jsem vítězství tvého. Leg. Prosiece jich, zdaliby jich kde mohli sčekati. Let. 30. — na koho. Aby na sebe sčekali, sečkali. Zlob. — se = čekáním se shromážditi, sich versammeln, nuf einander warten. Jg. I stáhli sobě houfy, aniž se právě všichni neščekavše. Let. 62. — se kde. Na cestách se sčekávají a spojují. Trip. Mnoho rytířů na zdi se sčekalo. Háj. Vz Sčakati. Sčelenosť, i, f., sčelení, proti sobě po-
stavení, die Konfrontation. On v té sč-sti naň vyznal. Ros. Sčelený; -en, a, o, konfrontirt. S. svě-
dek. Vz Předvedený. Pr. Sčeliti, il, en, ení, dva proti sobě posta-
viti, aby si do očí mluvili, konfrontiren. — koho: zloděje. Us. Sčemeřiti se, nechat dostati. Ekel be-
kommen. Slov. Sčepovati, vz Zčepovati.
Sčernalý, schwarz geworden.
Sčernati, schwarz werden. — abs. To
sčernalo. Us. Vz Zčernati. Sčerniti, il, ěn, ění, sčerňovati, schwär-
zen. — co čím: barvou. Vz Zčerniti. Sčerpati, abschöpfen. — co: smetanu
(= sebrati). D. Sčerstvěti, atd., vz Zčerstvěti.
Sčervenati, sčerveněti, vz Zčervenati
atd. Sčervivěti, vz Zčervivěti. Zlob.
Sčesati, sčesám, sčeši; sčesávati,sčesnouti,
sčísnouti, sčesl, sčísl; sčesovati= do hro- mady česati, zusammenkämmen; pročesati, dolů česati, herab-, abkämmen. — abs. |
||
|
|||
Předchozí (272)  Strana:273  Další (274) |