286

Sedec, vz Šestnácterka.

Seděčky, adv. = sedě, sitzend. Slov.

Sědědí, n. = sedění, der Besitz, zastr.
NB. Tč. 165.

Sedelce, e, n. = sedadlo.

Sedělka, y, f.,podřitek,podprdelka, pod-
prdelník = poduška k seděni. Us. u Chocně.
Ktk.

Sedélko, vz Sedlo.

Sedelní, Sattel-. Rk.

Sedelnice, e, f., das Sattelholz. Šm.

Sedem = sedni.

Sedění, n., stav ten, když někdo sedí,
das Sitzen. Jg. Ustáti seděním. D. Sedení
na stolici, na koni, Us., na pravici boží. V.
Sedení na vejcích, Us., na právě, V., na
úřadu. Pr. měst. Není jí do s. Us. Vk. —
S., die Sitzung, Besprechung, Unterredung.
Všetečnú smělosť má, ktož bez strachu sú-
kromně má mluvenie neb s. s ženami a zvl.
bez nuzné a. hodné potreby a bez jiných
lidí při tom bytie. Hus I. 276. S. zemského
sněmu prodloužiti. ŘZ. Obecné s. J. tr. —
S., místo, kde se sedí, byt, sídlo, der Sitz,
Besitz. Kat. 3402. Markvart ze Šternberka
s-ním ve Veselí. Arch. 1.143. Petr z Kravař
s-ním na Strážnici. Tov. 25. Hlaváč z Ronova
s-ním na Mitrově. Půh. II. 125., 165., 381.,
535., 565. Vida, kterak prvnie s. (= přední
místa) voléchu. Luk. 14.. 7., Hus ÍI. 359.
Pět člověku vyznávají, že to sedění ob-
žalovaného za jich paměti vždy za pod-
sedek bylo krom role. NB. Tč. 165. Byl
seděním na Hrádku. V. Měl seděni mezi
Berounem a Příbramí. Háj. Umřel Malovec
sedením na Winterberce. V. Má dvoje se-
dění (statky). Koll. Žádný aby od gruntu
a seděni svého nic neprodával bez povo-
lení pána svého. Gl. 309. — S., nohavice,
die Hosen. V. — S., řiť, der Hintere, das
Gesäss. V. — Vz Sezení.

Seděnka, y, f. — beseda. Hlč.

Sederu, vz Sedrati.

Seděti, 3. pl.-dí, seď,-dě (íc; v již. Čech.
seďa, masc; zastr. seděc, seděci), děl, děn,
dění a sezení; sedívati, na mor. Zlínsku:
sedévat. Brt. S., e vzniklo z a: saditi. Schl.
S., na zadku odpočívati, sitzen; k jistému
účelu seděti, sitzen; s vedlejším vyzname-
náním nečinnosti, odpočívání, sitzen, still
sitzen, unthätig sitzen, ruhen; s vyzname-
náním činnosti, sitzen, beharrlich thätig sein;
s vyznamenáním trestu, sitzen; s vyzname-
náním bydlení, bytu, držení, vlády, sitzen,
Wohnsitz haben, schalten, walten, residiren;
v držení míti, besitzen. Jg. — Strsl. seděti,
koř. sêd. Sr. lit. sêdus, sêstis; sedmi, sédžu,
sêdeti, lett. sêst, prus. sindats, syndens,
sitzend, got. sit, stind. sad, sidati. In sedlo
ist der Wurzel vokal erhalten. Mkl. aL. 59.
Vz Sedati. — abs. Já nyní tu sedím, jindy
tamto sedám. Ros. Nemůže seděti. Sedíme
všichni. Zůstaňte s. Sedě spáti. V. Jiného
úmyslu stoje, jiného sedě. V. Pes, kočka,
veverka sedí (na zadku spoléhá); ptáci sedí
(na nohou stojí a odpočívají jsouce skrčeni;
2. tělem vejce zahřívají). Jg. Seděti a pro-
dávati. D. Již nesedí (nemá vyloženo) krám-
ská. Us. Seď a dej pokoj. Us. Když po-
honie komorníci, právo jim sehnati, kdež

žena jeho sedí — (bydlí), trhy. Kn. rož. 23.
Nechal jeho dceru seděti (nevzal ji za ženu
namlouvav si ji). D. Za našimi humny zelená
se, sedí tam zezulka, švitorá se; Dybys byla
seděla, byla bys vyseděla husátka, kačátka.
Sš P. 370., 730. (Tč.). Ta rána sedí pevně;
Sedí tam jako buchta (nehybný a nemluvný).
Dch. Dokudž páni sedí; Dokudž právo sedí;
Půh. I. 201.. 257. Sedí tu jak kvaka, jak
pěra, jak hokyňa, jak škrošňa (ženská = na
široko). Na mor. Zlínsku. Brt. Sedí jako
zlámaný Ježíšek. U Náchoda. Dr. Sedí jako
pekáč upstřený (nemotorně); Sedí jako datel
na dubě (nemotorně). Lb. Kdo rád sedí,
málo ujde. Vz Lenosť. Lb. Sedě (sedíc)
nohama klátí. Us. Dch. Když sedí husy,
jaro nám nastává. Shaks. Tě. Sedí co umoklá
káně. Pk. — co v držení míti, besitzen.
I otázal jsem se ho, sedí-li to zbožie? Tu
mi řekl, že sedí úplně všecko kromě jed-
noho člověka . . .; kdyby byl pověděl, že
nesedí, nebyl bych já toho zboží vyplatil.
Pňh. brn. 1406. (Gl. 309.) Věřte mu, že to
zbožie sedí úplně. Půh. II. 87. — kde
(s kým, na čem, mezi čím, v čem,
vedlé n. podlé čeho, u čeho, po čem,
při čem, za čím, pod čím, nad čím,
před čím, o čem). S. na zemi, na koni,
na lavici, na vejcích (o ptácích), na právě,
na soudě (souditi), na soudné stolici, na
království (kralovati). V. Sedí máti na roh
stola, dcera podlé ní. Sš. P. 330. Aby po-
řád na mně neseděl (mne netýral). Dch.
Čert na tom sedí (říkají, když kdo marně
něco hledá). Us. Vrů. Sedí na mně jak na
řepě s motykou (týrá mne). Mor. Brt. Císař
sám na té při seděl. Jg. Na almužnách se-
dával. Jg. S. na stolci. Dch. Sedí jako na
vejcích (tiše). Us. Dhn. S. na místě prvním
n. předním. J. tr. S. na cizí lavici — býti
podruhem. Chodím do práce a sedím na
cizí lavici. U Král. městce. Psčk. Když já
sedět budu na soudné stolici, budeš ty ma-
tičko sedět na pravici; Ona na truhle se-
děla, malé děťátko držela; A pod tém
vrškem široké kámen, sedí synáček s pa-
nenko na něm; Ten hodonský mýtný na
roh stola sedí, na roh stola sedí, do cedulky
hledí. Sš. P. 18., 90., 120., 146. Sedí na
mém základě a drží; Ješto sedí na Světlově;
Dokadž páni na súdě sedí; Ty ubrmany
mají vésti na pány, dokudž na právě sedí;
Sedí na mém dědictví; Že mi sedí na le-
sích ; Ješto na mém věně sedí; Na jednom
lánu sedí; Sedí mi na mém dvoře v Leso-
nicích nemající k tomu žádného práva. Pňh.

I. 181., 233., 258., 264., 282., 293., II. 110.,
235., 273. Toho času na soudu sedíno ne-
bylo. Bdž. 147. Sedě na stolici tázal se,
kaký hřmot jest v městě; Na stolici Moj-
žiešově seděli jsú mistři a zákonníci; On
sedě na hynstu směje se tomu, že tak u
veliké chvále jest; Nemohú všichni seděti
na posledniem miestě; Seď na pravicích
mých, ažť položím nepřátely tvé podnož
noh tvých. (Mat. 22. 44.) Hus. I. 245., 453.,

II. 127., 363., 366. S. na soudě. Chč. 444.,
Dal. 59. Páni tři hodiny na té věci seděli.
Žer. Záp. II. 23. Seděli jsú na kázánie.
Chron. 470. S. na skálě. Rkk. 27. Seděli



	286

	Sedec, vz Šestnácterka. Seděčky, adv. = sedě, sitzend. Slov. Sědědí, n. = sedění, der Besitz, zastr. NB. Tč. 165. Sedelce, e, n. = sedadlo. Sedělka, y, f.,podřitek,podprdelka, pod- prdelník = poduška k seděni. Us. u Chocně. Ktk. Sedélko, vz Sedlo. Sedelní, Sattel-. Rk. Sedelnice, e, f., das Sattelholz. Šm. Sedem = sedni. Sedění, n., stav ten, když někdo sedí, das Sitzen. Jg. Ustáti seděním. D. Sedení na stolici, na koni, Us., na pravici boží. V. Sedení na vejcích, Us., na právě, V., na úřadu. Pr. měst. Není jí do s. Us. Vk. — S., die Sitzung, Besprechung, Unterredung. Všetečnú smělosť má, ktož bez strachu sú- kromně má mluvenie neb s. s ženami a zvl. bez nuzné a. hodné potreby a bez jiných lidí při tom bytie. Hus I. 276. S. zemského sněmu prodloužiti. ŘZ. Obecné s. J. tr. — S., místo, kde se sedí, byt, sídlo, der Sitz, Besitz. Kat. 3402. Markvart ze Šternberka s-ním ve Veselí. Arch. 1.143. Petr z Kravař s-ním na Strážnici. Tov. 25. Hlaváč z Ronova s-ním na Mitrově. Půh. II. 125., 165., 381., 535., 565. Vida, kterak prvnie s. (= přední místa) voléchu. Luk. 14.. 7., Hus ÍI. 359. Pět člověku vyznávají, že to sedění ob- žalovaného za jich paměti vždy za pod- sedek bylo krom role. NB. Tč. 165. Byl seděním na Hrádku. V. Měl seděni mezi Berounem a Příbramí. Háj. Umřel Malovec sedením na Winterberce. V. Má dvoje se- dění (statky). Koll. Žádný aby od gruntu a seděni svého nic neprodával bez povo- lení pána svého. Gl. 309. — S., nohavice, die Hosen. V. — S., řiť, der Hintere, das Gesäss. V. — Vz Sezení. Seděnka, y, f. — beseda. Hlč. Sederu, vz Sedrati. Seděti, 3. pl.-dí, seď,-dě (íc; v již. Čech. seďa, masc; zastr. seděc, seděci), děl, děn, dění a sezení; sedívati, na mor. Zlínsku: sedévat. Brt. S., e vzniklo z a: saditi. Schl. S., na zadku odpočívati, sitzen; k jistému účelu seděti, sitzen; s vedlejším vyzname- náním nečinnosti, odpočívání, sitzen, still sitzen, unthätig sitzen, ruhen; s vyzname- náním činnosti, sitzen, beharrlich thätig sein; s vyznamenáním trestu, sitzen; s vyzname- náním bydlení, bytu, držení, vlády, sitzen, Wohnsitz haben, schalten, walten, residiren; v držení míti, besitzen. Jg. — Strsl. seděti, koř. sêd. Sr. lit. sêdus, sêstis; sedmi, sédžu, sêdeti, lett. sêst, prus. sindats, syndens, sitzend, got. sit, stind. sad, sidati. In sedlo ist der Wurzel vokal erhalten. Mkl. aL. 59. Vz Sedati. — abs. Já nyní tu sedím, jindy tamto sedám. Ros. Nemůže seděti. Sedíme všichni. Zůstaňte s. Sedě spáti. V. Jiného úmyslu stoje, jiného sedě. V. Pes, kočka, veverka sedí (na zadku spoléhá); ptáci sedí (na nohou stojí a odpočívají jsouce skrčeni; 2. tělem vejce zahřívají). Jg. Seděti a pro- dávati. D. Již nesedí (nemá vyloženo) krám- ská. Us. Seď a dej pokoj. Us. Když po- honie komorníci, právo jim sehnati, kdež	žena jeho sedí — (bydlí), trhy. Kn. rož. 23. Nechal jeho dceru seděti (nevzal ji za ženu namlouvav si ji). D. Za našimi humny zelená se, sedí tam zezulka, švitorá se; Dybys byla seděla, byla bys vyseděla husátka, kačátka. Sš P. 370., 730. (Tč.). Ta rána sedí pevně; Sedí tam jako buchta (nehybný a nemluvný). Dch. Dokudž páni sedí; Dokudž právo sedí; Půh. I. 201.. 257. Sedí tu jak kvaka, jak pěra, jak hokyňa, jak škrošňa (ženská = na široko). Na mor. Zlínsku. Brt. Sedí jako zlámaný Ježíšek. U Náchoda. Dr. Sedí jako pekáč upstřený (nemotorně); Sedí jako datel na dubě (nemotorně). Lb. Kdo rád sedí, málo ujde. Vz Lenosť. Lb. Sedě (sedíc) nohama klátí. Us. Dch. Když sedí husy, jaro nám nastává. Shaks. Tě. Sedí co umoklá káně. Pk. — co v držení míti, besitzen. I otázal jsem se ho, sedí-li to zbožie? Tu mi řekl, že sedí úplně všecko kromě jed- noho člověka . . .; kdyby byl pověděl, že nesedí, nebyl bych já toho zboží vyplatil. Pňh. brn. 1406. (Gl. 309.) Věřte mu, že to zbožie sedí úplně. Půh. II. 87. — kde (s kým, na čem, mezi čím, v čem, vedlé n. podlé čeho, u čeho, po čem, při čem, za čím, pod čím, nad čím, před čím, o čem). S. na zemi, na koni, na lavici, na vejcích (o ptácích), na právě, na soudě (souditi), na soudné stolici, na království (kralovati). V. Sedí máti na roh stola, dcera podlé ní. Sš. P. 330. Aby po- řád na mně neseděl (mne netýral). Dch. Čert na tom sedí (říkají, když kdo marně něco hledá). Us. Vrů. Sedí na mně jak na řepě s motykou (týrá mne). Mor. Brt. Císař sám na té při seděl. Jg. Na almužnách se- dával. Jg. S. na stolci. Dch. Sedí jako na vejcích (tiše). Us. Dhn. S. na místě prvním n. předním. J. tr. S. na cizí lavici — býti podruhem. Chodím do práce a sedím na cizí lavici. U Král. městce. Psčk. Když já sedět budu na soudné stolici, budeš ty ma- tičko sedět na pravici; Ona na truhle se- děla, malé děťátko držela; A pod tém vrškem široké kámen, sedí synáček s pa- nenko na něm; Ten hodonský mýtný na roh stola sedí, na roh stola sedí, do cedulky hledí. Sš. P. 18., 90., 120., 146. Sedí na mém základě a drží; Ješto sedí na Světlově; Dokadž páni na súdě sedí; Ty ubrmany mají vésti na pány, dokudž na právě sedí; Sedí na mém dědictví; Že mi sedí na le- sích ; Ješto na mém věně sedí; Na jednom lánu sedí; Sedí mi na mém dvoře v Leso- nicích nemající k tomu žádného práva. Pňh. I. 181., 233., 258., 264., 282., 293., II. 110., 235., 273. Toho času na soudu sedíno ne- bylo. Bdž. 147. Sedě na stolici tázal se, kaký hřmot jest v městě; Na stolici Moj- žiešově seděli jsú mistři a zákonníci; On sedě na hynstu směje se tomu, že tak u veliké chvále jest; Nemohú všichni seděti na posledniem miestě; Seď na pravicích mých, ažť položím nepřátely tvé podnož noh tvých. (Mat. 22. 44.) Hus. I. 245., 453., II. 127., 363., 366. S. na soudě. Chč. 444., Dal. 59. Páni tři hodiny na té věci seděli. Žer. Záp. II. 23. Seděli jsú na kázánie. Chron. 470. S. na skálě. Rkk. 27. Seděli