Předchozí (287)  Strana:288  Další (289) |
|
|||
288
|
|||
|
|||
múrikej. Sš. P. 552. Sedělo děvča v trávě
zelenej, vilo perečko z růže červenej; Sedí káčer v okně, ocásek mu mokne; kač, kač, káčerku, kač, kač, a ty dcérečko neplač; Koteček sedí v okně a ocásek mu mokne; Komu je najlepši, jako pánom v pekle, tam si připíjajú a sedijú v teple; Plakaly děv- čátka seďa u kravárně. až se rozlíhaly brněn- ský kasárně; Moje drobné děti u potůčka seďá, kalnú vodu pijú, tvrdý písek jeďá; A jak přinde nedělička, už si sedí u žedlička; Ona sedí na okenku, vyšívá si košulenku; Na košatej jedli dva holubi seďá, ludé jim záviďá, že sa rádi viďá ; Seděla na vršku na jedli, všecku ju bravenci objedli; oj nenech se sjesti bravencům, dochovaj sa radši mlá- dencům; Stojí stoléček prostřed nebi. na něm náš Pámbuček sedí; Seďa sobě na stolku, piju sobě rozolku; Dyž sem já k ní přišel, na mňa nehleděla, s ledva jakým synkem po straně seděla; Pod jeho ja- zykem černý ďábel seděl. Sš. P. 330., 478.. 618., 649., 236., 531., 714.. 276., 282., 712., 741., 746., 414., 656. (Tč.). — o čem. Nébrž sedě o pravici boží. Sš. Sk. 27. (Hý.). — s kým kde. S ním sedí a pije. Us. Sedí s kmety zemskými. BO. A s jinó seděl, už se smáli, by moje srdečko zarmótili; Už sa ta lavečka před naší zlá- mala, co sem se šohajkem na ní sedávala. Sš. P. 204., 353. S kým som sedela, s tým som sedela (ať jsem seděla s kým jsem se- děla). Sl. ps. 227. Vz výši na pavlači sedieše Ludiše s děvicemi. Rkk. 41. Seděti s někým v tajné radě. Kat. 2921. Se starci přec sedět na radě duše jeho žádá nedoplechá. Sš. Bs. 176. Ta žena s mužem svým u něho v domě seděli; Kterážto vdova s dětmi svými se- děvše na tom purkrechtu nemnoho mimo rok umřela. NB. Tč. 59., 159. Vz dřívější vazby. — v čem. Cf. S. kde. Seděl tu pěkný mládenec v modrém kloboučku pod kohou- tím pérem. Kn. poh. II. 225. Císařova mi- lost seděl v svém majestatu pod korunou. Dač. I. 27. Protož třeba jest pevně v naději boží seděti. Hus II. 50. Ale v biedném oděvci sedě na oslíku nebeský pán jedieše v prachu. Hus II. 126. By v žíni sediece káli se. Hus I. 204. — kde kdy. Pod tiem ciesařem jeden král sedieše v jednom ostrově. Kat. 19. Seděli jsme času jednoho v domu obžalovaného; Rybář provozuje radú, jenž v ty chvíle seděla. NB. Tč. 64., 262. A už včerá večír s jinó seděl. Sš. P. 204. — oč. O hrdlo s. (o odsouzeném k smrti). V. — kde proč. Jenž pro almužnu sedal u Krásné brány. Sš. Sk. 35. Strachem sedává večer za pecí. Sš. P. 666. Pro něco v kládě s. Chč. 445. — (kde) jak. S. na bobečku (u Olom.: s. na kotánku, na kotku. Hý., Sd.). Er. P. 268. Sedělo jich o plný stůl, o pět stolů. U Dobrušky. Vk. Holomek je všady domem, kde jezdí, ač i dvorem na jednom zboží sedí hospodářem (dva instr.). Arch. I. 458., Kn. rož. Cl. 51. Vz Brt. Instr. 90., Slovn. I. 586. a. Proč (tu) sedíš na mém bez mé vuole? NB. Tč. 243. Dvorem sedí; Měla na tom dvoře s. bez příkazy. Půh. I. 207., II. 172. V Liubici dvorem sedieše (tam zůstá- val, se zdržoval). Dal. 55. Kdež nás kdo kde |
domovem sedí. Leg. Na hrdlo ( = o hrdlo) s.
Us. Nalezla dievku sedící na loži bez ďábla, neb z nie již byl vystúpil; Sedíc v světle bez lucerny, jíž nebudú potřební, neb Buoh, věčné světlo, je osvítí; Sedíce bez noci v světle, neb víc noc tam nebude. Hus II. 99., III. 168. Seďa při večeři hlavú k oke- nečku. Sš. P. 231. Nebo Kristus oslaveným tělem, sedí v nebi po pravici boží. Sš. II. 89. Nohama křížem složenýma s. Har. II. 51. Na koni skrčenýma nohama s. Hos. 86. Kteříž na tom z poručení seděli. Bl. Ne- budu seděti vdovú. BO. — si. Sedí se ( = si), jako tluček v másle = má se dobře. U Opav. Klš. — si, behäbig sitzen. Na jelínku podkasaná sedí sobě lesní panna. Č. — jak dlouho. Celou noc s. Us. Seděl 5 let v ža- láři. Us. Dlouho na noc s. a píti. V. Seděl jeden vězeň sedumdesát neděl. Sš. P. 144. V kázni seděti mají 6 nedělí ; Seděli jsme v rathausi až blíž k nešporám. NB. Tč. 20., 175. Seděl ve vězení přes dva roky. Us. Do kuropěnie s. Rkk. 58. — komu: malíři (dáti se mu malovati). Us. Neví, kde mu řiť sedí (o nemravných). Prov. — komu kde. Sedí mi na mého otce zboží. Půh. II. 601. Sedí mu na kobylce (am Nacken). Us. Dch. — jak daleko od čeho. S. od oken na čtyři lokte. Bl. — adv. S. dlouho někde, Us.. tiše, pokojně, dobře, pevně (bohatým býti); na něčem pilně s. V. Kdo dobře sedí, seď. Us. Nejblíže sedí (soused). V. Jerusalem výše seděl než Nazaret (položen byl). Plk. Čepel dobře sedí. Šp. Co smutno sedíte, do země hledíte? Sš. P. 145. Co krásná panno, co ty tady sedíš a tak truchle, smutně do jezera hledíš ? Sš. P. 40. Sediadlo, a, n. -= sedadlo.
Sedidlo, a, n. = sedadlo. U Třebíče, Flk.,
na Slov. Bern. Sediment, u, m., z lat., ssedlina, usa-
zenina v nějaké tekutině, der Satz. S. N. Sedisko, a, n. = sedadlo. Mor. — S.,
Grundbesitz, m. Má dobré s. U Opav. Klš. Sedisvakance, e, f., lat., uprázdněný n.
neobsazený prestol, die Sedisvakanz. Šd. Sedivý, ansitzend. S. vaječníkové. Rostl.
Sedka, y, f., zastr., posezení, odpočinutí,
die Rast. Sedky si nedal. Výb. I. 155. Sedkati = seděti; říká se dětem, sitzen
(in der Kindersprache). Sedkej a mlč. Us. Sedlácký, sedlský, bäurisch., na Slov.
S. stav, děva, Koll., robota. Baiz. Ty s-ké volky řezníci zabijú. Sš. P. 544. S. synek. Sš. Sedláctví, n., sedlácká živnosť, sedlácký
stav, das Bauernwesen, die Landwirthschaft. Jel. Sedlač, e, m., der Sattelknecht.
Sedláček, čka, m., vz Sedlák.
Sedlačení, n., das Landwirthschafttreiben.
Bern. Sedláčík, a, m. = sedláček. Bern.
Sedlačina, y, f., hrubosť sedlská, bäuri-
sches Wesen. Ros. — S., sedláctvo, lid se- dlský, die Bauern, das Bauernvolk. Boč. — S. = sedláctví, sedlačení. Co kouká ze s-ny ? Nic není s tou s-nou (nic nevynáší). Us. v Solnicku. Sedlačisko, a, n. = hrubý sedlák, grober
Bauer, der Bauerlümmel. Slov. Bern. |
||
|
|||
Předchozí (287)  Strana:288  Další (289) |