291

Jezdec v sedle sedě na třemenech stojí. Kom.
S. soumarské, Kom., německé, římské, fran-
couzské, anglické, východní (uherské), žen-
ské, vz S. N., nákladní, der Packsattel. Dch.
Skoba, hlava sedla; pokryvka na sedlo (zastr.
kropíř). Us. S. připíná se popruhem či pod-
pínkou. S. N. Na něm visí třemeny (stře-
meny); u jablka sedla visí vakové (visáky),
do nichž pistole, revolvery se zastrkují. Pt.
Ze sedla vyhoditi, se sedla sraziti. D. Vy-
sadí jej z tvrda sedla. Rkk. Kůň od sedla
stlačen jest. Cf. Sadmo. S. sejmouti n. sníti;
odpařenina sedlem; útlak, zdávení od sedla;
otlačení sedlem; pevný v sedle jablko, luk,
oblouk u sedla. Šp. Po čem's mě ma mila
poznala, že si mě ty panem nazvala? po
tvojim koníčku, po branym a po sedelečku
červenym; Už sem propil všecko i to sede-
lečko i z koníčka širu; Čím ho osedlala ?
zlatým sedelečkem. Sš. P. 387., 653., 754.
(Tč.). S. na psa vložiti; Koně podlé sedla
posuzovati (vz Chybování); Čerstvější sedlo
nežli kůň (vz Střeštěnosť); Pode všecka
sedla nebo pod každé sedlo se hodí (vz
Vtipný; též o dobrém člověku, vyhověti
umějícím); Na dvou sedlech sedí (= ra-
menář). Č. Vz Břeh, Stolička. Kdo má koNě,
snadně k němu s. najde. D. Ač koně na-
bude, ale sedla nebude. Vz Nuzný. Smil.,
Mus. S. na každého koně. Bern. Sluší mu,
co svini s. neb kopí. Svině zůstane sviní,
by na sobě zlaté s. měla. D. — S., co k sedlu
podobno jest, sedadlo ku př. u truhláře, ve
mlýně, der Sattel, Jg.; sedadlo na konci
provazu, na kterém se horníci do dolů spou-
štějí. Vys. S. v tělocviku, vz KP. I. 450.
S. u brejlí. — S., párníky nad pivovárem.
Us. — S., prohyb hřebenu ho?-, vrstvy ně-
jaké. S. = mělký, ale široký prohyb hřbetu
pohořského. Blř. Vz Prohyb, Proluka, Bř.
N. 338., Pohoří. S. vzduchové, der Luft-
sattel, v horn. Hř., Krč. 189. — S. v ořechu,
jablku, der Gröbs, das Kerngehäuse. Slov.
Plk. — Sedla, nízké kozy ve valše, na nichž
štok leží. — S., háky u přádelního stroje,
které tlačení válců zmnožují. Techn. — S.,
zastr. = sídlo, der Sitz, die Residenz. —
S., zastr., ves, osada, slov. selo, das Dorf.
Odtud: sedlák, Sedlec, Sedlčany, Sedliště
atd. — S., podstavec čnělky, das Griffelpol-
ster, Nz., das Stempelpolster, stilopodium
(u okoličnatých). Slb. — S. v kuchařství, ná-
kladek na jinou krmi vložený ku př. klobásy
na čočku, uzenina na hrách, der Sattel auf
Speisen. Dch. — S. v mysl. kůže dva prsty
široká, která se na zadek bílého holuba od
krku až k ocasu připevňuje. Na ní jest ně-
kolik žíněných ok. Spatříme-li dravce něja-
kého v povětří kroužiti, pustíme holuba. Dra-
vec jej chytne, do ok se zaplete a s holubem
na zem spadne. Šp. — S. = místo, kde ptáci
sedají. Šp. — S., veliká skvrna jiné barvy
na hřbetě bílého n. strakatého mysliveckého
psa. Šp. — S., ves a) u Svín, b) u Sobě-
slavi, c) u Horažďovic; něm. Sedel, ves u
Ústí; něm. Heumoth, ves u Jindř. Hradce,
něm. Sattel, ves u Karl. Varů. PL. Vz S. N.
— S., vrch u Ústí, Gletschberg. Dch.

Sedloň, ě, m., vlastní jméno. Šd., Prk.
— S. — ren, sob.

Sedloňov, a, m., něm. Sattel, u Nového
Města n. M. — S. starý, Alt-Sedlowitz, S.
nový, Neu-S., vsi u Trutnova. PL.

Sedlov, a, m., ves v Kolínsku. Vz S. N.

Sedloví, n., das Sattelzeug. Bur., Čsk.

Šedlovina, y. f., das Sattelzeug. Dch.

Sedlovitý. Š. vrstvení. Hř. Sattelartig.

Sedlovna, y, f., die Sattelkammer. Dch.

Sedlový, Sattel-. S. kůň, Us., trouba.
Techn.

Sedlský, selský; -sky, po -sku. Sedlští,
selští junáci. S., co k sedlu (osadě) náleží,
Land-, Bauer-, Dorf-. Reš. S. lid, chasa,
Us., člověk (sedlák), děvče, D., živnosť, ob-
chod, práce, dílo. V. S. život vésti. V. S.
šlechtic, der Schollenedelmann. Dch. S. zbou-
ření, der Bauernaufstand. Dch. Nad dielem
sedlským a nad rataji byl ustaven. BO. S.
dvůr (kmetčí), manství (robotní), hospodář-
ství. J. tr. Vz Právo. — S., co k selskému
dílu n. sedláku náleží, Bauer-. S. vůz, Us.,
šaty, Har., domek, chatrč, chalupa, obydlí,
V., statek. D. — S., s vedlejším vyzname-
náním sprostoty n. nezdvořilosti, bäurisch,
bauerhaft. S. stud (ne v pravém čase a
místě a hloupý), povaha, hňup, člověk (ne-
vlídný), troup, hloupost. V. Zdráhá (upejpá)
se co sedlská nevěsta. Prov. — S. horčice,
thlaspi arvense, der Bauernsenf. Linn.

Sedlství, n., hloupost, nezdvořilosť, bäuri-
sches Wesen. Reš.

Sedlstvo, a, n., die Bauern, der Bauern-
stand. Ros.

Sedlý, kdo sedl, gesetzt. — S., kdo rád
sedá, der gern aufsitzt. Čečetka jest sedlá.
Us. -— S. věno n. dar na novo sedlý =
daný. Ros. S. mléko (sražené), krev = ssedlá.
Us. S. muž (usedlý, pevný, silný, untersetzt).
Jel. — S. husa = sedlatá. Us. v Policku.
Kšá.

Sedm, v gt., dat, lok. a instr. sedmi. Vz
Pět. V obec. mluvě v Čechách sedum, u Opav.
sedym, Klš., na Mor. a na Slov. sedem a
vedlé toho i sedym a sedom. Gb. Hl. 90. Cf.
Osm. Na mor. Zlínsku sedn. Vz N. Brt. —
Strany skloňování v strč. vz Kt. 44. Sedm,
sed-mъ, m nejspíše se přidalo z číslovky
řadové (sedmý); sed snad m. sept, p před
t vypadlo a t se změnilo před m v d, skr.
septan, zd. haptan, řec. enra, lat. septem,
lit. septíni, goth. sibun. Schl. Strsl. sedm&,
méně dobře osvědčen jest tvar seďbmh. Příp.
-m&, thema číslovky té však se v řeči ne-
uchovalo. Mkl. aL. 11., 233., B. 233. Strany
odvozování Šafaříkova vz Mus. 1848. I. 3.
str. 239. Sedm dní, tisíc; přes sedm let
míti (z dětinství vyjíti); po sedmi. V. Na
7 let zde byl. NB. Tč. 46. Dočkaj ty ho-
dzinu sedym let; Co bys přišjol přes sedom
razy k nám. Sš. P. 341.. 353. V sedmi lét
dětie malé. Alx. Ona to ukáže svatebnými
lidmi vládykami sedmi; Toho má požiti a
ukázati sedmi vládykami dobře usedlými a
zachovalými. Půh. I. 216. Až mine sedum
let, potom si tě vezmu. Sš. P. 87. Sedm set
královen a tři sta kuběn neb podběh měl;
Sedm jest věcí, jichž žádáme a za ně pro-
síme a sedm zlostí, jichž se varovati máme;
Sedm daróv ducha svatého žádáme a sedm
hřiechóv smrtelných se varovati máme: