Předchozí (273)  Strana:274  Další (275) |
|
|||
274
|
|||
|
|||
Krátká hříva se snadno sčeše. Kurze Haare
sind bald gekämmt. Prov. — co komu: vlasy, V., vši. Us. S. ovoce (strhati, ablesen). Us., D. — co čím: vlasy hřebenem. — koho: nepřátely (pobiti, vytlouci). Mus. — co odkud: listí s větve, punčochy s no- hou, abstreifen. Dch. Sčeštilý, kdo se sěeštil, bohemisirt.
Sčeštiti, il, ěn, ění, bohemisiren. — koho.
Sčet, u, m. = sčítání. Us. Sd.
Sčeta (ščeta), štětina, die Borste, strč.
Výb. I. 889. Sčetlosť, i, f., die Belesenheit,
Sčetlý, belesen.
Sčetný, additiv. 8. veličiny, a. Grössen.
Vz Sčitatelný. Sčidlo, a, n. = dřevená noha. Dh. 86.
Sčigati. Hlísty ščígá (když má kdo v krku
pálení a kyselina žaludková přetéká). Na mor. Zlínsku. Brt. Tobě se sčuká. Mor. Mřk. Seil, na Mor. včil = nyní. Slov.
Sčiniti, il, ěn, ění = smíchati, mischen. —
co. Ms. lék. kn. S. ruce = sepiati. Pal. — co s čím. Řetězy sčiníš s prsteny (jun- gere). BO. Sčipa, y, f., louč. U Frenšt. Kld. vánč. 22.
Sčípati = štípati, zwicken, kneipen. —
koho jak: až do smrti. GR. Sčírati = sčerpati, sebrati, abschöpfen. —
co: smetanu. Us. Sčísliti, il, en, ení, numeriren. Šm.
Sčíslnosť, i, f., die Zählbarkeit.
Sčíslný, mohoucí sečten býti, zählbar.
Proch. Sčíslo, a, n., sečtení, die Zahl. Ros.
Sčísti, sečtu, sčetl, sečti a sečetl, sečten,
sečtení; sčítati, sečítati, sčítávati = summu spořádati, addiren, summiren, zählen, zu- sammenzählen, berechnen. V., Jg. — abs. Co se sčísti ani počísti nemůže. V. Sedni a sčítej, co by každý utiežiti mohl. Hus II. 389. Nělajtě, mamičko, nělajtě, su husičky doma, sčitajtě. Sš. P. 546. — co (komu): vlasy, vojáky, V., Kom., lid, V., ovce, Ros., knihu (přečísti, durchlesen). Us. Sčítati hlasy. Us. Ty by si musela všecky hvězdy sčísti, co na nebi sviti. Sš. P. 702. Nucené hříchy se nám jen sečtou, ale nepřičtou. Shakesp. Tč. Sečtěte proti němu vojsko. Ben. V. — co na koho, die Schuld auf Jemanden schieben, wälzen, werfen, Jemanden etwas ansinnen, andichten, ihm etwas zurechnen. Jg. Sečtli vinu na křesťany (vinu jim při- psali. Sr. Uvaliti, Vzkládati, Cpáti). V., Žer. Příčiny toho na jiné, sčítají. Kom. Rozličné věci na ně sčítali. Čr. Že Petr na ně vinu smrti Kristovy sčítá; Co právem na nepřá- tely sčítati mohl; Sčítali na něho nepřátelé, že . . .; Tedy mohli i takové lživé i liché věci na Pána sčítati. Sš. Sk. 44., 266., II. 12., L. 207. On na Jindru vše sčítal (svá- děl). Bl. S. vinu na koho. Skl. — Br., Apol. — se o čem. Pořádně se o"tom sčetl (účty
složil, Rechnung legen). Schön. — čeho zač. Toho jsem sčetl za 60 hř. Půh. I. 133. — se čeho: nějakého skutku (neznati se
k němu, ablehnen). Martini. — se s kým jak. Aby na tom dosti měl, jakož by se byli s námi sečtli podlé listu. Půh. II. 406. |
Sčistiti, il, stěn, ění, ščišťovati = poči-
stiti, säubern. Bern. — se = uráčiti se. To trvá, než se sčistí. Na mor. Drahansku. Hý. Sčítací, Additions-. S. tabulka, líz.
Sčítanec, nce, m., počet, který se s jiným
i sčítati má, summandns, addendus, der Ad- dend, Summand, Nz. Stř. Alg. 9. Sčítání, n., die Zählung. S. vojska, Us.,
útrat, Faukn., duší, lidu, die Volkszählung, hlasů. Dch. — S., addice, Addition, f. Sedl. S. = sjednocení několika veličin stejnoro- dých v jediný celek. S. N. S. přirozené, natürliches Addiren, umělé či skrácené, künstliches oder abgekürztes Addiren. Nz. Znaménko sčítání, většítko, das Additions- zeichen (-/-). Nz. Sčítanlivosť, i, f. = sčíslnosť. Slov.
Sčítanlivý — sčíslný. Slov.
Sčítaný, zusammengezählt. — na koho.
O nářcích naň sčítaných od židů. Sš. Sk. 279. Sčitatel, e, m., der Zähler. Kram.
Sčitatelný, sčetný, summirbar. Nz.
Sčítati, vz Sčísti.
Sčížma, y, f., jakési zvíře. Plk.
Sčkáti, schluchzen. Jel.
Sčleniti, il, ěn, ění, článkovati, artikuli -
ren. Nz. Sčtveřiti = sečtveřiti.
Sčubčiti, il, en, ení = zkaziti. — co.
Ten to ščubčil. U Žamberka. Kf. Sčubiti se, il, en, ení, pojímati se, o psích.
Da. Sčuchnouti, chnul a chl, ut, utí. — se
s kým = spřáteliti se, Freund werden. Us. Dch., Č. Sčuplý, kdo má scvrklý, vy záblý obličej,
opak: puclatý. Mor. Šd. Sčurný člověk = mrdný, mrdílek. Mor.
Sda, v kupeckém slohu = secunda, druhé
hodnoty. Kh. Sdačkati — smačkati. Víd. list.
1. Sdáti, sdám, al, án, ání; sdávati; oby-
čejně: oddati, kopuliren. — koho. Kněz je sdal. Jg. Někteří faráři nechtěli manželu sdávati. Tov. 124. — se = spojiti se. U Ry- chnova. 2. Sdáti, vz Zdáti. — co komu z čeho,
zurückgeben: z rýnského. U Opav. Klš. Sdáviti, zdáviti, il, en, ení — smačkati,
zusammendrücken, pressen. V. — se - dá- viti se, sich erbrechen. Ros. Sdavka, y, f. = oddavky. S. manželů.
Ros. Zítra bude míti s-ky. Kda. Sdavkový = svatební. Hochzeits-. S. pr-
sten. Kda. Sde = zde. Vz Bž. 216. Sde jest Bóh. Ž.
wit. 47., 15., 72., 10. Sdělati = dohromady sčiniti, zusammen-
machen. — S., pošpiniti, pokaziti, abnützen, beschmutzen, verderben. — co. Ten ty šaty sdělal. Us. — S., stáhnouti, abziehen. — co: kůži, vola. Dch. — co odkud: s vozu (složiti, sundati). Mor. Kd. Když prsten s prstu sdělala. Er. P. 482. — co nač. Les na drva sdělal. Kn. poh. II. 126. Sdělení, n., die Mittheilung. S. pohybu,
myšlének s někým. Nz. Sdělený, mitgetheilt. S. zpráva. Č.
Sděliti, il, en, ení ; sdíleti, el, en, ení;
sdělovati = díl dáti, betheilen ; se = udě- |
||
|
|||
Předchozí (273)  Strana:274  Další (275) |