288

múrikej. Sš. P. 552. Sedělo děvča v trávě
zelenej, vilo perečko z růže červenej; Sedí
káčer v okně, ocásek mu mokne; kač, kač,
káčerku, kač, kač, a ty dcérečko neplač;
Koteček sedí v okně a ocásek mu mokne;
Komu je najlepši, jako pánom v pekle, tam
si připíjajú a sedijú v teple; Plakaly děv-
čátka seďa u kravárně. až se rozlíhaly brněn-
ský kasárně; Moje drobné děti u potůčka
seďá, kalnú vodu pijú, tvrdý písek jeďá;
A jak přinde nedělička, už si sedí u žedlička;
Ona sedí na okenku, vyšívá si košulenku;
Na košatej jedli dva holubi seďá, ludé jim
záviďá, že sa rádi viďá ; Seděla na vršku na
jedli, všecku ju bravenci objedli; oj nenech
se sjesti bravencům, dochovaj sa radši mlá-
dencům; Stojí stoléček prostřed nebi. na
něm náš Pámbuček sedí; Seďa sobě na
stolku, piju sobě rozolku; Dyž sem já k ní
přišel, na mňa nehleděla, s ledva jakým
synkem po straně seděla; Pod jeho ja-
zykem černý ďábel seděl. Sš. P. 330.,
478.. 618., 649., 236., 531., 714.. 276.,
282., 712., 741., 746., 414., 656. (Tč.). —
o čem. Nébrž sedě o pravici boží. Sš.
Sk. 27. (Hý.). — s kým kde. S ním sedí
a pije. Us. Sedí s kmety zemskými. BO.
A s jinó seděl, už se smáli, by moje srdečko
zarmótili; Už sa ta lavečka před naší zlá-
mala, co sem se šohajkem na ní sedávala.
Sš. P. 204., 353. S kým som sedela, s tým
som sedela (ať jsem seděla s kým jsem se-
děla). Sl. ps. 227. Vz výši na pavlači sedieše
Ludiše s děvicemi. Rkk. 41. Seděti s někým
v tajné radě. Kat. 2921. Se starci přec sedět
na radě duše jeho žádá nedoplechá. Sš. Bs.
176. Ta žena s mužem svým u něho v domě
seděli; Kterážto vdova s dětmi svými se-
děvše na tom purkrechtu nemnoho mimo
rok umřela. NB. Tč. 59., 159. Vz dřívější
vazby. — v čem. Cf. S. kde. Seděl tu pěkný
mládenec v modrém kloboučku pod kohou-
tím pérem. Kn. poh. II. 225. Císařova mi-
lost seděl v svém majestatu pod korunou.
Dač. I. 27. Protož třeba jest pevně v naději
boží seděti. Hus II. 50. Ale v biedném
oděvci sedě na oslíku nebeský pán jedieše
v prachu. Hus II. 126. By v žíni sediece
káli se. Hus I. 204. — kde kdy. Pod tiem
ciesařem jeden král sedieše v jednom ostrově.
Kat. 19. Seděli jsme času jednoho v domu
obžalovaného; Rybář provozuje radú, jenž
v ty chvíle seděla. NB. Tč. 64., 262. A už
včerá večír s jinó seděl. Sš. P. 204. —
oč. O hrdlo s. (o odsouzeném k smrti). V.
— kde proč. Jenž pro almužnu sedal u
Krásné brány. Sš. Sk. 35. Strachem sedává
večer za pecí. Sš. P. 666. Pro něco v kládě
s. Chč. 445. — (kde) jak. S. na bobečku
(u Olom.: s. na kotánku, na kotku. Hý., Sd.).
Er. P. 268. Sedělo jich o plný stůl, o pět
stolů. U Dobrušky. Vk. Holomek je všady
domem, kde jezdí, ač i dvorem na jednom
zboží sedí hospodářem (dva instr.). Arch. I.
458., Kn. rož. Cl. 51. Vz Brt. Instr. 90., Slovn.
I. 586. a. Proč (tu) sedíš na mém bez mé
vuole? NB. Tč. 243. Dvorem sedí; Měla na
tom dvoře s. bez příkazy. Půh. I. 207., II.
172. V Liubici dvorem sedieše (tam zůstá-
val, se zdržoval). Dal. 55. Kdež nás kdo kde

domovem sedí. Leg. Na hrdlo ( = o hrdlo) s.
Us. Nalezla dievku sedící na loži bez ďábla,
neb z nie již byl vystúpil; Sedíc v světle
bez lucerny, jíž nebudú potřební, neb Buoh,
věčné světlo, je osvítí; Sedíce bez noci
v světle, neb víc noc tam nebude. Hus II.
99., III. 168. Seďa při večeři hlavú k oke-
nečku. Sš. P. 231. Nebo Kristus oslaveným
tělem, sedí v nebi po pravici boží. Sš. II.
89. Nohama křížem složenýma s. Har. II.
51. Na koni skrčenýma nohama s. Hos. 86.
Kteříž na tom z poručení seděli. Bl. Ne-
budu seděti vdovú. BO. — si. Sedí se ( = si),
jako tluček v másle = má se dobře. U
Opav. Klš. — si, behäbig sitzen. Na jelínku
podkasaná sedí sobě lesní panna. Č. — jak
dlouho. Celou noc s. Us. Seděl 5 let v ža-
láři. Us. Dlouho na noc s. a píti. V. Seděl
jeden vězeň sedumdesát neděl. Sš. P. 144.
V kázni seděti mají 6 nedělí ; Seděli jsme
v rathausi až blíž k nešporám. NB. Tč. 20.,
175. Seděl ve vězení přes dva roky. Us.
Do kuropěnie s. Rkk. 58. — komu: malíři
(dáti se mu malovati). Us. Neví, kde mu řiť
sedí (o nemravných). Prov. — komu kde.
Sedí mi na mého otce zboží. Půh. II. 601.
Sedí mu na kobylce (am Nacken). Us. Dch.
— jak daleko od čeho. S. od oken na
čtyři lokte. Bl. — adv. S. dlouho někde,
Us.. tiše, pokojně, dobře, pevně (bohatým
býti); na něčem pilně s. V. Kdo dobře
sedí, seď. Us. Nejblíže sedí (soused). V.
Jerusalem výše seděl než Nazaret (položen
byl). Plk. Čepel dobře sedí. Šp. Co smutno
sedíte, do země hledíte? Sš. P. 145. Co
krásná panno, co ty tady sedíš a tak truchle,
smutně do jezera hledíš ? Sš. P. 40.

Sediadlo, a, n. -= sedadlo.

Sedidlo, a, n. = sedadlo. U Třebíče, Flk.,
na Slov. Bern.

Sediment, u, m., z lat., ssedlina, usa-
zenina v nějaké tekutině, der Satz. S. N.

Sedisko, a, n. = sedadlo. Mor. — S.,
Grundbesitz, m. Má dobré s. U Opav. Klš.

Sedisvakance, e, f., lat., uprázdněný n.
neobsazený prestol, die Sedisvakanz. Šd.

Sedivý, ansitzend. S. vaječníkové. Rostl.

Sedka, y, f., zastr., posezení, odpočinutí,
die Rast. Sedky si nedal. Výb. I. 155.

Sedkati = seděti; říká se dětem, sitzen
(in der Kindersprache). Sedkej a mlč. Us.

Sedlácký, sedlský, bäurisch., na Slov.
S. stav, děva, Koll., robota. Baiz. Ty s-ké
volky řezníci zabijú. Sš. P. 544. S. synek. Sš.

Sedláctví, n., sedlácká živnosť, sedlácký
stav, das Bauernwesen, die Landwirthschaft.
Jel.

Sedlač, e, m., der Sattelknecht.

Sedláček, čka, m., vz Sedlák.

Sedlačení, n., das Landwirthschafttreiben.
Bern.

Sedláčík, a, m. = sedláček. Bern.

Sedlačina, y, f., hrubosť sedlská, bäuri-
sches Wesen. Ros. — S., sedláctvo, lid se-
dlský, die Bauern, das Bauernvolk. Boč. —
S. = sedláctví, sedlačení. Co kouká ze s-ny ?
Nic není s tou s-nou (nic nevynáší). Us.
v Solnicku.

Sedlačisko, a, n. = hrubý sedlák, grober
Bauer, der Bauerlümmel. Slov. Bern.