284

Sedácký = sedací, Sitz-. Ros.

Sedač, e, sedák, a, m., kdo se na se-
dání bije, der Zweikämpf'er. Lex. vet.

Sedačka, y, f., — sídlo, der Sitz. Po-
sadili se na s-čku. Mus. III. b. 26. — S.
— hokynářka, die Höckerin. U Opav. Klš.

Sedačky, adv. — sedě, sitzend. Slov.

Sedadlný - sedací.

Sedadlo, a. n., sedadlko, sedadelko, se-
dátko = stolice atd. k sedění, strsl. sêdalo,
sedes, přip.-lo. Mkl.B. 97. Der Sitz, Stuhl
S. v kostele, v divadle, D., drnové. Sych.
Na sedadle seděti. Us. — S., Sitz, m. Ptactvo
na noc, k sedadlům svým se vracující. Kanc.
o sv. Štěp. Dadie kuřeti sedadlo, ano se samo
domyslí. Smil. — S., sedací kosť, das Ge-
säss, Gesässbein. — S., zadek, zachule, der
Hintere, Arsch. Kom.

Sedák, u, m., fazole podlouhlá slutá. Na
mor. Zlínsku. Brt. — Š., a, m., der Tur-
nierer — S., živočich vinýš. Krok.

Sedan, a, m., kdo porád sedí. der Hocker,
Sitzer. S-na doma míti. Us., V.

Sedánek, nku, m., sedánka, v, f. = se-
dadlo, der Sitz, Schemmel, die Bank. Us.

Sedání, n., posazování-se, das Sitzen,
Niederlassen. S. v soudu. — V čas sedání,
während der Session. ŔZ. S. panské, vz
Tov. 87., 38., 39., 40., Žer. Záp. II. 136. S.
před soudem, vz Právo. - S., obydlí, obý-
vání. — S. mléka — syření, zasyření. Po-
sud na Mor. Hý., Ras. — S., kolba, závod,
turnaj na koni, das Spiess-. Pferderennen,
der Zweikampf zu Pferde, das Turnier. S.
u starých Čechův = zápas mezi dvěma muži
na koních; zápasníci sluli sedací n. sedácí
a meč, kterého při tom se užívalo, slul
meč sedací n. sedadlný. Vz v Rkk. 39.:
Ludiše a Lubor. S. bylo později turnajem i
zapuzeno. Vz S. N. Počíná se o slavném '
sedání. Rkk. Měl s. s drakem. St. skl. IV.
82. Některý panoše doufá své síle. chtě
obdržeti čest a zbožie, pozve druhého ku
sedáni. Hus I. 310. Lidé k tomu hroznému
s. přihlédali. Troj., 8. 4. Ten, jenž v s. bo-
jije. ZN. — S., souboj, das Duell. Ale ten,
jemuž jde na jeho česť, ten jmá lepšie právo
brániti právem sirotčiem své cti za všeli-
kakú vinu, což neslušie k s. Ku. rož. 129.
Cf. Sedati s čím, oč. Aby žádnému člověku
druhého pobízeti k sědání neslušelo, leč
z těchto příčin. Gl. 309.

Sedánka, v, f., upravené sedátko, eine
Sitzbank. Mor" Sd.

Sedárna, y, f., der Sitzort, das Sitz-
zimmer. Zlob.

Sedáše, zastr. — sedal: sedieše = seděl;
sediechu = seděli. Kat.

Sedati, sedám (zastr. sezi), sedárati; sed-
nouti, sednu (zastr. sadnu, také na Slov.),
dnul, utí; (zastr. sésti, sisti, sedu, sadu),
sedl. S. počínati seděti, sázeti se, sich
setzen, niedersetzen, im Begriffe sein sich
zu setzen; sednouti posaditi se, sich
setzen: sedati obyčejně seděti, pflegen zu j
sitzen; zdařiti se, gerathen, gelingen; kláti!
st, potýkati se, jako v turnajích (vz Sedání),
zu Pferde kämpfen, turnieren; se = usazo-
vati se, sich zu setzen anfangen; sednouti si
= posaditi se, sich niedersetzen. Jg. O mléku:

syřeti, gerinnen. Cf. Sedlé mléko. Hý. Vz
Seděti. — abs. Káže jim sísti. V. Nechtěl
bych proto seda vstáti. V. Seda bych proto
nevstal. V. Já bych za to sedna nevstal.
Vz Nepatrný. Soumrak sedá (stmívá se).
Mor. Brt. Sedněte, tatíčku, vařím polévečku;
Husy-Ii to sedá (= sedí) nebo sníhy ležá?
Hory, milé hory, co to ve vás stojí ? sníhy-li
to ležá či labutě seďá? Sš. P. 120., 122.
Varuj haléři, ať groš sedne. V. Sedni já
neb vstaň, tobě zjevný jsem. Kom. Já nyní
tu sedím, jindy tamto sedám. Ros. Ne na
vše trhnouti, co chce sednouti. Prov. Jinak
míněno, jinak sedlo (se zdařilo, ale méně
dobře, než se očekávalo). Ros., Č. Vz Štěstí.
Neb jináč sedlo, štěstí obrátilo. Lom. —
(komu) kam (k čemu, do čeho, nač,
za co, v co, pod co, před co). Sedneš
k stolu, aby sebe pokrmil. Hus II. 27.
Sedněme si k sobě. Er. P. 248. Když po-
čali k stolu sedat, Heřmanovi prepus zvoní.
Sš. P. 83. S. k stolu. V. Vrána k vráně sedá.
D. Do vozu s. Ros. Sedneme si do chládku.
Sych. Ona se hnědaj (-_ hned) strojila, do
kočára s nimi sedla; Do voža, sedala, s otcem
se žehnala. Sš. P. 97., 145. Sedlo naň dáti
vous svůj pod nůžky. Kos. Ol. I. 32. S. na
vůz, na koně, Har., na vějičky, na pro-
skřipec. Us. Na rozum si sednouti (rozum
ztratiti, hloupě jednati). Sych. Za stůl si
sednouti. Háj., V. Z příhlavního dobytka
trój pohón; právo za kyje sedati. Vz S.
s čím, oč. Kn. rož. 184. Sedli na svá místa,
sie hauen ihre Sitze eingenommen; Vysoko
si na koně sedati, sich aufs hohe Ross
setzen. Dch. Sedla ona na hajíček, na ten
zelený trávníček; Duše z těla vyletěla, na
zelenú lúku sedla, Na koníčka si sednu,
smrti se bát nebudu; Ty si sedneš na ko-
níčka, a já půjdu podlé bočka; Na koníčka
sedal, s pláčem sa s ňú žehnal; Když na
koňa sedala, otec, máti plakala; Přiletěli
dvá holoubci, sedli sobě na zvonici; Sednul
sobě na roh stola, pozná-li mia ženka moja?
Sš. P. 19.. 25., 80., 81., 94., 107., 109., 131.
Počkaj v táček, veď ty sadneš na lep. Mt.
s. Dobře naň sedlo (dobře se mu navalilo).
Vz Šťastný. Lb. (Jeníček) sed si za stole-
ček. Er. P. 125. To za stoly sedali, jidla,
pici chystali; Jak přijeli, za stůl sedli, po
svým bratře hned se ptali; Sedláček se za-
staral, sedňa za stůl zaplakal; Přišel šafář,
přišel domů, sedlu za stůl, sklonil hlavu. Sš.
P. 85., 97., 107., 108. S. pod strůmek. Er. P.
453. Sedni před naše vrata na kámen. Er.
P. 121. Sednouti v poradu. Dch. S. s ry-
tieři v úřad. Kat. 2634. Dám ho (živý obrá-
zek) do truhly, zadusí sa, dám ho na lávku,
sednu k němu, dá mně huběnky a já jemu.
Sš. P. 474 Sedl si do trní (špatně pochodil).
Dch. Třeba si ty pastýřova, sedaj s námi
do kočára; Sednul za stůl a zaplakal: vrať
mi, milá, co sem ti dal; Sedajte družky za
stoly a já půjdu do komory; Dy šla krávy
dojit, sedla pod bujáka (= býka); Sedl si
pod jalovec. Sš. P. 189., 227., 433., 679 ,
695. (Tč.). — (kam) s kým. Sedu sem
s ňú v síni na stoličku. Sš. P. 353. S hřieš-
nymi nesadu. Ž. wit. 25. 5. — jak dlouho.
Často u ní býval, do půl noci sedal. Sš. P,



	284

	Sedácký = sedací, Sitz-. Ros. Sedač, e, sedák, a, m., kdo se na se- dání bije, der Zweikämpf'er. Lex. vet. Sedačka, y, f., — sídlo, der Sitz. Po- sadili se na s-čku. Mus. III. b. 26. — S. — hokynářka, die Höckerin. U Opav. Klš. Sedačky, adv. — sedě, sitzend. Slov. Sedadlný - sedací. Sedadlo, a. n., sedadlko, sedadelko, se- dátko = stolice atd. k sedění, strsl. sêdalo, sedes, přip.-lo. Mkl.B. 97. Der Sitz, Stuhl S. v kostele, v divadle, D., drnové. Sych. Na sedadle seděti. Us. — S., Sitz, m. Ptactvo na noc, k sedadlům svým se vracující. Kanc. o sv. Štěp. Dadie kuřeti sedadlo, ano se samo domyslí. Smil. — S., sedací kosť, das Ge- säss, Gesässbein. — S., zadek, zachule, der Hintere, Arsch. Kom. Sedák, u, m., fazole podlouhlá slutá. Na mor. Zlínsku. Brt. — Š., a, m., der Tur- nierer — S., živočich vinýš. Krok. Sedan, a, m., kdo porád sedí. der Hocker, Sitzer. S-na doma míti. Us., V. Sedánek, nku, m., sedánka, v, f. = se- dadlo, der Sitz, Schemmel, die Bank. Us. Sedání, n., posazování-se, das Sitzen, Niederlassen. S. v soudu. — V čas sedání, während der Session. ŔZ. S. panské, vz Tov. 87., 38., 39., 40., Žer. Záp. II. 136. S. před soudem, vz Právo. - S., obydlí, obý- vání. — S. mléka — syření, zasyření. Po- sud na Mor. Hý., Ras. — S., kolba, závod, turnaj na koni, das Spiess-. Pferderennen, der Zweikampf zu Pferde, das Turnier. S. u starých Čechův = zápas mezi dvěma muži na koních; zápasníci sluli sedací n. sedácí a meč, kterého při tom se užívalo, slul meč sedací n. sedadlný. Vz v Rkk. 39.: Ludiše a Lubor. S. bylo později turnajem i zapuzeno. Vz S. N. Počíná se o slavném ' sedání. Rkk. Měl s. s drakem. St. skl. IV. 82. Některý panoše doufá své síle. chtě obdržeti čest a zbožie, pozve druhého ku sedáni. Hus I. 310. Lidé k tomu hroznému s. přihlédali. Troj., 8. 4. Ten, jenž v s. bo- jije. ZN. — S., souboj, das Duell. Ale ten, jemuž jde na jeho česť, ten jmá lepšie právo brániti právem sirotčiem své cti za všeli- kakú vinu, což neslušie k s. Ku. rož. 129. Cf. Sedati s čím, oč. Aby žádnému člověku druhého pobízeti k sědání neslušelo, leč z těchto příčin. Gl. 309. Sedánka, v, f., upravené sedátko, eine Sitzbank. Mor" Sd. Sedárna, y, f., der Sitzort, das Sitz- zimmer. Zlob. Sedáše, zastr. — sedal: sedieše = seděl; sediechu = seděli. Kat. Sedati, sedám (zastr. sezi), sedárati; sed- nouti, sednu (zastr. sadnu, také na Slov.), dnul, utí; (zastr. sésti, sisti, sedu, sadu), sedl. S. počínati seděti, sázeti se, sich setzen, niedersetzen, im Begriffe sein sich zu setzen; sednouti posaditi se, sich setzen: sedati obyčejně seděti, pflegen zu j sitzen; zdařiti se, gerathen, gelingen; kláti! st, potýkati se, jako v turnajích (vz Sedání), zu Pferde kämpfen, turnieren; se = usazo- vati se, sich zu setzen anfangen; sednouti si = posaditi se, sich niedersetzen. Jg. O mléku:	syřeti, gerinnen. Cf. Sedlé mléko. Hý. Vz Seděti. — abs. Káže jim sísti. V. Nechtěl bych proto seda vstáti. V. Seda bych proto nevstal. V. Já bych za to sedna nevstal. Vz Nepatrný. Soumrak sedá (stmívá se). Mor. Brt. Sedněte, tatíčku, vařím polévečku; Husy-Ii to sedá (= sedí) nebo sníhy ležá? Hory, milé hory, co to ve vás stojí ? sníhy-li to ležá či labutě seďá? Sš. P. 120., 122. Varuj haléři, ať groš sedne. V. Sedni já neb vstaň, tobě zjevný jsem. Kom. Já nyní tu sedím, jindy tamto sedám. Ros. Ne na vše trhnouti, co chce sednouti. Prov. Jinak míněno, jinak sedlo (se zdařilo, ale méně dobře, než se očekávalo). Ros., Č. Vz Štěstí. Neb jináč sedlo, štěstí obrátilo. Lom. — (komu) kam (k čemu, do čeho, nač, za co, v co, pod co, před co). Sedneš k stolu, aby sebe pokrmil. Hus II. 27. Sedněme si k sobě. Er. P. 248. Když po- čali k stolu sedat, Heřmanovi prepus zvoní. Sš. P. 83. S. k stolu. V. Vrána k vráně sedá. D. Do vozu s. Ros. Sedneme si do chládku. Sych. Ona se hnědaj (-_ hned) strojila, do kočára s nimi sedla; Do voža, sedala, s otcem se žehnala. Sš. P. 97., 145. Sedlo naň dáti vous svůj pod nůžky. Kos. Ol. I. 32. S. na vůz, na koně, Har., na vějičky, na pro- skřipec. Us. Na rozum si sednouti (rozum ztratiti, hloupě jednati). Sych. Za stůl si sednouti. Háj., V. Z příhlavního dobytka trój pohón; právo za kyje sedati. Vz S. s čím, oč. Kn. rož. 184. Sedli na svá místa, sie hauen ihre Sitze eingenommen; Vysoko si na koně sedati, sich aufs hohe Ross setzen. Dch. Sedla ona na hajíček, na ten zelený trávníček; Duše z těla vyletěla, na zelenú lúku sedla, Na koníčka si sednu, smrti se bát nebudu; Ty si sedneš na ko- níčka, a já půjdu podlé bočka; Na koníčka sedal, s pláčem sa s ňú žehnal; Když na koňa sedala, otec, máti plakala; Přiletěli dvá holoubci, sedli sobě na zvonici; Sednul sobě na roh stola, pozná-li mia ženka moja? Sš. P. 19.. 25., 80., 81., 94., 107., 109., 131. Počkaj v táček, veď ty sadneš na lep. Mt. s. Dobře naň sedlo (dobře se mu navalilo). Vz Šťastný. Lb. (Jeníček) sed si za stole- ček. Er. P. 125. To za stoly sedali, jidla, pici chystali; Jak přijeli, za stůl sedli, po svým bratře hned se ptali; Sedláček se za- staral, sedňa za stůl zaplakal; Přišel šafář, přišel domů, sedlu za stůl, sklonil hlavu. Sš. P. 85., 97., 107., 108. S. pod strůmek. Er. P. 453. Sedni před naše vrata na kámen. Er. P. 121. Sednouti v poradu. Dch. S. s ry- tieři v úřad. Kat. 2634. Dám ho (živý obrá- zek) do truhly, zadusí sa, dám ho na lávku, sednu k němu, dá mně huběnky a já jemu. Sš. P. 474 Sedl si do trní (špatně pochodil). Dch. Třeba si ty pastýřova, sedaj s námi do kočára; Sednul za stůl a zaplakal: vrať mi, milá, co sem ti dal; Sedajte družky za stoly a já půjdu do komory; Dy šla krávy dojit, sedla pod bujáka (= býka); Sedl si pod jalovec. Sš. P. 189., 227., 433., 679 , 695. (Tč.). — (kam) s kým. Sedu sem s ňú v síni na stoličku. Sš. P. 353. S hřieš- nymi nesadu. Ž. wit. 25. 5. — jak dlouho. Často u ní býval, do půl noci sedal. Sš. P,