Předchozí (290)  Strana:291  Další (292) |
|
|||
291
|
|||
|
|||
Jezdec v sedle sedě na třemenech stojí. Kom.
S. soumarské, Kom., německé, římské, fran- couzské, anglické, východní (uherské), žen- ské, vz S. N., nákladní, der Packsattel. Dch. Skoba, hlava sedla; pokryvka na sedlo (zastr. kropíř). Us. S. připíná se popruhem či pod- pínkou. S. N. Na něm visí třemeny (stře- meny); u jablka sedla visí vakové (visáky), do nichž pistole, revolvery se zastrkují. Pt. Ze sedla vyhoditi, se sedla sraziti. D. Vy- sadí jej z tvrda sedla. Rkk. Kůň od sedla stlačen jest. Cf. Sadmo. S. sejmouti n. sníti; odpařenina sedlem; útlak, zdávení od sedla; otlačení sedlem; pevný v sedle jablko, luk, oblouk u sedla. Šp. Po čem's mě ma mila poznala, že si mě ty panem nazvala? po tvojim koníčku, po branym a po sedelečku červenym; Už sem propil všecko i to sede- lečko i z koníčka širu; Čím ho osedlala ? zlatým sedelečkem. Sš. P. 387., 653., 754. (Tč.). S. na psa vložiti; Koně podlé sedla posuzovati (vz Chybování); Čerstvější sedlo nežli kůň (vz Střeštěnosť); Pode všecka sedla nebo pod každé sedlo se hodí (vz Vtipný; též o dobrém člověku, vyhověti umějícím); Na dvou sedlech sedí (= ra- menář). Č. Vz Břeh, Stolička. Kdo má koNě, snadně k němu s. najde. D. Ač koně na- bude, ale sedla nebude. Vz Nuzný. Smil., Mus. S. na každého koně. Bern. Sluší mu, co svini s. neb kopí. Svině zůstane sviní, by na sobě zlaté s. měla. D. — S., co k sedlu podobno jest, sedadlo ku př. u truhláře, ve mlýně, der Sattel, Jg.; sedadlo na konci provazu, na kterém se horníci do dolů spou- štějí. Vys. S. v tělocviku, vz KP. I. 450. S. u brejlí. — S., párníky nad pivovárem. Us. — S., prohyb hřebenu ho?-, vrstvy ně- jaké. S. = mělký, ale široký prohyb hřbetu pohořského. Blř. Vz Prohyb, Proluka, Bř. N. 338., Pohoří. S. vzduchové, der Luft- sattel, v horn. Hř., Krč. 189. — S. v ořechu, jablku, der Gröbs, das Kerngehäuse. Slov. Plk. — Sedla, nízké kozy ve valše, na nichž štok leží. — S., háky u přádelního stroje, které tlačení válců zmnožují. Techn. — S., zastr. = sídlo, der Sitz, die Residenz. — S., zastr., ves, osada, slov. selo, das Dorf. Odtud: sedlák, Sedlec, Sedlčany, Sedliště atd. — S., podstavec čnělky, das Griffelpol- ster, Nz., das Stempelpolster, stilopodium (u okoličnatých). Slb. — S. v kuchařství, ná- kladek na jinou krmi vložený ku př. klobásy na čočku, uzenina na hrách, der Sattel auf Speisen. Dch. — S. v mysl. kůže dva prsty široká, která se na zadek bílého holuba od krku až k ocasu připevňuje. Na ní jest ně- kolik žíněných ok. Spatříme-li dravce něja- kého v povětří kroužiti, pustíme holuba. Dra- vec jej chytne, do ok se zaplete a s holubem na zem spadne. Šp. — S. = místo, kde ptáci sedají. Šp. — S., veliká skvrna jiné barvy na hřbetě bílého n. strakatého mysliveckého psa. Šp. — S., ves a) u Svín, b) u Sobě- slavi, c) u Horažďovic; něm. Sedel, ves u Ústí; něm. Heumoth, ves u Jindř. Hradce, něm. Sattel, ves u Karl. Varů. PL. Vz S. N. — S., vrch u Ústí, Gletschberg. Dch. Sedloň, ě, m., vlastní jméno. Šd., Prk.
— S. — ren, sob. |
Sedloňov, a, m., něm. Sattel, u Nového
Města n. M. — S. starý, Alt-Sedlowitz, S. nový, Neu-S., vsi u Trutnova. PL. Sedlov, a, m., ves v Kolínsku. Vz S. N.
Sedloví, n., das Sattelzeug. Bur., Čsk.
Šedlovina, y. f., das Sattelzeug. Dch.
Sedlovitý. Š. vrstvení. Hř. Sattelartig.
Sedlovna, y, f., die Sattelkammer. Dch.
Sedlový, Sattel-. S. kůň, Us., trouba.
Techn. Sedlský, selský; -sky, po -sku. Sedlští,
selští junáci. S., co k sedlu (osadě) náleží, Land-, Bauer-, Dorf-. Reš. S. lid, chasa, Us., člověk (sedlák), děvče, D., živnosť, ob- chod, práce, dílo. V. S. život vésti. V. S. šlechtic, der Schollenedelmann. Dch. S. zbou- ření, der Bauernaufstand. Dch. Nad dielem sedlským a nad rataji byl ustaven. BO. S. dvůr (kmetčí), manství (robotní), hospodář- ství. J. tr. Vz Právo. — S., co k selskému dílu n. sedláku náleží, Bauer-. S. vůz, Us., šaty, Har., domek, chatrč, chalupa, obydlí, V., statek. D. — S., s vedlejším vyzname- náním sprostoty n. nezdvořilosti, bäurisch, bauerhaft. S. stud (ne v pravém čase a místě a hloupý), povaha, hňup, člověk (ne- vlídný), troup, hloupost. V. Zdráhá (upejpá) se co sedlská nevěsta. Prov. — S. horčice, thlaspi arvense, der Bauernsenf. Linn. Sedlství, n., hloupost, nezdvořilosť, bäuri-
sches Wesen. Reš. Sedlstvo, a, n., die Bauern, der Bauern-
stand. Ros. Sedlý, kdo sedl, gesetzt. — S., kdo rád
sedá, der gern aufsitzt. Čečetka jest sedlá. Us. -— S. věno n. dar na novo sedlý = daný. Ros. S. mléko (sražené), krev = ssedlá. Us. S. muž (usedlý, pevný, silný, untersetzt). Jel. — S. husa = sedlatá. Us. v Policku. Kšá. Sedm, v gt., dat, lok. a instr. sedmi. Vz
Pět. V obec. mluvě v Čechách sedum, u Opav. sedym, Klš., na Mor. a na Slov. sedem a vedlé toho i sedym a sedom. Gb. Hl. 90. Cf. Osm. Na mor. Zlínsku sedn. Vz N. Brt. — Strany skloňování v strč. vz Kt. 44. Sedm, sed-mъ, m nejspíše se přidalo z číslovky řadové (sedmý); sed snad m. sept, p před t vypadlo a t se změnilo před m v d, skr. septan, zd. haptan, řec. enra, lat. septem, lit. septíni, goth. sibun. Schl. Strsl. sedm&, méně dobře osvědčen jest tvar seďbmh. Příp. -m&, thema číslovky té však se v řeči ne- uchovalo. Mkl. aL. 11., 233., B. 233. Strany odvozování Šafaříkova vz Mus. 1848. I. 3. str. 239. Sedm dní, tisíc; přes sedm let míti (z dětinství vyjíti); po sedmi. V. Na 7 let zde byl. NB. Tč. 46. Dočkaj ty ho- dzinu sedym let; Co bys přišjol přes sedom razy k nám. Sš. P. 341.. 353. V sedmi lét dětie malé. Alx. Ona to ukáže svatebnými lidmi vládykami sedmi; Toho má požiti a ukázati sedmi vládykami dobře usedlými a zachovalými. Půh. I. 216. Až mine sedum let, potom si tě vezmu. Sš. P. 87. Sedm set královen a tři sta kuběn neb podběh měl; Sedm jest věcí, jichž žádáme a za ně pro- síme a sedm zlostí, jichž se varovati máme; Sedm daróv ducha svatého žádáme a sedm hřiechóv smrtelných se varovati máme: |
||
|
|||
Předchozí (290)  Strana:291  Další (292) |