275

liti, účastným učiniti, mittheilen. V. — co:
něčí míněni sdílím, šp. m.: snáším se, sho-
duji se s vaším míněním, přidávám se k va-
šemu mínění. Brs. 159. — co, se s kým.
S Milkem práce sdělovati. Gníd., Pass. S.
se s potřebnými. Us. Oni se s Cechy sdě-
lují. V. Rád se sdělil s jinými. Us. Sdělil
se s každým tajemstvím. Kom. Ty věci
s Františkem Drugetem příbuzným svým
skrze psaní sdělil. 81. Uh. I. 20. Až na
zprávy, které s nimi s-luje; List ten také
s Laodiceany sdělen býti měl. Sš. II. 150.,
192. (Hý.). Já všecky starosti sdělím s vámi:
»Sdělujeme s vámi tu smutnou novinu. Us.
Vk. — koho. Otec děti sdělil (podělil).
Ms. pr. pr. — koho, se čím. Kteréž
jednou věrou sdělil a svou láskou spolu
spojil. Ps. br. Bratrstvo zjevně se a štědře
poklady svými sděluje. Kom. — se čím
s kým. Ješto srdce lidské vším dobrem
se nejvíce s přátely svými sděliti chce.
Sš. Sk. 125. Statkem se s ním sdělil. Dch.
exc. Budou se s tebou zlatem sdělovati.
Háj. 30. Oni svým nedostatkem sdielé se
s vámi. Št. N. 238. 11. Sdielí se se mnú
vším dobrým. BO. S. se s jinými chlebem.
Kram. Sdělím se dary svými s jinými. Kom.
Sdělovati se s chudými penězi, statkem, I).,
ziskem. Sych. — se s kým oč. O život
se s bližními svými sděloval. Koc. Já se
s ním o to sdělím. Jel. A což by dobyli,
aby se s tiem Krajieřem sdělili. Pč. 33. O
výtěžek bádání svého s jinými se s.; Když
o mínění svoje se s jinými sdělují; Aby
o list ten s Laodiceany se sdělili; Zacha-
riaš rád o vidění, jež se mu stalo, s přá-
tely svými sdělil se. Sš. I.18., II. 18., 192., L.
13. — co komu. Byl jsem poctěn malými sbír-
kami slov, jež mi Němcová, Stránský a Vy-
soký sdělili. Č. v Dodatcích k Jg. Slov., na
konci úvodu. Znamenité přídavky sdělili mi
přátelé moji. Jg. v Předml. ku slov. VI.
Sdělí jim toho příčinu. Gb. ad Smil str. 16.
(Úvod). — Vozn. Ve smyslu: oznámiti, dáti
někomu něco, se tohoto slova dříve neuží-
valo, nýbrž: oznámiti, a kromě toho: dodati,
poslati něco, propůjčiti něčeho, dáti věděti,
dáti na vědomí, pověděti, psáti, zprávu
dáti, Šb., Bs., Šm., Š. a Ž., vyjeviti, Ht. Brs.
280., vzkázati, zpraviti koho o čem. Brs.
159. Cf. Oznámili jeden druhému těžkosti
své. Br. President oznámil spolku; soud
dodal n. podal spisy úřadu berničnému n.
propůjčil mu spisův. Šb. V Nz. pod Mit-
theilen vazba s. komu co za germanismus
se pokládá. Vz Vzdor. — se čemu (kudy).
Tuto vazbu lze připustiti jakožto technický
terminus ve fysice v podobných příkladech
jako: Hmota hmotě se sděluje, teplo se sdě-
luje a p. Cf.: Životní duch po žilách na
všechny strany jim se sděluje. Kom. Avšak
druhdy lze se i jinak vyjádřiti jako slo-
vesy: přenášeti se, vznikati a pod. Místo:
Oheň se sdělil střeše a strávil ji vzdor při-
byvším stříkačkám, řekne se: Střecha chytla
(se vzňala, oheň zasáhl střechu) a shořela,
ač stříkačky hned přijely. Šb., Brs. 159.

Sděř, in. e, f., vz Zděř.

Sděti, sději n. sdím, sděl, ěn, ění, zastr.
= sčiniti, sdělati, udělati, thun; s. se =

státi se, geschehen. — co (komu). Co
nám, milý synu, sděl V St. skl. III. 23. Aj
ty trní, čemu si bol sdělo. Rkk. 61. — co
s kým. Milosť se mnú sděli. St. skl. III.
67. — se komu. Koll. Čít. 65. — co v čem.
A ve všem tvú vóli sdieli. Smil v. 536. — co
čím kde: hoře v dědinách mečem s. Rkk.

Sdětiti se, Kind werden. Us.

Sdílnost', i, f., možnosť sdělenu býti, die
Mitteilsamkeit, Koinosa. S. ducha svatého.
Sš. Sk. 222. Slovem my přiráží se nějakou
8-stí či koinosou k tom. Sš. II. 93. Vz Zdĺl-
nosť.

Sdílný, mittheilsam. Tím, což dobrého
má do sebe, sdielná je s jinými (ochotně
o své s jinými se děli). St. Ň. 212. S. pěvec.
Kdk.

Sdírati, vz Sedříti.

Sdivěle = udiveně, verwundert. Cosi na
ulici povídají s. Slov. Šd.

Sdlabati, zusammenfalzen. — co : trámy.
Dch.

Sdmýchati, sdmýchnouti, chnul a chl, ut,
utí = dmýchaje svrci. — co. Hubené oběti
obětujete, že by je sdmýchnouti mohl co
nějaké peři. Br. — kam: v hromadu. V.

Sdojiti, il, en, ení, sdojovati, abmelken.
— koho: krávu. U Rychn. Ntk.

Sdojky, pl., m., mlezivo, mléko první po
vy telení, die Bistmilch. Us. — S., jídlo z ta-
kového mléka, vrzanec. Us. Mark.

Sdouti, vz Zdouti. — co nač, k čemu
atd. Vitr listí sem na hromadu, ke zdi sdul
(sfoukal).

Sdoutnati, zusammenglimmen. Šm.

Sdráha, y, f., slůj, spojení v kameně, die
Fuge. Mlýnský kámen se roztrhl, protože
měl sdráhu. Us. Dch.

Sdrápati, vz Zdrápati.

Sdrbati, vz Zdrbati.

Sdřeblý = stuhlý. Klna.

Sdrhnouti, vz Zdrhnouti.

Sdrchaný; -án, a, o, verwirrt, zersaust,
verfitzt.

Sdroponiti, il, ěn, ční = sdroliti, stro-
liti, setříti, rozdrobiti, rozdrtiti, aufreiben,
aufbröseln. — co: okovy. Sš. Mr. 28., L.
192. (Hý.).

Sdrov, u, m., saurus, drahý kámen, zastr.
Rozkoch.

Sdrtiti, il, cen, cení, zdrtiti, zerdrücken,
aufreiben. — kde koho. Sdrtichu je (Ta-
tary) na rovni. Rkk. 52. — koho čím:
nepřítele střelbou, protivníka důvody.

Sdruženec, nce, m., der Paarling. Nz.

Sdružení, sdružování, n., sdruženosť,
družebnost, druživosť, associatio, die Ver-
knüpfung. S. vid, ideí, die Eigenthümlich-
keit der Vorstellungen (immer) in Gesell-
schaft zu sein. Nz. Tomu sdružení tam v An-
tiochii počátek dán byl. Sš. Sk. 137.

Sdruženosť, i, f., vz Sdružení. Sš. J. 86.

Sdružený; -en, a, o, gesellig vereint,
konjugirt, gepaart. S-né či spřežité veličiny,
conjugirte Grössen, s. průměry, conjugirte
Durchmesser (v anal. geom.). Hra. S. neb
konjugovaná čísla. Stě. Alg. 81. S. před-
stavy. — čemu. Meč právu s-ný. Dch.

Sdružitelnosť, i, f., družebnosť, die Fä-
higkeit vergesellt zu werden. Nz.