Předchozí (281)  Strana:282  Další (283) |
|
|||
282
|
|||
|
|||
Lučanům). Dal. Čelo proti někomu seb. (za-
mračiti se;. Kom., Br. Saducei sebrali sú sě spolu proti Ježíšovi a dali sú jemu tři otázky. Hus II. 366. Sebrali sú se proti králi. BO. Často se proti nim sbírají. Kon. — co, se na koho, nač. S. peníze na chudé. Us. Sebr. se na někoho (strojiti se). Us. S. se na modlitby. Rokyc. S. písek na podešve (utíkati). Č. Chuť na pivo seb. Us. na Mor. Brt. Kde pak by ses jen na něj sebral (vzmohl)? Us. Msk. Na ty peníze sebráno veliké vojsko. Žalansk. 73. — po kom. A já po ni sbírám hrách. Er. P. 84. — co jak dlouho. Po sedm let vojsko sbírali. Žalan. — co jak: zle. Dch. S. něco vší mocí. Us. Mociú sě tu v hrad sebrachu. Dal. 29. Jmění, se po nitkách sbírá a provazem vyvleče. C. Ta sebere mléko do charby (do modra). U Žamberka. Msk. — se. Sbírá se vojsko. Us. Sebral se (zotavil se). Us. Vřed se sbírá (podbírá). Kom. Kdež sě to obé spoju sbéře, ó kak jest to smiešenie krásné. Št. N. 26. Když se již sebrali biechu, což král káže, nevěděchu. Smil v. 31. Zbrojně se sb. Bart, Sebrali sú se havéři. Dač. I. 48. To dobře víš, že země jest dobrá, i déšť jest dobrý, však kdy se sberú, bláto bude. Hus III. 189. Seb. se (zpamatovati se). Se- bral se a šel. Seber se! Dch. Už se sbírej (= jdi). Us. Dhn. Abysme se sebrali, po jablíčku dostali. Brt. Anth. 71. Neduh se dlouho sbíral a nelze ho nyní sfouknouti. Dch. Až oba urostú, oni sa seberú (vezmou, werden heiraten). Šš. P. 95. U Olom. Sd. Keď sa seberú, pán Boh jim požehná. Ps. sl. 343. A kde sa můj milý chudobní seberú (heiraten), tam pán Bůh přebývá s panenkú Marií; Někteří se sberú velice bohatí, za rok za dvě leta všecko se potratí. Sš. P. 379., 471. — se s čím, s kým. Sebral se i s lidmi a táhl. Leg. S hanbou sebrati se musili (pryč se bráti). Jg. Sebrati se s kým v obyčej (s ním obcovati). St. Baše, sebrav se s nejlepšími Turky, táhl přes hory. Lobk. cest. Sebrav se s svými sedláky přihnal na mú dědinu. Půh. II. 419., I. 166. — se oč. S-li se o to, aby také něco dostali. V Tře- boňsku. — aby. Sebral se, aby obstál. Se- bral lid, aby táhl na vojnu. Flav. — co kam, do čeho, před co: ovoce do nůše, vojsko do Prus (na Prusy) sbírati. Pšenici do stodoly seb.; Sebráni budú před něho všichni lidé. Hus II. 60., 4. Maria ju (krev) sbírala do pohára. Sš. P. 48. — Vz Zebrati. Sebuč, e, f., něm. Sebutsch, ves u Jaro- ;
měře. PL. Sebuzín, a, m., něm. Sebusein, ves u Li- i
toměřic, PL., Tf. 286. Seccatura, y, f., lat, nudné věci; mu-
čení, trápení, die Belästigung. Rk. Secess, u, m., z lat., záchod, der Abtritt, Rk.
Secesse, e, í., z lat., odtržení, oddělení,
odštěpení, die Trennung, Absonderung, Se- cession. Secessista, y, m., pl. -sté, odštépenci, die i
Secessisten. Sechomr (Sec-homr), u. m., šp. z něm. j
Setzhanimer, m.: kladivo podkladní (na usa- i zováni kování na př. při náboji kol; jest přímé, polokruhové, zakřivené). Hk. |
Secí, k setí, Saat-. S. stroj. Us.
Séci, vz Sekati. Secirovati, z lat., tělo pitvati, zerlegen,
zerschneiden, seciren. Rk. — koho kde čím. Seclík, u, m., šp. z něm. = sechomr. Secpati, secpám a secpu — do hromady cpáti, zusammenstopfen; strkati, schieben. — co na koho: vinu. Aesop., Jel. — koho kam. Všecky do dostavníku secpal. Secret-um, a, n., lat., oddělené, tajné mí-
sto; tajná věc, tajemství: též odměsek. S. N. Sector, lat,, výseč. S. N. Secul-um, saecul-um, a, n., lat., věk, sto- letí, das Jahrhundert, Sekulum. Secunda, y, f., lat,, druhá třída školní,
die zweite Schulklasse. — S., vteřina, šede- sátý díl minuty, die Sekunde. — S. v obchodě = špatnější druh zboží. — S. v hudbě — druhý tón v každé stupnici. Vz S. N. Secundant, a. m., svědek n. pomocník
při souboji, der Helfer, Beistand, Kampf- gehilfe, Sekundant. Secundari-us, a, m., lat., druhý lékař
v nemocnici. Secundogenitura, y, f., lat,, druhorozen-
ství, die Sekundogenitur. Secvičenosť, i, f., das Ensemble (bei
Tonkünstlern). Šrn. 1. Seč z: se ce = se co, s co, einer Sache
gewachsen sein, vermögen, im Stande sein.
Vz Co. Seč býti nemůžeš, o to se nepo-
kousej. Ros. Seč mohu býti, učiním. Us.
Seč tě není, do toho se nedávej. Kom. Seč
říše býti může. V. Seč mne jest, délám.
Udělám, seč budu. Pakli by kdo mimo práva
zemská seč jiného dobrovolně se podvolil,
ten bude povinen podlé svého podvolení
tak se zachovati. Václ. II. V to se dal, .seč
pro pevnosť místa nikoli býti nemohl. Žer.
16. Činil jsem, seč mi bylo možno, šp. m. :
seč jsem byl nebo co jsem mohl. Mkl.
2. Seč, i, f., sekání, strsl. sečь, koř. sek,
příp. -jъ,. Mkl. B. 72., 77. Sr. ib. 54., 58,
Das Hauen. V. — S , potýkání mečem atd.,
das Gefecht. S., bitka svedená pouze zá-
stupy jezdeckými, das Säbelgetecht, Kaval-
leriegefecht. Vz Bitka, Boj (v dodatcích).
Čsk. Vyrazí Čstmír proti Vlaslavu v lutú
seč. Rkk. 23. Sečí smělou cestu si učiní.
Troj. Seč veliká by na mostě. Dal. 28. —
S., díl lesa, který ročně na sekeru padne,
porub, der Holzschlag, Umtrieb. Šp., Sych. —
S., místo v lese vysekané, mýť. Sych. Pásl
sem já beránka v zabrdovské seči, ulítla
mu hlavěnka, viděli ste všecí; Co to děvče
povídá? Na synečka svědčí, že on zabil je-
lena v bolehradské seči. Sš. P. 719., 217.
(Tč.). — S., sekání sena n. čas sekání, na
Slov. kosba, die Heumaht. Jest dobrá seč.Ros.
Ros.
3. Seč, e, m., sekáč, sečec, der Mäher. Mor.
Vydáni secům od sečení trávy. Gl. 309. 4. Seč, něm. Setsch, ves a) u Brandýsa,
b) u Litomyšle, c) u Blovic, d)'u ProtivanoVa; e) městys u Chrudimi. PL. Vz S. N. Sečba, y, f., seč, sekání, i čím se seká,
das Hauen mit den Waffen u. die Waffen selbst. V té sečbě. Troj. Raduje se sečbě, jako lékař ráně. Hus. — S., čas sekání sena, (na Slov. kosba). V. Vz Seč. Ig. |
||
|
|||
Předchozí (281)  Strana:282  Další (283) |