280

Sebemylný — sebeklamný. Šm.

Seben, bna, m, Cibinium, Seben, mě.
v Sedmihr. Bern.

Sebepřemáhání, n.. die Selbstüberwin-
dung. Sá.

Seber, a, m., jm. vlastní, Mus.

Seberu, vz Sebrati.

Sebeslavení, n., die Selbstpreisung. Mohl
s okázalostí a s-im mluviti. Sš. II. 13.

Sebesten, u, m., myxa. Sebesten, rostl.
V.

Sebesvědectví, n. = samosvědeetví, das
Selbstzengniss. A nyní na Pánu právě toho
r. se dožadují. Sš. J 178.

Sebešalba, y. f., die Selbsttäuschung.
Sš. I. 184.

Sebetrýzněm, n. = samotrýznění. Šm.

Sebeúmrtva, y, f.. die Selbstabtödtung.
Sš. J. 223,

Sebeurčování, n., die Selbbestimmung,
lépe: sebeustavování. Bs.

Sebevážnosť, i, f, die Selbstschätzung.
Ráj.

Sebevědomí, n., sebevědomosť, i, f., das
Selbstbewussfseh.. Ms. exc. Aby vytknul
všeliké s. při radosti matky rodičky. Sš. J.
255.

Sebe více, sebe lépe. Zde jest ,sebe" ge-
nitivem srovnavacím. Kdybys sebe více bě-
žel, nedohoníš ho. Zk. Vz Se (ku konci).

Šebevid, a, m., der Selbstseher. Srn.

Sebevláda, y, f., die Selbstbeherrschung.
S. apoštolova. Sš. II. 4.

Sebevolný — tvrdošijný, halsstarrig. Slov.

Sebevratný, in sich selbst zurückkehrend.
S. kruh. Sš. j. 248. Vz Sebezpětivý.

Sebevražda, y, f., úmyslné vzetí-si ži-
vota, der Selbstmord. Vz S. N. Ráj. Sebe-
vraždou život skončiti. Us. S. positivná, ne-
gativná, náhlá (ku př. zastřelení) a nenáhlá
(ku př. vyhladovění). Vz S. N.

Sebevydání, n., die Selbstaufopferung.
Petr v tom poselství s-ním v ústrety vyšel
všem žádostem sboru apoštolského. Sš. Sk.
98.

Sebevýjev, u, m., die Offenbarung seiner
selbst. V Slovu odvéčný, vniterný sebevývoj
a s. otcův se vyskýtá. Sš. J. 14. (Hý.).

Sebevývoj, e, m., die Selbstentwickelung,
Selbstentfaltung. Sš. J. 14. Vz Sebevýjev.

Sebezachovací, selbsterhaltend. Šm.

Sebezachování, n., die Selbsterhaltung.
Sm.

Sebezápor, u. m., die Selbstverleugnung.
Sš. J. 223. Nemůže člověk ujíti pekla, leč
oběti se stane a osolen bude očistným ohněm
sebezáporu; Pán předešle o s-ru pro ujití
pekla mluvil. Sš. Mr. 43.

Sebezapřená, é, i., die Selbstverleugnung.
Obdivovali jsme se jeho s-né. Mor. Tč.

Sebezapření, n., die Selbstverleugnung.
Lšk.

Sebezhoubce, e, m., der Selbstvertilger.
Ráj.

Sebeznámosť. i. f., die Selbsterkenntniss.
Lšk.

Sebeznáni, n., die Selbsterkenntniss. Nz.

Sebezpětivý = sebevratný. Není sv. tro-
jice řadou členů, nébrž kruhem sebevratným,
s-vým či v sebe zpětchodným. Sš. J. 249.

Sebírák, a, m. = sběrák.
Sebírati, v. Sebrati.

Sebíratel, e, m. — sběratel, der Sammler.
— S., der Kompilator. Krok.

Sebou, vz Se (ku konci). — Form. 1. Ve
strč. písemních památkách jest sobů pra-
vidlem až do 13. stol., ve 14. stol. starší
sobu a mladší sébú vedlé sebe jdou. od 15.
stol. jest sebú, sebau a sebou. Vz. Gb. Hl.
78. — Pozn. 2. Tohoto slova často chybně
užíváme. Ve hře: Kdo jde s sebou? Vy ne-
jdete s sebou? Já jdu s sebou. To špatně
m.: Kdo hraje s námi? Vy s námi nehrajete?
Já hraji. Kdo hraje ještě? Já hraji také atd.
Kromě toho: Počkej na mne, já půjdu s se-
bou (šp, m.: s tebou). Počkejte, já půjdu
s sebou (šp. m. s vámi). Byli jsme s sebou,
šp. m.: s vámi, s nimi, s tebou. Půjdu s se-
bou, šp. m.: s tebou, s vámi, s nimi. Hrál
jsem s sebou, šp. m.: s nimi atd. Přijel
s sebou, šp. m.: s vámi, s nimi atd. Karel
pracoval a Bétuška s sebou, šp. m.: s ním.
Ovšem: Měl jsem s sebou peníze. S sebou
ho vzal a potom šel sním (ne: s sebou). Šm.,
Os., Šr. Dělá všecko sebou, er macht alles
mit, šp. m.: Jest při všem; dělal několik
plesů sebou, šp. m.: byl též v několika
plesích. Brs. 160. Často instr. sebou chybně
se klade bez předložky se. Voda unáší sebou
m.: s sebou a p., znamenáť tu společnost'.
Brs. 160.

Sebova, y, i., sebaea, rostl.
Sebrachu, zastr. — sebrali.
Sebranec, nce, sebránek, nka, m., ne-

manželské dítě, uneheliches Kind, der Ba-
stard, Pankhart. S. slove ten, kdož jest při-
vezen otci v panictví neb ve vdovství a
potom jeho máteř pojíti nechce; ten když
k létům přijde, král. slovem nazván jest s.
maje takové právo rovně jako pankhart.
Rkp. mě. Loun z r. 1644. v Arch. pam. 1876.
Ševci nechtěli spolutovaryše do cechu při-
jíti, že otec byl sebránče. NB. Tč. 288. S-ce
si uhoniti. Reš. Sebranci nápadu nemají. Ms.
pr. kut. Dědičné poddané a s-ce z jejich
slibu člověčenství propouštějí. Skl. V. 15.
Václav sebránek. Pč. 34. Kteříž jeho sy-
nové nejsú, těch netbá, jako s-kóv neb cizo-
ložných dětí. Hus. 1. 350. — Vz Sběranec.
Lšk.

Sebrání, n., shromáždění, die Sammlung.
Versammlung. S. starobylých, pamětných
věcí. D. S. vody v hlavě dítěcí. Ja. S. květin,
vína, ovoce, D., mysli. Dch. S. lidu, con-
gregatio populi. Chron. 474. Zhrozil se ta-
kového sebránie král. V.

Sebranice, něm. Sebranitz, ves a) u Vam-
berka, b) u Litomyšle, c) u Zlaté studně
(Goldenbrunn na Mor.). PL., Tk. L 84.
Sebranka, y, f. = sběř. U Pelhř. Ptů.
Sebranosť, i, f., das Gesammeltsein, die
Sammlung. Kdo v takové s-ti se nalézá, ten
neustále sobotuje. Sš. J. 85. S. mysli. Dch.
Sebraný; -án, a, o, gesammelt, versam-
melt. S. kamení, die Fundsteine, Findlinge.
Nz. Čisterny slovú vody s-né, jenž se brzo
zsmrdí. Hus III. 55. — kde. My obec na
Bzí hoře sebraná (shromážděná). Arch. III.
205. My páni a rytířstvo království českého
na obecném sněmu sebraní. List. 1500. Ko-



	280

	Sebemylný — sebeklamný. Šm. Seben, bna, m, Cibinium, Seben, mě. v Sedmihr. Bern. Sebepřemáhání, n.. die Selbstüberwin- dung. Sá. Seber, a, m., jm. vlastní, Mus. Seberu, vz Sebrati. Sebeslavení, n., die Selbstpreisung. Mohl s okázalostí a s-im mluviti. Sš. II. 13. Sebesten, u, m., myxa. Sebesten, rostl. V. Sebesvědectví, n. = samosvědeetví, das Selbstzengniss. A nyní na Pánu právě toho r. se dožadují. Sš. J 178. Sebešalba, y. f., die Selbsttäuschung. Sš. I. 184. Sebetrýzněm, n. = samotrýznění. Šm. Sebeúmrtva, y, f.. die Selbstabtödtung. Sš. J. 223, Sebeurčování, n., die Selbbestimmung, lépe: sebeustavování. Bs. Sebevážnosť, i, f, die Selbstschätzung. Ráj. Sebevědomí, n., sebevědomosť, i, f., das Selbstbewussfseh.. Ms. exc. Aby vytknul všeliké s. při radosti matky rodičky. Sš. J. 255. Sebe více, sebe lépe. Zde jest ,sebe" ge- nitivem srovnavacím. Kdybys sebe více bě- žel, nedohoníš ho. Zk. Vz Se (ku konci). Šebevid, a, m., der Selbstseher. Srn. Sebevláda, y, f., die Selbstbeherrschung. S. apoštolova. Sš. II. 4. Sebevolný — tvrdošijný, halsstarrig. Slov. Sebevratný, in sich selbst zurückkehrend. S. kruh. Sš. j. 248. Vz Sebezpětivý. Sebevražda, y, f., úmyslné vzetí-si ži- vota, der Selbstmord. Vz S. N. Ráj. Sebe- vraždou život skončiti. Us. S. positivná, ne- gativná, náhlá (ku př. zastřelení) a nenáhlá (ku př. vyhladovění). Vz S. N. Sebevydání, n., die Selbstaufopferung. Petr v tom poselství s-ním v ústrety vyšel všem žádostem sboru apoštolského. Sš. Sk. 98. Sebevýjev, u, m., die Offenbarung seiner selbst. V Slovu odvéčný, vniterný sebevývoj a s. otcův se vyskýtá. Sš. J. 14. (Hý.). Sebevývoj, e, m., die Selbstentwickelung, Selbstentfaltung. Sš. J. 14. Vz Sebevýjev. Sebezachovací, selbsterhaltend. Šm. Sebezachování, n., die Selbsterhaltung. Sm. Sebezápor, u. m., die Selbstverleugnung. Sš. J. 223. Nemůže člověk ujíti pekla, leč oběti se stane a osolen bude očistným ohněm sebezáporu; Pán předešle o s-ru pro ujití pekla mluvil. Sš. Mr. 43. Sebezapřená, é, i., die Selbstverleugnung. Obdivovali jsme se jeho s-né. Mor. Tč. Sebezapření, n., die Selbstverleugnung. Lšk. Sebezhoubce, e, m., der Selbstvertilger. Ráj. Sebeznámosť. i. f., die Selbsterkenntniss. Lšk. Sebeznáni, n., die Selbsterkenntniss. Nz. Sebezpětivý = sebevratný. Není sv. tro- jice řadou členů, nébrž kruhem sebevratným, s-vým či v sebe zpětchodným. Sš. J. 249.	Sebírák, a, m. = sběrák. Sebírati, v. Sebrati. Sebíratel, e, m. — sběratel, der Sammler. — S., der Kompilator. Krok. Sebou, vz Se (ku konci). — Form. 1. Ve strč. písemních památkách jest sobů pra- vidlem až do 13. stol., ve 14. stol. starší sobu a mladší sébú vedlé sebe jdou. od 15. stol. jest sebú, sebau a sebou. Vz. Gb. Hl. 78. — Pozn. 2. Tohoto slova často chybně užíváme. Ve hře: Kdo jde s sebou? Vy ne- jdete s sebou? Já jdu s sebou. To špatně m.: Kdo hraje s námi? Vy s námi nehrajete? Já hraji. Kdo hraje ještě? Já hraji také atd. Kromě toho: Počkej na mne, já půjdu s se- bou (šp, m.: s tebou). Počkejte, já půjdu s sebou (šp. m. s vámi). Byli jsme s sebou, šp. m.: s vámi, s nimi, s tebou. Půjdu s se- bou, šp. m.: s tebou, s vámi, s nimi. Hrál jsem s sebou, šp. m.: s nimi atd. Přijel s sebou, šp. m.: s vámi, s nimi atd. Karel pracoval a Bétuška s sebou, šp. m.: s ním. Ovšem: Měl jsem s sebou peníze. S sebou ho vzal a potom šel sním (ne: s sebou). Šm., Os., Šr. Dělá všecko sebou, er macht alles mit, šp. m.: Jest při všem; dělal několik plesů sebou, šp. m.: byl též v několika plesích. Brs. 160. Často instr. sebou chybně se klade bez předložky se. Voda unáší sebou m.: s sebou a p., znamenáť tu společnost'. Brs. 160. Sebova, y, i., sebaea, rostl. Sebrachu, zastr. — sebrali. Sebranec, nce, sebránek, nka, m., ne- manželské dítě, uneheliches Kind, der Ba- stard, Pankhart. S. slove ten, kdož jest při- vezen otci v panictví neb ve vdovství a potom jeho máteř pojíti nechce; ten když k létům přijde, král. slovem nazván jest s. maje takové právo rovně jako pankhart. Rkp. mě. Loun z r. 1644. v Arch. pam. 1876. Ševci nechtěli spolutovaryše do cechu při- jíti, že otec byl sebránče. NB. Tč. 288. S-ce si uhoniti. Reš. Sebranci nápadu nemají. Ms. pr. kut. Dědičné poddané a s-ce z jejich slibu člověčenství propouštějí. Skl. V. 15. Václav sebránek. Pč. 34. Kteříž jeho sy- nové nejsú, těch netbá, jako s-kóv neb cizo- ložných dětí. Hus. 1. 350. — Vz Sběranec. Lšk. Sebrání, n., shromáždění, die Sammlung. Versammlung. S. starobylých, pamětných věcí. D. S. vody v hlavě dítěcí. Ja. S. květin, vína, ovoce, D., mysli. Dch. S. lidu, con- gregatio populi. Chron. 474. Zhrozil se ta- kového sebránie král. V. Sebranice, něm. Sebranitz, ves a) u Vam- berka, b) u Litomyšle, c) u Zlaté studně (Goldenbrunn na Mor.). PL., Tk. L 84. Sebranka, y, f. = sběř. U Pelhř. Ptů. Sebranosť, i, f., das Gesammeltsein, die Sammlung. Kdo v takové s-ti se nalézá, ten neustále sobotuje. Sš. J. 85. S. mysli. Dch. Sebraný; -án, a, o, gesammelt, versam- melt. S. kamení, die Fundsteine, Findlinge. Nz. Čisterny slovú vody s-né, jenž se brzo zsmrdí. Hus III. 55. — kde. My obec na Bzí hoře sebraná (shromážděná). Arch. III. 205. My páni a rytířstvo království českého na obecném sněmu sebraní. List. 1500. Ko-