281

šile u krku s-ná (do řas skládaná). Vz Na-
bíraný. Němc. — z čeho. Jedna jest obecná
cierkev sv. po všem světě rozlitá, kteráž
jest z královen a z mladic sebraná. Hus
III. 76.

Sebratce, něm. Sembradetz. ves u Be-
nešova v Buděj. PL.

Sebrati, seberu, sberu, seber, sebera (ouc),
bral, án, ání; sbírati, sbírávati — do hromady
bráti, shromažďovati, zusammen lesen o.
nehmen o. suchen, sammeln, aufklauben, auf-
heben, aufraffen, auflesen, aufsammeln, auf-
fassen, einlesen, brechen; domysliti se, ent-
nehmen, schliessen; nabírati, do ras sklá-
dati, falten; s vrchu bráti, abnehmen, ab-
schöpfen, abräumen, abthun; se = shromáž-
diti se, sich versammeln, zusammen kommen;
vztyčiti, vzchopiti, sich aufraffen; zotaviti
se, okřáti, sich zusammenraffen, erholen;
podbírati se, sehwären. Jg. Vz Bráti. — abs.
Tkadlec sbírá (schränket). D. — co, koho: len,
ptáky (vybírati), sukni (nabírati, v řasy sklá-
dati), Us,, kamení, peníze, smetanu n. mléko
(s vrchu bráti), housenky, plavce (najímati),
šaty (zdvihnouti, aby se na zemi neumazaly),
Dl., víno, svá myšlení, hlasy, Kom., vojsko,
BO., kvítí, V., lid válečný.'Dal. Sebral ne-
přítel sílu svou. Jel. S. pole (vojsko), Mach.,
vojáky. Ros. Král sebrav pole oblehl jest
zámky. Let. 185. Motouz sbírati (jej již vy-
jasněný na motovidlo navíjeti). Us. Dch.
Sebrala své hacafáry a táhla. Us. Sebral
své vaky a opustil místo. Dch. Sebral svých
pět švestek a odešel. Us. Vru. Všechnu svou
sílu sebrati. Us. Dch. Tvář sbírá, jakoby se
chtěl smáti. Zr. Sbíraj, matko, stroje (Instru-
mente) moje, půjdu jí hraé na veselé; Už
peří sbírá (= umírá). Hš. Maria nemeškala,
tu sv. krev sebrala; Seber, milé (milý), kosti
moje, hoď je do hluboké zmole. Sš. P. 131.,
49., 113. Sebravše pole vytáhli až k Ro-
kycanům. Let. 157. Sebeřiž kratičce tuto
kapitolu takto; S. kukol, úlomky, lilia. Hus
I. 307., II. 55., 107., III. 72. S. velikú moc.
BO. Když dub padne, ledakdos třísky sbírá.
Prov. Husinec sb. (marnou práci konati).
Prov. Za času hrušky česati, višně trhati
a svým časem jahody sbírati. Prov. Nese-
bral (havránků) všech. Prov. Sebral svůj
filec a táhl dále. Sych. Ves svój um sbie-
rajte. Rkk. 45. Rosičku sbíralo, vám nožičky
mylo; Čisté žito sbírala, sokolovi sypala;
Debech (kdybych) bela sobě paní, sebrala
bech svý poddaný; Na Javornici vtáček
zpívá, krásná hanačka trávu sbírá; Komu
ty, děvečko, ty oříšky sbíráš? to tobě sy-
nečku, že na mňa pohlédáš; Staň, děvečko,
sber perečko, musíš to měť na lužečko; Se-
berem šablicky, pudem do šermičky v ši-
rým poli. Sš. P. 160., 176., 253., 279., 342.,
563., 720. (Tč.). A žid sebral múdrosť svú
a chytrosť NB. Tč. 291. S. něco, colli-
gere. Ž. wit. 103. 28. Sberzte svaté jeho
(congregare). Ib. 49. 5. — čeho šp. m. co:
Ludmila sbírala ráda poutníků (m.: pout-
níky). Seb. četného stoupenstva (m.: stou-
penstvo) atd. Brt. — co, koho kde (na
čem, v čem, při čem, po čem, u čeho,
před kým, u koho, pod čím): klasy na
poli, víno na vinici sb., Us.. vojsko na Mo-

ravě. Ml. Pod jednó lípečkó peníze sbírali.
Sš. P. 249. Oka v pletení punčoch sbírati.
Oznamovali, žeby na Malé straně měli se
sbírati. Bart. Aby na duchu sebrali se. Sš.
L. 92. Sebrav se podlé Kúnic na cestě.

Půh. II. 49. Seber glasy po národu svému.
LS. v. 77. Sb. před někým kameny. Kina.
U něhožto se bieše veliký sbor lidí sebral.

Pass. Že mi mú ves v Pozořicích sebral.
Půh. II. 23. Sebrati koho v hospodě (arre-
tiren). Us. Smetanu ve sklepě sbírati. Ml.
Někoho sb. (naň dotírati, přísně zkoušeti).
Us. Dch., Sd. Když duše utrpenie jeho v sobě
sbéře. Hus. III. 21. Bude-liť mysl od svět-
ských rozbrojov odtažena, a sbéře sě všecka
v sobě: vezmeť sílu. Št. N. 279. Po vsěch
vlastech lud sb. Rkk. 49. Kameny u potoka
sb. Ml. Dobře jest klasy při kopě sb. Koll. —
se, co komu: sebrati komu knihy, spisy. Sb.
si kvítky. Us. TJ. Seber sobě, co je tvýho,
pudem do kraja cizího. Sš. P. 113. S.někomu
úroky. Půh. II. 421. Pěkně se jim prasata
sb. Us. Msk. Sbírá se mi palec (= podebírá
se). Us. Kčř. — co od koho: penieze ot lida.
Bj. — co odkud. Kublai cham tatarský
sebra voje se vsěch vlastí valných. Rkk. 46.
Velikou summu peněz z sebe sebrali. Háj. Lid
z svého knížectví s. Háj. Z dřeva nesmrtel-
nosti ovoce sbírají. Plk. Včely sbírají med
z květů. Ml. Písmo sv. těší v truchlivosti a
sbierá mysl z rozbrojného roztrhánie. St. N.
262. Práva tato jsou z práv starého města
pražského a z jiných chvalitebných pořád-
kův a zvyklostí sebrána. Kol. 2. Talíře se
stolu, Us., housenky se stromů, kameny
s pole sbírati. Šp. Téhož léta kněží v Če-
chách sbierali ze sebe daň, aby úplatek dali
biskupu Janovi litomyšlskému. Let. 20. S.
co s čeho. Chč. 299. S. peníze z berně. Arch.
I. 46. Nouze kámen sbírá z malých kopanie.
Hdk. C, 42. Z těchto řečí móž člověk lé-
kařstvie velmě užitečné sebrati; Protož ne-
sbierají lidé s nich víněnek, jenž by víno
daly: Duše s tohoto světa sebrati. Hus I.
296., II. 294., III. 72. — co čím. Sebrati
někoho hákem, auf die Probe stellen. U Olom.
Sd. — nač, nach etwas gelüsten. Nesbírá na
žitné, U Olom. Sd. — se kdy. Po neštěstí
se zase sb., po nemoci (zotavovati se). Us.

— co, se (čím) kam, v co. Obilí obil-
nými vidly v snopy sb. Kom. Všechen lid
válečný v jedno sebral. V. Sebral všecko
v summu. Jel. Když se dva n. tři seberou
v jeho jméno (Kristovo). Br. S. se v jedné
vůle svornosť. Troj. Sbierastě je (glasy)
u osudie svaté. LS. v. 80. Věci v jedno
seb. Dch. A tak sbera člověk v rozum svój,
že Bóh jest najlepšie dobré. Hus III. 129.
Když sě sebrachu v hromadu. Z. wit. 30. 14.

— co, se ke komu, k čemu. I je se lidi
k sobě sbírati chtěje knížectví dobývati.
Dal. S. někoho k válce. Us. Hosť k hosti
se sbéře. Hlas. Sb. k vojenství. J. tr. Odpo-
čívání sobotné má člověka ve věcech světa
ztraceného k sobě samému sbírati. Sš. J. 85.
Ku kraleviciu sě sebrachu. Dal. 114. Ku
knězu sě věrní sebrachu. Dal. Sebra sě
k němu veliký sbor mužóv. BO. Sbírá se
k dešti, k bource = kalí se. Us. Č. — co.
koho, se proti komu. Pražany sebral proti