Předchozí (274)  Strana:275  Další (276) |
|
|||
275
|
|||
|
|||
liti, účastným učiniti, mittheilen. V. — co:
něčí míněni sdílím, šp. m.: snáším se, sho- duji se s vaším míněním, přidávám se k va- šemu mínění. Brs. 159. — co, se s kým. S Milkem práce sdělovati. Gníd., Pass. S. se s potřebnými. Us. Oni se s Cechy sdě- lují. V. Rád se sdělil s jinými. Us. Sdělil se s každým tajemstvím. Kom. Ty věci s Františkem Drugetem příbuzným svým skrze psaní sdělil. 81. Uh. I. 20. Až na zprávy, které s nimi s-luje; List ten také s Laodiceany sdělen býti měl. Sš. II. 150., 192. (Hý.). Já všecky starosti sdělím s vámi: »Sdělujeme s vámi tu smutnou novinu. Us. Vk. — koho. Otec děti sdělil (podělil). Ms. pr. pr. — koho, se čím. Kteréž jednou věrou sdělil a svou láskou spolu spojil. Ps. br. Bratrstvo zjevně se a štědře poklady svými sděluje. Kom. — se čím s kým. Ješto srdce lidské vším dobrem se nejvíce s přátely svými sděliti chce. Sš. Sk. 125. Statkem se s ním sdělil. Dch. exc. Budou se s tebou zlatem sdělovati. Háj. 30. Oni svým nedostatkem sdielé se s vámi. Št. N. 238. 11. Sdielí se se mnú vším dobrým. BO. S. se s jinými chlebem. Kram. Sdělím se dary svými s jinými. Kom. Sdělovati se s chudými penězi, statkem, I)., ziskem. Sych. — se s kým oč. O život se s bližními svými sděloval. Koc. Já se s ním o to sdělím. Jel. A což by dobyli, aby se s tiem Krajieřem sdělili. Pč. 33. O výtěžek bádání svého s jinými se s.; Když o mínění svoje se s jinými sdělují; Aby o list ten s Laodiceany se sdělili; Zacha- riaš rád o vidění, jež se mu stalo, s přá- tely svými sdělil se. Sš. I.18., II. 18., 192., L. 13. — co komu. Byl jsem poctěn malými sbír- kami slov, jež mi Němcová, Stránský a Vy- soký sdělili. Č. v Dodatcích k Jg. Slov., na konci úvodu. Znamenité přídavky sdělili mi přátelé moji. Jg. v Předml. ku slov. VI. Sdělí jim toho příčinu. Gb. ad Smil str. 16. (Úvod). — Vozn. Ve smyslu: oznámiti, dáti někomu něco, se tohoto slova dříve neuží- valo, nýbrž: oznámiti, a kromě toho: dodati, poslati něco, propůjčiti něčeho, dáti věděti, dáti na vědomí, pověděti, psáti, zprávu dáti, Šb., Bs., Šm., Š. a Ž., vyjeviti, Ht. Brs. 280., vzkázati, zpraviti koho o čem. Brs. 159. Cf. Oznámili jeden druhému těžkosti své. Br. President oznámil spolku; soud dodal n. podal spisy úřadu berničnému n. propůjčil mu spisův. Šb. V Nz. pod Mit- theilen vazba s. komu co za germanismus se pokládá. Vz Vzdor. — se čemu (kudy). Tuto vazbu lze připustiti jakožto technický terminus ve fysice v podobných příkladech jako: Hmota hmotě se sděluje, teplo se sdě- luje a p. Cf.: Životní duch po žilách na všechny strany jim se sděluje. Kom. Avšak druhdy lze se i jinak vyjádřiti jako slo- vesy: přenášeti se, vznikati a pod. Místo: Oheň se sdělil střeše a strávil ji vzdor při- byvším stříkačkám, řekne se: Střecha chytla (se vzňala, oheň zasáhl střechu) a shořela, ač stříkačky hned přijely. Šb., Brs. 159. Sděř, in. e, f., vz Zděř.
Sděti, sději n. sdím, sděl, ěn, ění, zastr.
= sčiniti, sdělati, udělati, thun; s. se = |
státi se, geschehen. — co (komu). Co
nám, milý synu, sděl V St. skl. III. 23. Aj ty trní, čemu si bol sdělo. Rkk. 61. — co s kým. Milosť se mnú sděli. St. skl. III. 67. — se komu. Koll. Čít. 65. — co v čem. A ve všem tvú vóli sdieli. Smil v. 536. — co čím kde: hoře v dědinách mečem s. Rkk. Sdětiti se, Kind werden. Us.
Sdílnost', i, f., možnosť sdělenu býti, die
Mitteilsamkeit, Koinosa. S. ducha svatého. Sš. Sk. 222. Slovem my přiráží se nějakou 8-stí či koinosou k tom. Sš. II. 93. Vz Zdĺl- nosť. Sdílný, mittheilsam. Tím, což dobrého
má do sebe, sdielná je s jinými (ochotně o své s jinými se děli). St. Ň. 212. S. pěvec. Kdk. Sdírati, vz Sedříti.
Sdivěle = udiveně, verwundert. Cosi na
ulici povídají s. Slov. Šd. Sdlabati, zusammenfalzen. — co : trámy.
Dch. Sdmýchati, sdmýchnouti, chnul a chl, ut,
utí = dmýchaje svrci. — co. Hubené oběti obětujete, že by je sdmýchnouti mohl co nějaké peři. Br. — kam: v hromadu. V. Sdojiti, il, en, ení, sdojovati, abmelken.
— koho: krávu. U Rychn. Ntk. Sdojky, pl., m., mlezivo, mléko první po
vy telení, die Bistmilch. Us. — S., jídlo z ta- kového mléka, vrzanec. Us. Mark. Sdouti, vz Zdouti. — co nač, k čemu
atd. Vitr listí sem na hromadu, ke zdi sdul (sfoukal). Sdoutnati, zusammenglimmen. Šm.
Sdráha, y, f., slůj, spojení v kameně, die
Fuge. Mlýnský kámen se roztrhl, protože měl sdráhu. Us. Dch. Sdrápati, vz Zdrápati.
Sdrbati, vz Zdrbati.
Sdřeblý = stuhlý. Klna.
Sdrhnouti, vz Zdrhnouti.
Sdrchaný; -án, a, o, verwirrt, zersaust,
verfitzt. Sdroponiti, il, ěn, ční = sdroliti, stro-
liti, setříti, rozdrobiti, rozdrtiti, aufreiben, aufbröseln. — co: okovy. Sš. Mr. 28., L. 192. (Hý.). Sdrov, u, m., saurus, drahý kámen, zastr.
Rozkoch. Sdrtiti, il, cen, cení, zdrtiti, zerdrücken,
aufreiben. — kde koho. Sdrtichu je (Ta- tary) na rovni. Rkk. 52. — koho čím: nepřítele střelbou, protivníka důvody. Sdruženec, nce, m., der Paarling. Nz.
Sdružení, sdružování, n., sdruženosť,
družebnost, druživosť, associatio, die Ver- knüpfung. S. vid, ideí, die Eigenthümlich- keit der Vorstellungen (immer) in Gesell- schaft zu sein. Nz. Tomu sdružení tam v An- tiochii počátek dán byl. Sš. Sk. 137. Sdruženosť, i, f., vz Sdružení. Sš. J. 86.
Sdružený; -en, a, o, gesellig vereint,
konjugirt, gepaart. S-né či spřežité veličiny, conjugirte Grössen, s. průměry, conjugirte Durchmesser (v anal. geom.). Hra. S. neb konjugovaná čísla. Stě. Alg. 81. S. před- stavy. — čemu. Meč právu s-ný. Dch. Sdružitelnosť, i, f., družebnosť, die Fä-
higkeit vergesellt zu werden. Nz. |
||
|
|||
Předchozí (274)  Strana:275  Další (276) |