285

136 — kde (po čem, na čem, před čím,
v čem, za čím, mezi čím, podlé čeho,
při čem, pod n. nad čím, u čeho):

po boku někoho sednouti. Na stolici před
domem sedati. Jeden na pravici tvé sedne
a druhý na levici v království tvém: A
sednu na seně. Hus II. 56., 111. Sedl sobě
na štyinberské věži, protíral si svoje zlaté |
péří; Sednu na zahrádce, na poslední řádce.Sš. P. 184., 485. On ve škole přede mnou
sedával. Us. Na sedadle sedati a, odpočí-
vati. Ctib. Na posledním místě sedati, Br.,
na zemi, V., na soudu, Sych., na vině (ve
vinárně). Sych. Štěstí sedá na rozcestí. Č.
M. 150. S. u kamen. Mnozí od vzchodu
slunce a západu přijdú a sednú v králov-
ství nebeském. Hus II. 41. Sednu si v je-
teli na kraji. Er. P. 396. I sedú v tom
jistém hradu. Kat, Nebudeš těžce dělávat,
enom v měsíčku sedávat, svaté pisničky
zpívávat; V okenečku sedá, pěkně sobě
zpívá. Sš. P. 2., 126. Ty nejsi hoden podlé
bočka sednút. Sš. P. 115. Sedněte si u nás.
Us. Šd. Že si ani zde u nás nesedneš. Er.
P. 435. Děti, milé děti, pod ploty sedajte,
chleba si pytajte. Sš. P. 140. S. v lavici
za sousedem, v trávě, Us., v soudu. Zříz.
Ferd., Nál. 156. Když se mníš v čisté trávě
seda, varuj se lítého hada. Prov. Panenko,
sedávej v koutě, budeš-li ctná (tichá, hodná),
najdou tě. Prov. Mezi sestrami v kostele
sedati. Us. Sedl mezi dvěma stolicma. Ros.
S. podlé sebe. Dal. Při víně sedati. Us.
Vrána podlé vrány sedá, rovný rovného si
hledá. Č. Seděli v radě nad věcí. Ehr. S.
u cesty. GR. Po starších sedati mají. Jir.
exc. Synové jich sadu na stolcju tvém. Ž.
wit. 131. 12. Dokud můj pán na mně sedal,
dycky sem se dobře míval; A zaletěl až
k liberské hoře a tam sobě sedl na jaboře,
aj na ten vysoký jabor; Byla lavka byla a
už sa zlomala (= zlámala), co jsem jo (já)
s synečkem na ni sedovala (= sedávala):
Keré vtáček na dvóch dubech sedá, doza-
jista falešnosti hledá, tak jako ten mláde-
neček, keré sedá vedlé dvóch děveček; Za-
kukala zezulenka sedňa na boře; Přeletěl
havran (havran) přes ten panský dvůr, se-
dnul v okenečku na zlatem stolečku, rozlo-
žil ogun. Sš. P. 174., 184., 240., 268., 403.,
756. (Té.). I přikázal jest zástupu siesti na
zemi. Hus II. 289. Tu mne prosila, abych
sedl podlé nie. NB. Tč. 198. Milo je mně,
milo, za tebú pohlédat, ešče je milejší podlé
tebja sedat; Přišeltě k ni milý a sednul
vedle ní; Sedla si tam podle pecky, švan-
drkala po německy; Daj mi chlopka baj
stareho, co se sednu vedle něho; Milo je
mně, milo, když mi ideš mimo, ešče je
milejší, když sedíš před naší; Tobě kama-
rádko, co sme spolu sedali za naší zahrádko ;
Šak sem já ti říkávala, dy sem s tebú se-
dávala na tej zahrádce pod slivou: vem si
mě pannu poctivú; Jak ťa budu můj sy-
nečku znáti, teprv budu s tebú sedávati pod
tú našú javorovú stěnú; Zabil sem já holu-
bičku, sedávala v okenečku, sedávala, vrká-
vala, mně smutnému spať nedala; Sedni, milá,
v té trávě. Sš. P. 276., 378., 697., 799., 276.,
443., 345., 353., 192., 171. (Tč.). Sede (sedla)

na okence rozložito v Libušině zlatě sědle
(sídle). LS. v. 20. — kdy komu. Jemu při
hře sedá (se daří, má štěstí). Jel. Sedala jsem
po tmě. Sš. P. 202. — v čem, kde (za čím,
pod čím) s kým. I za stolem s tebú sede
(kočka). Rad. zv., Ctib. S přítelem pod
stromem s. Us. Chtěl by s ním sedati v
rovném odění (se potýkati). Výb. I. 806.,
St. skl. A zvláště že sedají se pánem o mísu
a s ním chléb jedie. Hus II. 185. — jak.
Ptáci proti větru sedají. Sednouti na koho
s hubú, aufsässig sein. Na mor. Zlínsku.
Brt, Syn dobře sedl (se oženil). Němc.
Sedn. s hrozným hněvem. Kat. 2205. A
potom na obojí straně mají páni po letech
sedati rodů starých a pod nimi páni rodů
nových. Zř. F. I. A. 13. Za stoly sedú ro-
zenie — dle svého. Rkk. 40. — odkud:
s koně s. Har. Us. Já sem si myslela, že si
já provedu, že z nízkej stoličky na vysokú
sednu; Načo's mja mal (= měl) na koňa
brať, keď mi kážeš s něho sedať. Sš. P.
495., 81. Vedla sobě vedla jako samojedna,
s vysoké stoličky na nizučku sedla. Sš. P.
382. Tu jsem mosil s kone svého sednúti,
aby mne kameniem neubil. NB. Tě. 239. —
čím. Ty nevíš (Neví ještě), kam pěnkava
nosem sedá (proti větru. Vz Pěnkava). D.,
Č. Když chce řemeslník mistrem siesti (se
mistrem usaditi), má najprve své řemeslo
ukázati. Ms. pr. Kterak mnozí jsú pyšni,
jenž tělem na nižšiem miestě sedají: Při-
dúce na hody sedají tělem na najnižšiem
miestě a žádostí na prvém. Hus. IL 365. —
komu = zdařiti se. Sedlo mu (podařilo se
mu). D. Nejisto, jak mu sedne. Kom. Dobře
mu sedlo. Vz Štěstí. Č. Kostka mu jinak
sedla. Pam. kut. Slepému štěstí, sedni mi
co sedni, se poručiti. Kom. Velkému pánu
vždy kostka dobře sedá. Č. M. 166. Tova-
říšku, vezmi tyto dva groše, neb budú tvá
neb má, komu sedne (ve hře v kostky). NB.
Tě. 106. - komu jak. Všecko jim sedlo
po jejich vrtli. Cr. Nesedlo jim, jakž oni
chtěli. Čr. — oč = se potýkati. Ms. pr. Jakož
dva člověky sědáta o vítězstvie, až se jeden
druhému dá. Hus III. 113. Že by měli o
to sedati a životem pokázati. GL 309. —
s čím, Z hlavy trój póhon; právo s meči
sedati (se potýkati, sich duelliren). Kn. rož.
184. — se. Smetana (D.), skála (V.), pivo,
víno, dům, mléko se sedá. Us. Vz Ssedati.
— si (na koho). Sedni si. Us. Pak si
sedneš. Er. Vz Dativ (ethieký). Kdo ví, proč
si naň dnes sedla (proč ho týrá). Us. Msk.
Sedátko, a, n., das Sitzbrett. Bc. Vz Se-
dadlo.

Sedatý, svárlivý, streitsüchtig. Lex. vet.

Sedavý, rád sedící, der gern sich setzt,

sitzend, Sitz-. S. nohy (se 4 prsty, se 3 ku

předu). Us. S. listí (bez stopek) = přisedlé,

sitzend. Světz., Slb.

Sedčice, dle Budějovice, něm. Sedschitz_?ves u Žatce. PL., Tf." 286. Vz S. N.

Sedě, sitzend. Pracovala sedíc, pracoval
sedě, pracovali sedíce (ne: v sedě).
Sede, sede, zastr. = sedl. Kat,
Sědě, vz Sada.

Sedebrovice, něm. Schedebrowitz, ves
u Kamenice v Jílovsku. PL., Tf. 267.