273

Scizoložiti, il, en, ení. — s kým (man-
želství smilstvím porušiti, ehebrechen). Br.,
Lom. Když jest jeho ženy požádal a s ní
scizoložil. Hus I. 332. (Hus I. 267.). — koho
(zmrhati, schänden). Bern., Ros. — S. něco

= sfalšovati, verfälschen. Ctib., V.
Scloumati koho = zdrtiti. U Uher. Brodu.

Mtl.

Scmírati, zusammenpanschen. — co: pivo.
Us., Ros.

Scoch, a, m. = scáč. U Přer. Kd.

Scole, í, pl.. f., der Harn. Na Ostrav. Tč.

Scop-as, a (dle Páv) nebo -y (dle De-
spota), m., Skopas, jm. vlast. řec.

Scorknouti se = scvrknouti se. U Kostel,
n. O. Ktk.

Scotové, vz Skotové,

Scribent, a, m., z lat., pisatel, zapisova-
tel, der Schreiber. Rk.

Scriboni-us, a, m., jm. římské. Vz S. N.

Scriptor, a, m., lat., písař, pisatel, spi-
sovatel, der .Schriftsteller. Rk. Vz S. N.

Scrkati, zusaminensiekern. Jg.

Scrutini-um, a, n., lat., vyšetrování hla-
sovacích lístků po volbě, die Stimiuensamm-
lung, -Zählung. Vz S. N.

Scudo. Skud, u, m., it. tolar, asi 2 zl. 18 kr.

Scuchati, verwirren. — co (komu):
vlasy. S. slámu, šat, Us., koně. D. — co
čím: obilí koňmi, D., honbou.

Sculati co = smačkati. Us. u Jilemn.

Sculiti, il, en, ení = culíky dělati, skrou-
titi, Klunker machen. — co : přízi. Us.

Sculpsit, lat. = ryl (psává se na ryti-
nách, aby se vědělo, kdo je ryl). Rk.

Scupati = sešlapati, zusammentreten. —
co. Koně louku scupali.

Scvaknouti, knul a kl, utí, klempernd
einfallen. — komu. Scvaklo ( = sklaplo) mu.

— koho. Já bych tě scvakl (= nerád bych
tě hněval. Neudělám to, čeho žádáš). Us.
Vrů.

Scvrklosť, i, f., svraskalosť, die Schrum-
prigkeit. Jg.

Scvrklý, ein-, zusammengeschrumpft. S.
švestka, ovoce. Je už celá s-lá (sestárlá).
Us. Šd.

Scvrknouti, knul a kl, ut, utí; scvrkati,
scvrkávati = sprasknouti, smrštiti, schrum-
pfig machen, schrumpfen, Slov.; smrštiti se,
schrumpfig weiden, verschrumpfen; se, ein-
schrumpfen, schrumpfen, sich zusammenzie-
hen. Jg. — abs. Jablko scvrká. Us. — se.
Pečeně, kůže se scvrkla. Us. — se čím.
Kůra vysušováním se. scvrká. Us. Listí se
suchem scvrklo. Us. Šd.

Scvrknutí, n., der Schrumpf. D.

Scylla, vz Skylla.

Scyr-us (Skyros), a, m., ostrov řecký.

Scytha, y, m., Scythové, za stara národ
asijský.

-sč, -šč, -št: sčestí — ščestí — štěstí. Vz
Listy filolog. 1877. 302.

Sčadnouti, vz Zčadnouti.

Sčakati = sečkati, warten; se, auf ein-
ander warten, sich versammeln. — kde. A tu
sě u toho Rota scházejí a sčakávají. Pč. 50.

— koho. O milostivý Ježíši! mile si sle-
pého žebráka sčakal, ochotně's se podal
řka: Co chceš? Hus II. 84. Vz Sčekati.

Sčárati, sčarovati, abzeichnen. Slov.
Sčasí, n., sčasnosť, i, f., časoblud, ana-
chronismus, mýlka n. chyba v letočtu, opačný
letočet, der Anachronismus. Nz.

Sčasný, anachronistický, anachronistisch.
Nz.

Sčástečniti, il, ěn, ění, theilen. — se
s kým oč. Ros. S částky, vz Částka.
Sčečeřiti, il, en, ení = sježiti, kräuseln,
struppig machen. Ros.

Sčedí, n., zastr., dítě, potomstvo, die Nach-
kommenschaft. Kinder. S. bez rady jest. Ps.
ms. Sv. Kateřinu místo sebe za ščedie samu
zemi ostavil; Pro toho království s. za muž
jíti musí. Výb. I. 288., 289. Z Jakubova s.
BO. Mé s. jest vyvrženo. BO. Ščedie své
viděl, filios filiorum. Br. (Tob. 14. 15.). Vz
Praščeď (II. 887. b.).

Sčechrati = čechraje dohromady dáti. -
co: mouku, Us., vlnu, Ros., vlasy, Ráj, po-
stel něčí. Br.

Sčekání, n., das Warten. S. peněz půj-
čených učiniti; Aby sč. jim se stalo. Ms.
1619. — S., das Aufeinanderwarten. Jg.

Sčekánlivosť, i, f., sčekání, das Warten,
die Bedächtigkeit, Langsamkeit. Jg.

Sčekánlivý, abwartend, bedächtig, lang-
sam. V.

Sčekati, sečkati, sečekati, sčekávati =
počkati, strpení míti, warten, abwarten. -
co (komu) jak dlouho. S. do času. Senec.
Ještě vám sčekám do sv. Havla. Ros. Sča-
kal jsem vaše řeči, pokud jste se hádali.
BO. — čeho. Sčekal jsem vítězství tvého.
Leg. Prosiece jich, zdaliby jich kde mohli
sčekati. Let. 30. — na koho. Aby na sebe
sčekali, sečkali. Zlob. — se = čekáním se
shromážditi, sich versammeln, nuf einander
warten. Jg. I stáhli sobě houfy, aniž se
právě všichni neščekavše. Let. 62. — se
kde. Na cestách se sčekávají a spojují.
Trip. Mnoho rytířů na zdi se sčekalo. Háj.
Vz Sčakati.

Sčelenosť, i, f., sčelení, proti sobě po-
stavení, die Konfrontation. On v té sč-sti
naň vyznal. Ros.

Sčelený; -en, a, o, konfrontirt. S. svě-
dek. Vz Předvedený. Pr.

Sčeliti, il, en, ení, dva proti sobě posta-
viti, aby si do očí mluvili, konfrontiren. —
koho: zloděje. Us.

Sčemeřiti se, nechat dostati. Ekel be-
kommen. Slov.

Sčepovati, vz Zčepovati.

Sčernalý, schwarz geworden.

Sčernati, schwarz werden. — abs. To
sčernalo. Us. Vz Zčernati.

Sčerniti, il, ěn, ění, sčerňovati, schwär-
zen. — co čím: barvou. Vz Zčerniti.

Sčerpati, abschöpfen. — co: smetanu
(= sebrati). D.

Sčerstvěti, atd., vz Zčerstvěti.

Sčervenati, sčerveněti, vz Zčervenati
atd.

Sčervivěti, vz Zčervivěti. Zlob.

Sčesati, sčesám, sčeši; sčesávati,sčesnouti,
sčísnouti, sčesl, sčísl; sčesovati= do hro-
mady česati, zusammenkämmen; pročesati,
dolů česati, herab-, abkämmen. — abs.