282

Lučanům). Dal. Čelo proti někomu seb. (za-
mračiti se;. Kom., Br. Saducei sebrali sú sě
spolu proti Ježíšovi a dali sú jemu tři otázky.
Hus II. 366. Sebrali sú se proti králi. BO.
Často se proti nim sbírají. Kon. — co, se
na koho, nač. S. peníze na chudé. Us.
Sebr. se na někoho (strojiti se). Us. S. se
na modlitby. Rokyc. S. písek na podešve
(utíkati). Č. Chuť na pivo seb. Us. na Mor.
Brt. Kde pak by ses jen na něj sebral
(vzmohl)? Us. Msk. Na ty peníze sebráno
veliké vojsko. Žalansk. 73. — po kom.
A já po ni sbírám hrách. Er. P. 84. — co
jak dlouho. Po sedm let vojsko sbírali.
Žalan. — co jak: zle. Dch. S. něco vší
mocí. Us. Mociú sě tu v hrad sebrachu. Dal.
29. Jmění, se po nitkách sbírá a provazem
vyvleče. C. Ta sebere mléko do charby (do
modra). U Žamberka. Msk. — se. Sbírá
se vojsko. Us. Sebral se (zotavil se). Us.
Vřed se sbírá (podbírá). Kom. Kdež sě to
obé spoju sbéře, ó kak jest to smiešenie
krásné. Št. N. 26. Když se již sebrali biechu,
což král káže, nevěděchu. Smil v. 31. Zbrojně
se sb. Bart, Sebrali sú se havéři. Dač. I. 48.
To dobře víš, že země jest dobrá, i déšť
jest dobrý, však kdy se sberú, bláto bude.
Hus III. 189. Seb. se (zpamatovati se). Se-
bral se a šel. Seber se! Dch. Už se sbírej
(= jdi). Us. Dhn. Abysme se sebrali, po
jablíčku dostali. Brt. Anth. 71. Neduh se
dlouho sbíral a nelze ho nyní sfouknouti.
Dch. Až oba urostú, oni sa seberú (vezmou,
werden heiraten). Šš. P. 95. U Olom. Sd.
Keď sa seberú, pán Boh jim požehná. Ps.
sl. 343. A kde sa můj milý chudobní seberú
(heiraten), tam pán Bůh přebývá s panenkú
Marií; Někteří se sberú velice bohatí, za
rok za dvě leta všecko se potratí. Sš. P.
379., 471. — se s čím, s kým. Sebral se
i s lidmi a táhl. Leg. S hanbou sebrati se
musili (pryč se bráti). Jg. Sebrati se s kým
v obyčej (s ním obcovati). St. Baše, sebrav
se s nejlepšími Turky, táhl přes hory. Lobk.
cest. Sebrav se s svými sedláky přihnal na
mú dědinu. Půh. II. 419., I. 166. — se oč.
S-li se o to, aby také něco dostali. V Tře-
boňsku. — aby. Sebral se, aby obstál. Se-
bral lid, aby táhl na vojnu. Flav. — co
kam, do čeho, před co: ovoce do nůše,
vojsko do Prus (na Prusy) sbírati. Pšenici
do stodoly seb.; Sebráni budú před něho
všichni lidé. Hus II. 60., 4. Maria ju (krev)
sbírala do pohára. Sš. P. 48. — Vz Zebrati.

Sebuč, e, f., něm. Sebutsch, ves u Jaro- ;
měře. PL.

Sebuzín, a, m., něm. Sebusein, ves u Li- i
toměřic, PL., Tf. 286.

Seccatura, y, f., lat, nudné věci; mu-
čení, trápení, die Belästigung. Rk.

Secess, u, m., z lat., záchod, der Abtritt, Rk.

Secesse, e, í., z lat., odtržení, oddělení,
odštěpení, die Trennung, Absonderung, Se-
cession.

Secessista, y, m., pl. -sté, odštépenci, die i
Secessisten.

Sechomr (Sec-homr), u. m., šp. z něm. j
Setzhanimer, m.: kladivo podkladní (na usa- i
zováni kování na př. při náboji kol; jest
přímé, polokruhové, zakřivené). Hk.

Secí, k setí, Saat-. S. stroj. Us.
Séci, vz Sekati.

Secirovati, z lat., tělo pitvati, zerlegen,
zerschneiden, seciren. Rk. — koho kde čím.
Seclík, u, m., šp. z něm. = sechomr.
Secpati, secpám a secpu — do hromady
cpáti, zusammenstopfen; strkati, schieben.
— co na koho: vinu. Aesop., Jel. — koho
kam. Všecky do dostavníku secpal.

Secret-um, a, n., lat., oddělené, tajné mí-
sto; tajná věc, tajemství: též odměsek. S. N.
Sector, lat,, výseč. S. N.
Secul-um, saecul-um, a, n., lat., věk, sto-
letí, das Jahrhundert, Sekulum.

Secunda, y, f., lat,, druhá třída školní,
die zweite Schulklasse. — S., vteřina, šede-
sátý díl minuty, die Sekunde. — S. v obchodě
= špatnější druh zboží. — S. v hudbě —
druhý tón v každé stupnici. Vz S. N.

Secundant, a. m., svědek n. pomocník
při souboji, der Helfer, Beistand, Kampf-
gehilfe, Sekundant.

Secundari-us, a, m., lat., druhý lékař
v nemocnici.

Secundogenitura, y, f., lat,, druhorozen-
ství, die Sekundogenitur.

Secvičenosť, i, f., das Ensemble (bei
Tonkünstlern). Šrn.

1. Seč z: se ce = se co, s co, einer Sache

gewachsen sein, vermögen, im Stande sein.

Vz Co. Seč býti nemůžeš, o to se nepo-

kousej. Ros. Seč mohu býti, učiním. Us.

Seč tě není, do toho se nedávej. Kom. Seč

říše býti může. V. Seč mne jest, délám.

Udělám, seč budu. Pakli by kdo mimo práva

zemská seč jiného dobrovolně se podvolil,

ten bude povinen podlé svého podvolení

tak se zachovati. Václ. II. V to se dal, .seč

pro pevnosť místa nikoli býti nemohl. Žer.

16. Činil jsem, seč mi bylo možno, šp. m. :

seč jsem byl nebo co jsem mohl. Mkl.

2. Seč, i, f., sekání, strsl. sečь, koř. sek,

příp. -jъ,. Mkl. B. 72., 77. Sr. ib. 54., 58,

Das Hauen. V. — S , potýkání mečem atd.,

das Gefecht. S., bitka svedená pouze zá-

stupy jezdeckými, das Säbelgetecht, Kaval-

leriegefecht. Vz Bitka, Boj (v dodatcích).

Čsk. Vyrazí Čstmír proti Vlaslavu v lutú

seč. Rkk. 23. Sečí smělou cestu si učiní.

Troj. Seč veliká by na mostě. Dal. 28. —

S., díl lesa, který ročně na sekeru padne,

porub, der Holzschlag, Umtrieb. Šp., Sych. —

S., místo v lese vysekané, mýť. Sych. Pásl

sem já beránka v zabrdovské seči, ulítla

mu hlavěnka, viděli ste všecí; Co to děvče

povídá? Na synečka svědčí, že on zabil je-

lena v bolehradské seči. Sš. P. 719., 217.

(Tč.). — S., sekání sena n. čas sekání, na

Slov. kosba, die Heumaht. Jest dobrá seč.Ros.

Ros.

3. Seč, e, m., sekáč, sečec, der Mäher. Mor.
Vydáni secům od sečení trávy. Gl. 309.

4. Seč, něm. Setsch, ves a) u Brandýsa,
b) u Litomyšle, c) u Blovic, d)'u ProtivanoVa;
e) městys u Chrudimi. PL. Vz S. N.

Sečba, y, f., seč, sekání, i čím se seká,
das Hauen mit den Waffen u. die Waffen
selbst. V té sečbě. Troj. Raduje se sečbě,
jako lékař ráně. Hus. — S., čas sekání sena,
(na Slov. kosba). V. Vz Seč. Ig.